CzeB21 - Isaiah - 26

26:1  V ten den se v judské zemi bude zpívat tato píseň: Máme pevné město – on sám je jeho spásou, jeho valem a hradbou.

26:2  Otevřete brány, ať vejde spravedlivý lid, který se drží věrnosti.

26:3  Člověka s pevným postojem chráníš dokonalým pokojem, vždyť spoléhá se na tebe.

26:4  Doufejte v Hospodina vždycky, navěky – skálou věků je jen Hospodin!

26:5  On strhává dolů obyvatele výšin a nedobytné město boří; boří je až k zemi, až do prachu je sráží.

26:6  Bude zašlapáno pod nohy, pod nohy ztrápených, kroky ubohých.

26:7  Cesta spravedlivého je poctivá, stezku spravedlivého vyrovnáš.

26:8  Na cestě tvých soudů, Hospodine, v tebe doufáme; po tvém jménu, po tvé připomínce v duši toužíme.

26:9  Má duše v noci touží po tobě, můj duch tě hledá s úsvitem. Když se tvé soudy dějí na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti.

26:10  Když se však prokazuje vlídnost lumpovi, spravedlnosti se neučí; v zemi práva pak páchá bezpráví, nevidí, jak vznešený je Hospodin.

26:11  Svou rukou, Hospodine, hrozíš jim, oni to ale nevidí. Ať vidí, jak horlíš pro svůj lid! Ať se zastydí! Ať všechny tvé nepřátele oheň pohltí!

26:12  Nám však, Hospodine, pokoj působíš; za vše, co jsme udělali, jsi nám odplatil.

26:13  Hospodine, Bože náš, jiní krom tebe vládli nám, my však jen na tebe chceme spoléhat, jen tvoje jméno uctívat.

26:14  Už jsou však mrtví, neožijí, nevstanou jejich mrtvoly – vždyť jsi je ztrestal, vyhladil, nenechal jsi po nich ani památky.

26:15  Rozmnožil jsi národ, Hospodine, rozmnožil jsi národ, oslavil ses, rozšířil jsi všechny naše hranice!

26:16  Hospodine, hledali tě ve svém soužení, když jsi je napomínal, šeptali modlitby.

26:17  Jako těhotná, když má porodit, trpí a sténá bolestí, tak jsme na tom před tebou byli my, tak jsme, Hospodine, trpěli.

26:18  Byli jsme těhotní, měli jsme bolesti, jen pouhý vítr jsme ale rodili: spásu jsme na zemi nezpůsobili, obyvatelé světa nepadli.

26:19  Tví mrtví ale ožijí, vstanou mé mrtvoly. Probuďte se, prozpěvujte, v prachu pohřbení! Tvá rosa je jako rosa svítání, zemi mrtvých s ní zavlažíš!

26:20  Vejdi, můj lide, do svých pokojů, zavři za sebou dveře. Schovej se na malou chviličku, než přejde jeho hněv.

26:21  Hle – Hospodin opouští svůj příbytek, aby ztrestal viny obyvatel země. Země odkryje na ní prolitou krev, přestane přikrývat své zabité.