DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Jeremiah - 22

22:1  Thus saith the Lord: Go down to the house of the king of Juda, and there thou shalt speak this word,

22:1  Thus saith the Lord; Go down to the house of the king of Judah, and speak there this word,

22:1  Toto praví Hospodin: „Sestup do domu krále judského a vyhlas tam toto slovo.

22:1  Tak praví Hospodin: „Sestup do paláce judského krále a vyřiď tam toto slovo:

22:1  Toto praví Hospodin: Sestup do paláce judského krále a mluv tam toto slovo.

22:1  Takto řekl Hospodin: Sejdi do domu krále Judského, a mluv tam slovo toto,

22:1  Hæc dicit Dominus : Descende in domum regis Juda, et loqueris ibi verbum hoc,

22:2  And thou shalt say: Hear the word of the Lord, king of Juda, that sittest upon the throne of David: thou and thy servants, and thy people, who enter in by these gates.

22:2  And say, Hear the word of the Lord, O king of Judah, that sittest upon the throne of David, thou, and thy servants, and thy people that enter in by these gates:

22:2  Řekni: Slyš slovo Hospodinovo, králi judský, který sedíš na trůně Davidově, ty i tvoji služebníci i tvůj lid, ti, kdo přicházejí do těchto bran.

22:2  Králi judský, který sedíš na Davidově trůnu, slyš slovo Hospodinovo – ty, tvoji dvořané i tvůj lid, vy, kteří vcházíte těmito branami.

22:2  Řekni: Slyš Hospodinovo slovo, judský králi, který sedíš na Davidově trůnu, ty i tvoji otroci i tvůj lid, který vchází do těchto bran.

22:2  A rci: Slyš slovo Hospodinovo, králi Judský, kterýž sedíš na stolici Davidově, ty i služebníci tvoji i lid tvůj, kteříž chodíte skrze brány tyto.

22:2  et dices : Audi verbum Domini, rex Juda, qui sedes super solium David : tu et servi tui, et populus tuus, qui ingredimini per portas istas.

22:3  Thus saith the Lord: Execute judgment and justice, and deliver him that is oppressed out of the hand of the oppressor: and afflict not the stranger, the fatherless, and the widow, nor oppress them unjustly: and shed not innocent blood in this place.

22:3  Thus saith the Lord; Execute ye judgment and righteousness, and deliver the spoiled out of the hand of the oppressor: and do no wrong, do no violence to the stranger, the fatherless, nor the widow, neither shed innocent blood in this place.

22:3  Toto praví Hospodin: Uplatňujte právo a spravedlnost, vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele, netýrejte bezdomovce, sirotka a vdovu, nedopouštějte se násilí, neprolévejte na tomto místě nevinnou krev.

22:3  Tak praví Hospodin: Jednejte poctivě a spravedlivě! Zachraňujte okrádaného z rukou utlačitele! Přistěhovalcům, sirotkům a vdovám neubližujte! Nechovejte se násilně! Neprolévejte na tomto místě nevinnou krev!

22:3  Toto praví Hospodin: Vykonávejte právo a spravedlnost, vysvoboďte okradeného z ruky utlačovatele. Neutiskujte příchozího, sirotka ani vdovu a nejednejte s nimi násilně. Neprolévejte na tomto místě nevinnou krev.

22:3  Takto praví Hospodin: Konejte soud a spravedlnost, a vychvacujte obloupeného z ruky násilníka; příchozímu tolikéž, sirotku, ani vdově nečiňte křivdy, aniž jich utiskujte, a krve nevinné nevylévejte na místě tomto.

22:3  Hæc dicit Dominus : Facite judicium et justitiam, et liberate vi oppressum de manu calumniatoris : et advenam, et pupillum, et viduam nolite contristare, neque opprimatis inique, et sanguinem innocentem ne effundatis in loco isto.

22:4  For if you will do this thing indeed, then shall there enter in by the gates of this house, kings of the race of David sitting upon his throne, and riding in chariots and on horses, they and their servants, and their people.

22:4  For if ye do this thing indeed, then shall there enter in by the gates of this house kings sitting upon the throne of David, riding in chariots and on horses, he, and his servants, and his people.

22:4  Budete-li vskutku podle tohoto slova jednat, budou branami tohoto domu vcházet králové, kteří budou sedět po Davidovi na jeho trůnu, budou jezdit na voze i na koních, král i jeho služebníci i jeho lid.

22:4  Pokud se opravdu zařídíte podle těchto slov, budou branami tohoto paláce vcházet králové vládnoucí na Davidově trůnu. Pojedou na vozech a koních a s nimi jejich dvořané i lid.

22:4  Jestliže toto slovo budete opravdu činit, pak budou do bran tohoto domu vcházet králové, kteří ⌈budou po Davidovi sedět na jeho trůnu⌉ a budou jezdit na voze a na koních, oni a jejich otroci a jejich lid.

22:4  Nebo budete-li to pilně vykonávati, jistě že poberou se skrze brány domu tohoto králové, sedící místo Davida na stolici jeho, jezdíce na vozích, neb na koních, král s služebníky svými i s lidem svým.

22:4  Si enim facientes feceritis verbum istud, ingredientur per portas domus hujus reges sedentes de genere David super thronum ejus, et ascendentes currus et equos, ipsi, et servi, et populus eorum.

22:5  But if you will not hearken to these words: I swear by myself, saith the Lord, that this house shall become a desolation.

22:5  But if ye will not hear these words, I swear by myself, saith the Lord, that this house shall become a desolation.

22:5  Neuposlechnete-li těchto slov, přísahám při sobě, je výrok Hospodinův, že tento dům bude obrácen v trosky.“

22:5  Pokud však tato slova neposlechnete, pak přísahám při sobě samém, praví Hospodin, že z tohoto paláce zbudou jen trosky.“

22:5  Jestliže však tato slova neuposlechnete, přísahám při sobě, je Hospodinův výrok, že se tento dům stane troskami.

22:5  Jestliže pak neuposlechnete slov těchto, skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že poušť bude dům tento.

22:5  Quod si non audieritis verba hæc : in memetipso juravi, dicit Dominus, quia in solitudinem erit domus hæc.

22:6  For thus saith the Lord to the house of the king of Juda: Thou art to me Galaad the head of Libanus: yet surely I will make thee a wilderness, and cities not habitable.

22:6  For thus saith the Lord unto the king’s house of Judah; Thou art Gilead unto me, and the head of Lebanon: yet surely I will make thee a wilderness, and cities which are not inhabited.

22:6  Toto praví Hospodin o domě krále judského: „Byl jsi mi Gileádem a vrcholkem Libanónu. Učiním tě však pouští, městy, jež nebudou obývána.

22:6  Toto praví Hospodin o domu judského krále: „Jsi pro mě jako Gileád, jako libanonský vrcholek. Zbude z tebe však jen pustina, města bez obyvatel.

22:6  Neboť toto praví Hospodin ohledně domu judského krále: Jsi pro mne jako Gileád, jako vrchol Libanonu; avšak učiním tě pustinou, neobydlenými městy.

22:6  Nebo takto praví Hospodin o domu krále Judského: Byl jsi mi jako Galád a vrch Libánský, ale obrátím tě jistotně v poušť jako města, v nichž se bydliti nemůže.

22:6  Quia hæc dicit Dominus super domum regis Juda : Galaad, tu mihi caput Libani, si non posuero te solitudinem, urbes inhabitabiles !

22:7  And I will prepare against thee the destroyer and his weapons: and they shall cut down thy chosen cedars, and shall cast them headlong into the fire.

22:7  And I will prepare destroyers against thee, every one with his weapons: and they shall cut down thy choice cedars, and cast them into the fire.

22:7  Posvětím proti tobě šiřitele zkázy, každého s jeho zbrojí, ti porazí tvé nejlepší cedry a vhodí do ohně.“

22:7  Pošlu proti tobě ničitele, každého v plné zbroji; zporážejí ty tvé skvělé cedry a naházejí do ohně!

22:7  Nachystám na tebe ničitele, každého s jeho zbraněmi, a vytnou tvoje nejlepší cedry a nechají je padnout na oheň.

22:7  A přistrojím na tebe zhoubce, jednoho každého se zbrojí jeho, kteřížto zpodtínají nejvýbornější cedry tvé, a vmecí na oheň.

22:7  Et sanctificabo super te, interficientem virum et arma ejus : et succident electas cedros tuas, et præcipitabunt in ignem.

22:8  And many nations shall pass by this city: and they shall say every man to his neighbour: Why hath the Lord done so to this great city?

22:8  And many nations shall pass by this city, and they shall say every man to his neighbour, Wherefore hath the Lord done thus unto this great city?

22:8  Mnohé pronárody budou přecházet kolem tohoto města a jeden druhého se bude ptát: „Proč Hospodin takhle naložil s tímto velkým městem?“

22:8  Až budou lidé z mnoha národů procházet kolem tohoto města, budou se jeden druhého ptát: ‚Proč to Hospodin tomuto velikému městu provedl?‘

22:8  Mnohé národy budou procházet kolem tohoto města a budou se ptát jeden druhého: Proč tohle Hospodin tomuto velkému městu provedl?

22:8  A když půjdou národové mnozí mimo město toto, a řekne jeden druhému: Proč tak učinil Hospodin městu tomuto velikému?

22:8  Et pertransibunt gentes multæ per civitatem hanc, et dicet unusquisque proximo suo : Quare fecit Dominus sic civitati huic grandi ?

22:9  And they shall answer: Because they have forsaken the covenant of the Lord their God, and have adored strange gods, and served them.

22:9  Then they shall answer, Because they have forsaken the covenant of the Lord their God, and worshipped other gods, and served them.

22:9  Dostanou odpověď: „Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se jiným bohům a sloužili jim.“

22:9  A dostanou odpověď: ‚Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se cizím bohům a sloužili jim.‘“

22:9  A budou odpovídat: Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se jiným bohům a sloužili jim.

22:9  Tedy řeknou: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha svého, a klaněli se bohům cizím a sloužili jim.

22:9  Et respondebunt : Eo quod dereliquerint pactum Domini Dei sui, et adoraverint deos alienos, et servierint eis.

22:10  Weep not for him that is dead, nor bemoan him with your tears: lament him that goeth away, for he shall return no more, nor see his native country.

22:10  Weep ye not for the dead, neither bemoan him: but weep sore for him that goeth away: for he shall return no more, nor see his native country.

22:10  Neoplakávejte mrtvého, neprojevujte soustrast, plačte usedavě nad tím, kdo odchází, poněvadž se už nevrátí a neuvidí svou rodnou zem.

22:10  Neplačte nad mrtvým, nenaříkejte pro něj; plačte však nad tím, který odchází, protože už se nevrátí a nespatří rodnou zem.

22:10  Neplačte nad zemřelým a nenaříkejte nad ním! ⌈Plačte raději⌉ nad tím, kdo odchází, protože se už nenavrátí a neuvidí svou rodnou zemi.

22:10  Neplačtež mrtvého, aniž ho litujte, ale ustavičně plačte příčinou toho, kterýž odchází; neboť se nenavrátí více, aby pohleděl na zemi, v níž se narodil.

22:10  Nolite flere mortuum, neque lugeatis super eum fletu : plangite eum qui egreditur, quia non revertetur ultra, nec videbit terram nativitatis suæ.

22:11  For thus saith the Lord to Sellum the son of Josias the king of Juda, who reigned instead of his father, who went forth out of this place: He shall return hither no more:

22:11  For thus saith the Lord touching Shallum the son of Josiah king of Judah, which reigned instead of Josiah his father, which went forth out of this place; He shall not return thither any more:

22:11  Toto praví Hospodin o Šalúmovi, synu Jóšijášovu, králi judském, který kraloval po svém otci Jóšijášovi, a z tohoto místa odešel: „Již se sem nevrátí.

22:11  Toto praví Hospodin o Šalumovi, synu Jošiášovu, jenž se stal judským králem po svém otci Jošiášovi, ale musel odsud odejít: „Už se sem nevrátí.

22:11  Neboť toto praví Hospodin o judském králi Šalúmovi, synu Jóšijášovu, který kraloval po svém otci Jóšijášovi a jenž vyšel z tohoto místa: Už se sem nenavrátí,

22:11  Nebo takto praví Hospodin o Sallumovi synu Joziáše, krále Judského, kterýž kraluje místo Joziáše otce svého: Když vyjde z místa tohoto, nenavrátí se sem více.

22:11  Quia hæc dicit Dominus ad Sellum, filium Josiæ, regem Juda, qui regnavit pro Josia patre suo, qui egressus est de loco isto : Non revertetur huc amplius,

22:12  But in the place, to which I have removed him, there shall he die, and he shall not see this land any more.

22:12  But he shall die in the place whither they have led him captive, and shall see this land no more.

22:12  Na místě, kam ho přestěhovali, zemře, tuto zemi už neuvidí.“

22:12  Zemře tam, kam ho odvlekli, a tuto zem už nikdy nespatří.“

22:12  protože na tom místě, kam ho odvedli, zemře, a už tuto zemi nikdy neuvidí.

22:12  Ale tam v tom místě, kamž jej zastěhují, umře, a tak země této neuzří více.

22:12  sed in loco ad quem transtuli eum, ibi morietur, et terram istam non videbit amplius.

22:13  Woe to him that buildeth up his house by injustice, and his chambers not in judgment: that will oppress his friend without cause, and will not pay him his wages.

22:13  Woe unto him that buildeth his house by unrighteousness, and his chambers by wrong; that useth his neighbour’s service without wages, and giveth him not for his work;

22:13  „Běda, kdo staví svůj dům nespravedlností a své pokojíky na střeše bezprávím, svého bližního nutí pracovat zadarmo a jeho výdělek mu nedává.

22:13  „Běda tomu, kdo si staví palác, ale ne spravedlností; tomu, kdo buduje horní patra, ale bezprávím; tomu, kdo nechá bližního dřít zdarma a za práci mu neplatí!

22:13  Běda tomu, kdo staví svůj dům nespravedlivě a své horní místnosti s bezprávím, kdo nechává sloužit svého bližního zadarmo a nedává mu mzdu.

22:13  Běda tomu, kdož staví dům svůj s útiskem, a paláce své s křivdou, kterýž bližního svého v službu podrobuje darmo, mzdy pak jeho nedává jemu;

22:13  Væ qui ædificat domum suam in injustitia, et cœnacula sua non in judicio : amicum suum opprimet frustra, et mercedem ejus non reddet ei :

22:14  Who saith: I will build me a wide house, and large chambers: who openeth to himself windows, and maketh roofs of cedar, and painteth them with vermilion.

22:14  That saith, I will build me a wide house and large chambers, and cutteth him out windows; and it is cieled with cedar, and painted with vermilion.

22:14  Kdo říká: ‚Vystavím si rozměrný dům s prostornými pokojíky na střeše, prorazím si v něm okna, obložím jej cedrem a natřu rudkou.‘

22:14  Říká: ‚Postavím si velký palác a v něm prostorné komnaty; prorazím do něj okna, obložím cedrem a natřu červení.‘

22:14  Kdo říká: Vystavím si rozměrný dům s prostornými horními místnostmi. Vyseká v něm okna, obloží ho cedrovým dřevem a natře ho ⌈červenou barvou.⌉

22:14  Kterýž říká: Vystavím sobě dům veliký a paláce prostranné, kterýž prolamuje sobě okna, a tafluje cedrovím, a maluje barvou.

22:14  qui dicit : Ædificabo mihi domum latam, et cœnacula spatiosa : qui aperit sibi fenestras et facit laquearia cedrina, pingitque sinopide.

22:15  Shalt thou reign, because thou comparest thyself to the cedar? did not thy father eat and drink, and do judgment and justice, and it was then well with him?

22:15  Shalt thou reign, because thou closest thyself in cedar? did not thy father eat and drink, and do judgment and justice, and then it was well with him?

22:15  Zda proto budeš králem, když se budeš naparovat v cedroví? Zdali se tvůj otec nenajedl a nenapil? Když uplatňoval právo a spravedlnost, tehdy se mu dobře vedlo.

22:15  Copak tě dělá králem, že máš víc cedru než ostatní? Copak tvůj otec neměl co jíst a pít? Jednal však poctivě a spravedlivě, a tak se mu vedlo dobře.

22:15  ⌈Staneš se snad králem, protože všechny předčíš cedrovým dřevem?⌉ ⌈Cožpak tvůj otec neměl co jíst a pít, ačkoliv vykonával⌉ právo a spravedlnost? Tehdy mu bylo dobře.

22:15  Zdaliž kralovati budeš, že se pleteš v to cedrové stavení? Otec tvůj zdaliž nejídal a nepíjel? Když konal soud a spravedlnost, tedy dobře bylo jemu.

22:15  Numquid regnabis quoniam confers te cedro ? pater tuus numquid non comedit et bibit, et fecit judicium et justitiam tunc cum bene erat ei ?

22:16  He judged the cause of the poor and needy for his own good: was it not therefore because he knew me, saith the Lord?

22:16  He judged the cause of the poor and needy; then it was well with him: was not this to know me? saith the Lord.

22:16  Když se zastával utištěného a ubožáka, tehdy bývalo dobře. Zda to neznamená, že mě znal? je výrok Hospodinův.

22:16  Hájil práva chudých a ubohých – tehdy bývalo dobře! To totiž znamená znát mě, praví Hospodin.

22:16  Pomáhal získat právo ⌈chudému a nuznému,⌉ tehdy bylo dobře. ⌈Neznamená toto znát mě?⌉ je Hospodinův výrok.

22:16  Když soudíval při chudého a nuzného, tedy dobře bylo. Zdaliž mně to není známé? dí Hospodin.

22:16  Judicavit causam pauperis et egeni in bonum suum : numquid non ideo quia cognovit me ? dicit Dominus.

22:17  But thy eyes and thy heart are set upon covetousness, and upon shedding innocent blood, and upon oppression, and running after evil works.

22:17  But thine eyes and thine heart are not but for thy covetousness, and for to shed innocent blood, and for oppression, and for violence, to do it.

22:17  Ale tvé oči a tvé srdce nezajímá nic než vlastní zisk, prolévání nevinné krve, páchání útisku a křivd.“

22:17  Ty ale nemáš oči ani srdce než pro svůj mrzký zisk; zajímá tě jen vraždění nevinných, vydírání a násilí.“

22:17  Avšak tvoje oči i tvé srdce je zaměřeno jen na tvůj nekalý zisk, na prolévání krve nevinného, na provádění útlaku a vydírání.

22:17  Ale oči tvé i srdce tvé nehledí než lakomství tvého, a abys krev nevinnou proléval, a nátisk a křivdu činil.

22:17  Tui vero oculi et cor ad avaritiam, et ad sanguinem innocentem fundendum, et ad calumniam, et ad cursum mali operis.

22:18  Therefore thus saith the Lord concerning Joakim the son of Josias king of Juda: They shall not mourn for him, Alas, my brother, and, Alas, sister: they shall not lament for him, Alas, my lord, or, Alas, the noble one.

22:18  Therefore thus saith the Lord concerning Jehoiakim the son of Josiah king of Judah; They shall not lament for him, saying, Ah my brother! or, Ah sister! they shall not lament for him, saying, Ah lord! or, Ah his glory!

22:18  Proto praví Hospodin o Jójakímovi, synu Jóšijášovu, králi judském, toto: „Nebudou nad ním naříkat: ‚Běda, můj bratře, běda, sestro!‘ Nebudou nad ním naříkat: ‚Běda, pane, běda, veličenstvo!‘

22:18  Toto praví Hospodin o judském králi Joakimovi, synu Jošiášovu: „Nebudou ho oplakávat: ‚Ach bratře, ach sestro!‘ Nebudou ho oplakávat: ‚Ach pane, ach veličenstvo!‘

22:18  Proto takto praví Hospodin o judském králi Jójakímovi, synu Jóšijášovu: Nebudou ho oplakávat: Ach, můj bratře! Ach, sestro! Nebudou ho oplakávat: Ach, pane! Ach, jeho Veličenstvo!

22:18  Protož takto praví Hospodin o Joakimovi synu Joziáše, krále Judského: Nebudouť ho kvíliti: Ach, bratře můj, aneb ach, sestro. Nebudou ho kvíliti: Ach, pane, aneb ach, kdež důstojnost jeho?

22:18  Propterea hæc dicit Dominus ad Joakim, filium Josiæ, regem Juda : Non plangent eum : Væ frater ! et væ soror ! non concrepabunt ei : Væ domine ! et væ inclyte !

22:19  He shall be buried with the burial of an ass, rotten and cast forth without the gates of Jerusalem.

22:19  He shall be buried with the burial of an ass, drawn and cast forth beyond the gates of Jerusalem.

22:19  Bude pohřben, jako se pohřbívá osel, bude vyvlečen a odhozen ven za jeruzalémské brány.“

22:19  Pohřbí ho tak jako osla – vyvlečou ho ven a pohodí někam za brány Jeruzaléma.“

22:19  Bude pohřben pohřbem osla, vyvlečen a pohozen za jeruzalémskými branami.

22:19  Pohřbem osličím pohřben bude, vyvlečen a vyvržen jsa za brány Jeruzalémské.

22:19  Sepultura asini sepelietur, putrefactus et projectus extra portas Jerusalem.

22:20  Go up to Libanus, and cry: and lift up thy voice in Basan, and cry to them that pass by, for all thy lovers are destroyed.

22:20  Go up to Lebanon, and cry; and lift up thy voice in Bashan, and cry from the passages: for all thy lovers are destroyed.

22:20  „Vystup na Libanón, dcero, a křič, ať zazní tvůj hlas v Bášanu. Křič z Abarímu, protože všichni tvoji milenci jsou roztříštěni.

22:20  „Vystoupej na Libanon, dcero, křič, z Bášanu ať tvůj hlas zní, z Abarimu vykřikni nad svými milenci, neboť jsou všichni rozdrceni!

22:20  Vystup na Libanon, jeruzalémská dcero, a křič, v Bášanu pozvedni svůj hlas; křič z Abarímu, protože všichni tví milenci jsou rozdrceni.

22:20  Vstup na Libán a křič, i na hoře Bázan vydej hlas svůj; křič také přes brody, když potříni budou všickni milovníci tvoji.

22:20  Ascende Libanum, et clama, et in Basan da vocem tuam : et clama ad transeuntes, quia contriti sunt omnes amatores tui.

22:21  I spoke to thee in thy prosperity: and thou saidst: I will not hear: this hath been thy way from thy youth, because thou hast not heard my voice.

22:21  I spake unto thee in thy prosperity; but thou saidst, I will not hear. This hath been thy manner from thy youth, that thou obeyedst not my voice.

22:21  Mluvil jsem k tobě, dokud jsi měla klid. Řekla jsi: ‚Nebudu poslouchat!‘ Byla jsi zvyklá už od svého mládí neposlouchat můj hlas.

22:21  Mluvil jsem k tobě, dokud jsi měla klid, říkala jsi ale: ‚Nechci poslouchat!‘ Tak je to s tebou už od mládí, že neslyšíš můj hlas.

22:21  Mluvil jsem k tobě ve tvé bezstarostnosti, ale řekla jsi: Nebudu poslouchat. To byl tvůj způsob od tvého mládí, že jsi mě neposlouchala.

22:21  Mluvíval jsem s tebou v největším štěstí tvém, říkávalas: Nebuduť poslouchati. Tať jest cesta tvá od dětinství tvého; neuposlechlas zajisté hlasu mého.

22:21  Locutus sum ad te in abundantia tua, et dixisti : Non audiam : hæc est via tua ab adolescentia tua, quia non audisti vocem meam.

22:22  The wind shall feed all thy pastors, and thy lovers shall go into captivity and then shalt thou be confounded, and ashamed of all thy wickedness.

22:22  The wind shall eat up all thy pastors, and thy lovers shall go into captivity: surely then shalt thou be ashamed and confounded for all thy wickedness.

22:22  Všechny tvé pastýře spase vítr, tvoji milenci půjdou do zajetí. Tehdy se budeš stydět a hanbit za všechno zlo, jež jsi spáchala.

22:22  Všechny ty tvé pastýře vítr požene, tví milenci půjdou do zajetí; tehdy se konečně budeš hanbit a stydět za všechny své špatnosti.

22:22  Všechny tvé pastýře spase vítr a tvoji milenci půjdou do zajetí. Tehdy se budeš stydět a budeš zahanbena pro všechno své zlo.

22:22  Všecky pastýře tvé zpase vítr, a milovníci tvoji v zajetí půjdou. Tehdáž jistě hanbiti a styděti se budeš za všelikou nešlechetnost svou.

22:22  Omnes pastores tuos pascet ventus, et amatores tui in captivitatem ibunt : et tunc confunderis, et erubesces ab omni malitia tua.

22:23  Thou that sittest in Libanus, and makest thy nest in the cedars, how hast thou mourned when sorrows came upon thee, as the pains of a woman in labour?

22:23  O inhabitant of Lebanon, that makest thy nest in the cedars, how gracious shalt thou be when pangs come upon thee, the pain as of a woman in travail!

22:23  Ty, která ses usídlila na Libanónu, uhnízdila se na cedrech, jak budeš vzdychat, až na tebe přijdou bolesti, až se budeš svíjet jako rodička!“

22:23  Uvelebila ses v Libanonu, v hnízdečku mezi cedrovím; budeš však sténat jako při porodu, jako rodička se budeš svíjet bolestí!“

22:23  Ty, která ses usadila na Libanonu, která ses uhnízdila v cedroví, jak budeš vzdychat až na tebe přijdou bolesti, porodní bolesti jako na rodičku!

22:23  Ó ty, kteráž jsi usadila se na Libánu, jenž se hnízdíš na cedroví, jak milostná budeš, když na tě přijdou svírání a bolest jako rodičky!

22:23  Quæ sedes in Libano, et nidificas in cedris, quomodo congemuisti cum venissent tibi dolores, quasi dolores parturientis ?

22:24  As I live, saith the Lord, if Jechonias the son of Joakim the king of Juda were a ring on my right hand, I would pluck him thence.

22:24  As I live, saith the Lord, though Coniah the son of Jehoiakim king of Judah were the signet upon my right hand, yet would I pluck thee thence;

22:24  „Jakože jsem živ, je výrok Hospodinův, i kdyby byl Konjáš, syn Jójakímův, král judský, pečetním prstenem na mé pravé ruce, strhnu tě odtamtud.

22:24  „Jakože jsem živ, praví Hospodin, i kdybys byl, judský králi Jekoniáši, synu Joakimův, pečetním prstenem na mé pravici, i odtud bych tě strhl!

22:24  ⌈Jakože jsem živ,⌉ je Hospodinův výrok, i kdyby byl judský král Konjáš, syn Jójakímův, pečetním prstenem na mé pravé ruce, přece tě odtamtud strhnu

22:24  Živť jsem já, dí Hospodin, že byť pak byl Koniáš syn Joakima, krále Judského, prstenem pečetním na mé ruce pravé, však tě i odtud strhnu.

22:24  Vivo ego, dicit Dominus, quia si fuerit Jechonias filius Joakim regis Juda annulus in manu dextera mea, inde evellam eum,

22:25  And I will give thee into the hand of them that seek thy life, and into the hand of them whose face thou fearest, and into the hand of Nabuchodonosor king of Babylon, and into the hand of the Chaldeans.

22:25  And I will give thee into the hand of them that seek thy life, and into the hand of them whose face thou fearest, even into the hand of Nebuchadrezzar king of Babylon, and into the hand of the Chaldeans.

22:25  Vydám tě do rukou těch, kdo ti ukládají o život, do rukou těch, jichž se tak lekáš, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, a do rukou Kaldejců.

22:25  Vydám tě do rukou těch, kdo pasou po tvém životě, do rukou těch, ze kterých máš děs, do rukou babylonského krále Nabukadnezara a do rukou Babyloňanů.

22:25  a vydám tě do ruky těch, kdo usilují o tvůj život a do ruky těch, jichž se strachuješ, do ruky babylonského krále Nebúkadnesara a do ruky Chaldejců.

22:25  A vydám tě v ruku těch, kteříž hledají bezživotí tvého, a v ruku těch, jejichž ty se oblíčeje lekáš, totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, a v ruku Kaldejských.

22:25  et dabo te in manu quærentium animam tuam, et in manu quorum tu formidas faciem, et in manu Nabuchodonosor regis Babylonis, et in manu Chaldæorum :

22:26  And I will send thee, and thy mother that bore thee, into a strange country, in which you were not born, and there you shall die:

22:26  And I will cast thee out, and thy mother that bare thee, into another country, where ye were not born; and there shall ye die.

22:26  Uvrhnu tebe i tvou matku, která tě porodila, do jiné země, kde jste se nenarodili, a tam zemřete.

22:26  Tebe i tvou rodnou matku odvrhnu do cizí země, v níž jste se nenarodili, a tam zemřete.

22:26  Vyvrhnu tebe i tvou matku, která tě porodila, do jiné země, kde jste se nenarodili a tam zemřete.

22:26  A hodím tebou i matkou tvou, kteráž tě porodila, do země cizí, tam, kdež jste se nezrodili, a tam zemřete.

22:26  et mittam te, et matrem tuam quæ genuit te, in terram alienam, in qua nati non estis, ibique moriemini.

22:27  And they shall not return into the land, whereunto they lift up their mind to return thither.

22:27  But to the land whereunto they desire to return, thither shall they not return.

22:27  Ale do země, ke které se budou upínat svou duší v touze po návratu, tam se nenavrátí.“

22:27  Do své vytoužené země se nikdy nevrátíte.“

22:27  Do země, kam se jejich duše touží navrátit, tam se nenavrátí.

22:27  Do země pak, po níž toužiti budete, abyste se navrátili tam, tam se nenavrátíte.

22:27  Et in terram ad quam ipsi levant animam suam ut revertantur illuc, non revertentur.

22:28  Is this man Jechonias an earthen and a broken vessel? is he a vessel wherein is no pleasure? why are they cast out, he and his seed, and are cast into a land which they know not?

22:28  Is this man Coniah a despised broken idol? is he a vessel wherein is no pleasure? wherefore are they cast out, he and his seed, and are cast into a land which they know not?

22:28  Což je tento muž, Konjáš, stvůrou hodnou opovržení a rozbití, je nádobou neoblíbenou? Proč byli on i jeho potomstvo odvrženi a odhozeni do země, kterou neznali?

22:28  Je snad Jekoniáš nějaký zahozený střep? Hrnec, který nikdo nechce? Proč jsou tedy zavrženi on i jeho potomci, odmrštěni do země, kterou neznali?

22:28  Cožpak je tento muž, Konjáš, opovrženou a rozbitou nádobou? Zdalipak je nádobou, v níž nikdo nemá zalíbení? Proč je on a jeho potomstvo odmrštěno a uvrženo do země, kterou neznali?

22:28  Zdaliž modlou ničemnou, kteráž roztřískána bývá, bude muž tento Koniáš? Zdali nádobou, v níž není žádné líbosti? Proč by vyházíni byli on i símě jeho, a uvrženi do země, o níž nevědí?

22:28  Numquid vas fictile atque contritum vir iste Jechonias ? numquid vas absque omni voluptate ? quare abjecti sunt ipse et semen ejus, et projecti in terram quam ignoraverunt ?

22:29  O earth, earth, earth, hear the word of the Lord.

22:29  O earth, earth, earth, hear the word of the Lord.

22:29  Země, země, země! Slyš slovo Hospodinovo.

22:29  Ach země, země, země! Slyš slovo Hospodinovo!

22:29  Země, země, země, slyš Hospodinovo slovo!

22:29  Ó země, země, země, slyš slovo Hospodinovo.

22:29  Terra, terra, terra, audi sermonem Domini.

22:30  Thus saith the Lord: Write this man barren, a man that shall not prosper in his days: for there shall not be a man of his seed that shall sit upon the throne of David, and have power any more in Juda.

22:30  Thus saith the Lord, Write ye this man childless, a man that shall not prosper in his days: for no man of his seed shall prosper, sitting upon the throne of David, and ruling any more in Judah.

22:30  Toto praví Hospodin: „Zapište tohoto muže jako bezdětného, muže, který nebude mít ve svých dnech zdar. Nikomu z jeho potomků se nepodaří dosednout na Davidův trůn a být opět v Judsku vladařem!“

22:30  Tak praví Hospodin: „Zapište ho jako muže bez dětí, jako někoho, komu se v životě nedařilo. Nikomu z jeho potomků se nezdaří usednout na trůn Davidův a vládnout nad Judou.“

22:30  Toto praví Hospodin: Zapište tohoto muže jako bezdětného, jako muže, který ve svých dnech neuspěje, neboť nikdo z jeho potomstva neuspěje, aby seděl na Davidově trůnu a znovu vládl nad Judou!

22:30  Takto praví Hospodin: Zapište to, že muž tento bez dětí bude, a že se jemu nepovede šťastně za dnů jeho. Anobrž nepovede se šťastně i tomu muži, kterýž by z semene jeho seděl na stolici Davidově, a panoval ještě nad Judou.

22:30  Hæc dicit Dominus : Scribe virum istum sterilem, virum qui in diebus suis non prosperabitur : nec enim erit de semine ejus vir qui sedeat super solium David, et potestatem habeat ultra in Juda.