DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Genesis - 2

2:1  So the heavens and the earth were finished, and all the furniture of them.

2:1  Thus the heavens and the earth were finished, and all the host of them.

2:1  Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy.

2:1  Tak bylo dokončeno nebe a země s veškerou jejich rozmanitostí.

2:1  Tak byla dokončena nebesa a země i všechny jejich zástupy.

2:1  A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich.

2:1  Igitur perfecti sunt cæli et terra, et omnis ornatus eorum.

2:2  And on the seventh day God ended his work which he had made: and he rested on the seventh day from all his work which he had done.

2:2  And on the seventh day God ended his work which he had made; and he rested on the seventh day from all his work which he had made.

2:2  Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.

2:2  Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal.

2:2  Sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které konal, a sedmého dne přestal s veškerým svým dílem, které konal.

2:2  A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.

2:2  Complevitque Deus die septimo opus suum quod fecerat : et requievit die septimo ab universo opere quod patrarat.

2:3  And he blessed the seventh day, and sanctified it: because in it he had rested from all his work which God created and made.

2:3  And God blessed the seventh day, and sanctified it: because that in it he had rested from all his work which God created and made.

2:3  A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.

2:3  Bůh sedmý den požehnal a posvětil jej, neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díla, jež vykonal, když tvořil.

2:3  Bůh sedmý den požehnal a posvětil ho, protože v něm přestal s veškerým svým dílem, které Bůh stvořil a učinil.

2:3  I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.

2:3  Et benedixit diei septimo, et sanctificavit illum, quia in ipso cessaverat ab omni opere suo quod creavit Deus ut faceret.

2:4  These are the generations of the heaven and the earth, when they were created, in the day that the Lord God made the heaven and the earth:

2:4  These are the generations of the heavens and of the earth when they were created, in the day that the Lord God made the earth and the heavens,

2:4  Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny. V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe,

2:4  To je příběh nebe a země, o jejich stvoření. Tenkrát, když Hospodin Bůh učinil zemi a nebe,

2:4  Toto je rodopis nebes a země, když byly stvořeny. V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebesa,

2:4  Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž učinil Hospodin Bůh zemi i nebe),

2:4  Istæ sunt generationes cæli et terræ, quando creata sunt, in die quo fecit Dominus Deus cælum et terram,

2:5  And every plant of the field before it sprung up in the earth, and every herb of the ground before it grew: for the Lord God had not rained upon the earth; and there was not a man to till the earth.

2:5  And every plant of the field before it was in the earth, and every herb of the field before it grew: for the Lord God had not caused it to rain upon the earth, and there was not a man to till the ground.

2:5  nebylo na zemi ještě žádné polní křovisko ani nevzcházela žádná polní bylina, neboť Hospodin Bůh nezavlažoval zemi deštěm, a nebylo člověka, který by zemi obdělával.

2:5  na zemi ještě nebylo žádné polní křoví a nerostly žádné polní byliny. Hospodin Bůh na zem ještě nesesílal déšť a nebyl ani člověk, který by obdělával půdu.

2:5  na zemi ještě nebylo žádné polní křoví ani ještě nevzcházela žádná polní zeleň, protože Hospodin Bůh nesesílal na zemi déšť a nebyl člověk, aby zemi obdělával,

2:5  I každé chrastiny polní, dříve než byla na zemi, i všeliké byliny polní, prvé než vzcházela; nebo ještě byl nedštil Hospodin Bůh na zemi, aniž byl který člověk, ješto by dělal zemi.

2:5  et omne virgultum agri antequam oriretur in terra, omnemque herbam regionis priusquam germinaret : non enim pluerat Dominus Deus super terram, et homo non erat qui operaretur terram :

2:6  But a spring rose out of the earth, watering all the surface of the earth.

2:6  But there went up a mist from the earth, and watered the whole face of the ground.

2:6  Jen záplava vystupovala ze země a napájela celý zemský povrch.

2:6  Ze země však vystupovala pára a zavlažovala celý zemský povrch.

2:6  ale pramen vystupoval ze země a zavlažoval celý zemský povrch.

2:6  A aniž pára vystupovala z země, aby svlažovala všecken svrchek země.

2:6  sed fons ascendebat e terra, irrigans universam superficiem terræ.

2:7  And the Lord God formed man of the slime of the earth: and breathed into his face the breath of life, and man became a living soul.

2:7  And the Lord God formed man of the dust of the ground, and breathed into his nostrils the breath of life; and man became a living soul.

2:7  I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.

2:7  Hospodin Bůh pak z prachu země zformoval člověka a do jeho chřípí vdechl dech života. Tak se člověk stal živou bytostí.

2:7  Hospodin Bůh vytvořil člověka z prachu ze země, a do jeho chřípí vdechl dech života; a člověk se stal živou duší.

2:7  I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.

2:7  Formavit igitur Dominus Deus hominem de limo terræ, et inspiravit in faciem ejus spiraculum vitæ, et factus est homo in animam viventem.

2:8  And the Lord God had planted a paradise of pleasure from the beginning: wherein he placed man whom he had formed.

2:8  And the Lord God planted a garden eastward in Eden; and there he put the man whom he had formed.

2:8  A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil.

2:8  Hospodin Bůh vysázel v Edenu na východě zahradu a do ní postavil člověka, jehož zformoval.

2:8  A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a umístil tam člověka, kterého vytvořil.

2:8  Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil.

2:8  Plantaverat autem Dominus Deus paradisum voluptatis a principio, in quo posuit hominem quem formaverat.

2:9  And the Lord God brought forth of the ground all manner of trees, fair to behold, and pleasant to eat of: the tree of life also in the midst of paradise: and the tree of knowledge of good and evil.

2:9  And out of the ground made the Lord God to grow every tree that is pleasant to the sight, and good for food; the tree of life also in the midst of the garden, and the tree of knowledge of good and evil.

2:9  Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého.

2:9  Hospodin Bůh nechal ze země vyrůst všelijaké stromy lákavé na pohled a dobré k jídlu, včetně stromu života uprostřed zahrady a stromu poznání dobra i zla.

2:9  Hospodin Bůh dal ze země vyrůst veškerému stromoví žádoucímu na pohled a dobrému k jídlu, stromu života uprostřed zahrady a stromu poznání dobrého a zlého.

2:9  A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého.

2:9  Produxitque Dominus Deus de humo omne lignum pulchrum visu, et ad vescendum suave lignum etiam vitæ in medio paradisi, lignumque scientiæ boni et mali.

2:10  And a river went out of the place of pleasure to water paradise, which from thence is divided into four heads.

2:10  And a river went out of Eden to water the garden; and from thence it was parted, and became into four heads.

2:10  Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky.

2:10  Z Edenu vycházela řeka, aby zavlažovala zahradu, a odtud se rozdělovala do čtyř hlavních toků.

2:10  Z Edenu vytéká řeka, aby napájela zahradu. Odtamtud se rozděluje a tvoří čtyři ramena.

2:10  (A řeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dělila se, a byla ve čtyři hlavní řeky.

2:10  Et fluvius egrediebatur de loco voluptatis ad irrigandum paradisum, qui inde dividitur in quatuor capita.

2:11  The name of the one is Phison: that is it which compasseth all the land of Hevilath, where gold groweth.

2:11  The name of the first is Pison: that is it which compasseth the whole land of Havilah, where there is gold;

2:11  Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato,

2:11  První se jmenuje Píšon. Obtéká celou zemi Chavílu, kde je zlato,

2:11  První se jmenuje Píšon, to obtéká celou zemi Chavílu, kde je zlato.

2:11  Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato.

2:11  Nomen uni Phison : ipse est qui circuit omnem terram Hevilath, ubi nascitur aurum :

2:12  And the gold of that land is very good: there is found bdellium, and the onyx stone.

2:12  And the gold of that land is good: there is bdellium and the onyx stone.

2:12  a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol.

2:12  a zlato té země je výborné. Je tam i vonná pryskyřice bdelium a kámen onyx.

2:12  Zlato té země je ryzí. Je tam také bdelium a kámen karneol.

2:12  A zlato země té jest výborné; tam jest i bdelium, a kámen onychin.

2:12  et aurum terræ illius optimum est ; ibi invenitur bdellium, et lapis onychinus.

2:13  And the name of the second river is Gehon: the same is it that compasseth all the land of Ethiopia.

2:13  And the name of the second river is Gihon: the same is it that compasseth the whole land of Ethiopia.

2:13  Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš.

2:13  Druhá řeka se jmenuje Gíchon; ta obtéká celou zemi Habeš.

2:13  Druhá řeka se jmenuje Gíchón: ta obtéká celou zemi Kúš.

2:13  Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus.

2:13  Et nomen fluvii secundi Gehon ; ipse est qui circumit omnem terram Æthiopiæ.

2:14  And the name of the third river is Tigris: the same passeth along by the Assyrians. And the fourth river is Euphrates.

2:14  And the name of the third river is Hiddekel: that is it which goeth toward the east of Assyria. And the fourth river is Euphrates.

2:14  Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat.

2:14  Třetí řeka se jmenuje Tigris a teče na východ od Asýrie. A čtvrtá řeka je Eufrat.

2:14  Třetí řeka se jmenuje Chidekel: ta teče na východ od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat.

2:14  A jméno řeky třetí Hiddekel, kteráž teče k východní straně Assyrské země. A řeka čtvrtá jest Eufrates.)

2:14  Nomen vero fluminis tertii, Tigris : ipse vadit contra Assyrios. Fluvius autem quartus, ipse est Euphrates.

2:15  And the Lord God took man, and put him into the paradise of pleasure, to dress it, and to keep it.

2:15  And the Lord God took the man, and put him into the garden of Eden to dress it and to keep it.

2:15  Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.

2:15  Hospodin Bůh tedy vzal člověka a usadil ho do zahrady Eden, aby ji obdělával a střežil.

2:15  Hospodin Bůh vzal člověka a umístil ho v zahradě v Edenu, aby ji obdělával a střežil.

2:15  Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho.

2:15  Tulit ergo Dominus Deus hominem, et posuit eum in paradiso voluptatis, ut operaretur, et custodiret illum :

2:16  And he commanded him, saying: Of every tree of paradise thou shalt eat:

2:16  And the Lord God commanded the man, saying, Of every tree of the garden thou mayest freely eat:

2:16  A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst.

2:16  Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu v zahradě můžeš svobodně jíst,

2:16  A Hospodin Bůh člověku přikázal: Ze všeho stromoví zahrady směle jez,

2:16  I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš;

2:16  præcepitque ei, dicens : Ex omni ligno paradisi comede ;

2:17  But of the tree of knowledge of good and evil, thou shalt not eat. For in what day soever thou shalt eat of it, thou shalt die the death.

2:17  But of the tree of the knowledge of good and evil, thou shalt not eat of it: for in the day that thou eatest thereof thou shalt surely die.

2:17  Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“

2:17  kromě stromu poznání dobra i zla. Z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš.“

2:17  ale ze stromu poznání dobrého a zlého, z toho nejez. Neboť v den, kdy bys z něho jedl, ⌈jistě zemřeš.⌉

2:17  Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš.

2:17  de ligno autem scientiæ boni et mali ne comedas : in quocumque enim die comederis ex eo, morte morieris.

2:18  And the Lord God said: It is not good for man to be alone: let us make him a help like unto himself.

2:18  And the Lord God said, It is not good that the man should be alone; I will make him an help meet for him.

2:18  I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“

2:18  Hospodin Bůh také řekl: „Není dobré, aby byl člověk sám; opatřím mu rovnocennou oporu.“

2:18  I řekl Hospodin Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. Učiním mu pomoc jako jeho protějšek.

2:18  Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému; učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.

2:18  Dixit quoque Dominus Deus : Non est bonum esse hominem solum : faciamus ei adjutorium simile sibi.

2:19  And the Lord God having formed out of the ground all the beasts of the earth, and all the fowls of the air, brought them to Adam to see what he would call them: for whatsoever Adam called any living creature the same is its name.

2:19  And out of the ground the Lord God formed every beast of the field, and every fowl of the air; and brought them unto Adam to see what he would call them: and whatsoever Adam called every living creature, that was the name thereof.

2:19  Když vytvořil Hospodin Bůh ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. Každý živý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve.

2:19  (Hospodin Bůh totiž zformoval ze země všechnu polní zvěř i všechno nebeské ptactvo a přivedl je k Adamovi, aby viděl, jak je pojmenuje. Jakkoli pak Adam nazval kterého živočicha, tak se jmenoval.

2:19  Hospodin Bůh vytvořil ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. A jak člověk každou živou duši nazval, takové bylo její jméno.

2:19  (Nebo když byl učinil Hospodin Bůh z země všelikou zvěř polní, i všecko ptactvo nebeské, přivedl je k Adamovi, aby pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla.

2:19  Formatis igitur Dominus Deus de humo cunctis animantibus terræ, et universis volatilibus cæli, adduxit ea ad Adam, ut videret quid vocaret ea : omne enim quod vocavit Adam animæ viventis, ipsum est nomen ejus.

2:20  And Adam called all the beasts by their names, and all the fowls of the air, and all the cattle of the field: but for Adam there was not found a helper like himself.

2:20  And Adam gave names to all cattle, and to the fowl of the air, and to every beast of the field; but for Adam there was not found an help meet for him.

2:20  Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná.

2:20  Adam tedy pojmenoval všechen dobytek, nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Pro Adama se ale nenašla rovnocenná opora.)

2:20  A člověk pojmenoval všechen dobytek a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř, ale pro člověka se nenalezla pomoc jako jeho protějšek.

2:20  I dal Adam jména všechněm hovadům, i ptactvu nebeskému, a všeliké zvěři polní; Adamovi pak není nalezena pomoc, kteráž by při něm byla.)

2:20  Appellavitque Adam nominibus suis cuncta animantia, et universa volatilia cæli, et omnes bestias terræ : Adæ vero non inveniebatur adjutor similis ejus.

2:21  Then the Lord God cast a deep sleep upon Adam: and when he was fast asleep, he took one of his ribs, and filled up flesh for it.

2:21  And the Lord God caused a deep sleep to fall upon Adam, and he slept: and he took one of his ribs, and closed up the flesh instead thereof;

2:21  I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem.

2:21  Hospodin Bůh tedy na Adama přivedl hluboký spánek. Když usnul, vzal jedno z jeho žeber a zaplnil to místo tělem.

2:21  Hospodin Bůh tedy uvrhl na člověka hluboký spánek, a zatímco spal, vzal jedno z jeho žeber a to místo uzavřel masem.

2:21  Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem.

2:21  Immisit ergo Dominus Deus soporem in Adam : cumque obdormisset, tulit unam de costis ejus, et replevit carnem pro ea.

2:22  And the Lord God built the rib which he took from Adam into a woman: and brought her to Adam.

2:22  And the rib, which the Lord God had taken from man, made he a woman, and brought her unto the man.

2:22  A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu.

2:22  Z onoho žebra, které vzal z Adama, pak Hospodin Bůh vytvořil ženu a přivedl ji k Adamovi.

2:22  A Hospodin Bůh vybudoval z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k člověku.

2:22  A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu, a přivedl ji k Adamovi.

2:22  Et ædificavit Dominus Deus costam, quam tulerat de Adam, in mulierem : et adduxit eam ad Adam.

2:23  And Adam said: This now is bone of my bones, and flesh of my flesh; she shall be called woman, because she was taken out of man.

2:23  And Adam said, This is now bone of my bones, and flesh of my flesh: she shall be called Woman, because she was taken out of Man.

2:23  Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“

2:23  Adam tenkrát řekl: „To je konečně ona: kost z mých kostí, tělo z mého těla! Bude se nazývat manželkou, neboť je vzata z manžela!“

2:23  Člověk řekl: Teď je to kost z mých kostí a maso z mého masa! Bude se nazývat ženou, protože byla vzata z muže.

2:23  I řekl Adam: Teď tato jest kost z kostí mých a tělo z těla mého; tato slouti bude mužatka, nebo z muže vzata jest.

2:23  Dixitque Adam : Hoc nunc os ex ossibus meis, et caro de carne mea : hæc vocabitur Virago, quoniam de viro sumpta est.

2:24  Wherefore a man shall leave father and mother, and shall cleave to his wife: and they shall be two in one flesh.

2:24  Therefore shall a man leave his father and his mother, and shall cleave unto his wife: and they shall be one flesh.

2:24  Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.

2:24  To proto muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce a stali se jedním tělem.

2:24  Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne ke své ženě a budou jedno tělo.

2:24  Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.

2:24  Quam ob rem relinquet homo patrem suum, et matrem, et adhærebit uxori suæ : et erunt duo in carne una.

2:25  And they were both naked: to wit, Adam and his wife: and were not ashamed.

2:25  And they were both naked, the man and his wife, and were not ashamed.

2:25  Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.

2:25  Oba dva, muž i jeho žena, byli nazí a nestyděli se.

2:25  A oba, člověk i jeho žena, byli nazí a nestyděli se.

2:25  Byli pak oba dva nazí, Adam i žena jeho, a nestyděli se.

2:25  Erat autem uterque nudus, Adam scilicet et uxor ejus : et non erubescebant.