CzeCSP - Genesis - 41

41:1  Po dvou letech se stalo, že farao měl sen: Hle, stál u Nilu.

41:2  Vtom z Nilu vystoupilo sedm tučných krav krásného vzhledu, které se pásly v sítině.

41:3  A tu za nimi z Nilu vystoupilo sedm jiných krav, ošklivého vzhledu a vychrtlých, a postavily se vedle krav na břehu Nilu.

41:4  A ty vychrtlé krávy ošklivého vzhledu sežraly těch sedm tučných krav krásného vzhledu. Pak farao procitl.

41:5  Nato usnul a měl druhý sen: Hle, na jednom stéble vyrůstalo sedm klasů, plných a pěkných.

41:6  A hle, za nimi vyráželo sedm klasů řídkých, spálených východním větrem.

41:7  A ty řídké klasy pohltily těch sedm klasů plných a silných. Farao procitl a hle, byl to sen.

41:8  Ráno byl jeho duch rozrušen. ⌈Dal si tedy zavolat⌉ všechny egyptské kouzelníky a mudrce. Farao jim vypravoval své sny, ale nebyl, kdo by je faraonovi vyložil.

41:9  Tu k faraonovi promluvil vrchní číšník: Musím dnes připomenout své hříchy:

41:10  Farao se rozhněval na své otroky a dal mne a vrchního pekaře do vazby v domě velitele tělesné stráže.

41:11  Téže noci jsme měli sen, já i on. Každému z nás se zdál sen, který měl svůj význam.

41:12  Byl tam s námi hebrejský mládenec, otrok velitele tělesné stráže. Jemu jsme je vyprávěli a on nám naše sny vyložil. Každému vyložil jeho sen.

41:13  A jak nám je vyložil, tak se stalo: mě farao do úřadu vrátil a jeho pověsil.

41:14  Farao ⌈si dal zavolat⌉ Josefa. Rychle ho přivedli ze žaláře. Oholil se, vyměnil si oděv a přišel k faraonovi.

41:15  Farao Josefovi řekl: Měl jsem sen a není, kdo by ho vyložil. Ale o tobě jsem slyšel, že když vyslechneš sen, můžeš ho vyložit.

41:16  Josef faraonovi odpověděl: Ne já, ale Bůh dá odpověď k faraonovu prospěchu.

41:17  Farao tedy Josefovi řekl: Ve svém snu, hle, stál jsem na břehu Nilu.

41:18  Vtom z Nilu vystoupilo sedm tučných krav krásného vzezření, které se pásly v sítině.

41:19  A tu za nimi vystoupilo sedm jiných krav, ubohých, velmi ošklivého vzezření a vyzáblých. Takovou ošklivost jsem neviděl v celé egyptské zemi.

41:20  A ty vyzáblé a ošklivé krávy sežraly těch sedm prvních tučných krav.

41:21  I když se dostaly do jejich břicha, nebylo znát, že do nich vešly, a jejich vzhled byl špatný tak jako na počátku. Pak jsem procitl.

41:22  Nato jsem ve snu viděl, hle, sedm klasů vyrůstalo na jednom stéble, plných a pěkných.

41:23  A hle, za nimi vyráželo sedm klasů jalových, řídkých, spálených východním větrem.

41:24  A ty řídké klasy pohltily těch sedm pěkných klasů. Pověděl jsem to kouzelníkům, ale význam mi nikdo neoznámil.

41:25  Josef faraonovi řekl: Faraonův sen je jeden a týž: Bůh faraonovi oznámil to, co bude dělat.

41:26  Těch sedm pěkných krav je sedm let, i těch sedm pěkných klasů je sedm let. Je to jeden sen.

41:27  A sedm krav vyzáblých a ošklivých, vystupujících za nimi, je sedm let. Také sedm klasů prázdných, spálených východním větrem, je sedm let hladu.

41:28  To je to, co jsem řekl faraonovi: Bůh faraonovi ukázal, co bude dělat.

41:29  Hle, přichází sedm let velké hojnosti po celé egyptské zemi.

41:30  Po nich však nastane sedm let hladu a v egyptské zemi bude všechna ta hojnost zapomenuta; hlad bude zemi ničit.

41:31  Pak nebude v zemi znát nic z té hojnosti kvůli hladu, který bude potom, protože bude velmi tíživý.

41:32  A sen se faraonovi opakoval dvakrát, protože ta věc je Bohem pevně stanovena a Bůh ji pospíchá vykonat.

41:33  Nuže tedy, ať si farao vyhlédne ⌈rozumného a moudrého muže⌉ a ustanoví ho nad egyptskou zemí.

41:34  Ať farao zřídí a ustanoví nad zemí dohlížitele a v sedmi letech hojnosti vybírá pětinu úrody egyptské země.

41:35  Ať shromažďují všechnu potravu těchto přicházejících dobrých let. Ať shromažďují zrno k jídlu ve městech pod moc faraonovu a střeží je.

41:36  To jídlo bude zásobou pro zemi na sedm let hladu, která budou v egyptské zemi. Tak země nebude hladem zničena.

41:37  Tato řeč ⌈se líbila faraonovi i všem⌉ jeho otrokům.

41:38  I řekl farao svým otrokům: Zda se najde někdo podobný tomuto muži, v němž je ⌈Duch Boží?⌉

41:39  Farao tedy řekl Josefovi: Potom, co ti Bůh dal toto všechno poznat, nikdo není tak rozumný a moudrý jako ty.

41:40  Ty budeš nad mým palácem a podle tvých příkazů se bude řídit všechen můj lid. Budu tě převyšovat pouze trůnem.

41:41  Dále farao Josefovi řekl: Hle, ustanovil jsem tě nad celou egyptskou zemi.

41:42  Nato farao sňal z ruky svůj pečetní prsten a dal ho na ruku Josefovu, oblékl mu roucho z jemného plátna a na jeho šíji vložil zlatý řetěz.

41:43  Potom ho dal vozit ve svém druhém voze a provolávat před ním: Na kolena! Tak ho ustanovil nad celou egyptskou zemí.

41:44  Farao ještě Josefovi řekl: Já jsem farao. A bez tebe nikdo v celé egyptské zemi nezvedne ruku ani nohu.

41:45  Farao dal Josefovi jméno Safenat Paneach a dal mu za ženu Asenatu, dceru Potífery, kněze z Ónu. Pak Josef vyšel procestovat egyptskou zemi.

41:46  Josefovi bylo třicet let, když stál před faraonem, egyptským králem. Pak Josef vyšel od faraona a procházel celou egyptskou zemí.

41:47  A v sedmi letech hojnosti vydávala země přebohatou úrodu.

41:48  Shromažďoval tedy všechnu potravu, která byla sedm let v egyptské zemi, a ukládal ji ve městech. Uvnitř každého města ukládal potravu z jeho polí, která byla kolem něho.

41:49  Tak Josef nashromáždil obilí jako mořského písku, veliké množství, takže přestal počítat, protože ho bylo bezpočtu.

41:50  Dříve než přišel rok hladu, Josefovi se narodili dva synové, které mu porodila Asenat, dcera Potífery, kněze z Ónu.

41:51  Josef dal prvorozenému jméno Manases, neboť řekl: Bůh mi dal zapomenout na všechno mé trápení a na celý dům mého otce.

41:52  A druhému dal jméno Efrajim, neboť řekl: Bůh mě učinil plodným v zemi mého soužení.

41:53  Když sedm let hojnosti, která byla v egyptské zemi, pominulo,

41:54  začalo přicházet sedm let hladu, jak řekl Josef. Nastal hlad ve všech zemích, ale v celé egyptské zemi byl chléb.

41:55  Když celá egyptská země hladověla a lid křičel k faraonovi o chléb, farao řekl celému Egyptu: Jděte k Josefovi a udělejte, co vám řekne.

41:56  Hlad byl po celé zemi. Josef otevřel všechny sýpky a prodával Egypťanům obilí. A hlad se v egyptské zemi rozmáhal.

41:57  A všechny země přicházely do Egypta k Josefovi nakupovat obilí, protože hlad se rozmohl po celém světě.