CzeB21 - Job - 35

35:1  A Elihu mluvil dál:

35:2  „Myslíš si, že máš právo říkat: ‚Jsem spravedlivější než Bůh‘?

35:3  Říkáš totiž, co prý tím získáš: ‚Co z toho mám, být bez hříchu?‘

35:4  Na tyhle řeči ti tedy odpovídám a s tebou i tvým přátelům:

35:5  Podívej se k nebi, jen pohlédni, pozoruj mraky – jsou vyšší, než jsi ty.

35:6  Když budeš hřešit, co mu způsobíš? Když rozmnožíš své viny, jak mu ublížíš?

35:7  Když budeš spravedlivý, jak ho tím obdaříš? Co by si od tebe mohl vzít?

35:8  Tvá ničemnost škodí člověku jako ty, tvou spravedlnost pocítí jen smrtelník!

35:9  Lidé úpějí pod hrozným útlakem, pod vládou mocných křičí o pomoc.

35:10  Nikdo však neptá se: ‚Co Bůh, můj Stvořitel, který písněmi rozeznívá noc,

35:11  který nás vyučuje i skrze dobytek a který nám na ptácích ukazuje moudrost?‘

35:12  Když tedy volají a on se nehlásí, je to pro zpupnost těch lidí zlých.

35:13  Je to marné, Bůh je neslyší, Všemohoucí je pomíjí!

35:14  Co teprve, říkáš-li, že ho nikde nevnímáš, že tvá pře leží u něj a ty na něj čekáš,

35:15  že prý ve svém hněvu nikdy netrestá a že se o ničemnost vůbec nestará!

35:16  Job si tu však otevírá ústa naprázdno – mluví dál a dál, a přitom neví co!“