CzeB21 - Judith - 2

2:1  Dvaadvacátého dne prvního měsíce osmnáctého roku se v paláci asyrského krále Nabukadnezara začalo mluvit o pomstě, kterou král předtím vyhlásil celé zemi.

2:2  Tehdy k sobě svolal všechny své dvořany a pohlaváry, vyložil před nimi svůj tajný záměr a osobně rozhodl, že všechny ty proradné země budou zpustošeny.

2:3  Schválili pak, že každý, kdo by se tím rozkazem neřídil, bude popraven.

2:4  Když asyrský král Nabukadnezar ukončil poradu, zavolal si vrchního velitele své armády Holoferna, který byl ve velení druhý po něm, a řekl mu:

2:5  „Tak praví Veliký král, pán vší země: Hle, vydej se na cestu a vezmi s sebou zkušené bojovníky – 120 000 pěších, 12 000 jezdců a množství koní.

2:6  Vytáhni proti všem zemím na západě, kde neposlechli můj rozkaz.

2:7  Vyřiď jim, ať si připraví půdu a vodu, protože na ně přitáhnu s hněvem. Celou zemi pokryji nohama svých vojsk a vydám ji za kořist svým vojákům.

2:8  Jejich údolí budou plná raněných, každý potok i řeku naplní jejich mrtvoly, až se vylijí z koryt,

2:9  a jejich zajatce odvleču do vyhnanství až na konec světa!

2:10  Půjdeš tedy napřed a dobudeš pro mne celé jejich území. Když se ti vzdají, uchováš mi je, dokud je nepotrestám.

2:11  S těmi, kdo se vzepřou, však neměj slitování – po celé té zemi je vydej napospas vraždění a loupení.

2:12  Přísahám na svůj život a na sílu svého království: Toto jsem řekl a toto svou mocí vykonám!

2:13  Nezanedbej žádný z rozkazů svého pána, ale svědomitě vykonej, co jsem ti nařídil, a to bezodkladně.“

2:14  Holofernes se vzdálil od svého panovníka a svolal všechny velmože a velitele a náčelníky asyrské armády.

2:15  Nashromáždil 120 000 vybraných mužů do bitevních šiků a 12 000 jízdních lukostřelců, jak mu panovník nařídil,

2:16  a uspořádal je tak, jak se šikuje vojsko do války.

2:17  Vzal s sebou veliké množství velbloudů, oslů a mezků k přepravě nákladu a bezpočet ovcí, krav a koz k zajištění potravy.

2:18  Celému mužstvu zajistil hojné příděly potravin a spoustu zlata a stříbra z královského paláce. S celou tou armádou vyrazil na pochod. Vytáhl před králem Nabukadnezarem a celou západní zemi pokryl válečnými vozy, jezdci a elitní pěchotou. Doprovázel je početný a rozmanitý zástup – bylo jich jako kobylek nebo písku na zemi – takové množství, že nešlo ani spočítat. Po třech dnech pochodu z Ninive dorazili na pláň Bektilet. Za Bektiletem, poblíž hor na sever od Horní Kilikie, se utábořili. Pak vzal Holofernes celou svou armádu, pěchotu, jezdce i vozy, a vydal se odtamtud do hor. Zpustošil kraje Put a Lud a vydrancoval celou zemi synů Rasisových a synů Izmaelových na pomezí pouště jižně od Cheleonu. Překročil Eufrat, táhl Mezopotámií a bořil všechna města na výšinách podél potoku Abron, až dorazil k moři. Dobyl území Kilikie a vraždil všechny, kdo se mu postavili na odpor. Dorazil až k jižní hranici Jáfetova území, kde sousedí s Arábií. Obklíčil všechny Midiánce, vypálil jejich stany a vyplenil jejich ovčince. V době sklizně pšenice pak sestoupil na rovinu u Damašku, vypálil jim všechna pole, vyhubil stáda ovcí a skotu, vyraboval města, zpustošil venkov a všechny mladé muže pobil ostřím meče. Na obyvatele Týru a Sidonu při mořském pobřeží padl strach a hrůza, stejně jako na obyvatele Šuru a Okiny a na všechny obyvatele Jamnie. Také obyvatelé Ašdodu a Aškelonu se ho velice báli.