CzeB21 - Job - 15

15:1  Elifaz Temanský mu na to řekl:

15:2  „Má mudrc hlásat jalové názory, v nitru se nadouvat větrem východním?

15:3  Má se hádat slovy bez smyslu a řečmi bez užitku?

15:4  Ty ale ohrožuješ zbožnost a bráníš rozjímání před Bohem!

15:5  Tvá ústa totiž vede špatnost a rozhodl ses mluvit prohnaně.

15:6  Tvá ústa – ne já – tě odsoudí, usvědčují tě vlastní rty!

15:7  Copak ses narodil jako první člověk? Přišel jsi na svět před horami?

15:8  To jsi naslouchal Boží tajné radě? Veškerá moudrost patří ti?

15:9  Copak víš něco, co my nevíme? Čemu rozumíš, a my ne?

15:10  Na naší straně jsou kmeti šediví, i tvého otce předčí věkem svým.

15:11  To ti nestačí ta Boží útěcha, nelíbí se ti slova laskavá?

15:12  Čím ses tak nechal unést v srdci, co ti tak zatemnilo oči,

15:13  že proti Bohu obracíš svůj hněv a z úst vypouštíš takovouto řeč?

15:14  Co je člověk? Může snad být čistý? Může být v právu, kdo je z ženy zrozený?

15:15  Ani na své anděly se Bůh nespoléhá, ani nebe není ryzí před jeho očima.

15:16  Co potom člověk zlý a zkažený, jenž hřeší, jako by vodu pil!

15:17  Něco ti povím, poslouchej, to, co jsem viděl, ti budu vyprávět,

15:18  to, co hlásají mudrci, když netají, co od svých předků přijali

15:19  (země byla dána jenom jim, nikdo cizí k nim tenkrát nepatřil):

15:20  Darebák trpí bolestí po všechny své dny, roky tyrana jsou spočteny.

15:21  Děsí se toho, co mu v uších zní, když má klid, napadá ho útočník.

15:22  Nevěří, že by unikl temnotě, neustále nad ním visí meč.

15:23  Bloudí tu jako potrava pro supy, ví, že ho očekává den temnoty.

15:24  Úzkost ho svírá, tíseň děsí ho, je jako král, jenž čeká na útok.

15:25  To proto, že proti Bohu vztáhl ruku, proti Všemohoucímu se postavil,

15:26  tvrdošíjně se vrhl proti němu obrněn svým štítem mohutným.

15:27  Svou tvář sice nechal zarůst tukem, sádlem si pokryl slabiny,

15:28  bude však bydlet ve zbořených městech, v domech, v kterých se nebydlí, které se rozpadají v sutiny.

15:29  Bohatý nezůstane, jeho moc neobstojí, jeho vliv nebude se šířit po zemi.

15:30  Takový neunikne temnotě, jeho výhonek plamen sežehne, dech Božích úst ho odvane.

15:31  Ať nikdo marně nespoléhá na marnost – prázdnota bude jeho odplatou!

15:32  Uschne, než přijde jeho čas, jeho větve se nebudou zelenat.

15:33  Bude jak réva, jež ztrácí hrozny nezralé, jako oliva, jež setřásá svůj květ.

15:34  Spolek bezbožných je neplodný, stany úplatkářů pohltí plameny.

15:35  Počnou trápení a zlo porodí, v jejich nitru se líhnou lsti!“