CzeB21 - Job - 4

4:1  Elifaz Temanský mu na to řekl:

4:2  „Sneseš, když na tebe někdo promluví? Je těžké neříci vůbec nic.

4:3  v Sám přece dovedls mnohé poučit, pokleslým rukám jsi uměl dodat sil.

4:4  Tvá slova klopýtajícího zvedala, posiloval jsi podlomená kolena.

4:5  Teď došlo na tebe – a neseš to těžce; tebe to zasáhlo, a děsíš se.

4:6  Už není ti oporou zbožnost tvá? Tvá bezúhonnost už ti naději nedává?

4:7  Zhynul snad někdy nevinný? Vzpomeň si! Kde byli vyhlazeni poctiví?

4:8  Ti, kdo ořou zlo, pokud vím, ti, kdo rozsévají trápení, je sklízejí.

4:9  Dechem Božím zahynou, závanem jeho hněvu se rozplynou.

4:10  Lev umí řvát a šelma zavrčí, i lví tesáky se ale vylomí.

4:11  Bez kořisti pojde i silný lev, smečka lvíčat se rozprchne.

4:12  Dostalo se mi tajné sdělení, ušima jsem jen šepot pochytil.

4:13  Nočními vidinami byl jsem rozrušen, když lidi zmáhá těžký sen.

4:14  Strach mě přepadl, začal jsem se třást, do morku kostí děs mnou pronikal.

4:15  Duch se mi tehdy mihnul před tváří, chlupy na těle se mi zježily.

4:16  Zastavil se, podobu ale nešlo rozeznat, jen zjev jakýsi před mýma očima, pak šepot, když zaslechl jsem hlas:

4:17  ‚Copak je smrtelník v právu před Bohem? Je člověk čistý před svým Stvořitelem?

4:18  Ani na své služebníky se Bůh nespoléhá, dokonce i na andělích najde kaz.

4:19  Co potom s těmi, kdo žijí v domech hliněných, jež mají v prachu základy? Rozmáčknout je lze snáze než mola,

4:20  drceni bývají od rána do večera. Bez povšimnutí navždy zahynou,

4:21  lano jejich stanu bude strženo, zemřou a moudří nebudou!‘