DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Job - 16

16:1  Then Job answered, and said:

16:1  Then Job answered and said,

16:1  Jób na to odpověděl:

16:1  Job na to řekl:

16:1  Nato Jób odpověděl. Řekl:

16:1  A odpovídaje Job, řekl:

16:1  Respondens autem Job, dixit :

16:2  I have often heard such things as these: you are all troublesome comforters.

16:2  I have heard many such things: miserable comforters are ye all.

16:2  „Slyšel jsem už mnoho podobného, těšíte mě všichni jen trápením.

16:2  „Už jsem těch věcí slyšel přespříliš – jako těšitelé jste ukrutní!

16:2  Slov, jako jsou tato, jsem už slyšel mnoho. Jste všichni ⌈mizerní utěšitelé.⌉

16:2  Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.

16:2  Audivi frequenter talia : consolatores onerosi omnes vos estis.

16:3  Shall windy words have no end? or is it any trouble to thee to speak?

16:3  Shall vain words have an end? or what emboldeneth thee that thou answerest?

16:3  Kdypak skončí to mluvení do větru? Co tě rozjitřuje, že tak odpovídáš?

16:3  Prý: ‚Kdy už skončí to mluvení do větru?‘ Nebo: ‚Co tě dráždí ke tvým výlevům?‘

16:3  ⌈Jestlipak budou mít konec ta nadutá slova? Nebo co tě popouzí, že takhle odpovídáš?⌉

16:3  Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?

16:3  Numquid habebunt finem verba ventosa ? aut aliquid tibi molestum est, si loquaris ?

16:4  I also could speak like you: and would God your soul were for my soul.

16:4  I also could speak as ye do: if your soul were in my soul’s stead, I could heap up words against you, and shake mine head at you.

16:4  Také bych mohl mluvit jako vy, kdybyste vy byli na mém místě, ohánět se proti vám slovy, potřásat nad vámi hlavou.

16:4  I já bych uměl mluvit jako vy, kdybyste na mém místě usedli. Svými řečmi bych vás uměl zahrnout, potřásat nad vámi hlavou svou.

16:4  I já bych mohl mluvit jako vy, ⌈kdybyste byli na mém místě,⌉ ohánět se proti vám výroky a potřásat nad vámi hlavou.

16:4  Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?

16:4  Poteram et ego similia vestri loqui, atque utinam esset anima vestra pro anima mea :

16:5  I would comfort you also with words, and would wag my head over you.

16:5  But I would strengthen you with my mouth, and the moving of my lips should asswage your grief.

16:5  Já bych vám však svými ústy dodával odvahu, svými rty bych šetrně projevil soustrast.

16:5  Svými ústy bych vás ale povzbudil, slova mých rtů by byla útěchou.

16:5  Posiloval bych vás svými ústy a soustrast mých rtů ⌈by byla šetrná.⌉

16:5  Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.

16:5  consolarer et ego vos sermonibus, et moverem caput meum super vos ;

16:6  I would strengthen you with my mouth, and would move my lips, as sparing you.

16:6  Though I speak, my grief is not asswaged: and though I forbear, what am I eased?

16:6  Promluvím-li, nezůstanu ušetřen bolesti, když od toho upustím, co ztratím?

16:6  Mluvím-li, má bolest se nemírní, mlčím-li, v čem se mi uleví?

16:6  Jestliže promluvím, má bolest tím nebude zmírněna; zanechám–li toho, ⌈v čem se mi ulehčí?⌉

16:6  Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.

16:6  roborarem vos ore meo, et moverem labia mea, quasi parcens vobis.

16:7  But what shall I do? If I speak, my pain will not rest: and if I hold my peace, it will not depart from me.

16:7  But now he hath made me weary: thou hast made desolate all my company.

16:7  Naplňuje mě teď, Bože, malomyslností, že jsi zpustošil celou mou pospolitost.

16:7  Teď jsi mě, Bože, opravdu vysílil. Zničils mě i mé nejbližší!

16:7  Už mě zcela unavil. Zpustošil jsi celou mou pospolitost.

16:7  Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.

16:7  Sed quid agam ? Si locutus fuero, non quiescet dolor meus, et si tacuero, non recedet a me.

16:8  But now my sorrow hath oppressed me, and all my limbs are brought to nothing.

16:8  And thou hast filled me with wrinkles, which is a witness against me: and my leanness rising up in me beareth witness to my face.

16:8  Zasáhl jsi mě, mám na to svědka, je jím má vychrtlost, ta mi to do očí dokazuje.

16:8  Vrásky na mém těle svědčí proti mně, má vyhublost vstává a obviňuje mě.

16:8  Dopadl jsi mě, stalo se to na svědectví; povstala proti mně má lež a vypovídá proti mně.

16:8  A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.

16:8  Nunc autem oppressit me dolor meus, et in nihilum redacti sunt omnes artus mei.

16:9  My wrinkles bear witness against me, and a false speaker riseth up against my face, contradicting me.

16:9  He teareth me in his wrath, who hateth me: he gnasheth upon me with his teeth; mine enemy sharpeneth his eyes upon me.

16:9  Jeho hněv mě rozsápal, zanevřel na mě, skřípe na mě svými zuby; můj protivník zaostřuje na mě svůj zrak.

16:9  Zuřivě drásá mě Bůh, nenávidí mě, můj sok proti mně zuby skřípe, probodává mě pohledem.

16:9  Jeho hněv propukl a ⌈zanevřel na mě,⌉ skřípal na mě zuby; můj protivník na mě zaostřuje své oči.

16:9  Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.

16:9  Rugæ meæ testimonium dicunt contra me, et suscitatur falsiloquus adversus faciem meam, contradicens mihi.

16:10  He hath gathered together his fury against me, and threatening me he hath gnashed with his teeth upon me: my enemy hath beheld me with terrible eyes.

16:10  They have gaped upon me with their mouth; they have smitten me upon the cheek reproachfully; they have gathered themselves together against me.

16:10  Dokořán na mně otvírají ústa, potupně mě políčkují a všichni se na mě hrnou.

16:10  Kdekdo si na mě ústa otevře, s posměchem bijí mě do tváře, všichni se srotili proti mně.

16:10  Otevřeli na mě ⌈svá ústa,⌉ ⌈potupně mě bili do tváře,⌉ společně se proti mně hrnou.

16:10  Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.

16:10  Collegit furorem suum in me, et comminans mihi, infremuit contra me dentibus suis : hostis meus terribilibus oculis me intuitus est.

16:11  They have opened their mouths upon me, and reproaching me they have struck me on the cheek, they are filled with my pains.

16:11  God hath delivered me to the ungodly, and turned me over into the hands of the wicked.

16:11  Bůh mně dal v plen padouchovi, napospas mě vydal spárům svévolníků.

16:11  Bůh mě dal napospas ničemům, předhodil mě zlosynům.

16:11  Bůh mě vydá v plen padouchovi, vydá mě na pospas do rukou ničemů.

16:11  Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.

16:11  Aperuerunt super me ora sua, et exprobrantes percusserunt maxillam meam : satiati sunt pœnis meis.

16:12  God hath shut me up with the unjust man, and hath delivered me into the hands of the wicked.

16:12  I was at ease, but he hath broken me asunder: he hath also taken me by my neck, and shaken me to pieces, and set me up for his mark.

16:12  Žil jsem poklidně, on však mnou zacloumal, uchopil mě za šíji a roztříštil mě; učinil mě svým terčem.

16:12  Žil jsem v poklidu – vtom na mě udeřil, chytil mě za krk a bil a bil! Udělal si ze mě terč,

16:12  Byl jsem spokojený, ale zacloumal se mnou, ⌈uchopil mě za šíji a roztříštil mě.⌉ Postavil si mě za terč.

16:12  Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.

16:12  Conclusit me Deus apud iniquum, et manibus impiorum me tradidit.

16:13  I that was formerly so wealthy, am all on a sudden broken to pieces: he hath taken me by my neck, he hath broken me, and hath set me up to be his mark.

16:13  His archers compass me round about, he cleaveth my reins asunder, and doth not spare; he poureth out my gall upon the ground.

16:13  Obklíčili mě jeho střelci, nelítostně roztíná mé ledví, moji žluč vylévá na zem.

16:13  zasypává mě deštěm střel. Bez milosti mě seká do slabin, mou žluč nechá stříkat po zemi.

16:13  Obklíčí mě jeho lukostřelci, probodne mé ledviny a nebude mít soucit. Mou žluč vylije na zem.

16:13  Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.

16:13  Ego ille quondam opulentus, repente contritus sum : tenuit cervicem meam, confregit me, et posuit me sibi quasi in signum.

16:14  He hath compassed me round about with his lances, he hath wounded my loins, he hath not spared, and hath poured out my bowels on the earth,

16:14  He breaketh me with breach upon breach, he runneth upon me like a giant.

16:14  Drásá mě, jsem celý rozdrásaný, doráží na mě jako bohatýr.

16:14  Dává mi jeden úder za druhým, vrhá se na mě jako válečník.

16:14  ⌈Bude mě drásat, rána za ranou;⌉ vyběhne proti mně jako hrdina.

16:14  Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.

16:14  Circumdedit me lanceis suis ; convulneravit lumbos meos : non pepercit, et effudit in terra viscera mea.

16:15  He hath torn me with wound upon wound, he hath rushed in upon me like a giant.

16:15  I have sewed sackcloth upon my skin, and defiled my horn in the dust.

16:15  Na svou zjizvenou kůži jsem si vzal žínici, svůj roh jsem do prachu sklonil.

16:15  Zjizvenou kůži pytlem zakryl jsem, svým čelem ryji zem.

16:15  Na kůži ⌈jsem si sešil pytlovinu,⌉ svůj roh jsem sklonil do prachu.

16:15  Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.

16:15  Concidit me vulnere super vulnus : irruit in me quasi gigas.

16:16  I have sowed sackcloth upon my skin, and have covered my flesh with ashes.

16:16  My face is foul with weeping, and on my eyelids is the shadow of death;

16:16  Tvář mi opuchla od pláče, na má víčka padlo šero smrti,

16:16  Tvář mi od pláče opuchla, stín smrti mi leží na víčkách.

16:16  Tvář mi opuchla od pláče, na mých víčkách je nejhlubší tma.

16:16  Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.

16:16  Saccum consui super cutem meam, et operui cinere carnem meam.

16:17  My face is swollen with weeping, and my eyelids are dim.

16:17  Not for any injustice in mine hands: also my prayer is pure.

16:17  ač násilí na mých rukou nelpí a má modlitba je ryzí.

16:17  Já přece nemám na rukou násilí, má modlitba je bez poskvrny!

16:17  Přitom na mých rukou není násilí a má modlitba je čistá.

16:17  Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.

16:17  Facies mea intumuit a fletu, et palpebræ meæ caligaverunt.

16:18  These things have I suffered without the iniquity of my hand, when I offered pure prayers to God.

16:18  O earth, cover not thou my blood, and let my cry have no place.

16:18  Země, krev mou nepřikrývej, můj křik ať nenajde místa klidu!

16:18  Země, nepřikrývej moji krev, můj křik ať odpočinku nedojde!

16:18  Země, nepřikrývej mou krev, ať není místo odpočinku pro můj úpěnlivý křik.

16:18  Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.

16:18  Hæc passus sum absque iniquitate manus meæ, cum haberem mundas ad Deum preces.

16:19  O earth, cover not thou my blood, neither let my cry find a hiding place in thee.

16:19  Also now, behold, my witness is in heaven, and my record is on high.

16:19  Ale nyní, hle, mám svědka na nebesích, můj přímluvce je na výšinách.

16:19  Mám svědka v nebi právě teď, tam nahoře mám svého přímluvce.

16:19  Již nyní, hle, na nebesích je můj svědek a na výšinách můj přímluvce.

16:19  Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.

16:19  Terra, ne operias sanguinem meum, neque inveniat in te locum latendi clamor meus :

16:20  For behold my witness is in heaven, and he that knoweth my conscience is on high.

16:20  My friends scorn me: but mine eye poureth out tears unto God.

16:20  Ať se mi přátelé posmívají, moje oko hledí v slzách k Bohu.

16:20  Když se mi vysmívají přátelé, k Bohu přes slzy dívám se.

16:20  ⌈Mí přátelé jsou mi prostředníky; mé oko prolévá slzy před Bohem.⌉

16:20  Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.

16:20  ecce enim in cælo testis meus, et conscius meus in excelsis.

16:21  My friends are full of words: my eye poureth out tears to God.

16:21  O that one might plead for a man with God, as a man pleadeth for his neighbour!

16:21  Kéž je muži dáno hájit se před Bohem, lidskému synu před jeho bližním.

16:21  Kéž by se člověk mohl s Bohem přít, jako se přou lidé s přáteli!

16:21  Nechť může někdo vést za muže spor s Bohem, lidský syn za svého bližního.

16:21  Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.

16:21  Verbosi amici mei : ad Deum stillat oculus meus :

16:22  And O that a man might so be judged with God, as the son of man is judged with his companion!

16:22  When a few years are come, then I shall go the way whence I shall not return.

16:22  Vždyť až přejde počet mých let, půjdu stezkou, z níž se nenavrátím.

16:22  Roky mně odměřené se chýlí ke konci, odcházím na cestu, z níž se nevrátím.

16:22  Protože přejdou vyměřená léta, a půjdu stezkou, z níž se nevrátím.

16:22  Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.

16:22  atque utinam sic judicaretur vir cum Deo, quomodo judicatur filius hominis cum collega suo.

16:23  For behold short years pass away, and I am walking in a path by which I shall not return.

16:23  Ecce enim breves anni transeunt, et semitam per quam non revertar ambulo.