DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Job - 16

16:1  Then Job answered, and said:

16:1  Then Job answered and said,

16:1  Jób na to odpověděl:

16:1  Job na to řekl:

16:1  Nato Jób odpověděl. Řekl:

16:1  A odpovídaje Job, řekl:

16:1  Then Job answered and said,

16:1  Then Job answered,

16:1  Then Job answered and said,

16:1  Respondens autem Job, dixit :

16:2  I have often heard such things as these: you are all troublesome comforters.

16:2  I have heard many such things: miserable comforters are ye all.

16:2  „Slyšel jsem už mnoho podobného, těšíte mě všichni jen trápením.

16:2  „Už jsem těch věcí slyšel přespříliš – jako těšitelé jste ukrutní!

16:2  Slov, jako jsou tato, jsem už slyšel mnoho. Jste všichni ⌈mizerní utěšitelé.⌉

16:2  Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.

16:2  I have heard many such things: miserable comforters [are] ye all.

16:2  "I have heard many such things. You are all miserable comforters!

16:2  I have heard many such things: miserable comforters are you all.

16:2  Audivi frequenter talia : consolatores onerosi omnes vos estis.

16:3  Shall windy words have no end? or is it any trouble to thee to speak?

16:3  Shall vain words have an end? or what emboldeneth thee that thou answerest?

16:3  Kdypak skončí to mluvení do větru? Co tě rozjitřuje, že tak odpovídáš?

16:3  Prý: ‚Kdy už skončí to mluvení do větru?‘ Nebo: ‚Co tě dráždí ke tvým výlevům?‘

16:3  ⌈Jestlipak budou mít konec ta nadutá slova? Nebo co tě popouzí, že takhle odpovídáš?⌉

16:3  Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?

16:3  Shall vain words have an end? or what emboldeneth thee that thou answerest?

16:3  Shall vain words have an end? Or what provokes you that you answer?

16:3  Shall vain words have an end? or what emboldens you that you answer?

16:3  Numquid habebunt finem verba ventosa ? aut aliquid tibi molestum est, si loquaris ?

16:4  I also could speak like you: and would God your soul were for my soul.

16:4  I also could speak as ye do: if your soul were in my soul’s stead, I could heap up words against you, and shake mine head at you.

16:4  Také bych mohl mluvit jako vy, kdybyste vy byli na mém místě, ohánět se proti vám slovy, potřásat nad vámi hlavou.

16:4  I já bych uměl mluvit jako vy, kdybyste na mém místě usedli. Svými řečmi bych vás uměl zahrnout, potřásat nad vámi hlavou svou.

16:4  I já bych mohl mluvit jako vy, ⌈kdybyste byli na mém místě,⌉ ohánět se proti vám výroky a potřásat nad vámi hlavou.

16:4  Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?

16:4  I also could speak as ye [do]: if your soul were in my soul's stead, I could heap up words against you, and shake my head at you.

16:4  I also could speak as you do. If your soul were in my soul's place, I could join words together against you, and shake my head at you,

16:4  I also could speak as you do: if your soul were in my soul's stead, I could heap up words against you, and shake my head at you.

16:4  Poteram et ego similia vestri loqui, atque utinam esset anima vestra pro anima mea :

16:5  I would comfort you also with words, and would wag my head over you.

16:5  But I would strengthen you with my mouth, and the moving of my lips should asswage your grief.

16:5  Já bych vám však svými ústy dodával odvahu, svými rty bych šetrně projevil soustrast.

16:5  Svými ústy bych vás ale povzbudil, slova mých rtů by byla útěchou.

16:5  Posiloval bych vás svými ústy a soustrast mých rtů ⌈by byla šetrná.⌉

16:5  Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.

16:5  [But] I would strengthen you with my mouth and the moving of my lips should assuage [your grief].

16:5  but I would strengthen you with my mouth. The solace of my lips would relieve you.

16:5  But I would strengthen you with my mouth, and the moving of my lips should assuage your grief.

16:5  consolarer et ego vos sermonibus, et moverem caput meum super vos ;

16:6  I would strengthen you with my mouth, and would move my lips, as sparing you.

16:6  Though I speak, my grief is not asswaged: and though I forbear, what am I eased?

16:6  Promluvím-li, nezůstanu ušetřen bolesti, když od toho upustím, co ztratím?

16:6  Mluvím-li, má bolest se nemírní, mlčím-li, v čem se mi uleví?

16:6  Jestliže promluvím, má bolest tím nebude zmírněna; zanechám–li toho, ⌈v čem se mi ulehčí?⌉

16:6  Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.

16:6  Though I speak, my grief is not assuaged: and [though] I forbear, what am I eased?

16:6  "Though I speak, my grief is not subsided. Though I forbear, what am I eased?

16:6  Though I speak, my grief is not assuaged: and though I forbear, what am I eased?

16:6  roborarem vos ore meo, et moverem labia mea, quasi parcens vobis.

16:7  But what shall I do? If I speak, my pain will not rest: and if I hold my peace, it will not depart from me.

16:7  But now he hath made me weary: thou hast made desolate all my company.

16:7  Naplňuje mě teď, Bože, malomyslností, že jsi zpustošil celou mou pospolitost.

16:7  Teď jsi mě, Bože, opravdu vysílil. Zničils mě i mé nejbližší!

16:7  Už mě zcela unavil. Zpustošil jsi celou mou pospolitost.

16:7  Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.

16:7  But now he hath made me weary: thou hast made desolate all my company.

16:7  But now, God, you have surely worn me out. You have made desolate all my company.

16:7  But now he has made me weary: you have made desolate all my company.

16:7  Sed quid agam ? Si locutus fuero, non quiescet dolor meus, et si tacuero, non recedet a me.

16:8  But now my sorrow hath oppressed me, and all my limbs are brought to nothing.

16:8  And thou hast filled me with wrinkles, which is a witness against me: and my leanness rising up in me beareth witness to my face.

16:8  Zasáhl jsi mě, mám na to svědka, je jím má vychrtlost, ta mi to do očí dokazuje.

16:8  Vrásky na mém těle svědčí proti mně, má vyhublost vstává a obviňuje mě.

16:8  Dopadl jsi mě, stalo se to na svědectví; povstala proti mně má lež a vypovídá proti mně.

16:8  A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.

16:8  And thou hast filled me with wrinkles, [which] is a witness [against me]: and my leanness rising up in me beareth witness to my face.

16:8  You have shriveled me up. This is a witness against me. My leanness rises up against me. It testifies to my face.

16:8  And you have filled me with wrinkles, which is a witness against me: and my leanness rising up in me bears witness to my face.

16:8  Nunc autem oppressit me dolor meus, et in nihilum redacti sunt omnes artus mei.

16:9  My wrinkles bear witness against me, and a false speaker riseth up against my face, contradicting me.

16:9  He teareth me in his wrath, who hateth me: he gnasheth upon me with his teeth; mine enemy sharpeneth his eyes upon me.

16:9  Jeho hněv mě rozsápal, zanevřel na mě, skřípe na mě svými zuby; můj protivník zaostřuje na mě svůj zrak.

16:9  Zuřivě drásá mě Bůh, nenávidí mě, můj sok proti mně zuby skřípe, probodává mě pohledem.

16:9  Jeho hněv propukl a ⌈zanevřel na mě,⌉ skřípal na mě zuby; můj protivník na mě zaostřuje své oči.

16:9  Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.

16:9  He teareth [me] in his wrath, who hateth me: he gnasheth upon me with his teeth; my enemy sharpeneth his eyes upon me.

16:9  He has torn me in his wrath, and persecuted me. He has gnashed on me with his teeth. My adversary sharpens his eyes on me.

16:9  He tears me in his wrath, who hates me: he gnashes on me with his teeth; my enemy sharpens his eyes on me.

16:9  Rugæ meæ testimonium dicunt contra me, et suscitatur falsiloquus adversus faciem meam, contradicens mihi.

16:10  He hath gathered together his fury against me, and threatening me he hath gnashed with his teeth upon me: my enemy hath beheld me with terrible eyes.

16:10  They have gaped upon me with their mouth; they have smitten me upon the cheek reproachfully; they have gathered themselves together against me.

16:10  Dokořán na mně otvírají ústa, potupně mě políčkují a všichni se na mě hrnou.

16:10  Kdekdo si na mě ústa otevře, s posměchem bijí mě do tváře, všichni se srotili proti mně.

16:10  Otevřeli na mě ⌈svá ústa,⌉ ⌈potupně mě bili do tváře,⌉ společně se proti mně hrnou.

16:10  Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.

16:10  They have gaped upon me with their mouth; they have smitten me upon the cheek reproachfully; they have gathered themselves against me.

16:10  They have gaped on me with their mouth. They have struck me on the cheek reproachfully. They gather themselves together against me.

16:10  They have gaped on me with their mouth; they have smitten me on the cheek reproachfully; they have gathered themselves together against me.

16:10  Collegit furorem suum in me, et comminans mihi, infremuit contra me dentibus suis : hostis meus terribilibus oculis me intuitus est.

16:11  They have opened their mouths upon me, and reproaching me they have struck me on the cheek, they are filled with my pains.

16:11  God hath delivered me to the ungodly, and turned me over into the hands of the wicked.

16:11  Bůh mně dal v plen padouchovi, napospas mě vydal spárům svévolníků.

16:11  Bůh mě dal napospas ničemům, předhodil mě zlosynům.

16:11  Bůh mě vydá v plen padouchovi, vydá mě na pospas do rukou ničemů.

16:11  Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.

16:11  God hath delivered me to the ungodly, and turned me over into the hands of the wicked.

16:11  God delivers me to the ungodly, and casts me into the hands of the wicked.

16:11  God has delivered me to the ungodly, and turned me over into the hands of the wicked.

16:11  Aperuerunt super me ora sua, et exprobrantes percusserunt maxillam meam : satiati sunt pœnis meis.

16:12  God hath shut me up with the unjust man, and hath delivered me into the hands of the wicked.

16:12  I was at ease, but he hath broken me asunder: he hath also taken me by my neck, and shaken me to pieces, and set me up for his mark.

16:12  Žil jsem poklidně, on však mnou zacloumal, uchopil mě za šíji a roztříštil mě; učinil mě svým terčem.

16:12  Žil jsem v poklidu – vtom na mě udeřil, chytil mě za krk a bil a bil! Udělal si ze mě terč,

16:12  Byl jsem spokojený, ale zacloumal se mnou, ⌈uchopil mě za šíji a roztříštil mě.⌉ Postavil si mě za terč.

16:12  Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.

16:12  I was at ease, but he hath broken me asunder: he hath also taken [me] by my neck, and shaken me to pieces, and set me up for his mark.

16:12  I was at ease, and he broke me apart. Yes, he has taken me by the neck, and dashed me to pieces. He has also set me up for his target.

16:12  I was at ease, but he has broken me asunder: he has also taken me by my neck, and shaken me to pieces, and set me up for his mark.

16:12  Conclusit me Deus apud iniquum, et manibus impiorum me tradidit.

16:13  I that was formerly so wealthy, am all on a sudden broken to pieces: he hath taken me by my neck, he hath broken me, and hath set me up to be his mark.

16:13  His archers compass me round about, he cleaveth my reins asunder, and doth not spare; he poureth out my gall upon the ground.

16:13  Obklíčili mě jeho střelci, nelítostně roztíná mé ledví, moji žluč vylévá na zem.

16:13  zasypává mě deštěm střel. Bez milosti mě seká do slabin, mou žluč nechá stříkat po zemi.

16:13  Obklíčí mě jeho lukostřelci, probodne mé ledviny a nebude mít soucit. Mou žluč vylije na zem.

16:13  Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.

16:13  His archers encompass me; he cleaveth my reins asunder, and doth not spare; he poureth out my gall upon the ground.

16:13  His archers surround me. He splits my kidneys apart, and does not spare. He pours out my gall on the ground.

16:13  His archers compass me round about, he splits my reins asunder, and does not spare; he pours out my gall on the ground.

16:13  Ego ille quondam opulentus, repente contritus sum : tenuit cervicem meam, confregit me, et posuit me sibi quasi in signum.

16:14  He hath compassed me round about with his lances, he hath wounded my loins, he hath not spared, and hath poured out my bowels on the earth,

16:14  He breaketh me with breach upon breach, he runneth upon me like a giant.

16:14  Drásá mě, jsem celý rozdrásaný, doráží na mě jako bohatýr.

16:14  Dává mi jeden úder za druhým, vrhá se na mě jako válečník.

16:14  ⌈Bude mě drásat, rána za ranou;⌉ vyběhne proti mně jako hrdina.

16:14  Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.

16:14  He breaketh me with breach upon breach, he runneth upon me like a giant.

16:14  He breaks me with breach on breach. He runs on me like a giant.

16:14  He breaks me with breach on breach, he runs on me like a giant.

16:14  Circumdedit me lanceis suis ; convulneravit lumbos meos : non pepercit, et effudit in terra viscera mea.

16:15  He hath torn me with wound upon wound, he hath rushed in upon me like a giant.

16:15  I have sewed sackcloth upon my skin, and defiled my horn in the dust.

16:15  Na svou zjizvenou kůži jsem si vzal žínici, svůj roh jsem do prachu sklonil.

16:15  Zjizvenou kůži pytlem zakryl jsem, svým čelem ryji zem.

16:15  Na kůži ⌈jsem si sešil pytlovinu,⌉ svůj roh jsem sklonil do prachu.

16:15  Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.

16:15  I have sewed sackcloth upon my skin, and defiled my horn in the dust.

16:15  I have sewed sackcloth on my skin, and have thrust my horn in the dust.

16:15  I have sewed sackcloth on my skin, and defiled my horn in the dust.

16:15  Concidit me vulnere super vulnus : irruit in me quasi gigas.

16:16  I have sowed sackcloth upon my skin, and have covered my flesh with ashes.

16:16  My face is foul with weeping, and on my eyelids is the shadow of death;

16:16  Tvář mi opuchla od pláče, na má víčka padlo šero smrti,

16:16  Tvář mi od pláče opuchla, stín smrti mi leží na víčkách.

16:16  Tvář mi opuchla od pláče, na mých víčkách je nejhlubší tma.

16:16  Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.

16:16  My face is foul with weeping, and on my eyelids [are] the shades of death;

16:16  My face is red with weeping. Deep darkness is on my eyelids.

16:16  My face is foul with weeping, and on my eyelids is the shadow of death;

16:16  Saccum consui super cutem meam, et operui cinere carnem meam.

16:17  My face is swollen with weeping, and my eyelids are dim.

16:17  Not for any injustice in mine hands: also my prayer is pure.

16:17  ač násilí na mých rukou nelpí a má modlitba je ryzí.

16:17  Já přece nemám na rukou násilí, má modlitba je bez poskvrny!

16:17  Přitom na mých rukou není násilí a má modlitba je čistá.

16:17  Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.

16:17  Not for [any] injustice in my hands: also my prayer [is] pure.

16:17  Although there is no violence in my hands, and my prayer is pure.

16:17  Not for any injustice in my hands: also my prayer is pure.

16:17  Facies mea intumuit a fletu, et palpebræ meæ caligaverunt.

16:18  These things have I suffered without the iniquity of my hand, when I offered pure prayers to God.

16:18  O earth, cover not thou my blood, and let my cry have no place.

16:18  Země, krev mou nepřikrývej, můj křik ať nenajde místa klidu!

16:18  Země, nepřikrývej moji krev, můj křik ať odpočinku nedojde!

16:18  Země, nepřikrývej mou krev, ať není místo odpočinku pro můj úpěnlivý křik.

16:18  Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.

16:18  O earth, cover not thou my blood, and let my cry have no place.

16:18  "Earth, do not cover my blood. Let my cry have no place to rest.

16:18  O earth, cover not you my blood, and let my cry have no place.

16:18  Hæc passus sum absque iniquitate manus meæ, cum haberem mundas ad Deum preces.

16:19  O earth, cover not thou my blood, neither let my cry find a hiding place in thee.

16:19  Also now, behold, my witness is in heaven, and my record is on high.

16:19  Ale nyní, hle, mám svědka na nebesích, můj přímluvce je na výšinách.

16:19  Mám svědka v nebi právě teď, tam nahoře mám svého přímluvce.

16:19  Již nyní, hle, na nebesích je můj svědek a na výšinách můj přímluvce.

16:19  Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.

16:19  Also now, behold, my witness [is] in heaven, and my record [is] on high.

16:19  Even now, behold, my witness is in heaven. He who vouches for me is on high.

16:19  Also now, behold, my witness is in heaven, and my record is on high.

16:19  Terra, ne operias sanguinem meum, neque inveniat in te locum latendi clamor meus :

16:20  For behold my witness is in heaven, and he that knoweth my conscience is on high.

16:20  My friends scorn me: but mine eye poureth out tears unto God.

16:20  Ať se mi přátelé posmívají, moje oko hledí v slzách k Bohu.

16:20  Když se mi vysmívají přátelé, k Bohu přes slzy dívám se.

16:20  ⌈Mí přátelé jsou mi prostředníky; mé oko prolévá slzy před Bohem.⌉

16:20  Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.

16:20  My friends scorn me: [but] my eye poureth out [tears] to God.

16:20  My friends scoff at me. My eyes pour out tears to God,

16:20  My friends scorn me: but my eye pours out tears to God.

16:20  ecce enim in cælo testis meus, et conscius meus in excelsis.

16:21  My friends are full of words: my eye poureth out tears to God.

16:21  O that one might plead for a man with God, as a man pleadeth for his neighbour!

16:21  Kéž je muži dáno hájit se před Bohem, lidskému synu před jeho bližním.

16:21  Kéž by se člověk mohl s Bohem přít, jako se přou lidé s přáteli!

16:21  Nechť může někdo vést za muže spor s Bohem, lidský syn za svého bližního.

16:21  Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.

16:21  O that one might plead for a man with God, as a man [pleadeth] for his neighbor!

16:21  that he would maintain the right of a man with God, of a son of man with his neighbor!

16:21  O that one might plead for a man with God, as a man pleads for his neighbor!

16:21  Verbosi amici mei : ad Deum stillat oculus meus :

16:22  And O that a man might so be judged with God, as the son of man is judged with his companion!

16:22  When a few years are come, then I shall go the way whence I shall not return.

16:22  Vždyť až přejde počet mých let, půjdu stezkou, z níž se nenavrátím.

16:22  Roky mně odměřené se chýlí ke konci, odcházím na cestu, z níž se nevrátím.

16:22  Protože přejdou vyměřená léta, a půjdu stezkou, z níž se nevrátím.

16:22  Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.

16:22  When a few years are come, then I shall go the way [whence] I shall not return.

16:22  For when a few years are come, I shall go the way from whence I shall not return.

16:22  When a few years are come, then I shall go the way from where I shall not return.

16:22  atque utinam sic judicaretur vir cum Deo, quomodo judicatur filius hominis cum collega suo.

16:23  For behold short years pass away, and I am walking in a path by which I shall not return.

16:23  Ecce enim breves anni transeunt, et semitam per quam non revertar ambulo.