DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Psalms - 147

147:1  Praise the Lord, O Jerusalem: praise thy God, O Sion.

147:1  Praise ye the Lord: for it is good to sing praises unto our God; for it is pleasant; and praise is comely.

147:1  Haleluja. Je tak dobré Bohu našemu pět žalmy, rozkošná a líbezná je chvála.

147:1  Haleluja! I. Jak dobré je zpívat našemu Bohu žalm, jak je to rozkošné – chvála je líbezná!

147:1  ⌈Haleluja! Jak dobré je⌉ opěvovat našeho Boha, jak líbezná, krásná je chvála!

147:1  Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.

147:1  Alleluja. Lauda, Jerusalem, Dominum ; lauda Deum tuum, Sion.

147:2  Because he hath strengthened the bolts of thy gates, he hath blessed thy children within thee.

147:2  The Lord doth build up Jerusalem: he gathereth together the outcasts of Israel.

147:2  Hospodin buduje Jeruzalém, shromažďuje rozehnané z Izraele,

147:2  Hospodin Jeruzalém buduje, shromažďuje rozehnaný Izrael.

147:2  Hospodin buduje Jeruzalém, on shromažďuje zapuzené Izraelce.

147:2  Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,

147:2  Quoniam confortavit seras portarum tuarum ; benedixit filiis tuis in te.

147:3  Who hath placed peace in thy borders: and filleth thee with the fat of corn.

147:3  He healeth the broken in heart, and bindeth up their wounds.

147:3  uzdravuje ty, kdo jsou zkrušeni v srdci, jejich rány obvazuje.

147:3  Uzdravuje v srdci ztrápené a ovazuje jejich zranění.

147:3  Uzdravuje ty, kdo mají zlomené srdce; obvazuje jejich rány.

147:3  Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,

147:3  Qui posuit fines tuos pacem, et adipe frumenti satiat te.

147:4  Who sendeth forth his speech to the earth: his word runneth swiftly.

147:4  He telleth the number of the stars; he calleth them all by their names.

147:4  On určuje počet hvězd, on každou vyvolává jménem.

147:4  On sám určuje počet hvězd a jménem volá každou z nich.

147:4  On ⌈určuje počet⌉ hvězd a všem jim dává jména.

147:4  Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.

147:4  Qui emittit eloquium suum terræ : velociter currit sermo ejus.

147:5  Who giveth snow like wool: scattereth mists like ashes.

147:5  Great is our Lord, and of great power: his understanding is infinite.

147:5  Velký je náš Pán, je velmi mocný, jeho myšlení obsáhnout nelze.

147:5  Náš Pán je veliký a nesmírně mocný, jeho moudrost nelze vypočíst!

147:5  Velký je náš Pán, je velmi mocný, jeho rozumnost nelze změřit.

147:5  Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

147:5  Qui dat nivem sicut lanam ; nebulam sicut cinerem spargit.

147:6  He sendeth his crystal like morsels: who shall stand before the face of his cold?

147:6  The Lord lifteth up the meek: he casteth the wicked down to the ground.

147:6  Hospodin se ujímá pokorných, svévolníky snižuje až k zemi.

147:6  Hospodin podporuje ponížené, ničemy ale k zemi shazuje.

147:6  Hospodin podpírá pokorné, ničemy snižuje až k zemi.

147:6  Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

147:6  Mittit crystallum suam sicut buccellas : ante faciem frigoris ejus quis sustinebit ?

147:7  He shall send out his word, and shall melt them: his wind shall blow, and the waters shall run.

147:7  Sing unto the Lord with thanksgiving; sing praise upon the harp unto our God:

147:7  Pějte Hospodinu píseň díků, zpívejte našemu Bohu žalmy při citaře,

147:7  Zpívejte Hospodinu s vděčností, našemu Bohu hrajte na citery!

147:7  Zpívejte Hospodinu děkovnou píseň, při lyře opěvujte našeho Boha,

147:7  Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,

147:7  Emittet verbum suum, et liquefaciet ea ; flabit spiritus ejus, et fluent aquæ.

147:8  Who declareth his word to Jacob: his justices and his judgments to Israel.

147:8  Who covereth the heaven with clouds, who prepareth rain for the earth, who maketh grass to grow upon the mountains.

147:8  tomu, který zahaluje nebe mračny, který připravuje zemi deště, který dává na horách růst trávě,

147:8  On halí nebe do oblak a zemi deštěm zalévá, aby tráva rostla na horách.

147:8  který pokrývá nebesa oblaky a připravuje zemi déšť, který dává vyrůst trávě na horách,

147:8  Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.

147:8  Qui annuntiat verbum suum Jacob, justitias et judicia sua Israël.

147:9  He hath not done in like manner to every nation: and his judgments he hath not made manifest to them. Alleluia.

147:9  He giveth to the beast his food, and to the young ravens which cry.

147:9  tomu, který zvířatům potravu dává, i krkavčím mláďatům, když křičí.

147:9  On dává zvířatům dostatek potravy, i mladým krkavcům, když k němu volají.

147:9  dává dobytku jeho potravu, i havraním mláďatům, když křičí.

147:9  Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.

147:9  Non fecit taliter omni nationi, et judicia sua non manifestavit eis. Alleluja.

147:10  He delighteth not in the strength of the horse: he taketh not pleasure in the legs of a man.

147:10  Netěší ho síla koně, nemá zalíbení v svalech muže.

147:10  On neobdivuje sílu koní, ve svalech siláků nemá zalíbení.

147:10  Nemá zalíbení v síle koně, netouží po lýtkách muže.

147:10  Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.

147:11  The Lord taketh pleasure in them that fear him, in those that hope in his mercy.

147:11  Hospodin má zalíbení v těch, kdo se ho bojí, v těch, kdo čekají na jeho milosrdenství.

147:11  Hospodinu se líbí ti, kdo jej ctí, ti, kdo v jeho lásku doufají!

147:11  Hospodin nachází zalíbení v těch, kdo se ho bojí; v těch, kdo očekávají na jeho milosrdenství.

147:11  Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.

147:12  Praise the Lord, O Jerusalem; praise thy God, O Zion.

147:12  Jeruzaléme, chval zpěvem Hospodina, chval, Sijóne, svého Boha!

147:12  II. Oslavuj Hospodina, Jeruzaléme, chval svého Boha, Sione!

147:12  Jeruzaléme, oslavuj Hospodina! Chval svého Boha, Sijóne!

147:12  Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.

147:13  For he hath strengthened the bars of thy gates; he hath blessed thy children within thee.

147:13  On upevnil závory v tvých branách, požehnal tvým synům v tobě.

147:13  On zpevňuje závory tvých bran, žehná tvým dětem ve tvých zdech.

147:13  On upevnil závory tvých bran, požehnal tvým synům ve tvém středu.

147:13  Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.

147:14  He maketh peace in thy borders, and filleth thee with the finest of the wheat.

147:14  Na tvém území ti zjednal pokoj, bělí pšeničnou tě sytí.

147:14  Působí pokoj ve tvých končinách, z nejlepší pšenice sytí tě.

147:14  Na tvém území zajišťuje pokoj, sytí tě tou ⌈nejlepší pšenicí.⌉

147:14  On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.

147:15  He sendeth forth his commandment upon earth: his word runneth very swiftly.

147:15  Na zem vysílá svůj výrok, rychle běží jeho slovo.

147:15  Když na zem svůj rozkaz posílá, jeho slovo rychle šíří se.

147:15  Posílá svůj výrok na zem -- rychle běží jeho slovo.

147:15  On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.

147:16  He giveth snow like wool: he scattereth the hoarfrost like ashes.

147:16  Dává sníh jak vlnu, sype jíní jako popel.

147:16  Sníh jako vlnu prostírá, jíním sype jako popelem.

147:16  Dává sníh jako vlnu, jíní sype jako popel.

147:16  Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.

147:17  He casteth forth his ice like morsels: who can stand before his cold?

147:17  Rozhazuje kroupy jako sousta chleba, kdo odolá jeho mrazu?

147:17  Své kroupy jak drobky rozhazuje, kdo obstojí, když přijde jeho mráz?

147:17  Vrhá celé kousky ledu -- kdo obstojí před jeho mrazem?

147:17  Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?

147:18  He sendeth out his word, and melteth them: he causeth his wind to blow, and the waters flow.

147:18  Sešle slovo své a taje, káže vát větru a plynou vody.

147:18  Když pošle své slovo, všechno taje, potoky tečou, když větrem zafouká.

147:18  Pošle své slovo a taje, vyžene svůj vítr a vody se řinou.

147:18  Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.

147:19  He sheweth his word unto Jacob, his statutes and his judgments unto Israel.

147:19  Oznámil své slovo Jákobovi, nařízení svá a soudy Izraeli.

147:19  Zjevil své slovo Jákobovi, své zákony a práva Izraeli dal.

147:19  Oznámil své slovo Jákobovi, svá ustanovení a nařízení Izraeli.

147:19  Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

147:20  He hath not dealt so with any nation: and as for his judgments, they have not known them. Praise ye the Lord.

147:20  Tak žádnému z pronárodů neučinil, jeho soudy nepoznaly. Haleluja.

147:20  Žádnému národu to neučinil, a proto nepoznali jeho pravidla. Haleluja!

147:20  Tak žádnému národu neučinil -- jeho nařízení nepoznaly. Haleluja!

147:20  Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.