CzeCSP - Genesis - 8

8:1  Bůh však pamatoval na Noeho, na všechnu zvěř i na všechen dobytek, který byl s ním v arše, a Bůh nechal nad zemí vanout vítr a vody opadaly.

8:2  Prameny hlubiny a nebeské průduchy byly zacpány a déšť z nebe byl zadržen.

8:3  A voda ze země postupně a vytrvale ustupovala, takže po sto padesáti dnech vody ubylo

8:4  a v sedmém měsíci sedmnáctého dne toho měsíce archa spočinula na pohoří Ararat.

8:5  Vody postupně ubývalo až do desátého měsíce. Prvního dne desátého měsíce se ukázaly vrcholky hor.

8:6  A po čtyřiceti dnech Noe otevřel v arše okno, které udělal,

8:7  a vypustil havrana, který ⌈odlétal a vracel se,⌉ dokud voda ze země nevyschla.

8:8  Pak vypustil holubici, aby viděl, zda už voda ustoupila z povrchu země.

8:9  Ale holubice nenalezla pro svou nohu místo odpočinku a vrátila se k němu do archy, protože voda ještě byla na povrchu celé země. Vztáhl ruku, vzal ji a přinesl ji k sobě do archy.

8:10  ⌈Dychtivě čekal⌉ ještě dalších sedm dní a znovu z archy vypustil holubici.

8:11  Holubice se k němu k večeru vrátila, a hle, v zobáku měla ⌈čerstvě utržený⌉ olivový list. Noe poznal, že voda ze země ustoupila.

8:12  Čekal ještě dalších sedm dnů a vypustil holubici, ale již se k němu znovu nevrátila.

8:13  V šestistém prvém roce života Noeho v prvním dni prvního měsíce voda ze země začala osychat. Noe sundal příkrov archy a viděl, hle, povrch země osychal.

8:14  Ve druhém měsíci, ve dvacátém sedmém dni měsíce země vyschla.

8:15  I promluvil Bůh k Noemu:

8:16  Vyjdi z archy ty a s tebou tvá žena i tvoji synové a ženy tvých synů.

8:17  Vyveď s sebou všechno živé, co je s tebou ze všeho tvorstva: ptactvo, dobytek a všechny plazy pohybující se na zemi; ať se na zemi hemží, rozplodí se a rozmnoží se na zemi.

8:18  A Noe vyšel a s ním jeho synové, jeho žena i ženy jeho synů.

8:19  Všechna zvěř, všichni plazi a všichni létavci -- všechno, co se hýbe na zemi -- vyšli podle svých čeledí z archy.

8:20  Noe pak ⌈postavil Hospodinu oltář⌉ a vzal ze všeho čistého dobytka a ze všeho čistého ptactva a přinesl na oltáři zápalnou oběť.

8:21  I ucítil Hospodin příjemnou vůni a řekl ⌈si v⌉ srdci: Již nikdy neprokleji zemi kvůli člověku, protože zaměření lidského srdce je od jeho mládí zlé, a už nikdy nepobiji všechno živé tak, jak jsem učinil.

8:22  Po všechny dny země nikdy nepřestane setba ani žeň, chlad ani žár, léto ani zima, den ani noc.