CzeB21 - Job - 33

33:1  „Tak tedy, Jobe, slyš mou řeč, všemu, co říkám, dobře naslouchej.

33:2  Pozor, už ústa otvírám, slova mi začínají proudit z jazyka.

33:3  Z upřímného srdce má řeč pramení, mé rty vyjevují čisté poznání.

33:4  Duch Boží mě přece učinil, dech Všemohoucího mě oživil.

33:5  Odpověz mi, pokud to dokážeš, předlož mi svou při, postav se!

33:6  Hle, jsem ti rovný před Bohem, i já jsem přece z hlíny uhněten.

33:7  Nelekej se mě tedy a neměj strach, nebudu na tebe silně naléhat.

33:8  Na vlastní uši jsem tě slyšel říct, co jsi v mé přítomnosti prohlásil:

33:9  ‚Jsem zcela ryzí, nijak jsem nechybil, jsem nevinný a nemám hřích.

33:10  Bůh však proti mně hledá záminky – myslí si, že jsem jeho protivník.

33:11  Nohy mi svírá do klády, na každém kroku na mě dohlíží!‘

33:12  V tom se však mýlíš, to ti povídám, Bůh přece převyšuje člověka!

33:13  Proč si tedy na něj stěžuješ, že nedává na vše odpověď?

33:14  Bůh totiž mluví jednou i podruhé, člověk to ale sotva postřehne.

33:15  Ve spánku, v noční vidině, když lidi zmáhá těžký sen, když na lůžku leží v dřímotě,

33:16  tehdy Bůh lidem otevírá uši a svými hrozbami je děsí.

33:17  To aby člověka od skutku odvrátil, aby mu v jeho pýše zabránil,

33:18  aby jeho duši uchránil od jámy, aby jeho život nepronikl šíp.

33:19  Anebo ho na lůžku trestá bolestí, takže má v kostech stálé hlodání,

33:20  až se mu pokrm k smrti protiví a ztratí pomyšlení i na pochoutky.

33:21  Hubne tak, že z očí ztrácí se, dříve skryté kosti vystupují ven.

33:22  Jeho duše naklání se do jámy, vykročil poslům smrti vstříc.

33:23  Bude-li však anděl při tom člověku, prostředník, jeden z tisíců, který prohlásí jeho nevinu,

33:24  smiluje se nad ním a řekne: ‚Vysvoboď jej, Bože, ať do jámy neklesne, nalezl jsem za něj výkupné!‘

33:25  Jeho tělo se pak jako dítě uzdraví, do dnů svého mládí se náhle navrátí.

33:26  Bude se modlit k Bohu a on si ho oblíbí, znovu spatří jeho tvář s jásáním a Bůh mu navrátí jeho blahobyt.

33:27  A tehdy vyjde k lidem se slovy: ‚Hřešil jsem a právo převrátil, nedostal jsem však, co jsem zasloužil.

33:28  Bůh mě vykoupil, abych nešel do jámy, uvidím světlo a budu žít!‘

33:29  Toto vše tedy dělá Bůh dvakrát i třikrát při člověku,

33:30  aby jeho duši odvrátil od jámy, ve světle živých aby mohl žít.

33:31  Dej pozor, Jobe, naslouchej mi, mlč a já promluvím.

33:32  Máš-li co říci, odpověz mi, mluv – chtěl bych tě obhájit!

33:33  Pokud ne, potom naslouchej mi, mlč a já tě moudře poučím.“