DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Acts - 22

22:1  Men, brethren and fathers, hear ye the account which I now give unto you.

22:1  Men, brethren, and fathers, hear ye my defence which I make now unto you.

22:1  „Bratří a otcové, vyslechněte, co vám chci nyní říci na svou obhajobu.“

22:1  „Bratři a otcové, vyslechněte prosím mou obhajobu před vámi!“

22:1  „Muži bratři a otcové, poslyšte nyní mou obhajobupřed vámi.“

22:1  Muži bratří a otcové, poslechněte této mé před vámi omluvy.

22:1  Viri fratres, et patres, audite quam ad vos nunc reddo rationem.

22:2  (And when they heard that he spoke to them in the Hebrew tongue, they kept the more silence.)

22:2  (And when they heard that he spake in the Hebrew tongue to them, they kept the more silence: and he saith,)

22:2  Když uslyšeli, že k nim mluví hebrejsky, úplně se uklidnili a Pavel pokračoval:

22:2  Když uslyšeli, že k nim mluví hebrejsky, ztišili se ještě více. Pavel pokračoval:

22:2  Když uslyšeli, že k nim mluví hebrejským jazykem, ještě více se ztišili. I řekl:

22:2  (Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:

22:2  Cum audissent autem quia hebræa lingua loqueretur ad illos, magis præstiterunt silentium.

22:3  And he saith: I am a Jew, born at Tarsus in Cilicia, but brought up in this city, at the feet of Gamaliel, taught according to the truth of the law of the fathers, zealous for the law, as also all you are this day:

22:3  I am verily a man which am a Jew, born in Tarsus, a city in Cilicia, yet brought up in this city at the feet of Gamaliel, and taught according to the perfect manner of the law of the fathers, and was zealous toward God, as ye all are this day.

22:3  „Já jsem Žid a narodil jsem se v Tarsu v Kilikii, ale vychován jsem byl zde v Jeruzalémě. V Gamalielově škole jsem byl přesně vyučen zákonu našich otců. Byl jsem právě tak plný horlivosti pro Boha, jako jste dnes vy všichni,

22:3  „Jsem Žid narozený v kilikijském Tarsu, ale vychovaný zde v tomto městě. Zákonu našich otců jsem byl vyučen v největší přísnosti u nohou Gamalielových a byl jsem horlivcem pro Boha, jako jste dodnes vy všichni.

22:3  „Já jsem Žid narozený v Tarsu v Kilikii, avšak vychovaný v tomto městě. U nohou Gamalielových jsem byl přesně vyučen otcovskému zákonu ⌈a horlil jsem⌉ pro Boha jako dnes vy všichni.

22:3  Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností zákonu otcovskému, horlivý jsa milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.

22:3  Et dicit : Ego sum vir Judæus, natus in Tarso Ciliciæ, nutritus autem in ista civitate, secus pedes Gamaliel eruditus juxta veritatem paternæ legis, æmulator legis, sicut et vos omnes estis hodie :

22:4  Who persecuted this way unto death, binding and delivering into prisons both men and women,

22:4  And I persecuted this way unto the death, binding and delivering into prisons both men and women.

22:4  a víru v Ježíše Krista jsem pronásledoval až na smrt, muže i ženy jsem dával spoutat a uvěznit,

22:4  Tu Cestu jsem pronásledoval až k smrti. Zatýkal jsem muže i ženy a dával je do vězení,

22:4  A pronásledoval jsem tu Cestu až na smrt; muže i ženy jsem spoutával a dával do vězení,

22:4  Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,

22:4  qui hanc viam persecutus sum usque ad mortem, alligans et tradens in custodias viros ac mulieres,

22:5  As the high priest doth bear me witness and all the ancients. From whom also receiving letters to the brethren, I went to Damascus, that I might bring them bound from thence to Jerusalem to be punished.

22:5  As also the high priest doth bear me witness, and all the estate of the elders: from whom also I received letters unto the brethren, and went to Damascus, to bring them which were there bound unto Jerusalem, for to be punished.

22:5  jak mi může dosvědčit velekněz a celý sbor starších. Od nich jsem dostal doporučující dopisy pro židovské souvěrce v Damašku a vydal jsem se tam, abych tamější stoupence nové víry přivedl v poutech do Jeruzaléma a dal je potrestat.

22:5  jak může dosvědčit i velekněz a všichni starší. Od nich jsem také přijal dopisy pro naše bratry v Damašku, kam jsem se vypravil, abych i tamější přívržence přivedl v poutech do Jeruzaléma k potrestání.

22:5  jak mi může dosvědčit i velekněz a ⌈všichni starší⌉. Od nich jsem přijal dopisy pro bratry a šel jsem do Damašku, abych také ty, kteří byli tam, přivedl spoutané do Jeruzaléma k potrestání.

22:5  Jakož i nejvyšší kněz {biskup} svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.

22:5  sicut princeps sacerdotum mihi testimonium reddit, et omnes majores natu : a quibus et epistolas accipiens, ad fratres Damascum pergebam, ut adducerem inde vinctos in Jerusalem ut punirentur.

22:6  And it came to pass, as I was going and drawing nigh to Damascus, at mid-day, that suddenly from heaven there shone round about me a great light:

22:6  And it came to pass, that, as I made my journey, and was come nigh unto Damascus about noon, suddenly there shone from heaven a great light round about me.

22:6  Když jsem ještě byl na cestě a blížil se k Damašku, kolem poledne mě najednou obklopilo jasné světlo z nebe.

22:6  Když už jsem se cestou blížil k Damašku, okolo poledne mě náhle obklopilo veliké světlo z nebe.

22:6  Stalo se mi však, když jsem byl na cestě a blížil se k Damašku, že kolem poledne mě náhle ozářilo velmi jasné světlo z nebe.

22:6  I stalo se, když jsem se bral cestou, a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou s nebe obklíčilo mne světlo veliké.

22:6  Factum est autem, eunte me, et appropinquante Damasco media die, subito de cælo circumfulsit me lux copiosa :

22:7  And falling on the ground, I heard a voice saying to me: Saul, Saul, why persecutest thou me?

22:7  And I fell unto the ground, and heard a voice saying unto me, Saul, Saul, why persecutest thou me?

22:7  Padl jsem na zem a uslyšel jsem hlas, který mi pravil: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?‘

22:7  Padl jsem na zem a uslyšel hlas: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?‘

22:7  Padl jsem na zem a uslyšel jsem hlas, který mi pravil: Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?

22:7  I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, an mi dí: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš?

22:7  et decidens in terram, audivi vocem dicentem mihi : Saule, Saule, quid me persequeris ?

22:8  And I answered: Who art thou, Lord? And he said to me: I am Jesus of Nazareth, whom thou persecutest.

22:8  And I answered, Who art thou, Lord? And he said unto me, I am Jesus of Nazareth, whom thou persecutest.

22:8  Já jsem odpověděl: ‚Kdo jsi, Pane?‘ A on mi řekl: ‚Já jsem Ježíš Nazaretský, kterého ty pronásleduješ.‘

22:8  Zeptal jsem se: ‚Kdo jsi, Pane?‘ a on odpověděl: ‚Já jsem Ježíš Nazaretský, kterého ty pronásleduješ.‘

22:8  Já jsem odpověděl: Kdo jsi, Pane? Řekl mi: Já jsem Ježíš Nazaretský, kterého ty pronásleduješ.

22:8  A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, kterémuž ty se protivíš.

22:8  Ego autem respondi : Quis es, domine ? Dixitque ad me : Ego sum Jesus Nazarenus, quem tu persequeris.

22:9  And they that were with me saw indeed the light: but they heard not the voice of him that spoke with me.

22:9  And they that were with me saw indeed the light, and were afraid; but they heard not the voice of him that spake to me.

22:9  Moji průvodci viděli sice světlo, ale neslyšeli hlas toho, kdo ke mně mluvil.

22:9  Moji společníci viděli světlo; hlas, který ke mně mluvil, ale neslyšeli.

22:9  Ti, kdo byli se mnou, uviděli sice světlo [a ulekli se], ale neslyšeli hlas toho, který ke mně mluvil.

22:9  Ti pak, kteříž se mnou byli, světlo zajisté viděli, a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.

22:9  Et qui mecum erant, lumen quidem viderunt, vocem autem non audierunt ejus qui loquebatur mecum.

22:10  And I said: What shall I do, Lord? And the Lord said to me: Arise and go to Damascus; and there it shall be told thee of all things that thou must do.

22:10  And I said, What shall I do, Lord? And the Lord said unto me, Arise, and go into Damascus; and there it shall be told thee of all things which are appointed for thee to do.

22:10  Řekl jsem: ‚Co mám dělat, Pane?‘ A Pán mi řekl: ‚Vstaň a pokračuj v cestě do Damašku; tam ti bude řečeno všechno, co ti Bůh ukládá.‘

22:10  Zeptal jsem se: ‚Pane, co mám dělat?‘ a Pán mi řekl: ‚Vstaň a jdi do Damašku; tam se dozvíš všechno, co máš dělat.‘

22:10  Řekl jsem: Co mám učinit, Pane? Pán mi řekl: Vstaň a jdi do Damašku, a tam ti bude řečeno všechno, co ti je nařízeno učinit.

22:10  I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdi do Damašku, a tu tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.

22:10  Et dixi : Quid faciam, domine ? Dominus autem dixit ad me : Surgens vade Damascum : et ibi tibi dicetur de omnibus quæ te oporteat facere.

22:11  And whereas I did not see for the brightness of that light, being led by the hand by my companions, I came to Damascus,

22:11  And when I could not see for the glory of that light, being led by the hand of them that were with me, I came into Damascus.

22:11  Protože jsem byl oslepen jasem toho světla, museli mě moji druhové vzít za ruku a tak mě dovedli do Damašku.

22:11  Byl jsem oslepen jasem toho světla, a tak mě moji společníci museli do Damašku odvést za ruku.

22:11  Protože jsem od jasu toho světla neviděl, vedli mě moji průvodci za ruku a tak jsem přišel do Damašku.

22:11  A že jsem byl nevidomý od blesku světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.

22:11  Et cum non viderem præ claritate luminis illius, ad manum deductus a comitibus, veni Damascum.

22:12  And one Ananias, a man according to the law, having testimony of all the Jews who dwelt there,

22:12  And one Ananias, a devout man according to the law, having a good report of all the Jews which dwelt there,

22:12  Jeden muž, zbožný podle Božího zákona, jménem Ananiáš, který měl dobrou pověst u všech místních židů,

22:12  Jistý Ananiáš, zbožný stoupenec Zákona s dobrou pověstí u všech místních Židů,

22:12  Nějaký Ananiáš, zbožný muž podle Zákona, mající dobré svědectví od všech ⌈tam bydlících Židů⌉,

22:12  Ananiáš pak nějaký, muž pobožný podlé zákona, svědectví maje ode všech spolusousedů Židů,

22:12  Ananias autem quidam vir secundum legem, testimonium habens ab omnibus cohabitantibus Judæis,

22:13  Coming to me and standing by me, said to me: Brother Saul, look up. And I, the same hour, looked upon him.

22:13  Came unto me, and stood, and said unto me, Brother Saul, receive thy sight. And the same hour I looked up upon him.

22:13  přišel za mnou, přistoupil ke mně a řekl: ‚Bratře Saule, otevři oči!‘ A já jsem v tu chvíli nabyl zraku.

22:13  přišel za mnou. Postavil se ke mně a řekl: ‚Bratře Saule, prohlédni!‘ Hned v tu chvíli jsem ho uviděl

22:13  přišel za mnou, postavil se přede mě a řekl mi: Bratře Saule, prohlédni. A já jsem v tu chvíli ⌈na něho pohlédl⌉.

22:13  Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Sauli, bratře, prohlédni. A já hned té chvíle pohleděl jsem na něj.

22:13  veniens ad me et astans, dixit mihi : Saule frater, respice. Et ego eadem hora respexi in eum.

22:14  But he said: The God of our fathers hath preordained thee that thou shouldst know his will and see the Just One and shouldst hear the voice from his mouth.

22:14  And he said, The God of our fathers hath chosen thee, that thou shouldest know his will, and see that Just One, and shouldest hear the voice of his mouth.

22:14  On mi řekl: ‚Bůh našich otců si tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, spatřil jeho Spravedlivého a slyšel hlas z jeho úst.

22:14  a on řekl: ‚Bůh našich otců tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, spatřil jeho Spravedlivého a uslyšel hlas z jeho úst.

22:14  On řekl: Bůh našich otců si tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, uviděl jeho Spravedlivého a uslyšel hlas z jeho úst,

22:14  On pak řekl: Bůh otců našich vyvolil tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel spravedlivého tohoto, a slyšel hlas z úst jeho.

22:14  At ille dixit : Deus patrum nostrorum præordinavit te, ut cognosceres voluntatem ejus, et videres justum, et audires vocem ex ore ejus :

22:15  For thou shalt be his witness to all men of those things which thou hast seen and heard.

22:15  For thou shalt be his witness unto all men of what thou hast seen and heard.

22:15  Budeš jeho svědkem před všemi lidmi a budeš mluvit o tom, co jsi viděl a slyšel.

22:15  Přede všemi lidmi mu budeš svědkem toho, co jsi viděl a slyšel.

22:15  neboť mu budeš přede všemi lidmi svědkem toho, co jsi viděl a slyšel.

22:15  Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí toho, což jsi viděl a slyšel.

22:15  quia eris testis illius ad omnes homines eorum quæ vidisti et audisti.

22:16  And now why tarriest thou? Rise up and be baptized and wash away thy sins, invoking his name.

22:16  And now why tarriest thou? arise, and be baptized, and wash away thy sins, calling on the name of the Lord.

22:16  Nuže neváhej! Vstaň, vzývej jeho jméno a dej se pokřtít, abys byl obmyt ze svých hříchů.‘

22:16  Na co ještě čekáš? Vstaň, pokřti se, smyj své hříchy a vzývej jeho jméno!‘

22:16  A proč nyní váháš? Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy vzývaje jeho jméno.“

22:16  A protož nyní co prodléváš? Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své, vzývaje jméno Páně.

22:16  Et nunc quid moraris ? Exsurge, et baptizare, et ablue peccata tua, invocato nomine ipsius.

22:17  And it came to pass, when I was come again to Jerusalem and was praying in the temple, that I was in a trance,

22:17  And it came to pass, that, when I was come again to Jerusalem, even while I prayed in the temple, I was in a trance;

22:17  Když jsem se potom vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámě, upadl jsem do vytržení mysli.

22:17  Potom jsem se vrátil do Jeruzaléma. Při modlitbě jsem v chrámu upadl do vytržení

22:17  „Stalo se mi, když jsem se vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámě, že jsem se ocitl ve vytržení.

22:17  Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma, a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.

22:17  Factum est autem revertenti mihi in Jerusalem, et oranti in templo, fieri me in stupore mentis,

22:18  And saw him saying unto me: Make haste and get thee quickly out of Jerusalem: because they will not receive thy testimony concerning me.

22:18  And saw him saying unto me, Make haste, and get thee quickly out of Jerusalem: for they will not receive thy testimony concerning me.

22:18  Spatřil jsem Pána, jak mi říká: ‚Pospěš si a rychle odejdi z Jeruzaléma, protože nepřijmou tvé svědectví o mně.‘

22:18  a viděl jsem Pána. Řekl mi: ‚Pospěš si! Rychle opusť Jeruzalém, neboť tvé svědectví o mně tu nepřijmou.‘

22:18  Spatřil jsem Ježíše, jak mi říká: Pospěš si a vyjdi rychle z Jeruzaléma, protože nepřijmou tvé svědectví o mně.

22:18  I viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.

22:18  et videre illum dicentem mihi : Festina, et exi velociter ex Jerusalem : quoniam non recipient testimonium tuum de me.

22:19  And I said: Lord, they know that I cast into prison and beat in every synagogue them that believed in thee.

22:19  And I said, Lord, they know that I imprisoned and beat in every synagogue them that believed on thee:

22:19  Já jsem odpověděl: ‚Pane, oni vědí, že jsem dával uvěznit a bičovat v synagógách ty, kdo v tebe věří.

22:19  Namítl jsem: ‚Pane, oni vědí, že jsem v synagogách zatýkal a bičoval ty, kdo věřili v tebe.

22:19  A já jsem řekl: Pane, oni vědí, že já jsem dával věznit a bičovat v synagogách ty, kdo v tebe věří.

22:19  A já řekl jsem: Pane, oniť vědí, že jsem já do žaláře dával, a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.

22:19  Et ego dixi : Domine, ipsi sciunt quia ego eram concludens in carcerem, et cædens per synagogas eos qui credebant in te :

22:20  And when the blood of Stephen thy witness was shed, I stood by and consented: and kept the garments of them that killed him.

22:20  And when the blood of thy martyr Stephen was shed, I also was standing by, and consenting unto his death, and kept the raiment of them that slew him.

22:20  Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, byl jsem při tom, schvaloval jsem to a hlídal jsem šaty těch, kdo ho kamenovali.‘

22:20  Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, stál jsem tam, schvaloval to a hlídal pláště těch, kdo ho zabíjeli.‘

22:20  Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, i já jsem byl při tom, souhlasil jsem s tím a hlídal jsem šaty těch, kdo ho zabíjeli.

22:20  A když vylévali krev Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.

22:20  et cum funderetur sanguis Stephani testis tui, ego astabam, et consentiebam, et custodiebam vestimenta interficientium illum.

22:21  And he said to me: Go, for unto the Gentiles afar off will I send thee.

22:21  And he said unto me, Depart: for I will send thee far hence unto the Gentiles.

22:21  Ale Pán mi řekl: ‚Jdi, neboť já tě chci poslat daleko k pohanům!‘“

22:21  Na to mi Pán řekl: ‚Jen jdi. Pošlu tě k dalekým národům.‘“

22:21  I řekl mi: Jdi, neboť já tě vyšlu daleko k pohanům.“

22:21  Tedy řekl mi: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.

22:21  Et dixit ad me : Vade, quoniam ego in nationes longe mittam te.

22:22  And they heard him until this word and then lifted up their voice, saying: Away with such an one from the earth. For it is not fit that he should live.

22:22  And they gave him audience unto this word, and then lifted up their voices, and said, Away with such a fellow from the earth: for it is not fit that he should live.

22:22  Poslouchali ho až do chvíle, kdy řekl tato slova; ale pak začali křičet: „Sprovoď ho ze světa! Nesmí zůstat na živu!“

22:22  Až po to slovo mu naslouchali. Teď ale začali křičet: „Pryč s ním ze světa! Nemá právo žít!“

22:22  Až potud ho poslouchali. Ale pak pozdvihli svůj hlas a říkali: „Odstraň ze země takového člověka, neboť nesmí zůstat naživu!“

22:22  I poslouchali ho až do toho slova. A tu pozdvihli hlasu svého, řkouce: Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.

22:22  Audiebant autem eum usque ad hoc verbum, et levaverunt vocem suam, dicentes : Tolle de terra hujusmodi : non enim fas est eum vivere.

22:23  And as they cried out and threw off their garments and cast dust into the air,

22:23  And as they cried out, and cast off their clothes, and threw dust into the air,

22:23  Protože křičeli, strhávali ze sebe šaty a házeli do vzduchu prach,

22:23  Když takto křičeli, rvali si pláště a házeli do vzduchu prach,

22:23  Protože křičeli, rvali si šaty a házeli do vzduchu prach,

22:23  A když oni křičeli, a metali roucha, a prachem házeli v povětří,

22:23  Vociferantibus autem eis, et projicientibus vestimenta sua, et pulverem jactantibus in aërem,

22:24  The tribune commanded him to be brought into the castle, and that he should be scourged and tortured: to know for what cause they did so cry out against him.

22:24  The chief captain commanded him to be brought into the castle, and bade that he should be examined by scourging; that he might know wherefore they cried so against him.

22:24  rozkázal velitel vojákům, aby Pavla zavedli do pevnosti; dal jim pokyn, aby při výslechu použili bičování, neboť chtěl zjistit, proč proti němu tolik běsní.

22:24  velitel ho nechal odvést do pevnosti. Nařídil, ať ho vyslýchají bičováním, aby zjistil, proč na něj tolik křičeli.

22:24  velitel rozkázal, aby Pavla zavedli do kasáren; a nařídil při jeho výslechu použít důtky, aby se dozvěděl, z jakého důvodu na něho tak křičeli.

22:24  Rozkázal jej hejtman do vojska uvesti, a kázal biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.

22:24  jussit tribunus induci eum in castra, et flagellis cædi, et torqueri eum, ut sciret propter quam causam sic acclamarent ei.

22:25  And when they had bound him with thongs, Paul saith to the centurion that stood by him: Is it lawful for you to scourge a man that is a Roman and uncondemned?

22:25  And as they bound him with thongs, Paul said unto the centurion that stood by, Is it lawful for you to scourge a man that is a Roman, and uncondemned?

22:25  Když ho přivázali, řekl Pavel důstojníkovi, který měl službu: „Smíte bičovat římského občana, a to bez soudu?“

22:25  Poté, co ho připoutali řemeny, Pavel oslovil velícího setníka: „Vy smíte bičovat římského občana – navíc bez soudu?“

22:25  Když ho ⌈přivázali řemeny⌉, řekl Pavel setníkovi, který tam stál: „Smíte bičovat římského občana, a to bez soudu?“

22:25  A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, kterýž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati?

22:25  Et cum astrinxissent eum loris, dicit astanti sibi centurioni Paulus : Si hominem Romanum et indemnatum licet vobis flagellare ?

22:26  Which the centurion hearing, went to the tribune and told him, saying: What art thou about to do? For this man is a Roman citizen.

22:26  When the centurion heard that, he went and told the chief captain, saying, Take heed what thou doest: for this man is a Roman.

22:26  Když to důstojník uslyšel, šel k veliteli a hlásil mu to. Řekl mu: „Co chceš dělat? Ten člověk je římský občan!“

22:26  Jakmile to setník uslyšel, odešel to ohlásit veliteli: „Dej si pozor, co děláš. Ten člověk je římský občan!“

22:26  Když to setník uslyšel, přišel k veliteli a oznámil mu to. Řekl: „Co chceš dělat? Vždyť tento člověk je římský občan!“

22:26  To uslyšev setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.

22:26  Quo audito, centurio accessit ad tribunum, et nuntiavit ei, dicens : Quid acturus es ? hic enim homo civis Romanus est.

22:27  And the tribune coming, said to him: Tell me. Art thou a Roman? But he said: Yea.

22:27  Then the chief captain came, and said unto him, Tell me, art thou a Roman? He said, Yea.

22:27  Velitel přišel k Pavlovi a ptal se ho: „Řekni mi, jsi římský občan?“ On odpověděl: „Ano.“

22:27  Velitel se šel Pavla zeptat: „Pověz mi, ty jsi římský občan?“ „Ano,“ odpověděl Pavel.

22:27  Velitel přišel k Pavlovi a řekl mu: „Řekni mi, jsi římský občan?“ On řekl: „Ano.“

22:27  A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.

22:27  Accedens autem tribunus, dixit illi : Dic mihi si tu Romanus es ? At ille dixit : Etiam.

22:28  And the tribune answered: I obtained the being free of this city with a great sum. And Paul said: But I was born so.

22:28  And the chief captain answered, With a great sum obtained I this freedom. And Paul said, But I was free born.

22:28  Velitel mu na to řekl: „Já jsem získal toto občanství za veliké peníze.“ Ale Pavel prohlásil: „Já jsem se jako římský občan už narodil.“

22:28  Velitel mu řekl: „Já jsem získal občanství za spoustu peněz!“ „Já jsem se tak už narodil,“ odpověděl Pavel.

22:28  Velitel mu na to řekl: „Já jsem získal toto občanství za veliké peníze.“ Pavel řekl: „Já jsem se však jako římský občan narodil.“

22:28  I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil.

22:28  Et respondit tribunus : Ego multa summa civilitatem hanc consecutus sum. Et Paulus ait : Ego autem et natus sum.

22:29  Immediately therefore they departed from him that were about to torture him. The tribune also was afraid after he understood that he was a Roman citizen and because he had bound him.

22:29  Then straightway they departed from him which should have examined him: and the chief captain also was afraid, after he knew that he was a Roman, and because he had bound him.

22:29  Ihned od něho odstoupili ti, co ho měli vyslýchat. A velitel dostal strach, když se dověděl, že Pavel je římský občan, a on ho dal spoutat.

22:29  Ti, kdo ho měli vyslýchat, od něj okamžitě ustoupili. I velitel dostal strach, když si uvědomil, že nechal spoutat římského občana.

22:29  Okamžitě od něho odstoupili ti, kteří ho měli vyslýchat. Také velitel dostal strach, když se dověděl, že Pavel je římský občan, a on ho dal spoutat.

22:29  Tedy i hned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, zvěděv, že jest Říman, a proto že jej byl kázal svázati.

22:29  Protinus ergo discesserunt ab illo qui eum torturi erant. Tribunus quoque timuit postquam rescivit, quia civis Romanus esset, et quia alligasset eum.

22:30  But on the next day, meaning to know more diligently for what cause he was accused by the Jews, he loosed him and commanded the priests to come together and all the council: and, bringing forth Paul, he set him before them.

22:30  On the morrow, because he would have known the certainty wherefore he was accused of the Jews, he loosed him from his bands, and commanded the chief priests and all their council to appear, and brought Paul down, and set him before them.

22:30  Na druhý den, aby bezpečně zjistil, z čeho židé Pavla obviňují, dal ho vyvést z vězení a nařídil, aby se shromáždili velekněží a celá rada.

22:30  Velitel chtěl zjistit, z čeho přesně jej Židé obviňují. Nazítří ho proto nechal vyvést z vězení a nařídil, ať se sejdou vrchní kněží i celá Velerada. Pak přivedl Pavla a postavil ho před ně.

22:30  Druhého dne, protože chtěl bezpečně poznat, z čeho jej Židé obviňují, ho odvázal a rozkázal, aby se sešli velekněží a celá velerada. Pak vyvedl Pavla a postavil ho před ně.

22:30  Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží {biskupové} i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil před nimi.

22:30  Postera autem die volens scire diligentius qua ex causa accusaretur a Judæis, solvit eum, et jussit sacerdotes convenire, et omne concilium : et producens Paulum, statuit inter illos.