DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - I Peter - 2

2:1  Wherefore laying away all malice and all guile and dissimulations and envies and all detractions,

2:1  Wherefore laying aside all malice, and all guile, and hypocrisies, and envies, and all evil speakings,

2:1  Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání

2:1  Odhoďte proto všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání

2:1  Odložte tedy každou špatnost a každou lest, pokrytectví, závist a každou pomluvu

2:1  Protož složíce všelikou zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,

2:1  Wherefore, laying aside all malice, and all guile, and hypocrisies, and envies, and all evil-speakings,

2:1  Putting away therefore all wickedness, all deceit, hypocrisies, envies, and all evil speaking,

2:1  Why laying aside all malice, and all guile, and hypocrisies, and envies, all evil speakings,

2:1  Deponentes igitur omnem malitiam, et omnem dolum, et simulationes, et invidias, et omnes detractiones,

2:2  As newborn babes, desire the rational milk without guile, that thereby you may grow unto salvation:

2:2  As newborn babes, desire the sincere milk of the word, that ye may grow thereby:

2:2  a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení;

2:2  a jako čerství novorozenci se dožadujte neředěného mléka Božího slova, abyste jím rostli ke spáse –

2:2  a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném ⌈mléku Božího slova⌉, abyste jím vyrostli [k záchraně],

2:2  Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,

2:2  As new-born babes, desire the pure milk of the word, that ye may grow thereby:

2:2  as newborn babies, long for the pure milk of the Word, that you may grow thereby,

2:2  As newborn babes, desire the sincere milk of the word, that you may grow thereby:

2:2  sicut modo geniti infantes, rationabile, sine dolo lac concupiscite : ut in eo crescatis in salutem :

2:3  If so be you have tasted that the Lord is sweet.

2:3  If so be ye have tasted that the Lord is gracious.

2:3  vždyť jste ‚okusili, že Pán je dobrý!‘

2:3  pokud jste ovšem okusili, jak laskavý je Pán.

2:3  jestliže jste [vskutku] okusili, že Pán je dobrý.

2:3  Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.

2:3  If indeed ye have tasted that the Lord [is] gracious.

2:3  if indeed you have tasted that the Lord is gracious:

2:3  If so be you have tasted that the Lord is gracious.

2:3  si tamen gustastis quoniam dulcis est Dominus.

2:4  Unto whom coming, as to a living stone, rejected indeed by men but chosen and made honourable by God:

2:4  To whom coming, as unto a living stone, disallowed indeed of men, but chosen of God, and precious,

2:4  Přicházejte tedy k němu, kameni živému, jenž od lidí byl zavržen, ale před Bohem je ‚vyvolený a vzácný‘.

2:4  Když přicházíte k němu, k živému kameni zavrženému lidmi, ale vyvolenému a vzácnému před Bohem,

2:4  ⌈Když přicházíte⌉ k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, vzácný,

2:4  K kterémuž přistupujíce k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,

2:4  To whom coming [as to] a living stone, disallowed indeed by men, but chosen by God, [and] precious,

2:4  coming to him, a living stone, rejected indeed by men, but chosen by God, precious.

2:4  To whom coming, as to a living stone, disallowed indeed of men, but chosen of God, and precious,

2:4  Ad quem accedentes lapidem vivum, ab hominibus quidem reprobatum, a Deo autem electum, et honorificatum :

2:5  Be you also as living stones built up, a spiritual house, a holy priesthood, to offer up spiritual sacrifices, acceptable to God by Jesus Christ.

2:5  Ye also, as lively stones, are built up a spiritual house, an holy priesthood, to offer up spiritual sacrifices, acceptable to God by Jesus Christ.

2:5  I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista.

2:5  sami se stáváte živými kameny ve stavbě duchovního chrámu a svatým kněžstvem přinášejícím duchovní oběti přijatelné před Bohem díky Ježíši Kristu.

2:5  i vy sami jako živé kameny jste budováni jako duchovní dům ve svaté kněžstvo, abyste přinášeli duchovní oběti, příjemné Bohu skrze Ježíše Krista.

2:5  I vy, jako kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.

2:5  Ye also, as living stones, are built up a spiritual house, a holy priesthood, to offer up spiritual sacrifices, acceptable to God by Jesus Christ.

2:5  You also, as living stones, are built up as a spiritual house, to be a holy priesthood, to offer up spiritual sacrifices, acceptable to God through Jesus Christ.

2:5  You also, as lively stones, are built up a spiritual house, an holy priesthood, to offer up spiritual sacrifices, acceptable to God by Jesus Christ.

2:5  et ipsi tamquam lapides vivi superædificamini, domus spiritualis, sacerdotium sanctum, offerre spirituales hostias, acceptabiles Deo per Jesum Christum.

2:6  Wherefore it is said in the scripture: Behold, I lay in Sion a chief corner stone, elect, precious. And he that shall believe in him shall not be confounded.

2:6  Wherefore also it is contained in the scripture, Behold, I lay in Sion a chief corner stone, elect, precious: and he that believeth on him shall not be confounded.

2:6  Neboť v Písmu stojí: ‚Hle, kladu na Siónu kámen vyvolený, úhelný, vzácný; kdo v něj věří, nebude zahanben.‘

2:6  V Písmu přece stojí: „Hle, pokládám na Sionu úhelný kámen vyvolený a vzácný, a kdokoli věří v něj, se jistě nezklame.“

2:6  Proto stojí v Písmu: Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.

2:6  A protož praví písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný, drahý, v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.

2:6  Wherefore also it is contained in the scripture, Behold, I lay in Sion a chief corner-stone, elect, precious: and he that believeth on him shall not be confounded.

2:6  Because it is contained in Scripture, "Behold, I lay in Zion a chief cornerstone, chosen, and precious: He who believes in him will not be disappointed."

2:6  Why also it is contained in the scripture, Behold, I lay in Sion a chief corner stone, elect, precious: and he that believes on him shall not be confounded.

2:6  Propter quod continet Scriptura : Ecce pono in Sion lapidem summum angularem, electum, pretiosum : et qui crediderit in eum, non confundetur.

2:7  To you therefore that believe, he is honour: but to them that believe not, the stone which the builders rejected, the same is made the head of the corner:

2:7  Unto you therefore which believe he is precious: but unto them which be disobedient, the stone which the builders disallowed, the same is made the head of the corner,

2:7  Vám, kteří věříte, je vzácný, ale nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným‘,

2:7  Pro vás věřící je tedy vzácný, ale pro nevěřící je to „Kámen staviteli zavržený, jenž se stal kamenem úhelným,“

2:7  Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, ale nevěřícím je to kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal ⌈kamenem úhelným⌉

2:7  Vám tedy věřícím jest poctivost, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli stavitelé, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,

2:7  To you therefore who believe [he is] precious: but to them who are disobedient, the stone which the builders disallowed, the same is made the head of the corner,

2:7  For you who believe therefore is the honor, but for those who do not believe, "The stone which the builders rejected, has become the chief cornerstone,"

2:7  To you therefore which believe he is precious: but to them which be disobedient, the stone which the builders disallowed, the same is made the head of the corner,

2:7  Vobis igitur honor credentibus : non credentibus autem lapis, quem reprobaverunt ædificantes : hic factus est in caput anguli,

2:8  And a stone of stumbling and a rock of scandal, to them who stumble at the word, neither do believe, whereunto also they are set.

2:8  And a stone of stumbling, and a rock of offence, even to them which stumble at the word, being disobedient: whereunto also they were appointed.

2:8  ale i ‚kamenem úrazu a skálou pádu‘. Oni přicházejí k pádu svým vzdorem proti slovu - k tomu také byli určeni.

2:8  a také „Kámen úrazu a skála pohoršení.“ To platí pro ty, kdo se nad Slovem urážejí a odmítají je, což se stalo jejich údělem.

2:8  a kamenem úrazu a skálou pohoršení. Ti ⌈narážejí, protože jsou neposlušnislova; k tomu také byli určeni⌉.

2:8  Těm, kteříž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.

2:8  And a stone of stumbling, and a rock of offense, [even to them] who stumble at the word, being disobedient: to which also they were appointed.

2:8  and, "a stone of stumbling, and a rock of offense." For they stumble at the word, being disobedient, to which also they were appointed.

2:8  And a stone of stumbling, and a rock of offense, even to them which stumble at the word, being disobedient: whereunto also they were appointed.

2:8  et lapis offensionis, et petra scandali, his qui offendunt verbo, nec credunt in quo et positi sunt.

2:9  But you are a chosen generation, a kingly priesthood, a holy nation, a purchased people: that you may declare his virtues, who hath called you out of darkness into his marvelous light:

2:9  But ye are a chosen generation, a royal priesthood, an holy nation, a peculiar people; that ye should shew forth the praises of him who hath called you out of darkness into his marvellous light:

2:9  Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu‘, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

2:9  Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

2:9  Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, abyste rozhlásili ⌈mocné skutky⌉ toho, jenž vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

2:9  Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.

2:9  But ye [are] a chosen generation, a royal priesthood, a holy nation, a peculiar people; that ye should show forth the praises of him who hath called you out of darkness into his marvelous light:

2:9  But you are a chosen race, a royal priesthood, a holy nation, a people for God's own possession, that you may proclaim the excellence of him who called you out of darkness into his marvelous light:

2:9  But you are a chosen generation, a royal priesthood, an holy nation, a peculiar people; that you should show forth the praises of him who has called you out of darkness into his marvelous light;

2:9  Vos autem genus electum, regale sacerdotium, gens sancta, populus acquisitionis : ut virtutes annuntietis ejus qui de tenebris vos vocavit in admirabile lumen suum.

2:10  Who in times past were not a people: but are now the people of God. Who had not obtained mercy: but now have obtained mercy.

2:10  Which in time past were not a people, but are now the people of God: which had not obtained mercy, but now have obtained mercy.

2:10  Kdysi jste ‚vůbec nebyli lid‘, nyní však jste lid Boží; pro vás ‚nebylo slitování‘, ale nyní jste došli slitování.

2:10  Kdysi jste ani nebyli lidem, ale teď jste lid Boží; nedocházeli jste milosrdenství, ale teď jste milosrdenství došli.

2:10  Vy, kdysi Ne–lid, jste nyní lid Boží; vy, kdysi Ne–slitovaní, jste však nyní došli slitování.

2:10  Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, nyní pak jste došli milosrdenství.

2:10  Who in time past [were] not a people, but [are] now the people of God: who had not obtained mercy, but now have obtained mercy.

2:10  who in time past were no people, but now are God's people, who had not obtained mercy, but now have obtained mercy.

2:10  Which in time past were not a people, but are now the people of God: which had not obtained mercy, but now have obtained mercy.

2:10  Qui aliquando non populus, nunc autem populus Dei : qui non consecuti misericordiam, nunc autem misericordiam consecuti.

2:11  Dearly beloved, I beseech you, as strangers and pilgrims, to refrain yourselves from carnal desires which war against the soul,

2:11  Dearly beloved, I beseech you as strangers and pilgrims, abstain from fleshly lusts, which war against the soul;

2:11  Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši,

2:11  Milovaní, jsme tu jen cizinci a přistěhovalci, a tak vás vyzývám: Zdržujte se tělesných žádostí, jež ohrožují duši,

2:11  Milovaní, prosím vás jako cizince a příchozí: zdržujte se tělesných žádostí, které vedou boj proti duši;

2:11  Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,

2:11  Dearly beloved, I beseech [you] as strangers and pilgrims, abstain from fleshly lusts, which war against the soul;

2:11  Beloved, I beg you as foreigners and pilgrims, to abstain from fleshly lusts, which war against the soul;

2:11  Dearly beloved, I beseech you as strangers and pilgrims, abstain from fleshly lusts, which war against the soul;

2:11  Carissimi, obsecro vos tamquam advenas et peregrinos abstinere vos a carnalibus desideriis, quæ militant adversus animam,

2:12  Having your conversation good among the Gentiles: that whereas they speak against you as evildoers, they may, by the good works which they shall behold in you, glorify God in the day of visitation.

2:12  Having your conversation honest among the Gentiles: that, whereas they speak against you as evildoers, they may by your good works, which they shall behold, glorify God in the day of visitation.

2:12  a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu ‚v den navštívení‘.

2:12  a veďte mezi pohany poctivý život. Místo aby vás pomlouvali jako zločince, ať raději oslavují Boha v den navštívení, protože viděli vaše dobré skutky.

2:12  veďte dobrý způsob života mezi pohany, aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, ⌈uviděli vaše dobré skutky a oslavili Boha⌉ v den navštívení.

2:12  Obcování své mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.

2:12  Having your manner of life honest among the Gentiles: that, whereas they speak against you as evil-doers, they may by [your] good works, which they shall behold, glorify God in the day of visitation.

2:12  having good behavior among the nations, so in that of which they speak against you as evildoers, they may by your good works, which they see, glorify God in the day of visitation.

2:12  Having your conversation honest among the Gentiles: that, whereas they speak against you as evildoers, they may by your good works, which they shall behold, glorify God in the day of visitation.

2:12  conversationem vestram inter gentes habentes bonam : ut in eo quod detrectant de vobis tamquam de malefactoribus, ex bonis operibus vos considerantes, glorificent Deum in die visitationis.

2:13  Be ye subject therefore to every human creature for God's sake: whether it be to the king as excelling,

2:13  Submit yourselves to every ordinance of man for the Lord’s sake: whether it be to the king, as supreme;

2:13  Podřiďte se kvůli Pánu každému lidskému zřízení - ať už králi jako svrchovanému vládci,

2:13  Kvůli Pánu se podřizujte veškerému lidskému zřízení, ať už císaři jakožto hlavě státu

2:13  Kvůli Pánu se podřiďte každému lidskému zřízení: ať králi jako svrchovanému vládci,

2:13  Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,

2:13  Submit yourselves to every ordinance of man for the Lord's sake: whether to the king, as supreme;

2:13  Subject yourselves to every ordinance of man for the Lord's sake: whether to the king, as supreme;

2:13  Submit yourselves to every ordinance of man for the Lord's sake: whether it be to the king, as supreme;

2:13  Subjecti igitur estote omni humanæ creaturæ propter Deum : sive regi quasi præcellenti :

2:14  Or to governors as sent by him for the punishment of evildoers and for the praise of the good.

2:14  Or unto governors, as unto them that are sent by him for the punishment of evildoers, and for the praise of them that do well.

2:14  ať už místodržícím jako těm, které on posílá trestat zločince a odměňovat ty, kteří jednají dobře.

2:14  nebo těm, které pověřil trestat zločince a odměňovat ty, kdo jednají dobře.

2:14  ať místodržícím jako těm, kteří jsou od něho posíláni k tomu, aby trestali zločince a uznávali ty, kdo jednají dobře;

2:14  Buďto vládařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících, a k chvále dobře činících.

2:14  Or to governors, as to them that are sent by him for the punishment of evil-doers, and for the praise of them that do well.

2:14  or to governors, as sent by him for vengeance on evildoers and for praise to those who do well.

2:14  Or to governors, as to them that are sent by him for the punishment of evildoers, and for the praise of them that do well.

2:14  sive ducibus tamquam ab eo missis ad vindictam malefactorum, laudem vero bonorum :

2:15  For so is the will of God, that by doing well you may put to silence the ignorance of foolish men:

2:15  For so is the will of God, that with well doing ye may put to silence the ignorance of foolish men:

2:15  Taková je přece Boží vůle, abyste dobrým jednáním umlčovali nevědomost nerozumných lidí.

2:15  Vždyť Boží vůle je, abyste svým dobrým jednáním umlčovali hloupé řeči nevědomých.

2:15  neboť taková je vůle Boží, abyste dobrým jednáním umlčovali neznalost nerozumných lidí;

2:15  Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých a neumělých lidí.

2:15  For so is the will of God, that with well-doing ye may put to silence the ignorance of foolish men:

2:15  For this is the will of God, that by well-doing you should put to silence the ignorance of foolish men:

2:15  For so is the will of God, that with well doing you may put to silence the ignorance of foolish men:

2:15  quia sic est voluntas Dei, ut benefacientes obmutescere faciatis imprudentium hominum ignorantiam :

2:16  As free and not as making liberty a cloak for malice, but as the servants of God.

2:16  As free, and not using your liberty for a cloke of maliciousness, but as the servants of God.

2:16  Jste svobodni, ale ne jako ti, jimž svoboda slouží za plášť nepravosti, nýbrž jako služebníci Boží.

2:16  Žijte jako svobodní lidé, ne ovšem jako ti, kdo údajnou svobodou zastírají vlastní špatnost, ale jako Boží služebníci.

2:16  jako svobodní, a ne jako ti, kteří mají svobodu za plášť špatnosti, nýbrž jako otroci Boží.

2:16  Buďtež jako svobodní, však ne jako zástěru majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.

2:16  As free, and not using [your] liberty for a cloke of maliciousness, but as the servants of God.

2:16  as free, and not using your freedom for a cloak of wickedness, but as bondservants of God.

2:16  As free, and not using your liberty for a cloak of maliciousness, but as the servants of God.

2:16  quasi liberi, et non quasi velamen habentes malitiæ libertatem, sed sicut servi Dei.

2:17  Honour all men. Love the brotherhood. Fear God. Honour the king.

2:17  Honour all men. Love the brotherhood. Fear God. Honour the king.

2:17  Ke všem lidem mějte úctu, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte.

2:17  Všechny ctěte, sourozence milujte, před Bohem mějte bázeň, k císaři úctu.

2:17  Všechny ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále mějte v úctě.

2:17  Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v poctivosti mějte.

2:17  Honor all [men]. Love the brotherhood. Fear God. Honor the king.

2:17  Honor all men. Love the brotherhood. Fear God. Honor the king.

2:17  Honor all men. Love the brotherhood. Fear God. Honor the king.

2:17  Omnes honorate : fraternitatem diligite : Deum timete : regem honorificate.

2:18  Servants, be subject to your masters with all fear, not only to the good and gentle but also to the froward.

2:18  Servants, be subject to your masters with all fear; not only to the good and gentle, but also to the froward.

2:18  Služebníci, podřizujte se ve vší bázni pánům, nejen dobrým a mírným, nýbrž i tvrdým.

2:18  Služebníci, s nejvyšší vážností se podřizujte svým pánům – nejenom dobrým a vlídným, ale i zlým.

2:18  Sluhové, podřizujte se ve vší bázni pánům, nejen dobrým a mírným, nýbrž i zlým.

2:18  Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.

2:18  Servants, [be] subject to [your] masters with all fear; not only to the good and gentle, but also to the froward.

2:18  Servants, be in subjection to your masters with all fear; not only to the good and gentle, but also to the wicked.

2:18  Servants, be subject to your masters with all fear; not only to the good and gentle, but also to the fraudulent.

2:18  Servi, subditi estote in omni timore dominis, non tantum bonis et modestis, sed etiam dyscolis.

2:19  For this is thankworthy: if, for conscience towards God, a man endure sorrows, suffering wrongfully.

2:19  For this is thankworthy, if a man for conscience toward God endure grief, suffering wrongfully.

2:19  V tom je totiž milost, když někdo pro svědomí odpovědné Bohu snáší bolest a trpí nevinně.

2:19  Když někdo nevinně trpí kvůli zbožnému svědomí, zaslouží si chválu.

2:19  Je to totiž milost, snáší–li někdo bolesti kvůli svědomí před Bohem a trpí nespravedlivě.

2:19  Nebo toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.

2:19  For this [is] thank-worthy, if a man for conscience towards God endureth grief, suffering wrongfully.

2:19  For it is commendable if someone endures pain, suffering unjustly, because of conscience toward God.

2:19  For this is thank worthy, if a man for conscience toward God endure grief, suffering wrongfully.

2:19  Hæc est enim gratia, si propter Dei conscientiam sustinet quis tristitias, patiens injuste.

2:20  For what glory is it, if, committing sin and being buffeted for it, you endure? But if doing well you suffer patiently: this is thankworthy before God.

2:20  For what glory is it, if, when ye be buffeted for your faults, ye shall take it patiently? but if, when ye do well, and suffer for it, ye take it patiently, this is acceptable with God.

2:20  Jaká však sláva, jestliže budete trpělivě snášet rány za to, že hřešíte? Ale budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem.

2:20  Co je ale záslužného na tom, když budete biti za vlastní chyby? Trpíte-li ovšem kvůli dobrým činům, je to před Bohem vzácné.

2:20  Neboť jaká to bude sláva, budete–li snášet rány za to, že hřešíte? Ale budete–li snášet utrpení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem.

2:20  Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.

2:20  For what glory [is it], if, when ye are buffeted for your faults, ye bear it patiently? but if, when ye do well, and suffer [for it], ye bear it patiently, this [is] acceptable with God.

2:20  For what glory is it if, when you sin, you patiently endure beating? But if, when you do well, you patiently endure suffering, this is commendable with God.

2:20  For what glory is it, if, when you be buffeted for your faults, you shall take it patiently? but if, when you do well, and suffer for it, you take it patiently, this is acceptable with God.

2:20  Quæ enim est gloria, si peccantes, et colaphizati suffertis ? sed si bene facientes patienter sustinetis, hæc est gratia apud Deum.

2:21  For unto this are you called: because Christ also suffered for us, leaving you an example that you should follow his steps.

2:21  For even hereunto were ye called: because Christ also suffered for us, leaving us an example, that ye should follow his steps:

2:21  K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích.

2:21  Vždyť právě k tomu vás povolal! Sám Kristus trpěl za vás, a tak vám dal příklad, abyste šli v jeho šlépějích:

2:21  K tomu jste přece byli povoláni, neboť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám příklad, abyste šli v jeho šlépějích.

2:21  Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abyste následovali šlepějí jeho.

2:21  For even to this were ye called: because Christ also suffered for us, leaving us an example, that ye should follow his steps:

2:21  For to this you were called, because Christ also suffered for you, leaving you an example, that you should follow his steps,

2:21  For even hereunto were you called: because Christ also suffered for us, leaving us an example, that you should follow his steps:

2:21  In hoc enim vocati estis : quia et Christus passus est pro nobis, vobis relinquens exemplum ut sequamini vestigia ejus :

2:22  Who did no sin, neither was guile found in his mouth.

2:22  Who did no sin, neither was guile found in his mouth:

2:22  On ‚hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest‘.

2:22  „On se nikdy nedopustil hříchu a v ústech neměl žádnou lest.“

2:22  On se nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech.

2:22  Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.

2:22  Who committed no sin, neither was guile found in his mouth:

2:22  who did not sin, "neither was deceit found in his mouth."

2:22  Who did no sin, neither was guile found in his mouth:

2:22  qui peccatum non fecit, nec inventus est dolus in ore ejus :

2:23  Who, when he was reviled, did not revile: when he suffered, he threatened not, but delivered himself to him that judged him unjustly.

2:23  Who, when he was reviled, reviled not again; when he suffered, he threatened not; but committed himself to him that judgeth righteously:

2:23  Když mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě.

2:23  Když ho uráželi, neodpovídal, když trpěl, nehrozil, ale ponechával vše Tomu, který soudí spravedlivě.

2:23  Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě.

2:23  Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel tomu, kterýž spravedlivě soudí.

2:23  Who, when he was reviled, reviled not again; when he suffered, he threatened not; but committed [himself] to him that judgeth righteously:

2:23  Who, when he was cursed, did not curse back. When he suffered, did not threaten, but committed himself to him who judges righteously;

2:23  Who, when he was reviled, reviled not again; when he suffered, he threatened not; but committed himself to him that judges righteously:

2:23  qui cum malediceretur, non maledicebat : cum pateretur, non comminabatur : tradebat autem judicanti se injuste :

2:24  Who his own self bore our sins in his body upon the tree: that we, being dead to sins, should live to justice: by whose stripes you were healed.

2:24  Who his own self bare our sins in his own body on the tree, that we, being dead to sins, should live unto righteousness: by whose stripes ye were healed.

2:24  On ‚na svém těle vzal naše hříchy‘ na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti.

2:24  On sám na svém těle vzal naše hříchy na kříž, abychom zemřeli hříchům a ožili spravedlnosti. Jeho rány vás uzdravily!

2:24  On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. Jeho zraněním jste byli uzdraveni.

2:24  Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.

2:24  Who himself bore our sins in his own body on the tree, that we, being dead to sins, should live to righteousness; by whose stripes ye were healed.

2:24  who his own self bore our sins in his body on the tree, that we, having died to sins, might live to righteousness; by his stripes you were healed.

2:24  Who his own self bore our sins in his own body on the tree, that we, being dead to sins, should live to righteousness: by whose stripes you were healed.

2:24  qui peccata nostra ipse pertulit in corpore suo super lignum ; ut peccatis mortui, justitiæ vivamus : cujus livore sanati estis.

2:25  For you were as sheep going astray: but you are now converted to the shepherd and bishop of your souls.

2:25  For ye were as sheep going astray; but are now returned unto the Shepherd and Bishop of your souls.

2:25  ‚Jeho rány vás uzdravily.‘ Vždyť jste ‚bloudili jako ovce‘, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší.

2:25  Byli jste přece jako bloudící ovce, ale teď jste se vrátili k Pastýři a Strážci svých duší.

2:25  Neboť jste bloudili jako ovce, ale nyní ⌈jste se obrátili⌉ k pastýři a strážci svých duší.

2:25  Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší svých.

2:25  For ye were as sheep going astray; but are now returned to the Shepherd and Bishop of your souls.

2:25  For you were going astray like sheep; but now have returned to the Shepherd and Overseer of your souls.

2:25  For you were as sheep going astray; but are now returned to the Shepherd and Bishop of your souls.

2:25  Eratis enim sicut oves errantes, sed conversi estis nunc ad pastorem, et episcopum animarum vestrarum.