DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Job - 4

4:1  Then Eliphaz, the Themanite, answered, and said:

4:1  Then Eliphaz the Temanite answered and said,

4:1  Na to navázal Elífaz Témanský slovy:

4:1  Elifaz Temanský mu na to řekl:

4:1  Tu odpověděl Elífaz Témanský. Řekl:

4:1  Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

4:1  Then Eliphaz the Temanite answered and said,

4:1  Then Eliphaz the Temanite answered,

4:1  Then Eliphaz the Temanite answered and said,

4:1  Respondens autem Eliphaz Themanites, dixit :

4:2  If we begin to speak to thee, perhaps thou wilt take it ill; but who can withhold the words he hath conceived?

4:2  If we assay to commune with thee, wilt thou be grieved? but who can withhold himself from speaking?

4:2  „Neponeseš těžce, zkusí-li to někdo s tebou mluvit? Kdo se však dokáže zdržet domluv?

4:2  „Sneseš, když na tebe někdo promluví? Je těžké neříci vůbec nic.

4:2  Což nebudeš mrzutý, zkusí–li s tebou někdo mluvit? Jenže kdo by dokázal zadržet řeč?

4:2  Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?

4:2  [If] we essay to commune with thee, wilt thou be grieved? but who can refrain from speaking?

4:2  "If someone ventures to talk with you, will you be grieved? But who can withhold himself from speaking?

4:2  If we assay to commune with you, will you be grieved? but who can withhold himself from speaking?

4:2  Si cœperimus loqui tibi, forsitan moleste accipies ; sed conceptum sermonem tenere quis poterit ?

4:3  Behold thou hast taught many, and thou hast strengthened the weary hands:

4:3  Behold, thou hast instructed many, and thou hast strengthened the weak hands.

4:3  Hle, tys napomínal mnohé, ruce ochablé jsi posiloval,

4:3  v Sám přece dovedls mnohé poučit, pokleslým rukám jsi uměl dodat sil.

4:3  Hle, sám jsi mnohé káznil a posiloval jsi malátné ruce.

4:3  Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.

4:3  Behold, thou hast instructed many, and thou hast strengthened the weak hands.

4:3  Behold, you have instructed many, you have strengthened the weak hands.

4:3  Behold, you have instructed many, and you have strengthened the weak hands.

4:3  Ecce docuisti multos, et manus lassas roborasti ;

4:4  Thy words have confirmed them that were staggering, and thou hast strengthened the trembling knees:

4:4  Thy words have upholden him that was falling, and thou hast strengthened the feeble knees.

4:4  tvé domluvy pozvedaly klopýtajícího, podlomená kolena jsi utvrzoval.

4:4  Tvá slova klopýtajícího zvedala, posiloval jsi podlomená kolena.

4:4  Tvé výroky podpíraly klopýtajícího, upevňoval jsi klesající kolena.

4:4  Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.

4:4  Thy words have upheld him that was falling, and thou hast strengthened the feeble knees.

4:4  Your words have supported him who was falling, You have made firm the feeble knees.

4:4  Your words have upheld him that was falling, and you have strengthened the feeble knees.

4:4  vacillantes confirmaverunt sermones tui, et genua trementia confortasti.

4:5  But now the scourge is come upon thee, and thou faintest: It hath touched thee, and thou art troubled.

4:5  But now it is come upon thee, and thou faintest; it toucheth thee, and thou art troubled.

4:5  Teď došlo na tebe a těžce to neseš, sotva tě to zasáhlo, hned naplněn jsi hrůzou.

4:5  Teď došlo na tebe – a neseš to těžce; tebe to zasáhlo, a děsíš se.

4:5  Protože však teď došlo na tebe, jsi mrzutý; udeřilo to právě na tebe a děsíš se.

4:5  Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.

4:5  But now it hath come upon thee, and thou faintest; it toucheth thee, and thou art troubled.

4:5  But now it is come to you, and you faint. It touches you, and you are troubled.

4:5  But now it is come on you, and you faint; it touches you, and you are troubled.

4:5  Nunc autem venit super te plaga, et defecisti ; tetigit te, et conturbatus es.

4:6  Where is thy fear, thy fortitude, thy patience, and the perfection of thy ways?

4:6  Is not this thy fear, thy confidence, thy hope, and the uprightness of thy ways?

4:6  Nedůvěřuješ už ve svou bohabojnost? Nedává ti naději tvůj bezúhonný život?

4:6  Už není ti oporou zbožnost tvá? Tvá bezúhonnost už ti naději nedává?

4:6  ⌈Což není bohabojnost tvým spolehnutím a bezúhonnost tvých cest tvou nadějí?⌉

4:6  Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?

4:6  [Is] not [this] thy fear, thy confidence, thy hope, and the uprightness of thy ways?

4:6  Isn't your piety your confidence? Isn't the integrity of your ways your hope?

4:6  Is not this your fear, your confidence, your hope, and the uprightness of your ways?

4:6  Ubi est timor tuus, fortitudo tua, patientia tua, et perfectio viarum tuarum ?

4:7  Remember, I pray thee, who ever perished being innocent? or when were the just destroyed?

4:7  Remember, I pray thee, who ever perished, being innocent? or where were the righteous cut off?

4:7  Jen se rozpomeň, kdo z nevinných kdy zhynul? Kde upadli přímí do záhuby?

4:7  Zhynul snad někdy nevinný? Vzpomeň si! Kde byli vyhlazeni poctiví?

4:7  Uvědom si konečně: Kdo nevinný kdy zahynul a kde byli přímí vyhlazeni?

4:7  Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?

4:7  Remember, I pray thee, who [ever] perished, being innocent? or where were the righteous cut off;

4:7  "Remember, now, whoever perished, being innocent? Or where were the upright cut off?

4:7  Remember, I pray you, who ever perished, being innocent? or where were the righteous cut off?

4:7  Recordare, obsecro te, quis umquam innocens periit ? aut quando recti deleti sunt ?

4:8  On the contrary, I have seen those who work iniquity, and sow sorrows, and reap them,

4:8  Even as I have seen, they that plow iniquity, and sow wickedness, reap the same.

4:8  Pokud jsem já viděl, jen ti, kdo se obírají ničemnostmi, ti, kdo rozsívají trápení, je také sklidí.

4:8  Ti, kdo ořou zlo, pokud vím, ti, kdo rozsévají trápení, je sklízejí.

4:8  Podle toho, co jsem viděl, ti, ⌈kdo orají nepravost⌉ a rozsévají trápení, také ho sklidí.

4:8  Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.

4:8  Even as I have seen, they that plow iniquity, and sow wickedness, reap the same.

4:8  According to what I have seen, those who plow iniquity, and sow trouble, reap the same.

4:8  Even as I have seen, they that plow iniquity, and sow wickedness, reap the same.

4:8  Quin potius vidi eos qui operantur iniquitatem, et seminant dolores, et metunt eos,

4:9  Perishing by the blast of God, and consumed by the spirit of his wrath.

4:9  By the blast of God they perish, and by the breath of his nostrils are they consumed.

4:9  Hynou Božím dechem, když zavane jeho hněv, je s nimi konec.

4:9  Dechem Božím zahynou, závanem jeho hněvu se rozplynou.

4:9  Hynou ⌈Božím dýchnutím⌉ a závanem jeho hněvu pomíjejí.

4:9  Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.

4:9  By the blast of God they perish, and by the breath of his nostrils are they consumed.

4:9  By the breath of God they perish. By the blast of his anger are they consumed.

4:9  By the blast of God they perish, and by the breath of his nostrils are they consumed.

4:9  flante Deo perisse, et spiritu iræ ejus esse consumptos.

4:10  The roaring of the lion, and the voice of the lioness, and the teeth of the whelps of lions, are broken:

4:10  The roaring of the lion, and the voice of the fierce lion, and the teeth of the young lions, are broken.

4:10  Lev řve, kňučí mladý lvíček, lvíčatům jsou zuby vyraženy.

4:10  Lev umí řvát a šelma zavrčí, i lví tesáky se ale vylomí.

4:10  Řev lva, hlas krále zvířat, je umlčen, zuby mladých lvů jsou vyraženy.

4:10  Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.

4:10  The roaring of the lion, and the voice of the fierce lion, and the teeth of the young lions, are broken.

4:10  The roaring of the lion, and the voice of the fierce lion, the teeth of the young lions, are broken.

4:10  The roaring of the lion, and the voice of the fierce lion, and the teeth of the young lions, are broken.

4:10  Rugitus leonis, et vox leænæ, et dentes catulorum leonum contriti sunt.

4:11  The tiger hath perished for want of prey, and the young lions are scattered abroad.

4:11  The old lion perisheth for lack of prey, and the stout lion’s whelps are scattered abroad.

4:11  Bez úlovku hyne lev a lví mláďata se rozeběhnou.

4:11  Bez kořisti pojde i silný lev, smečka lvíčat se rozprchne.

4:11  Starý lev hyne nedostatkem potravy, mláďata lvice budou rozptýlena.

4:11  Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.

4:11  The old lion perisheth for lack of prey, and the stout lion's whelps are scattered abroad.

4:11  The old lion perishes for lack of prey. The cubs of the lioness are scattered abroad.

4:11  The old lion perishes for lack of prey, and the stout lion's whelps are scattered abroad.

4:11  Tigris periit, eo quod non haberet prædam, et catuli leonis dissipati sunt.

4:12  Now there was a word spoken to me in private, and my ears by stealth, as it were, received the veins of its whisper.

4:12  Now a thing was secretly brought to me, and mine ear received a little thereof.

4:12  Cosi se ke mně přikradlo, mé ucho zachytilo šelest;

4:12  Dostalo se mi tajné sdělení, ušima jsem jen šepot pochytil.

4:12  ⌈Ke mně pak se přikradlo slovo, mé ucho z něj zachytilo šepot.⌉

4:12  Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.

4:12  Now a thing was secretly brought to me, and my ear received a small sound of it.

4:12  "Now a thing was secretly brought to me. My ear received a whisper of it.

4:12  Now a thing was secretly brought to me, and my ear received a little thereof.

4:12  Porro ad me dictum est verbum absconditum, et quasi furtive suscepit auris mea venas susurri ejus.

4:13  In the horror of a vision by night, when deep sleep is wont to hold men,

4:13  In thoughts from the visions of the night, when deep sleep falleth on men,

4:13  při přemítání o nočních viděních, když na lidi se snáší mrákota,

4:13  Nočními vidinami byl jsem rozrušen, když lidi zmáhá těžký sen.

4:13  Při přemítání zneklidněném z ⌈nočních vidění,⌉ když na lidi padá ⌈hluboký spánek,⌉

4:13  V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,

4:13  In thoughts from the visions of the night, when deep sleep falleth on men.

4:13  In thoughts from the visions of the night, when deep sleep falls on men,

4:13  In thoughts from the visions of the night, when deep sleep falls on men,

4:13  In horrore visionis nocturnæ, quando solet sopor occupare homines,

4:14  Fear seized upon me, and trembling, and all my bones were affrighted:

4:14  Fear came upon me, and trembling, which made all my bones to shake.

4:14  přepadl mě strach a třásl jsem se, všechny kosti se mi strachem chvěly,

4:14  Strach mě přepadl, začal jsem se třást, do morku kostí děs mnou pronikal.

4:14  obestřel mne strach a třes a všechny mé kosti se rozechvěly.

4:14  Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.

4:14  Fear came upon me, and trembling, which made all my bones to shake.

4:14  fear came on me, and trembling, which made all my bones shake.

4:14  Fear came on me, and trembling, which made all my bones to shake.

4:14  pavor tenuit me, et tremor, et omnia ossa mea perterrita sunt ;

4:15  And when a spirit passed before me, the hair of my flesh stood up.

4:15  Then a spirit passed before my face; the hair of my flesh stood up:

4:15  když jakýsi duch mě míjel, chlupy se mi zježily po těle.

4:15  Duch se mi tehdy mihnul před tváří, chlupy na těle se mi zježily.

4:15  Pak přes mou tvář přechází závan, zježí mi chlupy na těle.

4:15  Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.

4:15  Then a spirit passed before my face; the hair of my flesh stood up:

4:15  Then a spirit passed before my face. The hair of my flesh stood up.

4:15  Then a spirit passed before my face; the hair of my flesh stood up:

4:15  et cum spiritus, me præsente, transiret, inhorruerunt pili carnis meæ.

4:16  There stood one whose countenance I knew not, an image before my eyes, and I heard the voice, as it were, of a gentle wind.

4:16  It stood still, but I could not discern the form thereof: an image was before mine eyes, there was silence, and I heard a voice, saying,

4:16  Stanul - ale jeho zjev jsem nerozeznal, jen podoba jakási stanula před mým zrakem a v tichu jsem slyšel hlas:

4:16  Zastavil se, podobu ale nešlo rozeznat, jen zjev jakýsi před mýma očima, pak šepot, když zaslechl jsem hlas:

4:16  Zastaví se, ale nerozeznám jeho vzhled; nějaký zjev je před mýma očima. Nastane ticho a uslyším hlas:

4:16  Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:

4:16  It stood still, but I could not discern its form: an image [was] before my eyes, [there was] silence, and I heard a voice, [saying],

4:16  It stood still, but I couldn't discern its appearance. A form was before my eyes. Silence, then I heard a voice, saying,

4:16  It stood still, but I could not discern the form thereof: an image was before my eyes, there was silence, and I heard a voice, saying,

4:16  Stetit quidam, cujus non agnoscebam vultum, imago coram oculis meis, et vocem quasi auræ lenis audivi.

4:17  Shall man be justified in comparison of God, or shall a man be more pure than his maker?

4:17  Shall mortal man be more just than God? shall a man be more pure than his maker?

4:17  ‚Což je člověk spravedlivější než Bůh, čistší muž než jeho Učinitel?‘

4:17  ‚Copak je smrtelník v právu před Bohem? Je člověk čistý před svým Stvořitelem?

4:17  Což může být smrtelný člověk ⌈před Bohem spravedlivý? Může snad být muž čistý před svým Tvůrcem?⌉

4:17  Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?

4:17  Shall mortal man be more just than God? shall a man be more pure than his maker?

4:17  'Shall mortal man be more just than God? Shall a man be more pure than his Maker?

4:17  Shall mortal man be more just than God? shall a man be more pure than his maker?

4:17  Numquid homo, Dei comparatione, justificabitur ? aut factore suo purior erit vir ?

4:18  Behold, they that serve him are not steadfast, and in his angels he found wickedness:

4:18  Behold, he put no trust in his servants; and his angels he charged with folly:

4:18  Nemůže-li věřit vlastním služebníkům, shledává-li omylnost i na andělech,

4:18  Ani na své služebníky se Bůh nespoléhá, dokonce i na andělích najde kaz.

4:18  Jestliže nevěří svým otrokům a ⌈své anděly pokládá za omylné,⌉

4:18  Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.

4:18  Behold, he put no trust in his servants; and his angels he charged with folly:

4:18  Behold, he puts no trust in his servants. He charges his angels with error.

4:18  Behold, he put no trust in his servants; and his angels he charged with folly:

4:18  Ecce qui serviunt ei, non sunt stabiles, et in angelis suis reperit pravitatem ;

4:19  How much more shall they that dwell in houses of clay, who have an earthly foundation, be consumed as with the moth?

4:19  How much less in them that dwell in houses of clay, whose foundation is in the dust, which are crushed before the moth?

4:19  tím spíš na těch, kteří přebývají ve hliněných domech a svým základem tkví v prachu; ty rozmáčkne snadnějši než mola.

4:19  Co potom s těmi, kdo žijí v domech hliněných, jež mají v prachu základy? Rozmáčknout je lze snáze než mola,

4:19  čím spíše ti, kteří bydlí v domech z hlíny, jejichž základy tkví v prachu, budou sraženi ⌈snáze než⌉ mol.

4:19  Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.

4:19  How much less [in] them that dwell in houses of clay, whose foundation [is] in the dust, [who] are crushed before the moth?

4:19  How much more, those who dwell in houses of clay, whose foundation is in the dust, who are crushed before the moth!

4:19  How much less in them that dwell in houses of clay, whose foundation is in the dust, which are crushed before the moth?

4:19  quanto magis hi qui habitant domos luteas, qui terrenum habent fundamentum, consumentur velut a tinea ?

4:20  From morning till evening they shall be cut down: and because no one understandeth, they shall perish for ever.

4:20  They are destroyed from morning to evening: they perish for ever without any regarding it.

4:20  Než se setká ráno s večerem, už budou rozdrceni, nežli si to uvědomí, navždy zhynou.

4:20  drceni bývají od rána do večera. Bez povšimnutí navždy zahynou,

4:20  Od rána do večera budou rozdrceni; bez povšimnutí navždy zahynou.

4:20  Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.

4:20  They are destroyed from morning to evening: they perish for ever without any regarding [it].

4:20  Between morning and evening they are destroyed. They perish forever without any regarding it.

4:20  They are destroyed from morning to evening: they perish for ever without any regarding it.

4:20  De mane usque ad vesperam succidentur ; et quia nullus intelligit, in æternum peribunt.

4:21  And they that shall be left, shall be taken away from them: they shall die, and not in wisdom.

4:21  Doth not their excellency which is in them go away? they die, even without wisdom.

4:21  Bývá s nimi vytrženo i jejich stanové lano; umírají, ale ne v moudrosti.

4:21  lano jejich stanu bude strženo, zemřou a moudří nebudou!‘

4:21  ⌈Což jim nebylo vytrženo stanové lano?⌉ Zemřou, ne však s moudrostí.

4:21  Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.

4:21  Doth not their excellence [which is] in them depart? they die, even without wisdom.

4:21  Isn't their tent cord plucked up within them? They die, and that without wisdom.'

4:21  Does not their excellency which is in them go away? they die, even without wisdom.

4:21  Qui autem reliqui fuerint, auferentur ex eis ; morientur, et non in sapientia.