CzeB21 - Job - 21

21:1  Job na to řekl:

21:2  „Dobře poslouchejte, co tu vypovím – můžete mě utěšit právě tím.

21:3  Vydržte, když teď budu mluvit já, potom se zase smíte posmívat.

21:4  Copak si stěžuji na člověka? Ztrácím trpělivost jenom tak?

21:5  Pohleďte na mě a zděste se, ruku na ústa si položte!

21:6  Vždyť i já, když na to pomyslím, celý se třesu zděšením.

21:7  Jak to, že ničemové užívají života? Zatímco stárnou, jejich moc narůstá.

21:8  Jejich potomkům se daří kolem nich, své ratolesti mají na očích.

21:9  V jejich domech je pokoj bez obav, Boží hůl na ně nijak nepadá.

21:10  Jejich býk je plodný, nikdy neselže, jejich kráva rodí, o tele nepřijde.

21:11  Jejich mladí mají volnost jako beránci, jejich maličcí kolem skotačí.

21:12  Zpívají při hře tamburíny a citery, za zvuku píšťaly se veselí.

21:13  Ve štěstí tráví svoje dny, do hrobu odcházejí v pokoji.

21:14  Bohu však říkají: ‚Nech nás být! O tvých cestách nechceme vědět nic!

21:15  Kdo je to ten Všemohoucí? Proč bychom mu sloužili? K čemu by nám asi byly nějaké modlitby?‘

21:16  (Oni však to své štěstí v moci nemají. Myšlenky ničemů mě míjejí!)

21:17  Jak často ale ‚svíce darebáků zhasíná‘? Přichází na ně pohroma? Naděluje jim bolesti rozhněvaný Bůh?

21:18  Bývají jako sláma ve větru, jako plevy, jež vichr odnesl?

21:19  Řeknete: ‚Bůh jeho trest odkládá pro děti.‘ – Ať raději odplatí jemu, aby se poučil!

21:20  Ať vidí svou zkázu vlastníma očima, hněvání Všemohoucího ať vypije si sám!

21:21  Bude mu snad potom záležet na rodině, až jeho měsíce dojdou do konce?

21:22  Chce tu snad někdo Boha poučit? On přece soudí všechno na nebi!

21:23  Jeden umírá v plné síle, v klidu a zcela spokojen,

21:24  stehna obalená tukem a kosti morkem nasáklé.

21:25  Jiný zas umírá plný hořkosti, aniž kdy okusil, co je blahobyt.

21:26  Do prachu však ulehnou jeden jak druhý, oba dva stejně přikryjí červi.

21:27  Víte, já znám ty vaše myšlenky – hledáte způsoby, jak mi ublížit.

21:28  Říkáte: ‚Kam se poděly ty jejich paláce? Stanům darebáků kde konec je?‘

21:29  – To jste se nikdy neptali pocestných? Nepřijímáte jejich svědectví?

21:30  Vždyť v čase neštěstí je zlosyn ušetřen, v den rozhněvání vyvázne.

21:31  Kdo mu jeho způsoby vytkne do očí? Za to, co prováděl, kdo mu odplatí?

21:32  Ještě mu pohřeb vystrojí, nad jeho hrobem budou bdít.

21:33  Lehká mu bude země pohřební, vždyť za ním kráčí celé procesí a předcházejí ho nesčetní.

21:34  Jak mě chcete těšit těmi nesmysly? Vaše odpovědi jsou samé lži!“