DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Isaiah - 40

40:1  Be comforted, be comforted, my people, saith your God.

40:1  Comfort ye, comfort ye my people, saith your God.

40:1  „Potěšte, potěšte můj lid,“ praví váš Bůh.

40:1  Potěšujte, potěšujte lid můj, praví váš Bůh.

40:1  Potěšte, potěšte můj lid, říká váš Bůh.

40:1  Potěšujte, potěšujte lidu mého, dí Bůh váš.

40:1  Consolamini, consolamini, popule meus, dicit Deus vester.

40:2  Speak ye to the heart of Jerusalem, and call to her: for her evil is come to an end, her iniquity is forgiven: she hath received of the hand of the Lord double for all her sins.

40:2  Speak ye comfortably to Jerusalem, and cry unto her, that her warfare is accomplished, that her iniquity is pardoned: for she hath received of the Lord’s hand double for all her sins.

40:2  Mluvte k srdci Jeruzaléma, provolejte k němu: Čas jeho služby se naplnil, odpykal si své provinění. Vždyť z Hospodinovy ruky přijal dvojnásobně za všechny své hříchy.

40:2  Mluvte láskyplně k Jeruzalému a ohlašujte mu, že už skončila jeho poroba, že jeho vina je splacena, že ho svou rukou ztrestal Hospodin dvojnásob za všechen jeho hřích.

40:2  Promlouvejte ⌈k srdci⌉ Jeruzaléma, volejte k němu, že se naplnila jeho povinná služba, že je zaplaceno za jeho viny; vždyť přijal z Hospodinovy ruky dvojnásobně za všechny své hříchy.

40:2  Mluvte k srdci Jeruzaléma, a ohlašujte jemu, že se již doplnil čas uložený jeho, že jest odpuštěna nepravost jeho, a že vzal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všecky hříchy své.

40:2  Loquimini ad cor Jerusalem, et advocate eam, quoniam completa est malitia ejus, dimissa est iniquitas illius : suscepit de manu Domini duplicia pro omnibus peccatis suis.

40:3  The voice of one crying in the desert: Prepare ye the way of the Lord, make straight in the wilderness the paths of our God.

40:3  The voice of him that crieth in the wilderness, Prepare ye the way of the Lord, make straight in the desert a highway for our God.

40:3  Hlas volajícího: „Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha!

40:3  Hlas volajícího: „Připravte na poušti cestu Hospodinovu, vyrovnejte v pustině stezku Bohu našemu!

40:3  Hlas ⌈volá v pustině: Připravte⌉ cestu Hospodinovu, napřimte v pustině silnici pro našeho Boha!

40:3  Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho.

40:3  Vox clamantis in deserto : Parate viam Domini, rectas facite in solitudine semitas Dei nostri.

40:4  Every valley shall be exalted, and every mountain and hill shall be made low, and the crooked shall become straight, and the rough ways plain.

40:4  Every valley shall be exalted, and every mountain and hill shall be made low: and the crooked shall be made straight, and the rough places plain:

40:4  Každé údolí ať je vyvýšeno, každá hora a pahorek sníženy. Pahorkatina ať v rovinu se změní a horské hřbety v pláně.

40:4  Každé údolí ať je vyvýšeno, každá hora a výšina ať poklesnou; co je hrbolaté, ať je vyrovnáno, pahorkatina ať je planinou.

40:4  Každé údolí bude pozdviženo a každé pohoří a návrší sníženo; ⌈pahorkatina se stane rovinou⌉ a útesy plání.

40:4  Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou rovinou.

40:4  Omnis vallis exaltabitur, et omnis mons et collis humiliabitur, et erunt prava in directa, et aspera in vias planas :

40:5  And the glory of the Lord shall be revealed, and all flesh together shall see, that the mouth of the Lord hath spoken.

40:5  And the glory of the Lord shall be revealed, and all flesh shall see it together: for the mouth of the Lord hath spoken it.

40:5  I zjeví se Hospodinova sláva a všechno tvorstvo společně spatří, že promluvila Hospodinova ústa.“

40:5  Neboť se zjeví sláva Hospodinova a všichni lidé naráz uvidí, že ústa Hospodinova mluvila.“

40:5  A zjeví se Hospodinova sláva a uvidí to spolu veškeré tělo; protože Hospodinova ústa promluvila.

40:5  Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila.

40:5  et revelabitur gloria Domini, et videbit omnis caro pariter quod os Domini locutum est.

40:6  The voice of one, saying: Cry. And I said: What shall I cry? All flesh is grass, and all the glory thereof as the flower of the field.

40:6  The voice said, Cry. And he said, What shall I cry? All flesh is grass, and all the goodliness thereof is as the flower of the field:

40:6  Hlas toho, jenž praví: „Volej!“ I otázal se: „Co mám volat?“ „Všechno tvorstvo je tráva a všechna jeho spolehlivost jak polní kvítí.

40:6  Hlas říká: „Volej!“ A já se ptám: „Co volat mám?“ Každý člověk je jako tráva, všechen jeho půvab jako polní květ.

40:6  Hlas říká: Volej! I zeptal se: Co mám volat? Veškeré tělo je jako tráva a všechna jeho oddanost jako polní květ.

40:6  Hlas řkoucího: Volej. I řekl: Co mám volati? To, že všeliké tělo jest tráva, a všeliká vzácnost jeho jako květ polní.

40:6  Vox dicentis : Clama. Et dixi : Quid clamabo ? Omnis caro fœnum, et omnis gloria ejus quasi flos agri.

40:7  The grass is withered, and the flower is fallen, because the spirit of the Lord hath blown upon it. Indeed the people is grass:

40:7  The grass withereth, the flower fadeth: because the spirit of the Lord bloweth upon it: surely the people is grass.

40:7  Tráva usychá, květ vadne, zavane-li na něj vítr Hospodinův. Věru, lid je pouhá tráva.

40:7  Usychá tráva, kvítí uvadá, jak na něj zavane Hospodinův dech. Lidé jsou zajisté ta tráva.

40:7  Tráva usychá, květ vadne, když na něj zavane Hospodinův dech. Jistě, ⌈lid je⌉ jen tráva.

40:7  Usychá tráva, květ prší, jakž vítr Hospodinův povane na něj. V pravděť jsou lidé ta tráva.

40:7  Exsiccatum est fœnum, et cecidit flos, quia spiritus Domini sufflavit in eo. Vere fœnum est populus :

40:8  The grass is withered, and the flower is fallen: but the word of our Lord endureth for ever.

40:8  The grass withereth, the flower fadeth: but the word of our God shall stand for ever.

40:8  Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho je stálé navěky.“

40:8  Usychá tráva, kvítí uvadá, slovo našeho Boha však věky přetrvá.

40:8  Tráva usychá, květ vadne, ale slovo našeho Boha obstojí navěky.

40:8  Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky.

40:8  exsiccatum est fœnum, et cecidit flos ; verbum autem Domini nostri manet in æternum.

40:9  Get thee up upon a high mountain, thou that bringest good tidings to Sion: lift up thy voice with strength, thou that bringest good tidings to Jerusalem: lift it up, fear not. Say to the cities of Juda: Behold your God:

40:9  O Zion, that bringest good tidings, get thee up into the high mountain; O Jerusalem, that bringest good tidings, lift up thy voice with strength; lift it up, be not afraid; say unto the cities of Judah, Behold your God!

40:9  Vystup si na horu vysokou, Sijóne, který neseš radostnou zvěst, co nejvíc zesil svůj hlas, Jeruzaléme, který neseš radostnou zvěst, zesil jej, neboj se! Řekni judským městům: „Hle, váš Bůh!

40:9  Na vysokou horu vystup si, kdo neseš dobré zprávy Sionu; hlasitě volej ze všech sil, kdo neseš dobré zprávy Jeruzalému! Hlasitě volej, nic se nestrachuj, řekni judským městům: „Hle, váš Bůh!“

40:9  Vystup si na vysokou horu, Sijóne, nositeli dobré zprávy, pozvedni mocně hlas, Jeruzaléme, nositeli dobré zprávy. Pozvedni hlas, neboj se, řekni judským městům: Hle, váš Bůh!

40:9  Na horu vysokou vystup sobě, Sione, zvěstovateli věcí potěšených, povyš mocně hlasu svého, Jeruzaléme, zvěstovateli věcí potěšených, povyš, aniž se boj. Rci městům Judským: Aj, Bůh váš.

40:9  Super montem excelsum ascende, tu qui evangelizas Sion ; exalta in fortitudine vocem tuam, qui evangelizas Jerusalem : exalta, noli timere. Dic civitatibus Juda : Ecce Deus vester :

40:10  Behold the Lord God shall come with strength, and his arm shall rule: Behold his reward is with him and his work is before him.

40:10  Behold, the Lord God will come with strong hand, and his arm shall rule for him: behold, his reward is with him, and his work before him.

40:10  Panovník Hospodin přichází s mocí, jeho paže se ujme vlády. Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek.

40:10  Hle, Panovník Hospodin v moci přichází a jeho paže bude vládnout s ním. Hle, jeho odplata jde s ním, jeho odměna ho předchází.

40:10  Hle, Panovník Hospodin přichází s mocí a jeho paže pro něj vládne. Hle, jeho mzda s ním a jeho odměna před ním.

40:10  Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním; aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.

40:10  ecce Dominus Deus in fortitudine veniet, et brachium ejus dominabitur : ecce merces ejus cum eo, et opus illius coram illo.

40:11  He shall feed his flock like a shepherd: he shall gather together the lambs with his arm, and shall take them up in his bosom, and he himself shall carry them that are with young.

40:11  He shall feed his flock like a shepherd: he shall gather the lambs with his arm, and carry them in his bosom, and shall gently lead those that are with young.

40:11  Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede.“

40:11  Jako pastýř bude své stádo pást, shromáždí do náručí beránky, bude je nosit na rukách, zvolna povede březí ovečky.

40:11  Bude pást své stádo jako pastýř, svou paží shromáždí jehňata a v náruči je ponese, březí povede pomalu.

40:11  Jako pastýř stádo své pásti bude, do náručí svého shromáždí jehňátka, a v klíně svém je ponese, březí pak poznenáhlu povede.

40:11  Sicut pastor gregem suum pascet, in brachio suo congregabit agnos, et in sinu suo levabit ; fœtas ipse portabit.

40:12  Who hath measured the waters in the hollow of his hand, and weighed the heavens with his palm? who hath poised with three fingers the bulk of the earth, and weighed the mountains in scales, and the hills in a balance?

40:12  Who hath measured the waters in the hollow of his hand, and meted out heaven with the span, and comprehended the dust of the earth in a measure, and weighed the mountains in scales, and the hills in a balance?

40:12  Kdopak svou hrstí odměřil vodstvo a pídí nebesa změřil? Kdo shrnul v odměrku všechen prach země a hory odvážil na vahadlech, pahorky na vážkách?

40:12  Kdo shrnul vody do hrsti a nebe prsty rozměřil? Kdo prach země vsypal do mírky, kdo vložil hory na váhy a zvážil je i s pahorky?

40:12  Kdo svou dlaní odměřil vody a nebesa pídí vyměřil a do třetinky nabral prach země? Kdo odvážil hory na váze a na miskách kopce?

40:12  Kdo změřil hrstí svou vody, a nebesa pídí rozměřil? A kdo změřil měrou prach země, a zvážil na váze hory, a pahrbky na závaží?

40:12  Quis mensus est pugillo aquas, et cælos palmo ponderavit ? quis appendit tribus digitis molem terræ, et libravit in pondere montes, et colles in statera ?

40:13  Who hath forwarded the spirit of the Lord? or who hath been his counsellor, and hath taught him?

40:13  Who hath directed the Spirit of the Lord, or being his counsellor hath taught him?

40:13  Kdo změřil Hospodinova ducha a byl mu rádce a vedl ho k poznání?

40:13  Kdo Hospodinova Ducha usměrnil a stal se mu rádcem, aby ho poučil?

40:13  Kdo vystrojil ⌈Hospodinova ducha,⌉ kdo byl jeho rádce a poučil ho?

40:13  Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil?

40:13  Quis adjuvit spiritum Domini ? aut quis consiliarius ejus fuit, et ostendit illi ?

40:14  With whom hath he consulted, and who hath instructed him, and taught him the path of justice, and taught him knowledge, and shewed him the way of understanding?

40:14  With whom took he counsel, and who instructed him, and taught him in the path of judgment, and taught him knowledge, and shewed to him the way of understanding?

40:14  Kohopak o radu žádal, aby rozumnosti nabyl, aby ho poučil o stezce práva, naučil poznání a seznámil ho s cestami rozumnosti?

40:14  S kým se radil, aby mu něco vysvětlil, aby ho stezce práva naučil, aby mu předal vědění a seznámil ho s cestou moudrosti?

40:14  S kým se radil, aby mu dal porozumět a vyučil ho ⌈cestě práva,⌉ naučil ho poznání a dal mu poznat cestu rozumnosti?

40:14  S kým se radil, že by mu přidal srozumění, a naučil jej stezce soudu, a vyučil jej umění, a cestu všelijaké rozumnosti jemu v známost uvedl?

40:14  cum quo iniit consilium, et instruxit eum, et docuit eum semitam justitiæ, et erudivit eum scientiam, et viam prudentiæ ostendit illi ?

40:15  Behold the Gentiles are as a drop of a bucket, and are counted as the smallest grain of a balance: behold the islands are as a little dust.

40:15  Behold, the nations are as a drop of a bucket, and are counted as the small dust of the balance: behold, he taketh up the isles as a very little thing.

40:15  Hle, pronárody jsou jako kapka ve vědru, jak prášek na vahách. Ale on pozvedá ostrovy jak smítko.

40:15  Hle, národy jsou jako kapka do vědra, neváží víc než smítko na vahách, on zvedá ostrovy jako prach.

40:15  Hle, národy jsou před ním jako kapka na vědru nebo jako poprašek na vahách. Hle, ostrovy nadzvedá jako smítko.

40:15  Aj, národové jako krůpě od okova, a jako prášek na vážkách se počítají, ostrovy jako nejmenší věc zachvacuje.

40:15  Ecce gentes quasi stilla situlæ, et quasi momentum stateræ reputatæ sunt ; ecce insulæ quasi pulvis exiguus.

40:16  And Libanus shall not be enough to burn, nor the beasts thereof sufficient for a burnt offering.

40:16  And Lebanon is not sufficient to burn, nor the beasts thereof sufficient for a burnt offering.

40:16  Dříví Libanónu by na oheň nestačilo, jeho zvěř by nestačila pro zápalnou oběť.

40:16  Libanon by nevystačil ani na podpal, k oběti by nestačila jeho zvířena.

40:16  Stromy Libanonu nestačí na oheň a jeho zvěř nestačí na zápalnou oběť.

40:16  Ani Libán nepostačil by k zanícení ohně, a živočichové jeho nepostačili by k zápalné oběti.

40:16  Et Libanus non sufficiet ad succendendum, et animalia ejus non sufficient ad holocaustum.

40:17  All nations are before him as if they had no being at all, and are counted to him as nothing, and vanity.

40:17  All nations before him are as nothing; and they are counted to him less than nothing, and vanity.

40:17  Všechny pronárody nejsou před ním ničím, jsou mu méně nežli nic, než nicota.

40:17  Všechny národy jsou před ním jako nic, jsou pro něj nicota a ještě míň!

40:17  Všechny národy jsou před ním jako nic. Mají pro něj cenu menší než nic, než marnost.

40:17  Všickni národové jsou jako nic před ním, za nic a za marnost pokládají se u něho.

40:17  Omnes gentes quasi non sint, sic sunt coram eo, et quasi nihilum et inane reputatæ sunt ei.

40:18  To whom then have you likened God? or what image will you make for him?

40:18  To whom then will ye liken God? or what likeness will ye compare unto him?

40:18  Ke komu připodobníte Boha? Jakou podobu mu přisoudíte?

40:18  Ke komu chcete Boha přirovnat? Čemu se podle vás podobá?

40:18  Ke komu tedy připodobníte Boha? ⌈Jakou představu si o něm učiníte?⌉

40:18  K komu tedy připodobníte Boha silného? A jaké podobenství přirovnáte jemu?

40:18  Cui ergo similem fecisti Deum ? aut quam imaginem ponetis ei ?

40:19  Hath the workman cast a graven statue? or hath the goldsmith formed it with gold, or the silversmith with plates of silver?

40:19  The workman melteth a graven image, and the goldsmith spreadeth it over with gold, and casteth silver chains.

40:19  Řemeslník odleje modlu a zlatotepec ji potáhne zlatem, stříbrné řetízky přidělá zlatník.

40:19  Odlité modle řemeslníka, pozlacené od zlatníka, s řetízky tepanými ze stříbra?

40:19  Řemeslník odlil modlu a zlatník ji potáhne zlatem; stříbrný řetěz k ní udělá zlatník.

40:19  Jakžkoli rytinu líčí řemeslník, a zlatník zlatem ji potahuje, a řetízky stříbrné k ní slévá;

40:19  Numquid sculptile conflavit faber ? aut aurifex auro figuravit illud, et laminis argenteis argentarius ?

40:20  He hath chosen strong wood, and that will not rot: the skilful workman seeketh how he may set up an idol that may not be moved.

40:20  He that is so impoverished that he hath no oblation chooseth a tree that will not rot; he seeketh unto him a cunning workman to prepare a graven image, that shall not be moved.

40:20  Chudák, který na takovou oběť nemá, vybere dřevo, které netrouchniví, a vyhledá zručného řemeslníka, aby mu zhotovil modlu, jež by se neviklala.

40:20  Anebo obětnímu daru chudáka, jenž trvanlivé dřevo vybírá a hledá zručného řemeslníka, ať postaví modlu, co se nehýbá?

40:20  ⌈Kdo je chudý na takovou oběť, vybere⌉ nepráchnivějící dřevo; vyhledá si zručného řemeslníka, aby modlu upevnil, takže se nepohne.

40:20  A ten, kterýž pro chudobu nemá co obětovati, dřevo, kteréž by nepráchnivělo, vybírá, a řemeslníka umělého sobě hledá k přistrojení rytiny, aby se nepohnula.

40:20  Forte lignum et imputribile elegit ; artifex sapiens quærit quomodo statuat simulacrum, quod non moveatur.

40:21  Do you not know? hath it not been heard? hath it not been told you from the beginning? have you not understood the foundations of the earth?

40:21  Have ye not known? have ye not heard? hath it not been told you from the beginning? have ye not understood from the foundations of the earth?

40:21  Což o tom nevíte? Což jste neslyšeli? Neoznámili vám to už na počátku? Což nechápete, kdo položil základy zemi?

40:21  Copak to nevíte? Copak neslyšíte? Copak se vám to od počátku neoznamuje? Copak od založení země nerozumíte?

40:21  Což to nevíte? Což jste o tom neslyšeli? Což se vám to neoznamuje od počátku? Což jste neporozuměli, kdo položil základy země?

40:21  Zdaliž nevíte? Zdaliž neslýcháte? Zdaliž se vám nezvěstuje od počátku? Zdaliž nesrozumíváte z základů země?

40:21  Numquid non scitis ? numquid non audistis ? numquid non annuntiatum est vobis ab initio ? numquid non intellexistis fundamenta terræ ?

40:22  It is he that sitteth upon the globe of the earth, and the inhabitants thereof are as locusts: he that stretcheth out the heavens as nothing, and spreadeth them out as a tent to dwell in.

40:22  It is he that sitteth upon the circle of the earth, and the inhabitants thereof are as grasshoppers; that stretcheth out the heavens as a curtain, and spreadeth them out as a tent to dwell in:

40:22  Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, ten, který nebesa jak závoj roztahuje a napíná je jako stan k obývání.

40:22  On se nad obzorem na trůn usadil, obyvatelé země jsou pro něj kobylky. On prostírá nebe jako baldachýn, roztahuje je jako stan k bydlení.

40:22  Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, který jako závoj roztahuje nebesa a napíná je jako stan k bydlení,

40:22  Ten, kterýž sedí nad okršlkem země, jejížto obyvatelé jako kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako stánek k přebývání,

40:22  Qui sedet super gyrum terræ, et habitatores ejus sunt quasi locustæ ; qui extendit velut nihilum cælos, et expandit eos sicut tabernaculum ad inhabitandum ;

40:23  He that bringeth the searchers of secrets to nothing, that hath made the judges of the earth as vanity.

40:23  That bringeth the princes to nothing; he maketh the judges of the earth as vanity.

40:23  Ten hodnostáře za nic nemá a jako s nicotou nakládá se soudci země.

40:23  On panovníky vniveč obrací, soudcové země jsou pro něj nicotní.

40:23  který proměňuje mocnáře v nic, soudce země učinil marností.

40:23  Onť přivodí knížata na nic, soudce zemské jako nic rozptyluje,

40:23  qui dat secretorum scrutatores quasi non sint, judices terræ velut inane fecit.

40:24  And surely their stock was neither planted, nor sown, nor rooted in the earth: suddenly he hath blown upon them, and they are withered, and a whirlwind shall take them away as stubble.

40:24  Yea, they shall not be planted; yea, they shall not be sown: yea, their stock shall not take root in the earth: and he shall also blow upon them, and they shall wither, and the whirlwind shall take them away as stubble.

40:24  Sotva byli zasazeni, sotva byli zaseti, sotva jejich odnož kořeny do země zapustila, zaduje na ně a oni schnou a vichr je odnáší jako slámu.

40:24  Sotva jsou zasazeni, sotva zaseti, sotva zapustí v zemi kořeny, jak na ně zavane, uschnou hned, jak plevy odnáší je vichřice.

40:24  Sotva byli zasazeni, sotva byli zaseti, sotva jejich odnož zakořenila v zemi, již na ně zaduje a oni uschnou a vichřice je odnese jako stéblo.

40:24  Tak že nebývají štípeni ani sáti, aniž kořene pouští do země pařez jejich. Nebo jakž jen zavane na ně, hned usychají, a vicher jako plevu zanáší je.

40:24  Et quidem neque plantatus, neque satus, neque radicatus in terra truncus eorum ; repente flavit in eos, et aruerunt, et turbo quasi stipulam auferet eos.

40:25  And to whom have ye likened me, or made me equal, saith the Holy One?

40:25  To whom then will ye liken me, or shall I be equal? saith the Holy One.

40:25  „Ke komu mě chcete připodobnit, aby mi byl roven?“ praví Svatý.

40:25  Ke komu mě tedy chcete přirovnat? Svatý říká: Kdo se mi vyrovná?

40:25  Ke komu mne tedy připodobníte? Komu jsem roven? praví ten Svatý.

40:25  K komu tedy připodobníte mne, abych podobný byl jemu, praví Svatý?

40:25  Et cui assimilastis me, et adæquastis ? dicit Sanctus.

40:26  Lift up your eyes on high, and see who hath created these things: who bringeth out their host by number, and calleth them all by their names: by the greatness of his might, and strength, and power, not one of them was missing.

40:26  Lift up your eyes on high, and behold who hath created these things, that bringeth out their host by number: he calleth them all by names by the greatness of his might, for that he is strong in power; not one faileth.

40:26  „K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno?“ Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem; má obrovskou sílu a úžasnou moc, nechybí mu ani jedna.

40:26  Zvedněte oči a pohleďte: Kdo stvořil toto vše? Kdo koná přehlídku hvězdných zástupů, kdo je volá jménem, všechny do počtu? Má nesmírnou sílu, jeho moc je úžasná – nikdy mu nechybí ani jediná!

40:26  Pozvedněte své oči vysoko a pohleďte: Kdo stvořil tyto věci? Ten, kdo vyvádí podle počtu jejich zástup, všechny je volá jménem, pro jeho velkou sílu a ohromnou moc žádná z nich nechybí.

40:26  Pozdvihněte zhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich, a všeho toho zejména povolává? Vedlé množství síly a veliké moci ani jedno z nich nehyne.

40:26  Levate in excelsum oculos vestros, et videte quis creavit hæc : qui educit in numero militiam eorum, et omnes ex nomine vocat ; præ multitudine fortitudinis et roboris, virtutisque ejus, neque unum reliquum fuit.

40:27  Why sayest thou, O Jacob, and speakest, O Israel: My way is hid from the Lord, and my judgment is passed over from my God?

40:27  Why sayest thou, O Jacob, and speakest, O Israel, My way is hid from the Lord, and my judgment is passed over from my God?

40:27  Proč říkáš, Jákobe, proč, Izraeli, mluvíš takto: „Má cesta je Hospodinu skryta, můj Bůh přehlíží mé právo“?

40:27  Proč tedy říkáš, Jákobe, proč si, Izraeli, stěžuješ: „Má cesta je Hospodinu ukrytá, můj Bůh si nevšímá mých práv“?

40:27  Proč říkáš, Jákobe, proč povídáš, Izraeli: Má cesta je před Hospodinem ukryta a ⌈mé právo mému Bohu uniká?⌉

40:27  Pročež tedy říkáš, Jákobe, a mluvíš, Izraeli: Skrytať jest cesta má před Hospodinem, a pře má před Boha mého nepřichází?

40:27  Quare dicis, Jacob, et loqueris, Israël : Abscondita est via mea a Domino, et a Deo meo judicium meum transivit ?

40:28  Knowest thou not, or hast thou not heard? the Lord is the everlasting God, who hath created the ends of the earth: he shall not faint, nor labour, neither is there any searching out of his wisdom.

40:28  Hast thou not known? hast thou not heard, that the everlasting God, the Lord, the Creator of the ends of the earth, fainteth not, neither is weary? there is no searching of his understanding.

40:28  Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze.

40:28  Copak to nevíš? Copak neslyšíš? Hospodin, Bůh věčnosti, jenž stvořil zemské končiny, není unaven ani vyčerpán – jeho moudrost je nezměrná!

40:28  Což to nevíš? Cožpak jsi neslyšel, že věčný Bůh, Hospodin, stvořitel končin země, neochabne ani se neunaví? Jeho rozumnost je nevyzpytatelná.

40:28  Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země, neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti nemůže moudrost jeho?

40:28  Numquid nescis, aut non audisti ? Deus sempiternus Dominus, qui creavit terminos terræ : non deficiet, neque laborabit, nec est investigatio sapientiæ ejus.

40:29  It is he that giveth strength to the weary, and increaseth force and might to them that are not.

40:29  He giveth power to the faint; and to them that have no might he increaseth strength.

40:29  On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému.

40:29  On dává sílu znaveným a vysílené umí posílit.

40:29  Unavenému dává sílu a ⌈bezmocného zahrnuje zdatností.⌉

40:29  On dává ustalému sílu, a tomu, ješto žádné síly nemá, moci hojně udílí.

40:29  Qui dat lasso virtutem, et his qui non sunt, fortitudinem et robur multiplicat.

40:30  You shall faint, and labour, and young men shall fall by infirmity.

40:30  Even the youths shall faint and be weary, and the young men shall utterly fall:

40:30  Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají.

40:30  Mladí jsou unavení, zesláblí, mládenci klopýtají a padají,

40:30  Chlapci ochabnou a unaví se a mládenci vyčerpáním padají,

40:30  Ustává a umdlévá mládež, a mládenci těžce klesají,

40:30  Deficient pueri, et laborabunt, et juvenes in infirmitate cadent ;

40:31  But they that hope in the Lord shall renew their strength, they shall take wings as eagles, they shall run and not be weary, they shall walk and not faint.

40:31  But they that wait upon the Lord shall renew their strength; they shall mount up with wings as eagles; they shall run, and not be weary; and they shall walk, and not faint.

40:31  Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení.

40:31  kdo ale v Hospodina doufají, ti nabývají nových sil: Vznášejí se jako na orlích perutích, běží a nejsou vyčerpáni, kráčí a nejsou znaveni.

40:31  ale ti, kdo očekávají na Hospodina, ⌈nabývají nové⌉ síly, vznášejí se na křídlech jako orli; běží, a neunaví se, chodí, a neochabnou.

40:31  Ale ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, a však neumdlévají, chodí, a neustávají.

40:31  qui autem sperant in Domino mutabunt fortitudinem, assument pennas sicut aquilæ : current et non laborabunt, ambulabunt et non deficient.