DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Obadiah

Chapter 1

1:1  The vision of Obadiah. Thus saith the Lord God to Edom: We have heard a rumour from the Lord, and he hath sent an ambassador to the nations: Arise, and let us rise up to battle against him.

1:1  The vision of Obadiah. Thus saith the Lord God concerning Edom; We have heard a rumour from the Lord, and an ambassador is sent among the heathen, Arise ye, and let us rise up against her in battle.

1:1  Vidění Abdiášovo. Toto praví Panovník Hospodin o Edómu. Slyšeli jsme zprávu od Hospodina, že mezi pronárody byl poslán vyslanec: „Vzhůru, povstaňme k boji proti němu!“

1:1  Vidění Abdiášovo. Toto praví Panovník Hospodin o Edomu. Od Hospodina jsme slyšeli zprávu, že byl vyslán posel k národům: „Vzhůru! Do útoku! Válčete proti Edomu!“

1:1  Vidění Abdiášovo. Toto praví Panovník Hospodin o Edómu: Slyšeli jsme zprávu od Hospodina, byl poslán vyslanec mezi národy: Vstaňte, povstaňme proti němu k boji.

1:1  Vidění Abdiášovo. Takto praví Panovník Hospodin o zemi Idumejské: Pověst jsme slyšeli od Hospodina, a legáta k národům vyslaného: Nuže, povstaňmež k boji proti ní.

1:1  Visio Abdiæ. Hæc dicit Dominus Deus ad Edom : Auditum audivimus a Domino, et legatum ad gentes misit : surgite, et consurgamus adversus eum in prælium.

1:2  Behold I have made thee small among the nations: thou art exceeding contemptible.

1:2  Behold, I have made thee small among the heathen: thou art greatly despised.

1:2  Hle, mezi pronárody tě činím maličkým, budeš ve velkém opovržení.

1:2  Hle, činím tě nepatrným mezi národy, budeš v největším opovržení!

1:2  Hle, učiním tě malým mezi národy, velmi opovrženým.

1:2  Aj, způsobím to, abys byl nejšpatnější mezi národy, a abys byl v náramném pohrdání.

1:2  Ecce parvulum dedi te in gentibus : contemptibilis tu es valde.

1:3  The pride of thy heart hath lifted thee up, who dwellest in the clefts of the rocks, and settest up thy throne on high: who sayest in thy heart: Who shall bring me down to the ground?

1:3  The pride of thine heart hath deceived thee, thou that dwellest in the clefts of the rock, whose habitation is high; that saith in his heart, Who shall bring me down to the ground?

1:3  Opovážlivost tvého srdce tě zavedla. Bydlíš v skalních rozsedlinách, sídlíš vysoko, v srdci si říkáš: „Kdo by mě strhl k zemi?“

1:3  Pýcha tvého srdce tě oklamala, tebe, jenž bydlíš v rozeklaných skalách. Myslíš si ve výšce svého obydlí: „Kdo by mě k zemi porazil?“

1:3  Domýšlivost tvého srdce tě podvedla, tebe, který bydlíš ve skalních rozsedlinách, toho jenž sedí na vysokých místech a říká si v srdci: Kdo mě může svrhnout na zemi?

1:3  Pýcha srdce tvého zklamá tě, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, v převysokém obydlí svém, říkaje v srdci svém: Kdož by mne strhl na zem?

1:3  Superbia cordis tui extulit te, habitantem in scissuris petrarum, exaltantem solium tuum ; qui dicis in corde tuo : Quis detrahet me in terram ?

1:4  Though thou be exalted as an eagle, and though thou set thy nest among the stars: thence will I bring thee down, saith the Lord.

1:4  Though thou exalt thyself as the eagle, and though thou set thy nest among the stars, thence will I bring thee down, saith the Lord.

1:4  I když sis založil hnízdo vysoko jak orel a položil je mezi hvězdy, strhnu tě odtud, je výrok Hospodinův.

1:4  I kdyby ses vznášel jako orel a postavil sis hnízdo mezi hvězdami, i odtamtud bych tě srazil, praví Hospodin.

1:4  I kdybys byl vysoko jako orel, i kdyby sis postavil hnízdo mezi hvězdami, i odtamtud tě svrhnu, je Hospodinův výrok.

1:4  Bys pak vysoko udělal jako orlice, nýbrž bys mezi hvězdami položil hnízdo své, i odtud strhnu tě, praví Hospodin.

1:4  Si exaltatus fueris ut aquila, et si inter sidera posueris nidum tuum, inde detraham te, dicit Dominus.

1:5  If thieves had gone in to thee, if robbers by night, how wouldst thou have held thy peace? would they not have stolen till they had enough? if the grapegatherers had come in to thee, would they not have left thee at the least a cluster?

1:5  If thieves came to thee, if robbers by night, (how art thou cut off!) would they not have stolen till they had enough? if the grapegatherers came to thee, would they not leave some grapes?

1:5  Až tě přepadnou zloději, škůdcové noční, jak zajdeš! Což nenakradou tolik, aby měli dost? Až na tebe přijdou sběrači hroznů, nenechají ani paběrky.

1:5  Přepadnou-li tě v noci lupiči, vezmou jen to, co budou chtít. Přijdou-li na tvé hrozny česáči, nechají aspoň paběrky. Jaké však bude tvé neštěstí!

1:5  Kdyby na tebe přišli zloději či ničitelé v noci -- jak jsi zničen -- což nebudou krást, dokud nebudou mít dost? Kdyby na tě přišli česači hroznů, což nezanechají paběrky?

1:5  Kterak jsi popléněn? Zdali zloději přišli na tebe? Zdali loupežníci noční? Zdaliž by kradli přes spotřebu svou? Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili aspoň paběrků?

1:5  Si fures introissent ad te, si latrones per noctem, quomodo conticuisses ? nonne furati essent sufficientia sibi ? Si vindemiatores introissent ad te, numquid saltem racemum reliquissent tibi ?

1:6  How have they searched Esau, how have they sought out his hidden things?

1:6  How are the things of Esau searched out! how are his hidden things sought up!

1:6  Tak bude Ezau propátrán, jeho úkryty proslíděny.

1:6  Jak jen Ezaua vyplení! Jak vyloupí jeho poklady!

1:6  Jak bude Ezau prozkoumán, jeho skrýše budou prohledány.

1:6  Jakť jsou vystiženy věci Ezau, vyhledáni pokladové jeho!

1:6  Quomodo scrutati sunt Esau ; investigaverunt abscondita ejus ?

1:7  They have sent thee out even to the border: all the men of thy confederacy have deceived thee: the men of thy peace have prevailed against thee: they that eat with thee shall lay snares under thee: there is no wisdom in him.

1:7  All the men of thy confederacy have brought thee even to the border: the men that were at peace with thee have deceived thee, and prevailed against thee; they that eat thy bread have laid a wound under thee: there is none understanding in him.

1:7  Poženou tě až na hranice, podvedou tě všichni, s nimiž máš smlouvu, zmocní se tě ti, s nimiž v pokoji žiješ, ti, kteří jedí tvůj chléb, zákeřně ti zasadí ránu. On však rozum nemá.

1:7  Všichni tví spojenci tě poženou až k hranicím; ti, s kterými žiješ v pokoji, tě podvedou a porazí; ti, kteří tvůj chléb jídali, na tebe léčku nastraží – nebudeš mít ani ponětí!

1:7  Na hranici tě opustí všichni tvoji spojenci. Podvedou tě, přemohou tě ti ⌈tví důvěrní přátelé.⌉ Ti, kdo jedli tvůj chléb, ti nastraží léčku. ⌈Není v něm rozumnost.⌉

1:7  Až ku pomezí vystrčí tě všickni, s kterýmiž smlouvu máš; podvedou tě, zmocní se tebe ti, s nimiž pokoj máš; náchlebníci tvoji udělajíť ránu zrádně, již nebude lze vyrozuměti.

1:7  Usque ad terminum emiserunt te : omnes viri fœderis tui illuserunt tibi : invaluerunt adversum te viri pacis tuæ, qui comedunt tecum, ponent insidias subter te ; non est prudentia in eo.

1:8  Shall not I in that day, saith the Lord, destroy the wise out of Edom, and understanding out of the mount of Esau?

1:8  Shall I not in that day, saith the Lord, even destroy the wise men out of Edom, and understanding out of the mount of Esau?

1:8  Zdali v onen den, je výrok Hospodinův, nevyhubím z Edómu mudrce a rozumnost z Ezauovy hory?

1:8  Toho dne, praví Hospodin, vyhubím z Edomu mudrce, na Ezauově hoře rozum nezbude!

1:8  Což v onom dni, je Hospodinův výrok, neodstraním z Edómu moudré a rozumnost z Ezauovy hory?

1:8  Zdaliž v ten den, praví Hospodin, nevyhladím moudrých z země Idumejské, a rozumných s hory Ezau?

1:8  Numquid non in die illa, dicit Dominus, perdam sapientes de Idumæa, et prudentiam de monte Esau ?

1:9  And thy valiant men of the south shall be afraid, that man may be cut off from the mount of Esau.

1:9  And thy mighty men, O Teman, shall be dismayed, to the end that every one of the mount of Esau may be cut off by slaughter.

1:9  Témane, tvoji bohatýři se zděsí, neboť na Ezauově hoře budou všichni vyhlazeni, protože vraždili.

1:9  Tví hrdinové, Temane, zděsí se – na Ezauově hoře každý zahyne! Kvůli vraždění,

1:9  Tvoji hrdinové ⌈se budou třást,⌉ Témane, protože všichni z Ezauovy hory budou vyvražděni.

1:9  I budou se děsiti udatní tvoji, ó Temane, proto, že poraženi jsouce, vypléněni budou všickni s hory Ezau.

1:9  Et timebunt fortes tui a meridie, ut intereat vir de monte Esau.

1:10  For the slaughter, and for the iniquity against thy brother Jacob, confusion shall cover thee, and thou shalt perish for ever.

1:10  For thy violence against thy brother Jacob shame shall cover thee, and thou shalt be cut off for ever.

1:10  Pro násilí na tvém bratru Jákobovi přikryje tě hanba, budeš vyhlazen navěky.

1:10  kvůli násilí na Jákobovi, tvém bratrovi, budeš zahalen do ostudy, vyhlazen budeš navěky!

1:10  Pro násilí na tvém bratru Jákobovi přikryje tě hanba, budeš vyhlazen navěky.

1:10  Pro nátisk bratru tvému Jákobovi činěný přikryje tě hanba, a vypléněn budeš na věčnost.

1:10  Propter interfectionem, et propter iniquitatem in fratrem tuum Jacob, operiet te confusio, et peribis in æternum.

1:11  In the day when thou stoodest against him, when strangers carried away his army captive, and foreigners entered into his gates, and cast lots upon Jerusalem: thou also wast as one of them.

1:11  In the day that thou stoodest on the other side, in the day that the strangers carried away captive his forces, and foreigners entered into his gates, and cast lots upon Jerusalem, even thou wast as one of them.

1:11  V ten den ses postavil proti němu, v den, kdy cizáci jímali jeho vojsko. Když vcházeli do jeho bran cizinci a losovali o Jeruzalém, i tys byl jako jeden z nich.

1:11  V ten den ses stranou postavil – v den, kdy jeho vojsko zajali cizinci, kdy do jeho bran vešli barbaři, kdy o Jeruzalém losem házeli – tehdys byl jako jeden z nich!

1:11  V den, kdy jsi stál stranou, v den, kdy cizinci odvedli do zajetí jeho vojsko, cizozemci vešli do jeho bran a vrhali los o Jeruzalém, i tys byl jako jeden z nich.

1:11  Stál jsi v ten den naproti, a když zajímali cizí vojsko jeho, a když cizozemci vcházeli do bran jeho, a o Jeruzalém metali losy, ty jsi také byl jako jeden z nich.

1:11  In die cum stares adversus eum, quando capiebant alieni exercitum ejus, et extranei ingrediebantur portas ejus, et super Jerusalem mittebant sortem, tu quoque eras quasi unus ex eis.

1:12  But thou shalt not look on in the day of thy brother, in the day of his leaving his country: and thou shalt not rejoice over the children of Juda, in the day of their destruction: and thou shalt not magnify thy mouth in the day of distress.

1:12  But thou shouldest not have looked on the day of thy brother in the day that he became a stranger; neither shouldest thou have rejoiced over the children of Judah in the day of their destruction; neither shouldest thou have spoken proudly in the day of distress.

1:12  Jen se nepas pohledem na den svého bratra v den jeho neštěstí, neraduj se nad judskými syny v den jejich záhuby, nepošklebuj se jim v den soužení!

1:12  Nekochej se nad bratrem svým v den jeho neštěstí! Neraduj se nad judskými syny v den jejich záhuby! Nevychloubej se tolik v den soužení!

1:12  Nehleď škodolibě na den svého bratra v den jeho neštěstí, neraduj se nad syny judskými v den, kdy hynou, ať se nevyvyšují tvá ústa v den soužení.

1:12  Nedívejž se tedy na den bratra svého, na den zajetí jeho, aniž se vesel nad syny Judskými v den zahynutí jejich, aniž pyšně mluv ústy svými v den úzkosti.

1:12  Et non despicies in die fratris tui, in die peregrinationis ejus : et non lætaberis super filios Juda in die perditionis eorum : et non magnificabis os tuum in die angustiæ.

1:13  Neither shalt thou enter into the gate of my people in the day of their ruin: neither shalt thou also look on in his evils in the day of his calamity: and thou shalt not be sent out against his army in the day of his desolation.

1:13  Thou shouldest not have entered into the gate of my people in the day of their calamity; yea, thou shouldest not have looked on their affliction in the day of their calamity, nor have laid hands on their substance in the day of their calamity;

1:13  Nevcházej do brány mého lidu v den jeho běd; právě ty se nepas pohledem na zlo, jež ho stihlo v den jeho běd; ať tvé ruce nesahají po jeho majetku v den jeho běd!

1:13  Nevcházej do brány mého lidu v den jejich pohromy! Nekochej se jeho trápením v den jeho pohromy! Nesahej po jeho jmění v den jeho pohromy!

1:13  Nevcházej do brány mého lidu v den jejich pohromy, ani ty nehleď na jeho zlo v den jeho pohromy, nesahej na jeho majetek v den jeho pohromy.

1:13  Nevcházej do brány lidu mého v den bídy jejich, aniž se dívej trápení jeho v den bídy jeho, a nechtěj sahati na statek jeho v den bídy jeho.

1:13  Neque ingredieris portam populi mei in die ruinæ eorum ; neque despicies et tu in malis ejus in die vastitatis illius. Et non emitteris adversus exercitum ejus in die vastitatis illius,

1:14  Neither shalt thou stand in the crossways to kill them that flee: and thou shalt not shut up them that remain of him in the day of tribulation.

1:14  Neither shouldest thou have stood in the crossway, to cut off those of his that did escape; neither shouldest thou have delivered up those of his that did remain in the day of distress.

1:14  A nestůj nad průrvou, abys pobíjel ty, kdo vyvázli, nevydávej ty, kdo přežili, v den soužení!

1:14  Nestav se na rozcestí, abys hubil ty, kdo utekli! Nevydávej ty, kdo přežili, v den soužení!

1:14  Nestůj na křižovatce, abys vyťal jeho utečence, nevydávej jeho vyváznuvší v den soužení.

1:14  Aniž stůj při mezeře, abys hubil ty, kteříž z nich ucházejí, aniž vydávej nepříteli v moc těch, kteříž z nich pozůstali v den úzkosti.

1:14  neque stabis in exitibus ut interficias eos qui fugerint, et non concludes reliquos ejus in die tribulationis.

1:15  For the day of the Lord is at hand upon all nations: as thou hast done, so shall it be done to thee: he will turn thy reward upon thy own head.

1:15  For the day of the Lord is near upon all the heathen: as thou hast done, it shall be done unto thee: thy reward shall return upon thine own head.

1:15  Blízko je den Hospodinův proti všem národům. Co jsi učinil ty, to bude učiněno tobě, vrátí se ti to na hlavu, jak zasluhuješ.

1:15  Blízko je Hospodinův den proti všem národům. To, co jsi dělal, se stane tobě, tvé činy se ti vrátí na hlavu.

1:15  Hospodinův den je blízko pro všechny národy. Jak jsi činil ty, tak bude učiněno tobě, ⌈to, co jsi vykonal,⌉ se vrátí na tvou hlavu.

1:15  Nebo blízko jest den Hospodinův proti všechněm těm národům. Jakž jsi činil, tak se stane tobě, odplata tvá navrátí se na hlavu tvou.

1:15  Quoniam juxta est dies Domini super omnes gentes : sicut fecisti, fiet tibi ; retributionem tuam convertet in caput tuum.

1:16  For as you have drunk upon my holy mountain, so all nations shall drink continually: and they shall drink, and sup up, and they shall be as though they were not.

1:16  For as ye have drunk upon my holy mountain, so shall all the heathen drink continually, yea, they shall drink, and they shall swallow down, and they shall be as though they had not been.

1:16  Jak jste se napili na mé svaté hoře vy, tak budou ustavičně pít všechny pronárody; budou pít, až se budou zalykat, a zmizí, jako by nikdy nebývaly.

1:16  Jako jste pili na mé svaté hoře, tak budou věčně pít všechny národy. Budou pít a pít až k zalknutí, až zmizí, jako by nebyly.

1:16  Jako jste pili na mé svaté hoře, tak budou pít všechny národy ustavičně. Budou pít a hltat, a budou, jako by nikdy nebyly.

1:16  Nebo poněvadž vy na mé hoře svaté píti budete, nadtoť píti budou všickni národové ustavičně. Píti, pravím, a požírati budou, až budou, jako by jich nebylo.

1:16  Quomodo enim bibistis super montem sanctum meum, bibent omnes gentes jugiter : et bibent, et absorbebunt, et erunt quasi non sint.

1:17  And in mount Sion shall be salvation, and it shall be holy, and the house of Jacob shall possess those that possessed them.

1:17  But upon mount Zion shall be deliverance, and there shall be holiness; and the house of Jacob shall possess their possessions.

1:17  Avšak na hoře Sijónu budou ti, kteří vyvázli, a bude svatá, a Jákobův dům obsadí ty, kdo jej obsadili.

1:17  Na hoře Sion však bude záchrana a ta hora bude svatá. Dům Jákobův pak získá zpět svůj dědičný majetek.

1:17  Ale na hoře Sijón bude útočiště a bude svatá. ⌈Dům Jákobův⌉ bude vlastnit ⌈své vlastnictví.⌉

1:17  Na hoře pak Sion bude vysvobození, a bude svatá, a tak dědičně držeti bude dům Jákobův dědictví svá.

1:17  Et in monte Sion erit salvatio, et erit sanctus ; et possidebit domus Jacob eos qui se possederant.

1:18  And the house of Jacob shall be a fire, and the house of Joseph a flame, and the house of Esau stubble: and they shall be kindled in them, and shall devour them: and there shall be no remains of the house of Esau, for the Lord hath spoken it.

1:18  And the house of Jacob shall be a fire, and the house of Joseph a flame, and the house of Esau for stubble, and they shall kindle in them, and devour them; and there shall not be any remaining of the house of Esau; for the Lord hath spoken it.

1:18  I bude dům Jákobův ohněm a dům Josefův plamenem, zatímco dům Ezauův bude strništěm; oba se proti němu rozpálí a pozřou jej, nikdo z Ezauova domu nepřežije. Tak promluvil Hospodin.

1:18  Dům Jákobův pak bude ohněm a Josefův dům plamenem, dům Ezauův však bude strništěm. Sežehnou ho a stráví jej – v Ezauově domě nikdo nezbude! Tak promluvil Hospodin.

1:18  Dům Jákobův bude ohněm, dům Josefův plamenem, dům Ezauův strništěm, ⌈zapálí jej⌉ a stráví ho. Nikdo z domu Ezauova nevyvázne, neboť Hospodin promluvil.

1:18  I bude dům Jákobův oheň, a dům Jozefův plamen, dům pak Ezau plevy, i rozpálí se na ně a sehltí je, aniž kdo pozůstane z domu Ezau; nebo Hospodin mluvil.

1:18  Et erit domus Jacob ignis, et domus Joseph flamma, et domus Esau stipula : et succendentur in eis, et devorabunt eos, et non erunt reliquiæ domus Esau, quia Dominus locutus est.

1:19  And they that are toward the south, shall inherit the mount of Esau, and they that are in the plains, the Philistines: and they shall possess the country of Ephraim, and the country of Samaria: and Benjamin shall possess Galaad.

1:19  And they of the south shall possess the mount of Esau; and they of the plain the Philistines: and they shall possess the fields of Ephraim, and the fields of Samaria: and Benjamin shall possess Gilead.

1:19  Lid Negebu obsadí Ezauovu horu a lid Přímořské nížiny Pelištejce, obsadí též pole Efrajimovo a pole Samařské a Benjamín obsadí Gileád.

1:19  Obyvatelé Negevu získají Ezauovu horu, obyvatelé podhůří pak filištínský kraj; získají také kraj Efraim a Samaří, Benjamín pak získá Gileád.

1:19  Lid Negebu bude vlastnit Ezauovu horu, lid z Šefely pelištejskou zemi, budou vlastnit též Efrajimovo území a samařské území a Benjamín bude vlastnit Gileád.

1:19  A tak děditi budou v krajině polední s horou Ezau, i v rovině s Filistinskými; vládnouti také budou krajinou Efraimovou i krajinou Samařskou, a Beniaminovou i Galádskou.

1:19  Et hæreditabunt hi, qui ad austrum sunt, montem Esau, et qui in campestribus, Philisthiim : et possidebunt regionem Ephraim et regionem Samariæ, et Benjamin possidebit Galaad.

1:20  And the captivity of this host of the children of Israel, all the places of the Chanaanites even to Sarepta: and the captivity of Jerusalem that is in Bosphorus, shall possess the cities of the south.

1:20  And the captivity of this host of the children of Israel shall possess that of the Canaanites, even unto Zarephath; and the captivity of Jerusalem, which is in Sepharad, shall possess the cities of the south.

1:20  Přesídlenci, to vojsko synů Izraele, obsadí, co je kenaanské, až do Sarepty a přesídlenci z Jeruzaléma, kteří jsou v Sefaradu, obsadí negebská města.

1:20  Vojsko izraelských vyhnanců obsadí Kanaán až po Sareptu a Jeruzalémští vyhnanci v Sefaradu obsadí města v Negevu.

1:20  Vyhnanci ⌈z tohoto vojska synů izraelských⌉ ⌈budou vlastnit kenaanskou zemi⌉ až do Sarepty a vyhnanci z Jeruzaléma, kteří jsou v Sefaradu, budou vlastnit města Negebu.

1:20  I zajaté vojsko toto synů Izraelských v tom, což bylo Kananejských až do Sarepty, zajatí pak Jeruzalémští v tom, což jest na konci panství, děditi budou s městy na poledne.

1:20  Et transmigratio exercitus hujus filiorum Israël, omnia loca Chananæorum usque ad Sareptam : et transmigratio Jerusalem, quæ in Bosphoro est, possidebit civitates austri.

1:21  And saviours shall come up into mount Sion to judge the mount of Esau: and the kingdom shall be for the Lord.

1:21  And saviours shall come up on mount Zion to judge the mount of Esau; and the kingdom shall be the Lord’s.

1:21  Vítězové pak vystoupí na horu Sijón, aby soudili Ezauovu horu. A nastane království Hospodinovo.

1:21  Zachránění vystoupí na horu Sion, aby vládli nad Ezauovou horou. A nastane království Hospodinovo.

1:21  Zachránci vystoupí na horu Sijón, aby ⌈soudili Ezauovu horu.⌉ A království bude patřit Hospodinu.

1:21  I vstoupí vysvoboditelé na horu Sion, aby soudili horu Ezau, a tak bude Hospodinovo království.

1:21  Et ascendent salvatores in montem Sion judicare montem Esau, et erit Domino regnum.