DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Jeremiah - 10

10:1  Hear ye the word which the Lord hath spoken concerning you, O house of Israel.

10:1  Hear ye the word which the Lord speaketh unto you, O house of Israel:

10:1  Dome izraelský, slyšte slovo, které proti vám promluvil Hospodin.

10:1  „Slyšte slovo, které k vám promlouvá Hospodin, dome izraelský.

10:1  Slyšte slovo, které k vám promluvil Hospodin, dome izraelský.

10:1  Slyšte slovo toto, kteréž mluví k vám Hospodin, ó dome Izraelský.

10:1  Hear ye the word which the LORD speaketh to you, O house of Israel:

10:1  Hear the word which the Lord speaks to you, house of Israel!

10:1  Hear you the word which the LORD speaks to you, O house of Israel:

10:1  Audite verbum quod locutus est Dominus super vos, domus Israël.

10:2  Thus saith the Lord: Learn not according to the ways of the Gentiles: and be not afraid of the signs of heaven, which the heathens fear:

10:2  Thus saith the Lord, Learn not the way of the heathen, and be not dismayed at the signs of heaven; for the heathen are dismayed at them.

10:2  Toto praví Hospodin: „Neučte se cestě pronárodů a neděste se nebeských znamení, i když se jich děsí pronárody.

10:2  Tak praví Hospodin: Pohanským způsobům se neučte a nebeských znamení se neděste, ačkoli se jich děsí pohané.

10:2  Toto praví Hospodin: Neučte se cestě pohanských národů a nebeských znamení se neděste, ačkoliv se jich děsí pohanské národy.

10:2  Takto praví Hospodin: Cestě pohanů neučte se, aniž se znamení nebeských děste, neboť se jich děsí pohané.

10:2  Thus saith the LORD, Learn not the way of the heathen, and be not dismayed at the signs of heaven; for the heathen are dismayed at them.

10:2  Thus says the Lord, "Do not learn the way of the nations, and do not be dismayed at the signs of the sky; for the nations are dismayed at them.

10:2  Thus said the LORD, Learn not the way of the heathen, and be not dismayed at the signs of heaven; for the heathen are dismayed at them.

10:2  Hæc dicit Dominus : Juxta vias gentium nolite discere, et a signis cæli nolite metuere, quæ timent gentes,

10:3  For the laws of the people are vain: for the works of the hand of the workman hath cut a tree out of the forest with an axe.

10:3  For the customs of the people are vain: for one cutteth a tree out of the forest, the work of the hands of the workman, with the axe.

10:3  To, čím se řídí národy, je pouhý přelud, dřevo poražené v lese, výrobek přitesaný řemeslnou rukou.

10:3  To, čím se řídí národy, jsou pouhé nesmysly: dřevo pokácené v lese, výtvor otesaný truhlářem,

10:3  Vždyť náboženské zvyklosti národů jsou nicotnost. ⌈Vezmou třeba⌉ kus pokáceného stromu z lesa, dílo řemeslníkovy ruky zhotovené sekerou.

10:3  Ustanovení zajisté těch národů jsou pouhá marnost. Nebo setna dřevo sekerou v lese, dílo rukou řemeslníka,

10:3  For the customs of the people [are] vain: for [one] cutteth a tree out of the forest, the work of the hands of the workman, with the ax.

10:3  For the customs of the peoples are vanity; for one cuts a tree out of the forest, the work of the hands of the workman with the axe.

10:3  For the customs of the people are vain: for one cuts a tree out of the forest, the work of the hands of the workman, with the ax.

10:3  quia leges populorum vanæ sunt. Quia lignum de saltu præcidit opus manus artificis in ascia :

10:4  He hath decked it with silver and gold: he hath put it together with nails and hammers, that it may not fall asunder.

10:4  They deck it with silver and with gold; they fasten it with nails and with hammers, that it move not.

10:4  Krášlí jej stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy upevňují, aby to nebylo vratké.

10:4  ozdobený stříbrem a zlatem, zpevněný hřeby a kladivem, aby se nekácel.

10:4  Okrášlí ho stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy ho upevní, aby se nekymácelo.

10:4  Stříbrem a zlatem ozdobí je, hřebíky a kladivy utvrzují je, aby se neviklalo.

10:4  They deck it with silver and with gold; they fasten it with nails and with hammers, that it may not move.

10:4  They deck it with silver and with gold; they fasten it with nails and with hammers, that it not move.

10:4  They deck it with silver and with gold; they fasten it with nails and with hammers, that it move not.

10:4  argento et auro decoravit illud : clavis et malleis compegit, ut non dissolvatur :

10:5  They are framed after the likeness of a palm tree, and shall not speak: they must be carried to be removed, because they cannot go. Therefore fear them not, for they can neither do evil nor good.

10:5  They are upright as the palm tree, but speak not: they must needs be borne, because they cannot go. Be not afraid of them; for they cannot do evil, neither also is it in them to do good.

10:5  Jsou jako strašák v okurkovém poli. Nemluví, musí se nosit, sami neudělají ani krok. Nebojte se jich, nemohou udělat nic zlého ani dobrého.“

10:5  Ty modly jsou jako strašáci v okurkovém poli. Neumějí mluvit a musejí se nosit, protože nechodí. Nebojte se jich, nedokážou nijak ublížit ani pomoci.“

10:5  Jejich bohové jsou jako ⌈strašák v okurkovém poli;⌉ nemluví, musejí se nosit, protože neumějí chodit. Nebojte se jich, protože ⌈nic zlého nedělají a ani dobro konat nemohou.⌉

10:5  Jsou jako palmový špalek tvrdý, ani nemluví; nošeni býti musejí, nebo choditi nemohou. Nebojtež se jich, nebo zle učiniti nemohou, aniž také dobře učiniti mohou.

10:5  They [are] upright as the palm tree, but speak not: they must needs be borne, because they cannot go. Be not afraid of them; for they cannot do evil, neither also [is it] in them to do good.

10:5  They are like a palm tree, of turned work, and do not speak: they must be carried, because they can't go. Do not be afraid of them; for they can't do evil, neither is it in them to do good."

10:5  They are upright as the palm tree, but speak not: they must needs be borne, because they cannot go. Be not afraid of them; for they cannot do evil, neither also is it in them to do good.

10:5  in similitudinem palmæ fabricata sunt, et non loquentur : portata tollentur, quia incedere non valent. Nolite ergo timere ea, quia nec male possunt facere, nec bene.

10:6  There is none like to thee, O Lord: thou art great, and great is thy name in might.

10:6  Forasmuch as there is none like unto thee, O Lord; thou art great, and thy name is great in might.

10:6  Nikdo není jako ty, Hospodine, jsi veliký a veliké je tvé jméno pro tvou bohatýrskou sílu.

10:6  Nikdo není, Hospodine, jako ty! Jsi veliký a velikou mocí jsi pověstný.

10:6  Není nikdo jako ty, Hospodine. Jsi velký, ⌈velké a mocné je tvé jméno.⌉

10:6  Z nichž není žádného tobě podobného, ó Hospodine; veliký jsi, i jméno tvé veliké jest v moci.

10:6  Forasmuch as [there is] none like to thee, O LORD; thou [art] great, and thy name [is] great in might.

10:6  "There is none like you, Lord; you are great, and your name is great in might.

10:6  For as much as there is none like to you, O LORD; you are great, and your name is great in might.

10:6  Non est similis tui, Domine : magnus es tu, et magnum nomen tuum in fortitudine.

10:7  Who shall not fear thee, O king of nations? for thine is the glory: among all the wise men of the nations, and in all their kingdoms there is none like unto thee.

10:7  Who would not fear thee, O King of nations? for to thee doth it appertain: forasmuch as among all the wise men of the nations, and in all their kingdoms, there is none like unto thee.

10:7  Kdo by se tě nebál, Králi pronárodů? Úcta patří jenom tobě! Ze všech mudrců pronárodů a ze všech království není nikdo jako ty.

10:7  Kdo by se tě nebál, Králi národů? Jen ty zasloužíš úctu! Mezi mudrci všech národů a ve všech jejich královstvích není nikdo jako ty.

10:7  Kdo by se tě nebál, králi národů, protože tobě to náleží. Vždyť mezi všemi mudrci národů a ve všech jejich královstvích není nikdo jako ty.

10:7  Kdož by se nebál tebe, králi národů? Na tebeť zajisté to sluší, poněvadž mezi všemi mudrci národů, i ve všem království jejich nikdá nebylo podobného tobě.

10:7  Who would not fear thee, O King of nations? for to thee doth it appertain: forasmuch as among all the wise [men] of the nations, and in all their kingdoms, [there is] none like to thee.

10:7  Who should not fear you, King of the nations? For it appertains to you; because among all the wise men of the nations, and in all their royal estate, there is none like you.

10:7  Who would not fear you, O King of nations? for to you does it appertain: for as much as among all the wise men of the nations, and in all their kingdoms, there is none like to you.

10:7  Quis non timebit te, o Rex gentium ? tuum est enim decus : inter cunctos sapientes gentium, et in universis regnis eorum, nullus est similis tui.

10:8  They shall be all proved together to be senseless and foolish: the doctrine of their vanity is wood.

10:8  But they are altogether brutish and foolish: the stock is a doctrine of vanities.

10:8  Jsou tupí a hloupí do jednoho, dají se vodit přeludy, pouhým dřevem,

10:8  Do jednoho jsou to nechápaví tupci a jejich nauky jsou pouhé nesmysly: dřevo,

10:8  Vespolek jsou hloupí a blázniví, ⌈naučení nicotných model je jen dřevo.⌉

10:8  A však ze spolka zhlupěli, a blázni jsou; z dřeva učiti se jest pouhá marnost.

10:8  But they are altogether brutish and foolish: the stock [is] a doctrine of vanities.

10:8  But they are together brutish and foolish: the instruction of idols! it is but a stock.

10:8  But they are altogether brutish and foolish: the stock is a doctrine of vanities.

10:8  Pariter insipientes et fatui probabuntur : doctrina vanitatis eorum lignum est.

10:9  Silver spread into plates is brought from Tharsis, and gold from Ophaz: the work of the artificer, and of the hand of the coppersmith: violet and purple is their clothing: all these things are the work of artificers.

10:9  Silver spread into plates is brought from Tarshish, and gold from Uphaz, the work of the workman, and of the hands of the founder: blue and purple is their clothing: they are all the work of cunning men.

10:9  tepaným stříbrem dovezeným z Taršíše a zlatem z Úfazu, výrobkem řemeslníka a rukou zlatníkových; je oděno purpurem a nachem, ale vše je výrobek dovedných řemeslníků.

10:9  tepané stříbro ze zámoří a zlato dovezené z dálné ciziny. Ten výtvor truhláře a kovotepce pak oblékají purpurem a šarlatem – všechno je to dílo zručného umělce.

10:9  Tepané stříbro, dovezené z Taršíše a zlato z Úfázu; je to dílo řemeslníka a zlatníkových rukou. Jejich oděv je modrý a purpurový, všechno je to dílo zručných mužů.

10:9  Stříbro tažené z zámoří přivážíno bývá, a zlato z Ufaz, dílo řemeslníka a rukou zlatníka; z postavce modrého a šarlatový jest oděv jejich, všecko to jest dílo umělých.

10:9  Silver spread into plates is brought from Tarshish, and gold from Uphaz, the work of the workman, and of the hands of the founder: blue and purple [is] their clothing: they [are] all the work of skillful [men].

10:9  There is silver beaten into plates, which is brought from Tarshish, and gold from Uphaz, the work of the artificer and of the hands of the goldsmith; blue and purple for their clothing; they are all the work of skillful men.

10:9  Silver spread into plates is brought from Tarshish, and gold from Uphaz, the work of the workman, and of the hands of the founder: blue and purple is their clothing: they are all the work of cunning men.

10:9  Argentum involutum de Tharsis affertur, et aurum de Ophaz : opus artificis et manus ærarii. Hyacinthus et purpura indumentum eorum : opus artificum universa hæc.

10:10  But the Lord is the true God: he is the living God, and the everlasting king: at his wrath the earth shall tremble, and the nations shall not be able to abide his threatening.

10:10  But the Lord is the true God, he is the living God, and an everlasting king: at his wrath the earth shall tremble, and the nations shall not be able to abide his indignation.

10:10  Avšak Hospodin je Bůh pravý. On je Bůh živý a Král věčný. Před jeho rozlícením se chvěje země, pronárody neobstojí před jeho hrozným hněvem.

10:10  Ale Hospodin je pravý Bůh, je živý Bůh a věčný Král! Země se třese před jeho zlobou, národy neobstojí, když se rozhněvá.

10:10  Ale Hospodin je pravý Bůh, on je živý Bůh a věčný král. Před jeho hněvem se třese země, národy nevydrží jeho rozhořčení.

10:10  Ale Hospodin jest Bůh pravý, jest Bůh živý a král věčný, před jehož prchlivostí země se třese, aniž mohou snésti národové rozhněvání jeho.

10:10  But the LORD [is] the true God, he [is] the living God, and an everlasting king: at his wrath the earth shall tremble, and the nations shall not be able to abide his indignation.

10:10  But the Lord is the true God; he is the living God, and an everlasting King: at his wrath the earth trembles, and the nations are not able to withstand his indignation.

10:10  But the LORD is the true God, he is the living God, and an everlasting king: at his wrath the earth shall tremble, and the nations shall not be able to abide his indignation.

10:10  Dominus autem Deus verus est, ipse Deus vivens, et rex sempiternus. Ab indignatione ejus commovebitur terra, et non sustinebunt gentes comminationem ejus.

10:11  Thus then shall you say to them: The gods that have not made heaven and earth, let them perish from the earth, and from among those places that are under heaven.

10:11  Thus shall ye say unto them, The gods that have not made the heavens and the earth, even they shall perish from the earth, and from under these heavens.

10:11  Řekněte jim toto: „Bohové, kteří neudělali nebe ani zemi, zmizí ze země i zpod nebes.“

10:11  Řekněte jim tohle: „Bohové, kteří nestvořili nebe a zemi, takoví ze země i zpod nebe vymizí!“

10:11  Toto jim řekněte: Bohové, kteří nebesa a zemi neučinili, zmizí ze země a zpod těchto nebes.

10:11  (Takto říkejte jim: Bohové ti, kteříž nebe ani země neučinili, nechť zahynou z země, a nechť jich není pod nebem.)

10:11  Thus shall ye say to them, The gods that have not made the heavens and the earth, [even] they shall perish from the earth, and from under these heavens.

10:11  You shall say this to them: 'The gods that have not made the heavens and the earth, these shall perish from the earth, and from under the heavens.'

10:11  Thus shall you say to them, The gods that have not made the heavens and the earth, even they shall perish from the earth, and from under these heavens.

10:11  Sic ergo dicetis eis : Dii qui cælos et terram non fecerunt, pereant de terra et de his quæ sub cælo sunt !

10:12  He that maketh the earth by his power, that prepareth the world by his wisdom, and stretcheth out the heavens by his knowledge.

10:12  He hath made the earth by his power, he hath established the world by his wisdom, and hath stretched out the heavens by his discretion.

10:12  On svou silou učinil zemi, svou moudrostí upevnil svět, svým rozumem napjal nebesa.

10:12  On ale svou silou stvořil zem, svou moudrostí vybudoval svět, nebe rozepjal svým rozumem!

10:12  Svou silou Hospodin učinil zemi, svou moudrostí založil svět a svou rozumností roztáhl nebesa.

10:12  Kterýž učinil zemi mocí svou, kterýž utvrdil okršlek světa moudrostí svou, a opatrností svou roztáhl nebesa.

10:12  He hath made the earth by his power, he hath established the world by his wisdom, and hath stretched out the heavens by his discretion.

10:12  He has made the earth by his power, he has established the world by his wisdom, and by his understanding has he stretched out the heavens:

10:12  He has made the earth by his power, he has established the world by his wisdom, and has stretched out the heavens by his discretion.

10:12  Qui facit terram in fortitudine sua, præparat orbem in sapientia sua, et prudentia sua extendit cælos :

10:13  At his voice he giveth a multitude of waters in the heaven, and lifteth up the clouds from the ends of the earth: he maketh lightnings for rain, and bringeth forth the wind out of his treasures.

10:13  When he uttereth his voice, there is a multitude of waters in the heavens, and he causeth the vapours to ascend from the ends of the earth; he maketh lightnings with rain, and bringeth forth the wind out of his treasures.

10:13  Když vydá hlas, shlukují se na nebi vody, přivádí mlhu od končin země, déšť provází blesky, ze svých zásobnic vyvádí vítr.

10:13  Svým hlasem rozezvučí vody na nebi, od obzoru nechá stoupat oblaky; k lijáku připojuje blesky, vypouští vítr ze svých pokladnic.

10:13  Když ⌈vydá hlas,⌉ bouří se voda v nebesích, dává vystupovat mlze z končin země, působí blesky s deštěm, ze svých skladů vyvádí vítr.

10:13  Kterýžto když vydává hlas, ječení vod bývá na nebi, a kterýž působí to, aby vystupovaly páry od kraje země, blýskání s deštěm přivodí, a vyvodí vítr z pokladů svých.

10:13  When he uttereth his voice, [there is] a multitude of waters in the heavens, and he causeth the vapors to ascend from the ends of the earth; he maketh lightnings with rain, and bringeth forth the wind out of his treasures.

10:13  when he utters his voice, there is a tumult of waters in the heavens, and he causes the vapors to ascend from the ends of the earth; he makes lightnings for the rain, and brings forth the wind out of his treasuries.

10:13  When he utters his voice, there is a multitude of waters in the heavens, and he causes the vapors to ascend from the ends of the earth; he makes lightning with rain, and brings forth the wind out of his treasures.

10:13  ad vocem suam dat multitudinem aquarum in cælo, et elevat nebulas ab extremitatibus terræ : fulgura in pluviam facit, et educit ventum de thesauris suis.

10:14  Every man is become a fool for knowledge, every artist is confounded in his graven idol: for what he hath cast is false, and there is no spirit in them.

10:14  Every man is brutish in his knowledge: every founder is confounded by the graven image: for his molten image is falsehood, and there is no breath in them.

10:14  Každý člověk je tupec, neví-li, že se každý zlatník pro své modly dočká hanby. Vždyť jeho lité modly jsou klam, ducha v nich není.

10:14  Všichni ti tupci ničemu nerozumí, všichni kovotepci budou zklamáni svými modlami, protože jejich odlitky jsou podvod a ducha v sobě nemají.

10:14  ⌈Všichni lidé jsou⌉ hloupí a bez poznání, ⌈všichni zlatníci jsou⌉ zahanbeni svými modlami, protože jejich modly jsou falešné, není v nich duch.

10:14  Tak zhlupěl každý člověk, že nezná toho, že zahanben bývá každý zlatník pro rytinu; nebo slitina jeho jest faleš, a není ducha v nich.

10:14  Every man is brutish in [his] knowledge: every founder is confounded by the graven image: for his molten image [is] falsehood, and [there is] no breath in them.

10:14  Every man has become brutish and without knowledge; every goldsmith is disappointed by his engraved image; for his molten image is falsehood, and there is no breath in them.

10:14  Every man is brutish in his knowledge: every founder is confounded by the graven image: for his molten image is falsehood, and there is no breath in them.

10:14  Stultus factus est omnis homo a scientia : confusus est artifex omnis in sculptili, quoniam falsum est quod conflavit, et non est spiritus in eis.

10:15  They are vain things, and a ridiculous work: in the time of their visitation they shall perish.

10:15  They are vanity, and the work of errors: in the time of their visitation they shall perish.

10:15  Jsou přelud, podvodný výtvor. V čase, kdy je budu trestat, zhynou.

10:15  Jsou to jen nesmysly, směšné výtvory; až na ně přijde čas zúčtování, budou zničeny.

10:15  Jsou nicotností, směšným dílem, v čase svého navštívení zahynou.

10:15  Marnost jsou a dílo podvodů; v čas, v němž je navštívím, zahynou.

10:15  They [are] vanity, [and] the work of errors: in the time of their visitation they shall perish.

10:15  They are vanity, a work of delusion: in the time of their visitation they shall perish.

10:15  They are vanity, and the work of errors: in the time of their visitation they shall perish.

10:15  Vana sunt, et opus risu dignum : in tempore visitationis suæ peribunt.

10:16  The portion of Jacob is not like these: for it is he who formed all things: and Israel is the rod of his inheritance: the Lord of hosts is his name.

10:16  The portion of Jacob is not like them: for he is the former of all things; and Israel is the rod of his inheritance: The Lord of hosts is his name.

10:16  Díl Jákobův není jako oni, vždyť všechno vytvořil on. Izrael je dědičným kmenem toho, jehož jméno je Hospodin zástupů.

10:16  Úděl Jákobův však není jako oni, neboť je všeho Stvořitel; kmen Izraele má za své dědictví, Hospodin zástupů se jmenuje.

10:16  Podíl Jákobův jim není podobný, neboť on je Tvůrcem všeho a Izrael je jeho dědičným kmenem; jeho jméno je Hospodin zástupů.

10:16  Neníť podobný těmto díl Jákobův, nebo on jest stvořitel všeho; Izrael tolikéž jest pokolení dědictví toho, jehož jméno jest Hospodin zástupů.

10:16  The portion of Jacob [is] not like them: for he [is] the former of all [things]; and Israel [is] the rod of his inheritance: The LORD of hosts [is] his name.

10:16  The portion of Jacob is not like these; for he is the former of all things; and Israel is the tribe of his inheritance; the Lord of hosts is his name."

10:16  The portion of Jacob is not like them: for he is the former of all things; and Israel is the rod of his inheritance: The LORD of hosts is his name.

10:16  Non est his similis pars Jacob : qui enim formavit omnia, ipse est, et Israël virga hæreditatis ejus : Dominus exercituum nomen illi.

10:17  Gather up thy shame out of the land, thou that dwellest in a siege.

10:17  Gather up thy wares out of the land, O inhabitant of the fortress.

10:17  Seber ze země svůj uzlík, ty která sídlíš v obležení.

10:17  Lide žijící v obleženém městě, seber si ranec, půjdeš ze země!

10:17  ⌈Seber ze země své zavazadlo,⌉ ty, která zůstáváš v obležení,

10:17  Sbeř z země koupi svou, ty kteráž bydlíš v pevnosti této.

10:17  Gather up thy wares out of the land, O inhabitant of the fortress.

10:17  'Gather up your wares out of the land, you who live under siege.

10:17  Gather up your wares out of the land, O inhabitant of the fortress.

10:17  Congrega de terra confusionem tuam, quæ habitas in obsidione :

10:18  For thus saith he Lord: Behold I will cast away far off the inhabitants of the land at this time: and I will afflict them, so that they may be found.

10:18  For thus saith the Lord, Behold, I will sling out the inhabitants of the land at this once, and will distress them, that they may find it so.

10:18  Toto praví Hospodin: „Hle, tentokrát začnu metat z praku obyvatele země a budu je soužit, aby to pocítili.“

10:18  Neboť toto praví Hospodin: „Hle, tentokrát vymrštím obyvatele této země jako z praku a dopustím na ně soužení, aby byli zajati.“

10:18  neboť toto praví Hospodin: Hle, tentokrát vyvrhnu obyvatele této země a způsobím jim soužení, aby to pocítili.

10:18  Nebo takto praví Hospodin: Aj, já vyhodím z praku obyvatele země této pojednou, a ssoužím je, aby shledali toto:

10:18  For thus saith the LORD; Behold, I will sling out the inhabitants of the land at this once, and will distress them that they may find [it so].

10:18  For thus says the Lord, 'Behold, I will sling out the inhabitants of the land at this time, and will distress them, that they may feel it.'

10:18  For thus said the LORD, Behold, I will sling out the inhabitants of the land at this once, and will distress them, that they may find it so.

10:18  quia hæc dicit Dominus : Ecce ego longe projiciam habitatores terræ in hac vice, et tribulabo eos ita ut inveniantur.

10:19  Woe is me for my destruction, my wound is very grievous. But I said: Truly this is my own evil, and I will bear it.

10:19  Woe is me for my hurt! my wound is grievous: but I said, Truly this is a grief, and I must bear it.

10:19  Běda mi pro mou těžkou ránu, jsem proboden, raněn. Řekl jsem: Je to nemoc, kterou musím snášet.

10:19  Běda mi, má rána bolí, mé zranění se nehojí! Říkal jsem si: Tuhle bolest jistě vydržím.

10:19  Běda mi pro mou zkázu, moje rána je nevyléčitelná. Řekl jsem: Ovšem, je to utrpení, které unesu.

10:19  Běda mně pro setření mé, přebolestná jest rána má, ješto jsem já byl řekl: Jistě tuto nemoc budu moci snésti.

10:19  Woe is me for my hurt! my wound is grievous: but I said, Truly this [is] a grief, and I must bear it.

10:19  Woe is me because of my hurt! My wound is grievous: but I said, 'Truly this is my grief, and I must bear it.'

10:19  Woe is me for my hurt! my wound is grievous; but I said, Truly this is a grief, and I must bear it.

10:19  Væ mihi super contritione mea : pessima plaga mea. Ego autem dixi : Plane hæc infirmitas mea est, et portabo illam.

10:20  My tabernacle is laid waste, all my cords are broken: my children are gone out from me, and they are not: there is none to stretch forth my tent any more, and to set up my curtains.

10:20  My tabernacle is spoiled, and all my cords are broken: my children are gone forth of me, and they are not: there is none to stretch forth my tent any more, and to set up my curtains.

10:20  Můj stan je zpustošen a všechna má stanová lana zpřetrhána. Moji synové ode mne odešli, nejsou tu. Není tu nikdo, kdo by ještě postavil můj stan a napjal mé stanové houně.

10:20  Teď ale je můj stan zničen, zpřetrhány všechny provazy. Děti mě opustily a jsou pryč, už není, kdo by můj stan vztyčil, kdo by postavil mé přístřeší.

10:20  Můj stan je zničen, všechna má lana jsou zpřetrhána. Moji synové mi odešli, a už zde nejsou. Není, kdo by mi znovu postavil stan a upevnil mi stanové plachty.

10:20  Stan můj popléněn jest, a všickni provazové moji potrháni jsou. Synové moji odebrali se ode mne, a není žádného; není žádného, kdo by více rozbíjel stan můj, a roztáhl kortýny mé.

10:20  My tabernacle is laid waste, and all my cords are broken: my children are gone from me, and they [are] not: [there is] none to stretch forth my tent any more, and to set up my curtains.

10:20  My tent is destroyed, and all my cords are broken: my children are gone forth from me, and they are no more: there is none to spread my tent any more, and to set up my curtains.

10:20  My tabernacle is spoiled, and all my cords are broken: my children are gone forth of me, and they are not: there is none to stretch forth my tent any more, and to set up my curtains.

10:20  Tabernaculum meum vastatum est ; omnes funiculi mei dirupti sunt : filii mei exierunt a me, et non subsistunt. Non est qui extendat ultra tentorium meum, et erigat pelles meas.

10:21  Because the pastors have done foolishly, and have not sought the Lord: therefore have they not understood, and all their flock is scattered.

10:21  For the pastors are become brutish, and have not sought the Lord: therefore they shall not prosper, and all their flocks shall be scattered.

10:21  Pastýři jsou tupí, nedotazují se Hospodina. Nejsou prozíraví, všechna jejich stáda jsou rozprášena.

10:21  Pastýři, ti tupci, se Hospodina neptali, a proto se jim nedaří – celé stádo se jim rozuteklo pryč.

10:21  Vždyť pastýři byli hloupí a nehledali Hospodina, proto nejednali rozumně a celé jejich stádo bylo rozptýleno.

10:21  Nebo zhlupěli pastýři, a Hospodina se nedotazovali; protož nevede se jim šťastně, a všecko stádo pastvy jejich rozptýleno jest.

10:21  For the pastors have become brutish, and have not sought the LORD: therefore they shall not prosper, and all their flocks shall be scattered.

10:21  For the shepherds are become brutish, and have not inquired of the Lord: therefore they have not prospered, and all their flocks are scattered.

10:21  For the pastors are become brutish, and have not sought the LORD: therefore they shall not prosper, and all their flocks shall be scattered.

10:21  Quia stulte egerunt pastores, et Dominum non quæsierunt : propterea non intellexerunt, et omnis grex eorum dispersus est.

10:22  Behold the sound of a noise cometh, a great commotion out of the land of the north: to make the cities of Juda a desert, and a dwelling for dragons.

10:22  Behold, the noise of the bruit is come, and a great commotion out of the north country, to make the cities of Judah desolate, and a den of dragons.

10:22  Slyš, zpráva! Hle, přichází: „Velké dunění ze severní země učiní z judských měst zpustošený kraj, domov šakalů.“

10:22  Slyš, už přichází zpráva: Ze severní země se blíží vřava! Judská města se obrátí v trosky, kde žijí jen šakali.

10:22  Slyš! Hle, přichází zpráva a hřmot ze severní země, aby judská města učinil zcela opuštěnými místy, doupětem šakalů.

10:22  Aj, pověst jistá přichází, a pohnutí veliké z země půlnoční, aby obrácena byla města Judská v pustinu a v příbytek draků.

10:22  Behold, the sound of the noise is come, and a great commotion from the north country, to make the cities of Judah desolate, [and] a den of dragons.

10:22  The voice of news, behold, it comes, and a great commotion out of the north country, to make the cities of Judah a desolation, a dwelling place of jackals.

10:22  Behold, the noise of the bruit is come, and a great commotion out of the north country, to make the cities of Judah desolate, and a den of dragons.

10:22  Vox auditionis ecce venit, et commotio magna de terra aquilonis : ut ponat civitates Juda solitudinem, et habitaculum draconum.

10:23  I know, O Lord, that the way of a man is not his: neither is it in a man to walk, and to direct his steps.

10:23  O Lord, I know that the way of man is not in himself: it is not in man that walketh to direct his steps.

10:23  Je mi známo, Hospodine, že cesta nezávisí na člověku ani jistota kroku na tom, kdo jde.

10:23  Hospodine, vím, že nikdo nemá svou cestu v moci a že člověk po ní jdoucí své kroky neřídí.

10:23  Vím, Hospodine, že ⌈člověk nemá svou cestu ve své moci a že ten, kdo chodí, neurčuje svoje kroky.⌉

10:23  Vím, Hospodine, že není v moci člověka cesta jeho, aniž jest v moci muže toho, kterýž chodí, aby spravoval krok svůj.

10:23  O LORD, I know that the way of man [is] not in himself: [it is] not in man that walketh to direct his steps.

10:23  Lord, I know that the way of man is not in himself: it is not in man who walks to direct his steps.

10:23  O LORD, I know that the way of man is not in himself: it is not in man that walks to direct his steps.

10:23  Scio, Domine, quia non est hominis via ejus, nec viri est ut ambulet, et dirigat gressus suos.

10:24  Correct me, O Lord, but yet with judgment: and not in thy fury, lest thou bring me to nothing.

10:24  O Lord, correct me, but with judgment; not in thine anger, lest thou bring me to nothing.

10:24  Potrestej mě, Hospodine, podle práva, ale ne ve hněvu, abys mě nezničil.

10:24  Trestej mě, Hospodine, ale spravedlivě, ne ve svém rozhněvání, ať mě nezdrtíš.

10:24  Naprav mě, Hospodine, jen podle práva, ne ve svém hněvu, jinak ⌈mě vyhladíš.⌉

10:24  Kárej mne, Hospodine, však milostivě, ne v hněvě svém, abys nesetřel mne.

10:24  O LORD, correct me, but with judgment; not in thy anger, lest thou bring me to nothing.

10:24  Lord, correct me, but in measure: not in your anger, lest you bring me to nothing.

10:24  O LORD, correct me, but with judgment; not in your anger, lest you bring me to nothing.

10:24  Corripe me, Domine, verumtamen in judicio, et non in furore tuo, ne forte ad nihilum redigas me.

10:25  Pour out thy indignation upon the nations that have not known thee, and upon the provinces that have not called upon thy name: because they have eaten up Jacob, and devoured him, and consumed him, and have destroyed his glory.

10:25  Pour out thy fury upon the heathen that know thee not, and upon the families that call not on thy name: for they have eaten up Jacob, and devoured him, and consumed him, and have made his habitation desolate.

10:25  Vylej svoje rozhořčení na pronárody, jež neznají se k tobě, na čeledi, které nevzývají tvoje jméno, vždyť pozřely Jákoba, pozřely ho zcela, zpustošily jeho nivy.

10:25  Vylij svou zuřivost raději na národy, které se k tobě neznají, vylij ji na kmeny, které se k tvému jménu nehlásí. Vždyť právě oni Jákoba spolykali, pohltili, zhltali, jeho domovinu zničili!

10:25  Vylej svou zlobu na národy, které tě neznají a na čeledě, které nevzývají tvé jméno, protože pohltily Jákoba, pohltily jej a zničily, zpustošily jeho bydliště.

10:25  Vylí hněv svůj na ty národy, kteříž tebe neznají, a na rodiny, kteréž jména tvého nevzývají; nebo zžírají Jákoba, a tak zžírají jej, aby jej všeho sežrali, a obydlí jeho v poustku obrátili.

10:25  Pour out thy fury upon the heathen that know thee not, and upon the families that call not on thy name: for they have eaten up Jacob, and devoured him, and consumed him, and have made his habitation desolate.

10:25  Pour out your wrath on the nations that do not know you, and on the families that do not call on your name: for they have devoured Jacob, yes, they have devoured him and consumed him, and have laid waste his habitation."

10:25  Pour out your fury on the heathen that know you not, and on the families that call not on your name: for they have eaten up Jacob, and devoured him, and consumed him, and have made his habitation desolate.

10:25  Effunde indignationem tuam super gentes quæ non cognoverunt te, et super provincias quæ nomen tuum non invocaverunt : quia comederunt Jacob, et devoraverunt eum, et consumpserunt illum, et decus ejus dissipaverunt.