DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Tobit - 3

3:1  Then Tobias sighed, and began to pray with tears,

3:1  Hluboce jsem se zarmoutil, naříkal jsem a plakal a ve svém nářku jsem se začal modlit:

3:1  Tunc Tobias ingemuit, et cœpit orare cum lacrimis,

3:2  Saying, Thou art just, O Lord, and all thy judgments are just, and all thy ways mercy, and truth, and judgment:

3:2  „Spravedlivý jsi, Hospodine, a všechny tvé skutky jsou spravedlivé. Všechny tvé cesty jsou milosrdenství a pravda – ty soudíš svět.

3:2  dicens : Justus es, Domine, et omnia judicia tua justa sunt, et omnes viæ tuæ, misericordia, et veritas, et judicium.

3:3  And now, O Lord, think of me, and take not revenge of my sins, neither remember my offences, nor those of my parents.

3:3  Vzpomeň teď na mě, Hospodine, a shlédni na mě. Netrestej mě za mé hříchy a omyly, jichž jsem se dopustil já i mí otcové. Když proti tobě hřešili

3:3  Et nunc Domine, memor esto mei, et ne vindictam sumas de peccatis meis, neque reminiscaris delicta mea, vel parentum meorum.

3:4  For we have not obeyed thy commandments, therefore are we delivered to spoil and to captivity, and death, and are made a fable, and a reproach to all nations, amongst which thou hast scattered us.

3:4  a neposlouchali tvé příkazy, vydal jsi nás loupení, zajetí a smrti, až jsme se stali pořekadlem, nadávkou a posměškem u všech národů, mezi které jsi nás rozptýlil.

3:4  Quoniam non obedivimus præceptis tuis, ideo traditi sumus in direptionem, et captivitatem, et mortem, et in fabulam, et in improperium omnibus nationibus in quibus dispersisti nos.

3:5  And now, O Lord, great are thy judgments, because we have not done according to thy precepts, and have not walked sincerely before thee.

3:5  Všechny tvé soudy jsou pravdivé, za své hříchy si je zasloužím – vždyť jsme neplnili tvá přikázání a v pravdě před tebou jsme nežili.

3:5  Et nunc Domine, magna judicia tua, quia non egimus secundum præcepta tua, et non ambulavimus sinceriter coram te.

3:6  And now, O Lord, do with me according to thy will, and command my spirit to be received in peace: for it is better for me to die, than to live.

3:6  Nalož teď se mnou, jak se ti zlíbí, přikaž, ať jsem zbaven života; ať zmizím z povrchu země a obrátím se v prach! Je pro mě lepší umřít nežli žít a poslouchat lži a urážky, které mě tolik rmoutily. Přikaž, Hospodine, ať jsem zbaven toho trápení, už mě propusť, Hospodine, tam do věčnosti a neodvracej ode mne svou tvář. Je pro mě lepší umřít nežli žít, než zakoušet tolik trápení a poslouchat ty urážky!“

3:6  Et nunc Domine, secundum voluntatem tuam fac mecum, et præcipe in pace recipi spiritum meum : expedit enim mihi mori magis quam vivere.

3:7  Now it happened on the same day, that Sara daughter of Raguel, in Rages a city of the Medes, received a reproach from one of her father's servant maids,

3:7  Téhož dne si shodou okolností také Sára, dcera Raguela z médských Ekbatan, musela vyslechnout urážky od jedné ze služek svého otce.

3:7  Eadem itaque die, contigit ut Sara filia Raguelis in Rages civitate Medorum et ipsa audiret improperium ab una ex ancillis patris sui,

3:8  Because she had been given to seven husbands and a devil named Asmodeus had killed them, at their first going in unto her.

3:8  Byla totiž sedmkrát provdána za muže, ale zlý démon Asmodaj vždycky ženicha zabil, ještě než se s ní spojil jako s manželkou. Ta služka jí řekla: „To ty jsi své muže zabila! Vždyť už jsi byla provdána za sedm mužů a nemáš jméno ani po jednom.

3:8  quoniam tradita fuerat septem viris, et dæmonium nomine Asmodæus occiderat eos, mox ut ingressi fuissent ad eam.

3:9  So when she reproved the maid for her fault, she answered her, saying: May we never see son, or daughter of thee upon the earth, thou murderer of thy husbands.

3:9  Proč jsi na nás tak přísná? Proto, že tví manželé zemřeli? Běž za nimi! Ať z tebe navěky nevidíme syna ani dceru!“

3:9  Ergo cum pro culpa sua increparet puellam, respondit ei, dicens : Amplius ex te non videamus filium aut filiam super terram, interfectrix virorum tuorum.

3:10  Wilt thou kill me also, as thou hast already killed seven husbands? At these words, she went into an upper chamber of her house: and for three days and three nights did neither eat nor drink:

3:10  Sára se toho dne velmi zarmoutila. S pláčem vyšla nahoru do pokoje svého otce a chtěla se oběsit. Pak se ale vzpamatovala a řekla si: „Ještě by to vyčetli mému otci. Řekli by mu: ‚Měl jsi jedinou milovanou dceru, a ta se ti samým neštěstím oběsila!‘ Tak bych přivedla svého stařičkého otce zármutkem do hrobu. Než abych se oběsila, raději poprosím Hospodina, ať zemřu a už nikdy v životě nemusím poslouchat urážky.“

3:10  Numquid et occidere me vis, sicut jam occidisti septem viros ? Ad hanc vocem perrexit in superius cubiculum domus suæ : et tribus diebus, et tribus noctibus non manducavit, neque bibit :

3:11  But continuing in prayer with tears besought God, that he would deliver her from this reproach.

3:11  V tu chvíli rozepjala ruce směrem k oknu a modlila se: „Požehnaný jsi, milosrdný Bože, ať je tvé jméno požehnané navěky, ať tě všechna tvá díla navždy velebí!

3:11  sed in oratione persistens cum lacrimis deprecabatur Deum, ut ab isto improperio liberaret eam.

3:12  And it came to pass on the third day when she was making an end of her prayer, blessing the Lord,

3:12  K tobě, Hospodine, teď obracím svou tvář, k tobě své oči pozvedám.

3:12  Factum est autem die tertia, dum compleret orationem, benedicens Dominum

3:13  She said: Blessed is thy name, O God of our fathers, who when thou hast been angry, wilt shew mercy, and in the time of tribulation forgivest the sins of them that call upon thee.

3:13  Přikaž, ať zmizím ze země, ať už neslyším ty urážky!

3:13  dixit : Benedictum est nomen tuum, Deus patrum nostrorum : qui cum iratus fueris, misericordiam facies, et in tempore tribulationis peccata dimittis his qui invocant te.

3:14  To thee, O Lord, I turn my face, to thee I direct my eyes.

3:14  Ty víš, Panovníku, že jsem nevinná, že jsem se s mužem nikdy neposkvrnila

3:14  Ad te, Domine, faciem meam converto ; ad te oculos meos dirigo.

3:15  I beg, O Lord, that thou loose me from the bond of this reproach, or else take me away from the earth.

3:15  a že jsem zde v zemi svého zajetí nezneuctila své jméno ani jméno otcovo. Jsem otcova jediná dcera a jiné dítě nemá, aby po něm dědilo. Ani bratra nemá, ani blízkého příbuzného, abych se měla stát jeho manželkou. Sedm mužů už mi zahynulo – proč mám ještě žít? A jestli mě, Hospodine, nechceš nechat umřít, laskavě na mě pohlédni, ať už neslyším ty urážky!“

3:15  Peto, Domine, ut de vinculo improperii hujus absolvas me, aut certe desuper terram eripias me.

3:16  Thou knowest, O Lord, that I never coveted a husband, and have kept my soul clean from all lust.

3:16  V tu chvíli byla modlitba obou dvou před Boží slávou vyslyšena

3:16  Tu scis, Domine, quia numquam concupivi virum, et mundam servavi animam meam ab omni concupiscentia.

3:17  Never have I joined myself with them that play: neither have I made myself partaker with them that walk in lightness.

3:17  a byl poslán Rafael, aby oba uzdravil. Tobita měl zbavit zákalu na očích, aby znovu viděl světlo Boží, a Sáru, dceru Raguelovu, měl dát za ženu Tobitovu synu Tobiášovi a zbavit ji zlého démona Asmodaje. (Tobiáš měl na ni totiž větší právo než všichni, kteří si ji chtěli vzít.) V tutéž chvíli se Tobit vrátil ze dvora do svého domu a Sára, dcera Raguelova, sestoupila z horního pokoje.

3:17  Numquam cum ludentibus miscui me, neque cum his qui in levitate ambulant, participem me præbui.

3:18  But a husband I consented to take, with thy fear, not with my lust.

3:18  Virum autem cum timore tuo, non cum libidine mea, consensi suscipere.

3:19  And either I was unworthy of them, or they perhaps were not worthy of me: because perhaps thou hast kept me for another man,

3:19  Et, aut ego indigna fui illis, aut illi forsitan me non fuerunt digni, quia forsitan viro alii conservasti me.

3:20  For thy counsel is not in man's power.

3:20  Non est enim in hominis potestate consilium tuum.

3:21  But this every one is sure of that worshippeth thee, that his life, if it be under trial, shall be crowned and if it be under tribulation, it shall be delivered: and if it be under correction, it shall be allowed to come to thy mercy.

3:21  Hoc autem pro certo habet omnis qui te colit : quod vita ejus, si in probatione fuerit, coronabitur ; si autem in tribulatione fuerit, liberabitur ; et si in correptione fuerit, ad misericordiam tuam venire licebit.

3:22  For thou art not delighted in our being lost, because after a storm thou makest a calm, and after tears and weeping thou pourest in joyfulness.

3:22  Non enim delectaris in perditionibus nostris : quia post tempestatem tranquillum facis, et post lacrimationem et fletum, exultationem infundis.

3:23  Be thy name, O God of Israel, blessed for ever,

3:23  Sit nomen tuum, Deus Israël, benedictum in sæcula.

3:24  At that time the prayers of them both were heard in the sight of the glory of the most high God:

3:24  In illo tempore exauditæ sunt preces amborum in conspectu gloriæ summi Dei :

3:25  And the holy angel of the Lord, Raphael was sent to heal them both, whose prayers at one time were rehearsed in the sight of the Lord.

3:25  et missus est angelus Domini sanctus Raphaël ut curaret eos ambos, quorum uno tempore sunt orationes in conspectu Domini recitatæ.