DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Ezekiel - 33

33:1  And the word of the Lord came to me, saying:

33:1  Again the word of the Lord came unto me, saying,

33:1  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

33:1  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

33:1  I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

33:1  Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

33:1  Et factum est verbum Domini ad me, dicens :

33:2  Son of man, speak to the children of thy people, and say to them: When I bring the sword upon a land, if the people of the land take a man, one of their meanest, and make him a watchman over them:

33:2  Son of man, speak to the children of thy people, and say unto them, When I bring the sword upon a land, if the people of the land take a man of their coasts, and set him for their watchman:

33:2  „Lidský synu, mluv k synům svého lidu a řekni jim: Uvedu-li na některou zemi meč, lid země si vybere ze sebe jednoho muže a ustanoví jej strážcem.

33:2  „Synu člověčí, promluv ke svým krajanům a řekni jim: Když přivedu na některou zemi meč, lid té země ze svého středu vybere jednoho muže a ustanoví si ho za strážce.

33:2  Lidský synu, promluv k synům svého lidu. Řekneš jim: ⌈Jestliže přivedu na zemi meč⌉ a lid země vezme jednoho muže ze svého kraje a ustanoví si jej za strážného

33:2  Synu člověčí, mluv k synům lidu svého a rci jim: Když uvedu na zemi některou meč, jestliže vezme lid té země muže jednoho od končin svých, a ustanoví jej sobě za strážného,

33:2  Fili hominis, loquere ad filios populi tui, et dices ad eos : Terra, cum induxero super eam gladium, et tulerit populus terræ virum unum de novissimis suis, et constituerit eum super se speculatorem :

33:3  And he sees the sword coming upon the land, and sound the trumpet, and tell the people:

33:3  If when he seeth the sword come upon the land, he blow the trumpet, and warn the people;

33:3  Když spatří, že na zemi přichází meč, zaduje na polnici a bude varovat lid.

33:3  Jakmile uvidí, že na tu zem jde meč, zatroubí na polnici a všechny varuje.

33:3  a on uvidí ten meč přicházející na zemi, zatroubí na beraní roh a bude varovat lid

33:3  A ten vida meč přicházející na tu zemi, troubil-li by na troubu a napomínal lidu,

33:3  et ille viderit gladium venientem super terram, et cecinerit buccina, et annuntiaverit populo :

33:4  Then he that heareth the sound of the trumpet, whosoever he be, and doth not look to himself, if the sword come, and cut him off: his blood shall be upon his own head.

33:4  Then whosoever heareth the sound of the trumpet, and taketh not warning; if the sword come, and take him away, his blood shall be upon his own head.

33:4  Uslyší-li kdo hlas polnice, ale nedá se varovat a meč přijde a zachvátí jej, jeho krev padne na jeho hlavu.

33:4  Když někdo uslyší zvuk polnice, ale nedá na varování a ten meč přijde a zabije ho, jeho krev padne na jeho hlavu.

33:4  a ten, kdo poslouchá, uslyší zvuk beraního rohu, ale nenechal by se varovat a meč by přišel a zmocnil by se jej, ⌈jeho krev pak zůstane na jeho hlavě.⌉

33:4  A slyše někdo zvuk trouby, však by se nedal napomenouti, a v tom přijda meč, shladil by jej: krev jeho na hlavu jeho bude.

33:4  audiens autem quisquis ille est sonitum buccinæ, et non se observaverit, veneritque gladius, et tulerit eum : sanguis ipsius super caput ejus erit.

33:5  He heard the sound of the trumpet, and did not look to himself, his blood shall be upon him: but if he look to himself, he shall save his life.

33:5  He heard the sound of the trumpet, and took not warning; his blood shall be upon him. But he that taketh warning shall deliver his soul.

33:5  Slyšel hlas polnice, ale nedal se varovat, proto jeho krev padne na něj; kdyby se byl dal varovat, byl by se zachránil.

33:5  Slyšel zvuk polnice, ale nedal na varování – jeho krev padne na něj. Kdyby dal na varování, mohl se zachránit.

33:5  Uslyšel zvuk beraního rohu, ale nenechal se varovat, jeho krev na něm zůstane; kdo by se nechal varovat, zachránil by svou duši.

33:5  Nebo slyšel hlas trouby, však nedal se napomenouti; krev jeho na něm zůstane. Byť se byl napomenouti dal, duši svou byl by vysvobodil.

33:5  Sonum buccinæ audivit, et non se observavit : sanguis ejus in ipso erit. Si autem se custodierit, animam suam salvabit.

33:6  And if the watchman see the sword coming, and sound not the trumpet: and the people look not to themselves, and the sword come, and cut off a soul from among them: he indeed is taken away in his iniquity, but I will require his blood at the hand of the watchman.

33:6  But if the watchman see the sword come, and blow not the trumpet, and the people be not warned; if the sword come, and take any person from among them, he is taken away in his iniquity; but his blood will I require at the watchman’s hand.

33:6  Jestliže však strážce uvidí meč přicházet, ale nezaduje na polnici a lid nebude varován a meč přijde a zachvátí někoho z nich, ten bude pro svou nepravost zachvácen, ale strážného budu volat za jeho krev k odpovědnosti.“

33:6  Pokud však strážce uvidí, že jde meč, ale nezatroubí na polnici, aby lid varoval, a meč přijde a někoho z nich zabije, pak takový zemře za své viny, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti toho strážce.

33:6  Jestliže by však strážný uviděl ten přicházející meč, ale nezatroubil by na beraní roh a lid by nebyl varován, přišel by meč a zmocnil by se někoho z nich, ten by byl zachvácen ⌈pro svou zvrácenost,⌉ ale jeho krev budu vyhledávat z ruky toho strážného.

33:6  Pakli strážný vida, an meč přichází, však by nezatroubil na troubu, a lid by nebyl napomenut, a přijda meč, zachvátil by někoho z nich: ten pro nepravost svou zachvácen bude, ale krve jeho z ruky strážného toho vyhledávati budu.

33:6  Quod si speculator viderit gladium venientem, et non insonuerit buccina, et populus se non custodierit, veneritque gladius, et tulerit de eis animam : ille quidem in iniquitate sua captus est ; sanguinem autem ejus de manu speculatoris requiram.

33:7  So thou, O son of man, I have made thee a watchman to the house of Israel: therefore thou shalt hear the word from my mouth, and shalt tell it them from me.

33:7  So thou, O son of man, I have set thee a watchman unto the house of Israel; therefore thou shalt hear the word at my mouth, and warn them from me.

33:7  „Ty, lidský synu, slyš. Ustanovuji tě strážcem izraelského domu. Uslyšíš-li z mých úst slovo, vyřídíš jim mé varování.

33:7  Synu člověčí, ustanovil jsem tě strážcem domu Izraele. Jakmile uslyšíš slovo z mých úst, vyřiď jim mé varování.

33:7  Tebe pak, lidský synu, tebe jsem ustanovil strážným domu izraelského. Vyslechneš slovo z mých úst a předáš jim ode mne výstrahu.

33:7  Tebe pak synu člověčí, tebe jsem strážným ustanovil nad domem Izraelským, abys slyše z úst mých slovo, napomínal jich ode mne.

33:7  Et tu, fili hominis, speculatorem dedi te domui Israël : audiens ergo ex ore meo sermonem, annuntiabis eis ex me.

33:8  When I say to the wicked: O wicked man, thou shalt surely die: if thou dost not speak to warn the wicked man from his way: that wicked man shall die in his iniquity, but I will require his blood at thy hand.

33:8  When I say unto the wicked, O wicked man, thou shalt surely die; if thou dost not speak to warn the wicked from his way, that wicked man shall die in his iniquity; but his blood will I require at thine hand.

33:8  Řeknu-li o svévolníkovi: ‚Svévolníku, zemřeš,‘ a ty bys nepromluvil a nevaroval ho před jeho cestou, ten svévolník zemře za svou nepravost, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe.

33:8  Když řeknu ničemovi: ‚Ničemo, musíš zemřít,‘ ale ty nepromluvíš, abys toho ničemu varoval před jeho cestou – pak ten ničema zemře za své viny, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe.

33:8  Když řeknu o ničemovi: Ničemo, jistě zemřeš, a ty bys nepromluvil, abys ničemu varoval před jeho cestou, onen ničema zemře pro svou zvrácenost, ale jeho krev vyhledám z tvé ruky.

33:8  Když bych já řekl bezbožnému: Bezbožníče, smrtí umřeš, a nemluvil bys, vystříhaje bezbožného od cesty jeho: ten bezbožný pro nepravost svou umře, ale krve jeho z ruky tvé vyhledávati budu.

33:8  Si me dicente ad impium : Impie, morte morieris : non fueris locutus ut se custodiat impius a via sua, ipse impius in iniquitate sua morietur ; sanguinem autem ejus de manu tua requiram.

33:9  But if thou tell the wicked man, that he may be converted from his ways, and he be not converted from his way he shall die in his iniquity: but thou hast delivered thy soul.

33:9  Nevertheless, if thou warn the wicked of his way to turn from it; if he do not turn from his way, he shall die in his iniquity; but thou hast delivered thy soul.

33:9  Jestliže budeš svévolníka varovat před jeho cestou, aby se od ní odvrátil, ale on se od své cesty neodvrátí, zemře pro svou nepravost, ale ty jsi svou duši vysvobodil.“

33:9  Pokud jsi však ničemu varoval, ať se odvrátí od své cesty, ale on se od ní neodvrátil – pak zemře za své viny, ale ty se zachráníš.

33:9  Pokud bys však ty ničemu varoval před jeho cestou, aby se od ní odvrátil, ale on by se od své cesty neodvrátil, zemře pro svou zvrácenost, zatímco ty jsi vysvobodil svou duši.

33:9  Pakli bys ty vystříhal bezbožného od cesty jeho, tak aby se od ní odvrátil, a však neodvrátil by se od cesty své: onť pro nepravost svou umře, ale ty duši svou vysvobodíš.

33:9  Si autem annuntiante te ad impium ut a viis suis convertatur, non fuerit conversus a via sua, ipse in iniquitate sua morietur, porro tu animam tuam liberasti.

33:10  Thou therefore, O son of man, say to the house of Israel: Thus you have spoken, saying: Our iniquities, and our sins are upon us, and we pine away in them: how then can we live?

33:10  Therefore, O thou son of man, speak unto the house of Israel; Thus ye speak, saying, If our transgressions and our sins be upon us, and we pine away in them, how should we then live?

33:10  „Ty, lidský synu, slyš. Řekni izraelskému domu: Toto říkáváte: ‚Lpí na nás naše nevěrnosti a naše hříchy a my pro ně zahyneme. Jak budeme moci žít?‘

33:10  Synu člověčí, řekni domu Izraele – Mluvíte takto: ‚Naše přestupky a hříchy na nás doléhají a skomíráme kvůli nim. Jak bychom mohli žít?‘

33:10  Ty teď, lidský synu, řekni domu izraelskému: Mluvili jste takto: ⌈Když na nás spočívají naše přestoupení a naše hříchy a my v nich chřadneme, jak přežijeme?⌉

33:10  Protož ty synu člověčí, rci domu Izraelskému: Takto mluvíte, říkajíce: Proto že přestoupení naše a hříchové naši jsou na nás, a my v nich svadneme, i jakž bychom živi byli?

33:10  Tu ergo, fili hominis, dic ad domum Israël : Sic locuti estis, dicentes : Iniquitates nostræ et peccata nostra super nos sunt, et in ipsis nos tabescimus : quomodo ergo vivere poterimus ?

33:11  Say to them: As I live, saith the Lord God, I desire not the death of the wicked, but that the wicked turn from his way, and live. Turn ye, turn ye from your evil ways: and why will you die, O house of Israel?

33:11  Say unto them, As I live, saith the Lord God, I have no pleasure in the death of the wicked; but that the wicked turn from his way and live: turn ye, turn ye from your evil ways; for why will ye die, O house of Israel?

33:11  Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nechci, aby svévolník zemřel, ale aby se odvrátil od své cesty a byl živ. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč byste měli zemřít, dome izraelský?“

33:11  Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, nemám zalíbení ve smrti ničemy. Chci raději, aby se ničema od své cesty odvrátil a žil! Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč máte umírat, dome Izraele?

33:11  Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, cožpak si přeji smrt ničemy? Vždyť jestliže se ničema odvrátí od své cesty, zůstane naživu. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest. Proč byste měli zemřít, dome izraelský?

33:11  Rci jim: Živť jsem já, dí Panovník Hospodin, žeť nemám líbosti v smrti bezbožného, ale aby se odvrátil bezbožný od cesty své a živ byl. Odvraťtež se, odvraťte od cest svých zlých. I proč mříti máte, ó dome Izraelský?

33:11  Dic ad eos : Vivo ego, dicit Dominus Deus, nolo mortem impii, sed ut convertatur impius a via sua, et vivat. Convertimini, convertimini a viis vestris pessimis, et quare moriemini, domus Israël ?

33:12  Thou therefore, O son of man, say to the children of thy people: The justice of the just shall not deliver him, in what day soever he shall sin: and the wickedness of the wicked shall not hurt him, in what day soever he shall turn from his wickedness: and the just shall not be able to live in his justice, in what day soever he shall sin.

33:12  Therefore, thou son of man, say unto the children of thy people, The righteousness of the righteous shall not deliver him in the day of his transgression: as for the wickedness of the wicked, he shall not fall thereby in the day that he turneth from his wickedness; neither shall the righteous be able to live for his righteousness in the day that he sinneth.

33:12  „Ty, lidský synu, slyš. Řekni synům svého lidu: Spravedlnost nevysvobodí spravedlivého v den jeho nevěrnosti, svévole nezpůsobí pád svévolníka v den, kdy se odvrátí od své svévole. Spravedlivý nebude moci kvůli ní zůstat naživu v den, kdy zhřeší.

33:12  Synu člověčí, řekni svým krajanům: Jakmile se spravedlivý vzbouří, jeho spravedlnost ho nezachrání. Jakmile se ničema odvrátí od své ničemnosti, jeho ničemnost ho nezničí. Jakmile spravedlivý začne hřešit, nebude už moci žít ze své spravedlnosti.

33:12  Ty pak, lidský synu, řekni synům svého lidu: Spravedlnost spravedlivého jej nevysvobodí v den jeho přestoupení, a pokud jde o ničemnost, ⌈ničema kvůli ní neklesne v den, kdy se od ní odvrátí.⌉ Spravedlivý nebude kvůli ní moci žít v den, kdy zhřeší.

33:12  Ty tedy synu člověčí, rci synům lidu svého: Spravedlnost spravedlivého nevytrhne ho v den přestoupení jeho, aniž bezbožný v své bezbožnosti padne, v kterýž by se den odvrátil od bezbožnosti své; tolikéž spravedlivý nebude moci živ býti v ní, v kterýž by den zhřešil.

33:12  Tu itaque, fili hominis, dic ad filios populi tui : Justitia justi non liberabit eum, in quacumque die peccaverit, et impietas impii non nocebit ei, in quacumque die conversus fuerit ab impietate sua : et justus non poterit vivere in justitia sua, in quacumque die peccaverit.

33:13  Yea, if I shall say to the just that he shall surely live, and he, trusting in his justice, commit iniquity: all his justices shall be forgotten, and his iniquity, which he hath committed, in the same shall he die.

33:13  When I shall say to the righteous, that he shall surely live; if he trust to his own righteousness, and commit iniquity, all his righteousnesses shall not be remembered; but for his iniquity that he hath committed, he shall die for it.

33:13  Řeknu-li o spravedlivém, že bude žít, ale on se začne spoléhat na svou spravedlnost a dopouštět se bezpráví, nebude se připomínat žádný z jeho spravedlivých činů, ale zemře pro bezpráví, kterého se dopustil.

33:13  Řeknu-li spravedlivému: ‚Jistěže budeš žít,‘ a on začne spoléhat na svou spravedlnost a páchat bezpráví, žádné jeho spravedlivé skutky už nebudou vzpomenuty. Zemře kvůli bezpráví, jehož se dopustil.

33:13  Když řeknu o spravedlivém: Určitě bude žít, a on by spoléhal na svou spravedlnost, ale provedl by špatnost, žádné jeho spravedlivé činy nebudou připomínány a pro svou špatnost, kterou provedl, pro tu zemře.

33:13  Jestliže dím spravedlivému: Jistě živ budeš, a on doufaje v spravedlnost svou, činil by nepravost: žádná spravedlnost jeho nepřijde na pamět, ale pro tu nepravost svou, kterouž činil, umře.

33:13  Etiamsi dixero justo quod vita vivat, et confisus in justitia sua fecerit iniquitatem, omnes justitiæ ejus oblivioni tradentur, et in iniquitate sua quam operatus est, in ipsa morietur.

33:14  And it I shall say to the wicked: Thou shalt surely die: and he do penance for his sin, and do judgment and justice,

33:14  Again, when I say unto the wicked, Thou shalt surely die; if he turn from his sin, and do that which is lawful and right;

33:14  Řeknu-li o svévolníkovi: ‚Zemřeš!‘, ale on se od svého hříchu odvrátí a bude jednat pole práva a spravedlnosti,

33:14  Řeknu-li ničemovi: ‚Musíš zemřít,‘ a on se od svého hříchu odvrátí a začne jednat poctivě a spravedlivě,

33:14  Když dále řeknu o ničemovi: Jistě zemřeš, ale on se odvrátí od svého hříchu a bude konat právo a spravedlnost,

33:14  Zase řeknu-li bezbožnému: Smrtí umřeš, však odvrátí-li se od hříchu svého, a činiti bude soud a spravedlnost,

33:14  Si autem dixero impio : Morte morieris : et egerit pœnitentiam a peccato suo, feceritque judicium et justitiam,

33:15  And if that wicked man restore the pledge, and render what he had robbed, and walk in the commandments of life, and do no unjust thing: he shall surely live, and shall not die.

33:15  If the wicked restore the pledge, give again that he had robbed, walk in the statutes of life, without committing iniquity; he shall surely live, he shall not die.

33:15  vrátí zástavu, nahradí, oč koho odral, bude se řídit nařízeními vedoucími k životu a nebude se dopouštět bezpráví, bude určitě žít a nezemře.

33:15  takže ten ničema vrátí, co vzal do zástavy, nahradí, co uloupil, začne se řídit životodárnými pravidly a přestane páchat bezpráví – takový nezemře, takový jistě bude žít.

33:15  vrátí zástavu, a pokud ten ničema nahradí lup -- ⌈pokud by žil podle ustanovení života, aby nepáchal špatnost -- určitě bude žít, nezemře.⌉

33:15  Což v zástavě jest, navrátí-li bezbožný, což vydřel, nahradí-li, v ustanoveních života bude-li choditi, nečině nepravosti: jistě že bude živ, neumře.

33:15  et pignus restituerit ille impius, rapinamque reddiderit, in mandatis vitæ ambulaverit, nec fecerit quidquam injustum : vita vivet, et non morietur.

33:16  None of his sins, which he hath committed, shall be imputed to him: he hath done judgment and justice, he shall surely live.

33:16  None of his sins that he hath committed shall be mentioned unto him: he hath done that which is lawful and right; he shall surely live.

33:16  Žádný z jeho hříchů, kterých se dopustil, se mu nebude připomínat, začal jednat podle práva a spravedlnosti, jistě bude žít.“

33:16  Žádné hříchy, jichž se dopustil, mu nebudou připomínány. Jednal poctivě a spravedlivě – jistěže bude žít.

33:16  Žádné jeho hříchy, kterými zhřešil, mu nebudou připomínány; konal právo a spravedlnost, určitě bude žít.

33:16  Žádní hříchové jeho, jimiž hřešil, nebudou mu zpomínáni; soud a spravedlnost činil, jistě že bude živ.

33:16  Omnia peccata ejus quæ peccavit, non imputabuntur ei : judicium et justitiam fecit : vita vivet.

33:17  And the children of thy people have said: The way of the Lord is not equitable: whereas their own way is unjust.

33:17  Yet the children of thy people say, The way of the Lord is not equal: but as for them, their way is not equal.

33:17  „Synové tvého lidu říkají: ‚Panovníkova cesta není správná.‘ Nejsou však správné jejich cesty.

33:17  Tví krajané ale říkají: ‚Hospodin je ve svém jednání vrtkavý.‘ Jsou to však oni, kdo je vrtkavý ve svém jednání!

33:17  Synové tvého lidu říkají: Panovníkova cesta není v pořádku, zatímco sami mají v nepořádku svou cestu.

33:17  A vždy říkají synové lidu tvého: Není pravá cesta Páně, ješto jejich cesta není pravá.

33:17  Et dixerunt filii populi tui : Non est æqui ponderis via Domini : et ipsorum via injusta est.

33:18  For when the just shall depart from his justice, and commit iniquities, he shall die in them.

33:18  When the righteous turneth from his righteousness, and committeth iniquity, he shall even die thereby.

33:18  Odvrátí-li se spravedlivý od své spravedlnosti a dopustí se bezpráví, zemře pro ně.

33:18  Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a páchá bezpráví, musí kvůli tomu zemřít.

33:18  Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a bude páchat špatnost, zemře pro ni.

33:18  Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, umřeť pro ty věci.

33:18  Cum enim recesserit justus a justitia sua, feceritque iniquitates, morietur in eis.

33:19  And when the wicked shall depart from his wickedness, and shall do judgments, and justice, he shall live in them.

33:19  But if the wicked turn from his wickedness, and do that which is lawful and right, he shall live thereby.

33:19  Odvrátí-li se svévolník od svévole a bude jednat podle práva a spravedlnosti, díky tomu bude žít.

33:19  Když se ničema odvrátí od své ničemnosti a jedná poctivě a spravedlivě, smí díky tomu žít.

33:19  Když se však ničema odvrátí od své ničemnosti a bude konat právo a spravedlnost, on díky tomu bude žít.

33:19  Ale když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své, a činil by soud a spravedlnost, podlé těch věcí živ bude.

33:19  Et cum recesserit impius ab impietate sua, feceritque judicium et justitiam, vivet in eis.

33:20  And you say: The way of the Lord is not right, I will judge every one of you according to his ways, O house of Israel.

33:20  Yet ye say, The way of the Lord is not equal. O ye house of Israel, I will judge you every one after his ways.

33:20  Vy však říkáte: ‚Panovníkova cesta není správná.‘ Každého z vás, dome izraelský, budu soudit podle jeho cest!“

33:20  Vy ale říkáte: ‚Hospodin je ve svém jednání vrtkavý.‘ Budu vás soudit, dome Izraele, každého podle jeho jednání!“

33:20  Vy však říkáte: Panovníkova cesta není v pořádku. Budu vás soudit, každého podle jeho cest, dome izraelský.

33:20  A předce říkáte: Není pravá cesta Páně. Každého z vás podlé cest jeho souditi budu, ó dome Izraelský.

33:20  Et dicitis : Non est recta via Domini. Unumquemque juxta vias suas judicabo de vobis, domus Israël.

33:21  And it came to pass in the twelfth year of our captivity, in the tenth month, in the fifth day of the month, that there came to me one that was fled from Jerusalem, saying: The city is laid waste.

33:21  And it came to pass in the twelfth year of our captivity, in the tenth month, in the fifth day of the month, that one that had escaped out of Jerusalem came unto me, saying, The city is smitten.

33:21  Dvanáctého roku našeho přesídlení, v desátém měsíci, pátého dne toho měsíce, přišel ke mně jeden z těch, kdo vyvázli z Jeruzaléma, se slovy: „Město je vybito!“

33:21  Pátého dne desátého měsíce dvanáctého roku našeho vyhnanství ke mně přišel uprchlík z Jeruzaléma se slovy: „Město padlo!“

33:21  I stalo se v dvanáctém roce našeho vyhnanství, v desátém měsíci, pátého dne toho měsíce, že ke mně ⌈přišel uprchlík z Jeruzaléma se slovy: Město bylo vybito.⌉

33:21  Stalo se pak dvanáctého léta, desátého měsíce, pátého dne téhož měsíce od zajetí našeho, že přišel ke mně jeden, kterýž ušel z Jeruzaléma, řka: Dobyto jest město.

33:21  Et factum est in duodecimo anno, in decimo mense, in quinta mensis transmigrationis nostræ, venit ad me qui fugerat de Jerusalem, dicens : Vastata est civitas.

33:22  And the hand of the Lord had been upon me in the evening, before he that was fled came: and he opened my mouth till he came to me in the morning, and my mouth being opened, I was silent no more.

33:22  Now the hand of the Lord was upon me in the evening, afore he that was escaped came; and had opened my mouth, until he came to me in the morning; and my mouth was opened, and I was no more dumb.

33:22  Večer předtím, než přišel ten, jenž vyvázl, spočinula na mně ruka Hospodinova. Hospodin mi otevřel ústa předtím, než ke mně ráno přišel ten, jenž vyvázl. Má ústa se otevřela a už jsem nebyl němý.

33:22  Večer před jeho příchodem na mně spočinula ruka Hospodinova, a než ke mně ten uprchlík ráno přišel, Hospodin mi otevřel ústa. Má ústa se otevřela a přestal jsem být němý.

33:22  ⌈Hospodinova ruka na mně spočinula⌉ večer, předtím než přišel ten uprchlík, a má ústa se otevřela, než ke mně ráno přišel. Má ústa byla uvolněna a nebyl jsem již němý.

33:22  Ruka pak Hospodinova byla při mně u večer před tím, než přišel ten, kterýž utekl, a otevřela ústa má, až i ke mně přišel ráno; otevřela, pravím, ústa má, abych nebyl němým déle.

33:22  Manus autem Domini facta fuerat ad me vespere, antequam veniret qui fugerat : aperuitque os meum donec veniret ad me mane : et aperto ore meo, non silui amplius.

33:23  And the word of the Lord came to me, saying:

33:23  Then the word of the Lord came unto me, saying,

33:23  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

33:23  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

33:23  I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

33:23  I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

33:23  Et factum est verbum Domini ad me, dicens :

33:24  Son of man, they that dwell in these ruinous places in the land of Israel, speak, saying: Abraham was one, and he inherited the land, but we are many, the land is given us in possession.

33:24  Son of man, they that inhabit those wastes of the land of Israel speak, saying, Abraham was one, and he inherited the land: but we are many; the land is given us for inheritance.

33:24  „Lidský synu, obyvatelé oněch trosek v izraelské zemi říkají: ‚Abrahám byl samojediný a obdržel zemi. Nás je mnoho. Tato země byla dána do vlastnictví nám.‘

33:24  „Synu člověčí! Obyvatelé rozvalin v izraelské zemi říkají: ‚Abraham byl sám a získal tuto zemi. Nás je mnoho a ta země nám patří!‘

33:24  Lidský synu, obyvatelé těchto trosek na izraelské půdě říkají: ⌈Abraham byl jediný a obsadil zemi.⌉ Nás je mnoho, nám byla dána země do vlastnictví.

33:24  Synu člověčí, obyvatelé pustin těchto v zemi Izraelské mluví, řkouce: Jedinký byl Abraham, a dědičně držel zemi tuto, nás pak mnoho jest; námť dána jest země tato v dědictví.

33:24  Fili hominis, qui habitant in ruinosis his super humum Israël, loquentes aiunt : Unus erat Abraham, et hæreditate possedit terram : nos autem multi sumus : nobis data est terra in possessionem.

33:25  Therefore say to them: Thus saith the Lord God: You that eat with the blood and lift up your eyes to your uncleannesses, and that shed blood: shall you possess the land by inheritance?

33:25  Wherefore say unto them, Thus saith the Lord God; Ye eat with the blood, and lift up your eyes toward your idols, and shed blood: and shall ye possess the land?

33:25  Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Protože jíte maso s krví, zvedáte oči ke svým hnusným modlám a proléváte krev, byste měli obdržet tuto zemi?

33:25  Nuže, řekni jim – Tak praví Panovník Hospodin: Jíte maso s krví, vzhlížíte ke svým hnusným modlám, proléváte krev, a ještě chcete vládnout zemi?

33:25  Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Myslíte si, že ⌈budete jíst maso s krví,⌉ ⌈budete pozvedat oči ke svým bůžkům,⌉ budete prolévat krev a přitom obsadíte zemi?

33:25  Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Se krví jídáte, a očí svých pozdvihujete k ukydaným modlám svým, i krev vyléváte, a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti?

33:25  Idcirco dices ad eos : Hæc dicit Dominus Deus : Qui in sanguine comeditis, et oculos vestros levatis ad immunditias vestras, et sanguinem funditis, numquid terram hæreditate possidebitis ?

33:26  You stood on your swords, you have committed abominations, and every one hath defiled his neighbours wife; and shall you possess the land by inheritance?

33:26  Ye stand upon your sword, ye work abomination, and ye defile every one his neighbour’s wife: and shall ye possess the land?

33:26  Opíráte se o svůj meč, dopouštíte se ohavnosti, poskvrňujete každý ženu svého bližního, a měli byste obdržet zemi?“

33:26  Spoléháte se na svůj meč, pácháte ohavnost, kdekdo przní manželku svého bližního, a ještě chcete vládnout zemi?

33:26  Spoléhali jste se na svůj meč, páchali jste ohavnost, ⌈znečistili jste každý ženu svého bližního⌉ a chcete obsadit zemi?

33:26  Stojíte na meči svém, pášete ohavnost, a každý ženy bližního svého poškvrňujete, a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti?

33:26  stetistis in gladiis vestris, fecistis abominationes, et unusquisque uxorem proximi sui polluit : et terram hæreditate possidebitis ?

33:27  Say thou thus to them: Thus saith the Lord God: As I live, they that dwell in the ruinous places, shall fall by the sword: and he that is in the field, shall be given to the beasts to be devoured: and they that are in holds, and caves, shall die of the pestilence.

33:27  Say thou thus unto them, Thus saith the Lord God; As I live, surely they that are in the wastes shall fall by the sword, and him that is in the open field will I give to the beasts to be devoured, and they that be in the forts and in the caves shall die of the pestilence.

33:27  „Toto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Jakože jsem živ, ti, kteří jsou na troskách, padnou mečem. Ty, kteří jsou na poli, vydán za potravu zvěři. A ti, kteří jsou ve skalních skrýších a slujích, pomřou morem.

33:27  Řekni jim – Tak praví Panovník Hospodin: Jakože jsem živ, ti, kdo jsou v rozvalinách, padnou mečem; ty, kdo jsou na venkově, dám za potravu zvěři a ti, kdo se opevnili ve skalách a jeskyních, pomřou morem.

33:27  Takto k nim promluvíš: Toto praví Panovník Hospodin: Jakože jsem živ, určitě ti, kteří jsou v troskách, padnou mečem, kdo je na povrchu pole, toho jsem vydal zvěři, aby ho sežrala, a ti kdo jsou ⌈v pevnostech a v jeskyních,⌉ zemřou na mor.

33:27  Takto mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Živť jsem já, že ti, kteříž jsou na pustinách, mečem padnou, a kdo na poli, toho zvěři dám k sežrání, kdo pak na hradích neb v jeskyních, morem zemrou.

33:27  Hæc dices ad eos : Sic dicit Dominus Deus : Vivo ego, quia qui in ruinosis habitant, gladio cadent : et qui in agro est, bestiis tradetur ad devorandum : qui autem in præsidiis et speluncis sunt, peste morientur.

33:28  And I will make the land a wilderness, and a desert, and the proud strength thereof shall fail, and the mountains of Israel shall be desolate, because there is none to pass by them,

33:28  For I will lay the land most desolate, and the pomp of her strength shall cease; and the mountains of Israel shall be desolate, that none shall pass through.

33:28  Obrátím zemi ve zpustošený a úděs budící kraj, ustane její pyšná moc. Izraelské hory budou zpustošeny, nikdo jimi nebude procházet.

33:28  Obrátím tu zem v nejpustější pustinu a její pyšná moc tehdy skončí. Izraelské hory natolik zpustnou, že tudy nikdo ani nepůjde.

33:28  Zemi pak proměním ve spoušť a zpustošenou krajinu, bude odklizena ⌈její mocná pýcha.⌉ Izraelské hory budou zpustošeny tak, že jimi nikdo nebude procházet.

33:28  I obrátím zemi tu v hroznou poušť a přestane vyvýšenost moci její, a zpustnou hory Izraelské, tak že nebude žádného, kdo by šel přes ně.

33:28  Et dabo terram in solitudinem et in desertum, et deficiet superba fortitudo ejus : et desolabuntur montes Israël, eo quod nullus sit qui per eos transeat :

33:29  And they shall know that I am the Lord, when I shall have made their land waste and desolate, for all their abominations which they have committed.

33:29  Then shall they know that I am the Lord, when I have laid the land most desolate because of all their abominations which they have committed.

33:29  I poznají, že já jsem Hospodin, až obrátím zemi ve zpustošený a úděs budící kraj pro všechny jejich ohavnosti, jichž se dopouštěli.“

33:29  Obrátím tu zem v nejpustější pustinu kvůli všem ohavnostem, které páchali, a tehdy poznají, že já jsem Hospodin.

33:29  I poznají, že já jsem Hospodin, až proměním zemi ve spoušť a zpustošenou krajinu kvůli všem jejich ohavnostem, které spáchali.

33:29  I zvědí, že já jsem Hospodin, když obrátím zemi tu v hroznou poušť pro všecky ohavnosti jejich, kteréž páchali.

33:29  et scient quia ego Dominus, cum dedero terram eorum desolatam et desertam, propter universas abominationes suas quas operati sunt.

33:30  And thou son of man: the children of thy people, that talk of thee by the walls, and in the doors of the houses, and speak one to another each man to his neighbour, saying: Come, and let us hear what is the word that cometh forth from the Lord.

33:30  Also, thou son of man, the children of thy people still are talking against thee by the walls and in the doors of the houses, and speak one to another, every one to his brother, saying, Come, I pray you, and hear what is the word that cometh forth from the Lord.

33:30  „Ty, lidský synu, slyš. Synové tvého lidu si o tobě povídají u zdí a u vchodů do domů a mluví mezi sebou, jeden s druhým: ‚Pojďte a poslechněte, jaké slovo vychází od Hospodina!‘

33:30  Synu člověčí! Tví krajané si o tobě povídají mezi zdmi i u dveří a jedni druhým říkají: ‚Pojďte, poslechneme si, jaké slovo přišlo od Hospodina.‘

33:30  A pokud jde o tebe, lidský synu, synové tvého lidu se proti tobě domlouvají u zdí a ve vchodech domů. Jeden mluví s druhým, každý se svým bratrem slovy: Pojďte přece a poslechněte, jaké slovo to vychází od Hospodina.

33:30  Ty pak synu člověčí, slyš, synové lidu tvého často mluvívají o tobě, za stěnami i ve dveřích domů, a říkají jeden druhému a každý bratru svému, řka: Poďte medle a poslechněte, jaké slovo vyšlo od Hospodina.

33:30  Et tu, fili hominis, filii populi tui, qui loquuntur de te juxta muros et in ostiis domorum, et dicunt unus ad alterum, vir ad proximum suum, loquentes : Venite, et audiamus quis sit sermo egrediens a Domino.

33:31  And they come to thee, as if people were coming in, and my people sit before thee: and hear thy words, and do them not: for they turn them into a song of their mouth, and their heart goeth after their covetousness.

33:31  And they come unto thee as the people cometh, and they sit before thee as my people, and they hear thy words, but they will not do them: for with their mouth they shew much love, but their heart goeth after their covetousness.

33:31  Přicházejí k tobě, jako když se schází lid k rokování, a sedají si před tebou jako můj lid. Poslouchají tvá slova, ale podle nich nejednají. V ústech mají horoucí slova o tom, co udělají, ale jejich srdce tíhne za jejich mrzkým ziskem.

33:31  Přichází jich k tobě celé zástupy a sedají si před tebou jako můj lid, aby si poslechli tvá slova, ale nejednají podle nich. Ústa mají plná vroucí lásky, v srdci však následují mrzký zisk.

33:31  Přijdou k tobě jako sejití lidu a posadí se před tebou jako můj lid, budou poslouchat tvá slova, ale nebudou podle nich jednat. Oni totiž provozují vášnivou lásku svými ústy, jejich srdce však jde za jejich nekalým ziskem.

33:31  I scházejí se k tobě, tak jako se schází lid, a sedají před tebou lid můj, a poslouchají slov tvých, ale nečiní jich. A ačkoli je sobě ústy svými libují, však za mrzkým ziskem svým srdce jejich odchází.

33:31  Et veniunt ad te, quasi si ingrediatur populus, et sedent coram te populus meus : et audiunt sermones tuos, et non faciunt eos : quia in canticum oris sui vertunt illos, et avaritiam suam sequitur cor eorum.

33:32  And thou art to them as a musical song which is sung with a sweet and agreeable voice: and they hear thy words, and do them not.

33:32  And, lo, thou art unto them as a very lovely song of one that hath a pleasant voice, and can play well on an instrument: for they hear thy words, but they do them not.

33:32  Tys pro ně jako ten, kdo horoucně a krásně zpívá a pěkně hraje. Poslouchají tvá slova, ale vůbec podle nich nejednají.

33:32  Nejsi pro ně víc než zpěvák milostných písní, co umí krásně zpívat a pěkně hrát; vyslechnou si tvá slova, ale nejednají podle nich.

33:32  Hle, ty jsi pro ně jako píseň vášnivé lásky, krásného zvuku a dobře hraješ; budou poslouchat tvá slova, ale jednat podle nich nebudou.

33:32  A aj, ty jsi jim jako zpěv libý pěkného zvuku a dobře vznějící. Slyšíť zajisté slova tvá, ale žádný jich nečiní.

33:32  Et es eis quasi carmen musicum, quod suavi dulcique sono canitur : et audiunt verba tua, et non faciunt ea.

33:33  And when that which was foretold shall come to pass, for behold it is coming, then shall they know that a prophet hath been among them.

33:33  And when this cometh to pass, (lo, it will come,) then shall they know that a prophet hath been among them.

33:33  Až to přijde, a už to nadchází, poznají, že byl mezi nimi prorok.“

33:33  Až to však přijde – a hle, už to přichází – tehdy poznají, že měli mezi sebou proroka.“

33:33  Až to přijde -- a právě to přichází -- ⌈poznají, že uprostřed nich byl prorok.⌉

33:33  Než když to přijde, (aj, přicházíť), tedy zvědí, že prorok byl u prostřed nich.

33:33  Et cum venerit quod prædictum est (ecce enim venit), tunc scient quod prophetes fuerit inter eos.