DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Judith - 10

10:1  And it came to pass, when she had ceased to cry to the Lord, that she rose from the place wherein she lay prostrate before the Lord.

10:1  Takto Judita volala k Bohu Izraele. Když dokončila svou modlitbu,

10:1  Factum est autem, cum cessasset clamare ad Dominum, surrexit de loco in quo jacuerat prostrata ad Dominum.

10:2  And she called her maid, and going down into her house she took off her haircloth, and put away the garments of her widowhood,

10:2  vstala, zavolala svou služebnou a sestoupila dovnitř domu, kde bydlela o sobotách a svátcích.

10:2  Vocavitque abram suam, et descendens in domum suam, abstulit a se cilicium, et exuit se vestimentis viduitatis suæ,

10:3  And she washed her body, and anointed herself with the best ointment, and plaited the hair of her head, and put a bonnet upon her head, and clothed herself with the garments of her gladness, and put sandals on her feet, and took her bracelets, and lilies, and earlets, and rings, and adorned herself with all her ornaments.

10:3  Svlékla pytlovinu, kterou měla na sobě, odložila vdovské šaty, umyla si tělo vodou a natřela se vzácným olejem. Rozčesala si vlasy, nasadila si čelenku a oblékla se do svátečních šatů, kterými se strojila, když ještě žil její muž Manases.

10:3  et lavit corpus suum, et unxit se myro optimo, et discriminavit crinem capitis sui, et imposuit mitram super caput suum, et induit se vestimentis jucunditatis suæ, induitque sandalia pedibus suis, assumpsitque dextraliola, et lilia, et inaures, et annulos, et omnibus ornamentis suis ornavit se.

10:4  And the Lord also gave her more beauty: because all this dressing up did not proceed from sensuality, but from virtue: and therefore the Lord increased this her beauty, so that she appeared to all men's eyes incomparably lovely.

10:4  Obula si střevíce, navlékla si řetízky a náramky, prsteny a náušnice a všechny ostatní ozdoby. Takto se velice nazdobila, aby svedla oči všech mužů, kteří na ni pohlédnou.

10:4  Cui etiam Dominus contulit splendorem : quoniam omnis ista compositio non ex libidine, sed ex virtute pendebat : et ideo Dominus hanc in illam pulchritudinem ampliavit, ut incomparabili decore omnium oculis appareret.

10:5  And she gave to her maid a bottle of wine to carry, and a vessel of oil, and parched corn, and dry figs, and bread and cheese, and went out.

10:5  Své služebné dala měch vína a džbán oleje, naplnila jí mošnu pečivem z ječné mouky, sušenými fíky a čistými chleby, všechno to zabalila a nechala ji to nést.

10:5  Imposuit itaque abræ suæ ascoperam vini, et vas olei, et polentam, et palathas, et panes, et caseum, et profecta est.

10:6  And when they came to the gate of the city, they found Ozias, and the ancients of the city waiting.

10:6  Pak se obě vydaly k bráně města Betulie, kde našly na stráži Uziáše s městskými staršími Chabrisem a Charmisem.

10:6  Cumque venissent ad portam civitatis, invenerunt expectantem Oziam et presbyteros civitatis.

10:7  And when they saw her they were astonished, and admired her beauty exceedingly.

10:7  Když uviděli, jak se proměnil její vzhled a do jakých šatů se převlékla, nesmírně užasli nad její krásou a řekli jí:

10:7  Qui cum vidissent eam, stupentes mirati sunt nimis pulchritudinem ejus.

10:8  But they asked her no question, only they let her pass, saying: The God of our fathers give thee grace, and may he strengthen all the counsel of thy heart with his power, that Jerusalem may glory in thee, and thy name may be in the number of the holy and just.

10:8  „Kéž ti Bůh našich otců dá milost a kéž naplní tvá předsevzetí ke chloubě synů Izraele a k slávě Jeruzaléma!“

10:8  Nihil tamen interrogantes eam, dimiserunt transire, dicentes : Deus patrum nostrorum det tibi gratiam, et omne consilium tui cordis sua virtute corroboret, ut glorietur super te Jerusalem, et sit nomen tuum in numero sanctorum et justorum.

10:9  And they that were there said, all with one voice: So be it, so be it.

10:9  Judita se poklonila Bohu a řekla jim: „Přikažte, ať mi otevřou městskou bránu, a já půjdu a provedu to, o čem jsme spolu mluvili.“ Přikázali tedy mladíkům, ať jí otevřou, jak požádala.

10:9  Et dixerunt hi qui illic erant omnes una voce : Fiat, fiat.

10:10  But Judith praying to the Lord, passed through the gates, she and her maid.

10:10  Ti poslechli a Judita i se svou služebnou vyšla ven. Muži ji z města pozorovali, dokud nesestoupila z hory. Potom prošla údolím a zmizela jim z očí.

10:10  Judith vero orans Dominum, transivit per portas, ipsa et abra ejus.

10:11  And it came to pass, when she went down the hill, about break of day, that the watchmen of the Assyrians met her, and stopped her, saying: Whence comest thou or whither goest thou?

10:11  Obě ženy šly přímo přes údolí, až je zastavila asyrská předsunutá hlídka.

10:11  Factum est autem cum descenderet montem, circa ortum diei, occurrerunt ei exploratores Assyriorum, et tenuerunt eam, dicentes : Unde venis ? aut quo vadis ?

10:12  And she answered: I am a daughter of the Hebrews, and I am fled from them, because I knew they would be made a prey to you, because they despised you, and would not of their own accord yield themselves, that they might find mercy in your sight.

10:12  Chopili se Judity a ptali se jí: „Z jakého jsi národa? Odkud přicházíš a kam jdeš?“ „Jsem dcera Hebrejů,“ odpověděla. „Utíkám ale od nich pryč, protože vám brzy padnou za kořist.

10:12  Quæ respondit : Filia sum Hebræorum, ideo ego fugi a facie eorum, quoniam futurum agnovi quod dentur vobis in deprædationem, pro eo quod contemnentes vos, noluerunt ultro tradere seipsos ut invenirent misericordiam in conspectu vestro.

10:13  For this reason I thought with myself, saying: I will go to the presence of the prince Holofernes, that I may tell him their secrets, and shew him by what way he may take them, without the loss of one man of his army.

10:13  Jdu za vrchním velitelem vaší armády Holofernem, abych mu podala pravdivé zprávy. Ukážu mu, jak ovládnout celé pohoří, aniž by jediný z jeho mužů byl zraněn nebo zabit.“

10:13  Hac de causa cogitavi mecum, dicens : Vadam ad faciem principis Holofernis, ut indicem illi secreta illorum, et ostendam illi quo aditu possit obtinere eos, ita ut non cadat vir unus de exercitu ejus.

10:14  And when the men had heard her words, they beheld her face, and their eyes were amazed, for they wondered exceedingly at her beauty.

10:14  Když ti muži poslouchali její slova, hleděli na její tvář v naprostém úžasu nad její krásou. Nakonec jí řekli:

10:14  Et cum audissent viri illi verba ejus, considerabant faciem ejus, et erat in oculis eorum stupor, quoniam pulchritudinem ejus mirabantur nimis.

10:15  And they said to her: Thou hast saved thy life by taking this resolution, to come down to our lord.

10:15  „Zachránila sis život, když sis tak pospíšila k našemu pánu. Pojď hned do jeho stanu. Naši tě doprovodí a předají tě přímo jemu.

10:15  Et dixerunt ad eam : Conservasti animam tuam, eo quod tale reperisti consilium, ut descenderes ad dominum nostrum.

10:16  And be assured of this, that when thou shalt stand before him, he will treat thee well, and thou wilt be most acceptable to his heart. And they brought her to the tent of Holofernes, telling him of her.

10:16  Až staneš před ním, oznam mu úplně bez obav, cos řekla nám, a zachová se k tobě dobrotivě.“

10:16  Hoc autem scias, quoniam cum steteris in conspectu ejus, bene tibi faciet, et eris gratissima in corde ejus. Duxeruntque illam ad tabernaculum Holofernis, annuntiantes eam.

10:17  And when she was come into his presence, forthwith Holofernes was caught by his eyes.

10:17  Pak mezi sebou vybrali sto mužů jako doprovod pro Juditu a její služebnou a ti ji odvedli k Holofernovu stanu.

10:17  Cumque intrasset ante faciem ejus, statim captus est in suis oculis Holofernes.

10:18  And his officers said to him: Who can despise the people of the Hebrews, who have such beautiful women, that we should not think it worth our while for their sakes to fight against them?

10:18  Zpráva o jejím příchodu se rozkřikla po stanech a muži se začali sbíhat z celého tábora. Přicházeli a shlukovali se kolem ní, zatímco stála venku před Holofernovým stanem a čekala, až ji ohlásí.

10:18  Dixeruntque ad eum satellites ejus : Quis contemnat populum Hebræorum, qui tam decoras mulieres habent, ut non pro his merito pugnare contra eos debeamus ?

10:19  And Judith seeing Holofernes sitting under a canopy, which was woven of purple and gold, with emeralds and precious stones:

10:19  Všichni žasli nad její krásou a díky ní obdivovali také syny Izraele. Říkali si mezi sebou: „Kdo by mohl podceňovat lid, který má mezi sebou takové ženy? Raději z nich nenechme ani jediného muže. Kdyby někteří přežili, jistě by dokázali oklamat celý svět!“

10:19  Videns itaque Judith Holofernem sedentem in conopeo, quod erat ex purpura, et auro, et smaragdo, et lapidibus pretiosis intextum,

10:20  After she had looked on his face, bowed down to him, prostrating herself to the ground. And the servants of Holofernes lifted her up, by the command of their master.

10:20  Vtom vyšla Holofernova tělesná stráž a celá jeho družina, aby Juditu uvedli do stanu.

10:20  et cum in faciem ejus intendisset, adoravit eum, prosternens se super terram. Et elevaverunt eam servi Holofernis, jubente domino suo.

10:21  Holofernes odpočíval na svém lůžku pod purpurovým závěsem vyšívaným zlatem, smaragdy a jinými drahokamy, a když mu Juditu ohlásili, zamířil v doprovodu stříbrných lamp ke vstupní části stanu. Jakmile předstoupila před Holoferna a jeho družinu, všichni užasli nad její krásnou tváří. Judita se vrhla k zemi, aby se mu klaněla, ale jeho sloužící ji znovu postavili na nohy.