CzeB21 - Judith - 14

14:1  Judita jim řekla: „Poslyšte, bratři. Vezměte tu hlavu a pověste ji na cimbuří našich hradeb.

14:2  Až se ráno rozední a nad obzorem vyjde slunce, každý se chopte zbraní. Všichni bojeschopní muži ať v čele s veliteli vyrazí z města, jako byste se chystali postupovat na pláň proti asyrské předsunuté hlídce – ale dál nepokračujte.

14:3  Asyřané popadnou zbraně a poběží do svého tábora vzbudit své velitele. Ti se seběhnou k Holofernovu stanu, ale jeho tam nenajdou. Padne na ně strach a dají se před vámi na útěk.

14:4  Vy se spolu se všemi ostatními Izraelci pustíte za nimi a pobijete je na cestách.

14:5  Před tím vším mi ale zavolejte Amonce Achiora, aby viděl a poznal toho, kdo pohrdal domem Izraele a kdo ho k nám poslal na smrt.“

14:6  Poslali tedy pro Achiora do Uziášova domu. Když přišel a v ruce jednoho ze shromážděných mužů uviděl Holofernovu hlavu, omdlel a zhroutil se na zem.

14:7  Když ho znovu zvedli, padl Juditě k nohám a klaněl se jí se slovy: „Ať ti dobrořečí ve všech judských příbytcích a všechny národy ať se hrozí tvého jména!

14:8  Prosím, pověz mi, cos v těchto dnech udělala.“ Judita mu tedy přede všemi vyprávěla, co dělala ode dne, kdy odešla, až do chvíle, kdy s nimi takto hovořila.

14:9  Když domluvila, propukl hlasitý jásot a celým městem se nesl radostný křik.

14:10  Když Achior pochopil, co všechno udělal Bůh Izraele, horlivě v něho uvěřil a nechal se obřezat. Připojil se k domu Izraele a patří k němu až dodnes.

14:11  Za úsvitu tedy pověsili Holofernovu hlavu na hradby, všichni muži se chopili zbraní a vyrazili po četách k horským průsmykům.

14:12  Jakmile je Asyřané spatřili, poslali zprávu svým velitelům. Ti se pak s vojevůdci, setníky a všemi ostatními veliteli

14:13  vydali k Holofernovu stanu. „Vzbuď našeho pána!“ řekli jeho osobnímu správci. „Ti otroci sebrali odvahu a vyrazili proti nám do boje, ke své naprosté zkáze.“

14:14  Bagóas vešel dovnitř a zatleskal v předsíni stanu, neboť měl za to, že jeho pán uvnitř spí s Juditou.

14:15  Když nikdo neodpovídal, rozhrnul plentu, vstoupil do ložnice a tam ho našel, jak leží na podlaze mrtvý s useknutou hlavou.

14:16  Hlasitě vykřikl a s velikým nářkem, sténáním a bědováním roztrhl své roucho. Potom vpadl do stanu, kde bydlela Judita. Když ji tam nenašel, vyběhl mezi vojsko a křičel: „Ti otroci nás přelstili! Jediná hebrejská žena zhanobila dům krále Nabukadnezara! Podívejte, Holofernes leží na zemi, a bez hlavy!“ Když ta slova uslyšeli asyrští vojevůdci, zmocnila se jich hrůza. Roztrhli své košile a jejich hlasité kvílení a bědování se rozléhalo celým táborem.