CzeBKR - Job - 4

4:1  Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

4:2  Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?

4:3  Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.

4:4  Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.

4:5  Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.

4:6  Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?

4:7  Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?

4:8  Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.

4:9  Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.

4:10  Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.

4:11  Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.

4:12  Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.

4:13  V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,

4:14  Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.

4:15  Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.

4:16  Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:

4:17  Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?

4:18  Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.

4:19  Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.

4:20  Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.

4:21  Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.