CzeB21 - Job - 6

6:1  Job na to řekl:

6:2  „Kéž by se má muka dala zvážit, na váhy kéž by se vešla bída má!

6:3  Byla by těžší, než je písek v moři – to proto slovy se téměř zalykám.

6:4  Šípy Všemohoucího se do mě zabodly, jejich jed se mi vpíjí do ducha, Boží hrůzy mě obkličují ze všech stran.

6:5  Hýká snad osel, když má dost trávy? Bučí snad vůl, když má krmení?

6:6  Copak se jí mdlé jídlo bez soli? Copak má nějakou chuť sliz?

6:7  Tyto věci se mi z duše protiví, z takového jídla je mi k zvracení!

6:8  Kéž by se mé přání konečně splnilo, kéž by Bůh naplnil mou naději –

6:9  že by mě Bůh ráčil rozmáčknout, mávnutím ruky mě zahubit.

6:10  Pak by mi mohlo sloužit k útěše, i když se svíjím v krutých bolestech, že slovům Svatého jsem se nevzepřel.

6:11  Copak mám sílu, abych to vydržel? Copak mě ještě něco čeká v životě?

6:12  Copak je má síla z kamene? Copak je mé tělo bronzové?

6:13  Copak si mohu nějak pomoci? Teď, když mě úspěch opustil?

6:14  Kdo není oddaný svému příteli, úctu k Všemohoucímu opouští.

6:15  Mí bratři jsou však zrádní jako bystřiny, jak řečiště, jež brzy vymizí.

6:16  Když taje led a sníh, kalným proudem se rozvodní,

6:17  v době sucha se však vytratí, v horku se vypaří a jsou pryč.

6:18  Jejich cesty se klikatí, míří do pustin, kde zmírají.

6:19  Karavany z Temy je hledají, výpravy ze Sáby v ně doufají,

6:20  jejich důvěra je ale zamrzí – když k nim dorazí, čeká je zklamání.

6:21  Právě tak k ničemu jste teď vy: Vidíte hrůzu a jste zděšeni.

6:22  Řekl jsem snad: ‚Dejte mi něco,‘ nebo: ‚Vyplaťte mě ze svého‘?

6:23  ‚Vysvoboďte mě od nepřítele,‘ nebo: ‚Od tyranů mě zachraňte‘?

6:24  Poučte mě, a zmlknu hned, v čem jsem pochybil, mi ukažte.

6:25  Jak mohou zraňovat slova upřímná! Co vaše důkazy mohou dokázat?

6:26  To, co jsem řekl, mi chcete vytýkat? Copak jen do větru mluví ubožák?

6:27  Vy byste ale i o sirotka losovali, vlastního přítele byste prodali!

6:28  Pohleďte na mě, prosím vás – copak bych vám do očí lhal?

6:29  Přestaňte! Nepáchejte křivdu! Přestaňte! Jsem přece v právu!

6:30  Copak jsem řekl něco špatného? Copak nepoznám, co by mě zničilo?