DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Nehemiah - 4

4:1  And it came to pass, that when Sanaballat heard that we were building the wall he was angry: and being moved exceedingly he scoffed at the Jews.

4:1  But it came to pass, that when Sanballat heard that we builded the wall, he was wroth, and took great indignation, and mocked the Jews.

4:1  Jakmile uslyšeli Sanbalat a Tóbijáš, Arabové, Amónci a Ašdóďané, že obnova jeruzalémských hradeb pokračuje, že se trhliny opět uzavírají, velmi vzplanuli.

4:1  Když se Sanbalat a Tobiáš spolu s Araby, Amonci a Ašdoďany doslechli, že obnovené hradby Jeruzaléma rostou do výšky a že to, co bylo pobořeno, se začíná zacelovat, nesmírně je to rozhněvalo.

4:1  Když Sanbalat, Tóbijáš, Arabové, Amónci a Ašdóďané uslyšeli, že zacelení jeruzalémských hradeb postoupilo, že se začaly trhliny uzavírat, hrozně se rozzlobili.

4:1  I stalo se, když uslyšel Sanballat, že stavíme zed, rozpálil se hněvem, a rozzlobiv se velmi, posmíval se Židům.

4:1  Factum est autem, cum audisset Sanaballat quod ædificaremus murum, iratus est valde : et motus nimis subsannavit Judæos,

4:2  And said before his brethren, and the multitude of the Samaritans: What are the silly Jews doing? Will the Gentiles let them alone? will they sacrifice and make an end in a day? are they able to raise stones out of the heaps of the rubbish, which are burnt?

4:2  And he spake before his brethren and the army of Samaria, and said, What do these feeble Jews? will they fortify themselves? will they sacrifice? will they make an end in a day? will they revive the stones out of the heaps of the rubbish which are burned?

4:2  Vzájemně se smluvili, že vytáhnou proti Jeruzalému do boje a že v něm vyvolají zmatek.

4:2  Ti všichni se společně spikli, že vytáhnou do boje proti Jeruzalému a vyvolají nepokoj.

4:2  Společně se všichni spikli, že vytáhnou bojovat proti Jeruzalému a způsobí v něm zmatek.

4:2  Nebo mluvil před bratřími svými a před vojskem Samařským, řka: Co ti bídní Židé berou před sebe? Tak-liž mají býti zanecháni? Což budou obětovati? Za jeden-liž den to dodělati mají? Také-liž i kamení z hromad rumu křísiti budou, kteréž spáleno jest?

4:2  et dixit coram fratribus suis, et frequentia Samaritanorum : Quid Judæi faciunt imbecilles ? num dimittent eos gentes ? num sacrificabunt, et complebunt in una die ? numquid ædificare poterunt lapides de acervis pulveris, qui combusti sunt ?

4:3  Tobias also the Ammonite who was by him said: Let them build: if a fox go up, he will leap over their stone wall.

4:3  Now Tobiah the Ammonite was by him, and he said, Even that which they build, if a fox go up, he shall even break down their stone wall.

4:3  Modlili jsme se ke svému Bohu a stavěli proti nim na obranu stráže ve dne v noci.

4:3  Modlili jsme se tedy ke svému Bohu a na obranu proti nim jsme ve dne i v noci stavěli stráž.

4:3  Nato jsme se modlili ke svému Bohu a postavili jsme proti nim ⌈ve dne i v noci⌉ stráž na obranu před nimi.

4:3  Tobiáš pak Ammonitský podlé něho řekl: Nechať stavějí, však liška přiběhna, prorazí zed jejich kamennou.

4:3  Sed et Tobias Ammanites, proximus ejus, ait : Ædificent : si ascenderit vulpes, transiliet murum eorum lapideum.

4:4  Hear thou our God, for we are despised: turn their reproach upon their own head, and give them to be despised in a land of captivity.

4:4  Hear, O our God; for we are despised: and turn their reproach upon their own head, and give them for a prey in the land of captivity:

4:4  Juda říkal: „Síla nosičů je podlomena, všude jsou hromady sutin, nejsme schopni hradby dostavět.“

4:4  Tehdy se v Judsku začalo říkat: „Ubývá síla nosit, sutin je příliš; ty hradby nezvládneme postavit.“

4:4  Juda řekl: Ochabla síla nosičů, je ještě mnoho sutin a my nejsme schopni stavět na hradbách.

4:4  Slyš, ó Bože náš, že jsme v pohrdání, a obrať pohanění jejich na hlavu jejich, a dej je v loupež v zemi, do níž by zajati byli.

4:4  Audi, Deus noster, quia facti sumus despectui : converte opprobrium super caput eorum, et da eos in despectionem in terra captivitatis.

4:5  Cover not their iniquity, and let not their sin be blotted out from before thy face, because they have mocked thy builders.

4:5  And cover not their iniquity, and let not their sin be blotted out from before thee: for they have provoked thee to anger before the builders.

4:5  Naši protivníci říkali: „Nic nepoznají a nic nepostřehnout, dokud mezi ně nevtrhneme. Pobijeme je a to dílo překazíme.“

4:5  Naši nepřátelé si říkali: „Než si něčeho všimnou, než se rozhlédnou, vpadneme mezi ně. Pobijeme je a dílo se zastaví.“

4:5  Naši protivníci řekli: Nic nepoznají a nic neuvidí, dokud nepřijdeme mezi ně; zabijeme je a zastavíme tu práci.

4:5  A nepřikrývej nepravosti jejich, a hřích jejich od tváři tvé ať není shlazen, proto že jsou tě popouzeli v stavitelích.

4:5  Ne operias iniquitatem eorum, et peccatum eorum coram facie tua non deleatur, quia irriserunt ædificantes.

4:6  So we built the wall, and joined it all together unto the half thereof: and the heart of the people was excited to work.

4:6  So built we the wall; and all the wall was joined together unto the half thereof: for the people had a mind to work.

4:6  Avšak Judejci, kteří sídlili v jejich blízkosti, přicházeli a varovali nás znovu a znovu: „Ze všech míst, kam se obrátíte, jdou proti nám!“

4:6  Kdykoli přicházeli Židé bydlící v jejich sousedství, desetkrát nám vykládali: „Kam se obrátíte, odevšad jdou na vás.“

4:6  Stalo se, když přišli Judejci, kteří bydleli blízko nich, že nám desetkrát řekli: ⌈Ze všech míst, kam se obrátíte, táhnou proti nám.⌉

4:6  A tak stavěli jsme tu zed, a spojili všecku až do polu, a měl lid srdce k tomu dílu.

4:6  Itaque ædificavimus murum, et conjunximus totum usque ad partem dimidiam : et provocatum est cor populi ad operandum.

4:7  And it came to pass, when Sanaballat, and Tobias, and the Arabians, and the Ammonites, and the Azotians heard that the walls of Jerusalem were made up, and the breaches began to be closed, that they were exceedingly angry.

4:7  But it came to pass, that when Sanballat, and Tobiah, and the Arabians, and the Ammonites, and the Ashdodites, heard that the walls of Jerusalem were made up, and that the breaches began to be stopped, then they were very wroth,

4:7  Proto jsem postavil stráž pod svatým místem při hradbách na nechráněných úsecích. Postavil jsem tam lid podle čeledí s meči, kopími a luky.

4:7  Proto jsem dole za hradbami a na otevřená místa rozestavil lid podle jejich rodů s meči, kopími a luky.

4:7  Tehdy jsem postavil muže na nejnižších místech za hradbami, na otevřených místech, postavil jsem lid podle čeledí s jejich meči, oštěpy a luky.

4:7  Což když uslyšel Sanballat, a Tobiáš a Arabští, Ammonitští i Azotští, že by na dýl přibývalo zdi Jeruzalémské, a že se již byly počaly mezery zavírati, rozpálili se hněvem velice.

4:7  Factum est autem, cum audisset Sanaballat, et Tobias, et Arabes, et Ammanitæ, et Azotii, quod obducta esset cicatrix muri Jerusalem, et quod cœpissent interrupta concludi, irati sunt nimis.

4:8  And they all assembled themselves together, to come, and to fight against Jerusalem, and to prepare ambushes.

4:8  And conspired all of them together to come and to fight against Jerusalem, and to hinder it.

4:8  Když jsem všechno přehlédl, šel jsem a řekl šlechticům, představenstvu a ostatnímu lidu: „Nebojte se jich, pamatujte na Panovníka velikého a budícího bázeň! Bojujte za své bratry, syny a dcery, ženy a domy!“

4:8  Po obhlídce jsem knížatům, hodnostářům a ostatním z lidu řekl: „Nebojte se jich! Pamatujte na Pána velikého a hrozného. Bojujte za své bratry, syny a dcery, za své ženy a své domy!“

4:8  Když jsem viděl, že se bojí, vstal jsem a řekl jsem šlechticům, správcům a ostatnímu lidu: Nebojte se jich! Pamatujte na Panovníka velkého a hrozného, a bojujte za své bratry, za své syny a dcery, za své ženy a domy.

4:8  Protož spuntovali se všickni společně, aby táhli k boji proti Jeruzalému a aby jemu překážku učinili.

4:8  Et congregati sunt omnes pariter ut venirent, et pugnarent contra Jerusalem, et molirentur insidias.

4:9  And we prayed to our God, and set watchmen upon the wall day and night against them.

4:9  Nevertheless we made our prayer unto our God, and set a watch against them day and night, because of them.

4:9  Jakmile naši nepřátelé uslyšeli, že je nám vše známo, pochopili, že Bůh překazil jejich záměr. My všichni jsme se vrátili na hradby, každý ke svému dílu.

4:9  Když se naši nepřátelé dozvěděli, že o jejich plánech víme a že je Bůh zmařil, mohli jsme se všichni vrátit ke hradbám, každý ke svému dílu.

4:9  Když naši nepřátelé uslyšeli, že jsme se to dozvěděli, a že Bůh zmařil jejich plán, vrátili jsme se všichni k hradbám, každý ke své práci.

4:9  (My pak modlili jsem se Bohu svému, a postavili jsme stráž proti nim ve dne i v noci, bojíce se jich.

4:9  Et oravimus Deum nostrum, et posuimus custodes super murum die ac nocte contra eos.

4:10  And Juda said: The strength of the bearer of burdens is decayed, and the rubbish is very much, and we shall not be able to build the wall.

4:10  And Judah said, The strength of the bearers of burdens is decayed, and there is much rubbish; so that we are not able to build the wall.

4:10  Avšak od onoho dne pracovala na díle jen polovina mých lidí, zatímco druhá polovina byla ozbrojena kopími, štíty, luky a pancíři. Velmožové stáli při celém domě judském.

4:10  Od toho dne polovina mých mužů pracovala na díle a druhá polovina byla ve zbroji. Velitelé s kopími, štíty, luky a pancíři střežili celý rod Judův,

4:10  Stalo se, že od onoho dne polovina mých služebníků konala práci a polovina jich držela oštěpy, štíty, luky a pancíře. Knížata stála za celým judským domem,

4:10  Nebo řekli Judští: Zemdlelať jest síla nosičů, a rumu ještě mnoho jest, neodolaliť bychom jim, stavějíce zed.)

4:10  Dixit autem Judas : Debilitata est fortitudo portantis, et humus nimia est, et nos non poterimus ædificare murum.

4:11  And our enemies said: Let them not know, nor understand, till we come in the midst of them, and kill them, and cause the work to cease.

4:11  And our adversaries said, They shall not know, neither see, till we come in the midst among them, and slay them, and cause the work to cease.

4:11  Ti, kdo stavěli hradby, nosiči břemen i nakladači, pracovali jednou rukou na díle a v druhé drželi zbraň.

4:11  který stavěl hradby. Nosiči jednou rukou přenášeli stavební náklad a druhou svírali zbraň.

4:11  který stavěl na hradbách. Nosiči břemen nosili takto: Jednou rukou konali práci a jednou drželi oštěp.

4:11  Anobrž i řekli nepřátelé naši: Nezvědíť, ani spatří, až vpadneme mezi ně, a pomordujeme je, aneb zastavíme to dílo.

4:11  Et dixerunt hostes nostri : Nesciant, et ignorent donec veniamus in medium eorum, et interficiamus eos, et cessare faciamus opus.

4:12  And it came to pass, that when the Jews that dwelt by them came and told us ten times, out of all the places from whence they came to us,

4:12  And it came to pass, that when the Jews which dwelt by them came, they said unto us ten times, From all places whence ye shall return unto us they will be upon you.

4:12  Všichni, kdo stavěli, měli meč připásaný na bedrech a tak stavěli, a vedle mne stál trubač.

4:12  Všichni, kdo pracovali na stavbě, byli po boku opásáni mečem a vedle mě stál trubač na beraní roh.

4:12  Každý ze stavitelů měl svůj meč připoután na bedrech a stavěli. Trubač na beraní roh byl vedle mě.

4:12  Když pak přišli Židé, kteříž s nimi bydlili, a pravili nám na desetkrát: Mějte pozor na všecka místa, kudyž se chodí k nám:

4:12  Factum est autem venientibus Judæis qui habitabant juxta eos, et dicentibus nobis per decem vices, ex omnibus locis quibus venerant ad nos,

4:13  I set the people in the place behind the wall round about in order, with their swords, and spears, and bows.

4:13  Therefore set I in the lower places behind the wall, and on the higher places, I even set the people after their families with their swords, their spears, and their bows.

4:13  Řekl jsem šlechticům, představenstvu a ostatnímu lidu: „Dílo je veliké a rozsáhlé a my jsme rozděleni po hradbách daleko od sebe.

4:13  Řekl jsem totiž knížatům, hodnostářům a ostatním z lidu: „Dílo je veliké a rozsáhlé a my jsme na hradbách od sebe daleko.

4:13  Řekl jsem šlechticům, správcům a ostatnímu lidu: Práce je mnoho, je rozsáhlá a my jsme rozděleni na hradbách, daleko jeden od druhého.

4:13  Tedy postavil jsem na dolních místech za zdí, i na místech příkrých, a osadil jsem lidem po čeledech s meči, s kopími a lučišti jejich.

4:13  statui in loco post murum per circuitum populum in ordinem cum gladiis suis, et lanceis, et arcubus.

4:14  And I looked and rose up: and I said to the chief men and the magistrates, and to the rest of the common people: be not afraid of them. Remember the Lord who is great and terrible, and fight for your brethren, your sons, and your daughters, and your wives, and your houses.

4:14  And I looked, and rose up, and said unto the nobles, and to the rulers, and to the rest of the people, Be not ye afraid of them: remember the Lord, which is great and terrible, and fight for your brethren, your sons, and your daughters, your wives, and your houses.

4:14  Uslyšíte-li z některého místa zvuk polnice, shromážděte se tam k nám. Náš Bůh bude bojovat za nás.“

4:14  Kdekoli uslyšíte troubení rohu, tam se seběhněte. Bůh bude bojovat za nás!“

4:14  Na místo, odkud uslyšíte zvuk beraního rohu, tam se k nám shromážděte. Náš Bůh bude bojovat za nás.

4:14  A když jsem to spatřil, vstana, řekl jsem k přednějším a knížatům i k jinému lidu: Nebojte se jich, ale na Pána velikého a hrozného pamatujte, a bojujte za bratří své, za syny své a dcery své, za manželky své a domy své.

4:14  Et perspexi atque surrexi : et aio ad optimates et magistratus, et ad reliquam partem vulgi : Nolite timere a facie eorum : Domini magni et terribilis mementote, et pugnate pro fratribus vestris, filiis vestris, et filiabus vestris, et uxoribus vestris, et domibus vestris.

4:15  And it came to pass, when our enemies heard that the thing had been told us, that God defeated their counsel. And we returned all of us to the walls, every man to his work.

4:15  And it came to pass, when our enemies heard that it was known unto us, and God had brought their counsel to nought, that we returned all of us to the wall, every one unto his work.

4:15  A pokračovali jsme v díle; polovina mužů držela kopí od svítání až do soumraku.

4:15  Pracovali jsme tedy na díle a polovina třímala kopí od svítání, až dokud nevyšly hvězdy.

4:15  Od východu jitřenky až do vyjití hvězd jsme konali práci, zatímco polovina držela oštěpy.

4:15  I stalo se, když uslyšeli nepřátelé naši, že jest nám to oznámeno, tožť Bůh rozptýlil radu jejich, a my navrátili jsme se všickni ke zdem, každý k dílu svému.

4:15  Factum est autem, cum audissent inimici nostri nuntiatum esse nobis, dissipavit Deus consilium eorum. Et reversi sumus omnes ad muros, unusquisque ad opus suum.

4:16  And it came to pass from that day forward, that half of their young men did the work, and half were ready for to fight, with spears, and shields, and bows, and coats of mail, and the rulers were behind them in all the house of Juda.

4:16  And it came to pass from that time forth, that the half of my servants wrought in the work, and the other half of them held both the spears, the shields, and the bows, and the habergeons; and the rulers were behind all the house of Judah.

4:16  V té době jsem také řekl lidu: „Každý se svým služebníkem nocujte uprostřed Jeruzaléma; v noci nás budou střežit a ve dne pracovat.“

4:16  Tehdy jsem řekl lidu: „Všichni ať přespávají se svými mládenci v Jeruzalémě, aby mohli v noci hlídat a ve dne pracovat.“

4:16  V onom čase jsem také řekl lidu: Ať každý se svým služebníkem zůstává přes noc uvnitř Jeruzaléma. Tak nám pomohou v noci jako stráž a ve dne v práci.

4:16  Ale však od toho dne polovice služebníků mých dělali, a polovice jich držela kopí, pavézy a lučiště, a pancíře, a knížata stála za vší čeledí Judskou.

4:16  Et factum est a die illa, media pars juvenum eorum faciebat opus, et media parata erat ad bellum : et lanceæ, et scuta, et arcus, et loricæ, et principes post eos in omni domo Juda.

4:17  Of them that built on the wall and that carried burdens, and that laded: with one of his hands he did the work, and with the other he held a sword.

4:17  They which builded on the wall, and they that bare burdens, with those that laded, every one with one of his hands wrought in the work, and with the other hand held a weapon.

4:17  Nikdo z nás si nesvlékal šat, ani já ani moji bratři ani moji lidé ani strážní, které jsme měli při sobě...

4:17  Já ani mí bratři a mládenci a strážní, kteří mě provázeli, jsme se nesvlékali a neodkládali zbraň ani u vody.

4:17  Já ani moji bratři, moji služebníci ani strážci, kteří ⌈mě následovali,⌉ jsme nesvlékali svůj oděv; každý měl svůj oštěp ⌈v pravici.⌉

4:17  Ti také, kteříž dělali na zdi, i nosiči břemen, i nakladači, každý jednou rukou dělal, a v druhé držel braň.

4:17  Ædificantium in muro, et portantium onera, et imponentium : una manu sua faciebat opus, et altera tenebat gladium :

4:18  For every one of the builders was girded with a sword about his reins. And they built, and sounded with a trumpet by me.

4:18  For the builders, every one had his sword girded by his side, and so builded. And he that sounded the trumpet was by me.

4:18  Z těch pak, kteříž stavěli, měl jeden každý meč svůj připásaný na bedrách svých, a tak stavěli, a trubač stál podlé mne.

4:18  ædificentium enim unusquisque gladio erat accinctus renes. Et ædificabant, et clangebant buccina juxta me.

4:19  And I said to the nobles, and to the magistrates, and to the rest of the common people: The work is great and wide, and we are separated on the wall one far from another:

4:19  And I said unto the nobles, and to the rulers, and to the rest of the people, The work is great and large, and we are separated upon the wall, one far from another.

4:19  Nebo jsem řekl k přednějším a knížatům i k jinému lidu: Dílo veliké a široké jest, a my porůznu jsme na zdi, podál jeden od druhého.

4:19  Et dixi ad optimates, et ad magistratus, et ad reliquam partem vulgi : Opus grande est et latum, et nos separati sumus in muro procul alter ab altero :

4:20  In what place soever you shall hear the sound of the trumpet, run all thither unto us: our God will fight for us.

4:20  In what place therefore ye hear the sound of the trumpet, resort ye thither unto us: our God shall fight for us.

4:20  Na kterém byste koli místě uslyšeli hlas trouby, tu se shromažďte k nám. Bůh náš bude bojovati za nás.

4:20  in loco quocumque audieritis clangorem tubæ, illuc concurrite ad nos : Deus noster pugnabit pro nobis.

4:21  And let us do the work: and let one half of us hold our spears from the rising of the morning, till the stars appear.

4:21  So we laboured in the work: and half of them held the spears from the rising of the morning till the stars appeared.

4:21  A tak my dělali jsme dílo, a polovice jich držela kopí od svitání až do soumraku.

4:21  Et nos ipsi faciamus opus, et media pars nostrum teneat lanceas ab ascensu auroræ donec egrediantur astra.

4:22  At that time also I said to the people: Let every one with his servant stay in the midst of Jerusalem, and let us take our turns in the night, and by day, to work.

4:22  Likewise at the same time said I unto the people, Let every one with his servant lodge within Jerusalem, that in the night they may be a guard to us, and labour on the day.

4:22  Tehdáž také řekl jsem lidu: Každý s služebníkem svým nocuj u prostřed Jeruzaléma, ať je máme k stráži v noci, a ve dne k dílu.

4:22  In tempore quoque illo dixi populo : Unusquisque cum puero suo maneat in medio Jerusalem, et sint nobis vices per noctem et diem ad operandum.

4:23  Now I and my brethren, and my servants, and the watchmen that followed me, did not put off our clothes: only every man stripped himself when he was to be washed.

4:23  So neither I, nor my brethren, nor my servants, nor the men of the guard which followed me, none of us put off our clothes, saving that every one put them off for washing.

4:23  Pročež i já, i bratří moji, i služebníci moji, i strážní, kteříž chodí za mnou, nebudeme svláčeti oděvu svého. Žádný ho nesloží, leč u vody.

4:23  Ego autem et fratres mei, et pueri mei, et custodes, qui erant post me, non deponebamus vestimenta nostra : unusquisque tantum nudabatur ad baptismum.