CzeB21 - Isaiah - 2

2:1  Toto viděl Izaiáš, syn Amosův, o Judovi a Jeruzalémě:

2:2  V posledních dnech se přihodí, že hora Hospodinova domu bude čnít nad horské vrcholy, vysoko nad všechny výšiny. Pohrnou se k ní všechny národy,

2:3  zástupy lidí půjdou se slovy: „Pojďme, vystupme na horu Hospodinovu, k Bohu Jákobovu – do jeho domu! Bude nás vyučovat cestám svým a my budeme chodit jeho stezkami.“ Ze Sionu bude znít Hospodinovo učení, z Jeruzaléma se jeho slovo rozšíří.

2:4  On bude soudit mezi národy, zástupy lidí napraví. Tehdy ze svých mečů ukují pluhy a ze svých kopí srpy. Národ proti národu nepozvedne meč, už nikdy se nebudou chystat do boje.

2:5  Dome Jákobův, pojďme, choďme v Hospodinově světle!

2:6  Ty jsi však opustil svůj lid, dům Jákobův, neboť je plný kouzel z Východu a filištínského věštění – tleskají výplodům cizinců!

2:7  Jejich země je plná stříbra, zlata a nepřeberných pokladů. Jejich země je plná koní a vozů bezpočtu.

2:8  Jejich země je plná model; vlastnímu dílu se klanějí, tomu, co sami vyrobí.

2:9  Člověk je sražen, kdekdo se ponižuje – nepozvedej je!

2:10  Schovej se do skal, člověče, zahrab se do země v hrůze před Hospodinem, před jeho slavným majestátem!

2:11  Ponížen bude hrdý pohled člověka, lidská pýcha bude sražena; jen Hospodin bude vyvýšen v ten den.

2:12  Hospodin zástupů totiž chystá den pro všechny pyšné nadutce, pro všechny, kdo se povyšují a budou poníženi –

2:13  pro všechny ztepilé libanonské cedry, pro všechny statné bášanské duby,

2:14  pro všechny strmé hory, pro všechny vznešené výšiny,

2:15  pro všechny hrdé bašty, pro všechny pevné hradby,

2:16  pro všechny mořské lodi, pro všechny skvělé koráby.

2:17  Ponížena bude hrdost člověka, lidská pýcha bude sražena; v ten den bude vyvýšen jen Hospodin

2:18  a modly zcela vymizí.

2:19  Lidé se schovají do skalních jeskyní, do děr pod zemí v hrůze před Hospodinem, před jeho slavným majestátem, až povstane, aby zděsil zem.

2:20  V ten den člověk zahodí mezi netopýry a potkany své stříbrné modly, své zlaté modly, které si vyrobil ke klanění.

2:21  Tehdy se schová do skalních slují, do horských rozsedlin v hrůze před Hospodinem, před jeho slavným majestátem, až povstane, aby zděsil zem.

2:22  Přestaňte tedy obdivovat člověka – vždyť sotva svůj dech popadá! Za co by asi mohl stát?