CzeB21 - I Peter - 2

2:1  Odhoďte proto všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání

2:2  a jako čerství novorozenci se dožadujte neředěného mléka Božího slova, abyste jím rostli ke spáse –

2:3  pokud jste ovšem okusili, jak laskavý je Pán.

2:4  Když přicházíte k němu, k živému kameni zavrženému lidmi, ale vyvolenému a vzácnému před Bohem,

2:5  sami se stáváte živými kameny ve stavbě duchovního chrámu a svatým kněžstvem přinášejícím duchovní oběti přijatelné před Bohem díky Ježíši Kristu.

2:6  V Písmu přece stojí: „Hle, pokládám na Sionu úhelný kámen vyvolený a vzácný, a kdokoli věří v něj, se jistě nezklame.“

2:7  Pro vás věřící je tedy vzácný, ale pro nevěřící je to „Kámen staviteli zavržený, jenž se stal kamenem úhelným,“

2:8  a také „Kámen úrazu a skála pohoršení.“ To platí pro ty, kdo se nad Slovem urážejí a odmítají je, což se stalo jejich údělem.

2:9  Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

2:10  Kdysi jste ani nebyli lidem, ale teď jste lid Boží; nedocházeli jste milosrdenství, ale teď jste milosrdenství došli.

2:11  Milovaní, jsme tu jen cizinci a přistěhovalci, a tak vás vyzývám: Zdržujte se tělesných žádostí, jež ohrožují duši,

2:12  a veďte mezi pohany poctivý život. Místo aby vás pomlouvali jako zločince, ať raději oslavují Boha v den navštívení, protože viděli vaše dobré skutky.

2:13  Kvůli Pánu se podřizujte veškerému lidskému zřízení, ať už císaři jakožto hlavě státu

2:14  nebo těm, které pověřil trestat zločince a odměňovat ty, kdo jednají dobře.

2:15  Vždyť Boží vůle je, abyste svým dobrým jednáním umlčovali hloupé řeči nevědomých.

2:16  Žijte jako svobodní lidé, ne ovšem jako ti, kdo údajnou svobodou zastírají vlastní špatnost, ale jako Boží služebníci.

2:17  Všechny ctěte, sourozence milujte, před Bohem mějte bázeň, k císaři úctu.

2:18  Služebníci, s nejvyšší vážností se podřizujte svým pánům – nejenom dobrým a vlídným, ale i zlým.

2:19  Když někdo nevinně trpí kvůli zbožnému svědomí, zaslouží si chválu.

2:20  Co je ale záslužného na tom, když budete biti za vlastní chyby? Trpíte-li ovšem kvůli dobrým činům, je to před Bohem vzácné.

2:21  Vždyť právě k tomu vás povolal! Sám Kristus trpěl za vás, a tak vám dal příklad, abyste šli v jeho šlépějích:

2:22  „On se nikdy nedopustil hříchu a v ústech neměl žádnou lest.“

2:23  Když ho uráželi, neodpovídal, když trpěl, nehrozil, ale ponechával vše Tomu, který soudí spravedlivě.

2:24  On sám na svém těle vzal naše hříchy na kříž, abychom zemřeli hříchům a ožili spravedlnosti. Jeho rány vás uzdravily!

2:25  Byli jste přece jako bloudící ovce, ale teď jste se vrátili k Pastýři a Strážci svých duší.