CzeB21 - Genesis - 2

2:1  Tak bylo dokončeno nebe a země s veškerou jejich rozmanitostí.

2:2  Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal.

2:3  Bůh sedmý den požehnal a posvětil jej, neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díla, jež vykonal, když tvořil.

2:4  To je příběh nebe a země, o jejich stvoření. Tenkrát, když Hospodin Bůh učinil zemi a nebe,

2:5  na zemi ještě nebylo žádné polní křoví a nerostly žádné polní byliny. Hospodin Bůh na zem ještě nesesílal déšť a nebyl ani člověk, který by obdělával půdu.

2:6  Ze země však vystupovala pára a zavlažovala celý zemský povrch.

2:7  Hospodin Bůh pak z prachu země zformoval člověka a do jeho chřípí vdechl dech života. Tak se člověk stal živou bytostí.

2:8  Hospodin Bůh vysázel v Edenu na východě zahradu a do ní postavil člověka, jehož zformoval.

2:9  Hospodin Bůh nechal ze země vyrůst všelijaké stromy lákavé na pohled a dobré k jídlu, včetně stromu života uprostřed zahrady a stromu poznání dobra i zla.

2:10  Z Edenu vycházela řeka, aby zavlažovala zahradu, a odtud se rozdělovala do čtyř hlavních toků.

2:11  První se jmenuje Píšon. Obtéká celou zemi Chavílu, kde je zlato,

2:12  a zlato té země je výborné. Je tam i vonná pryskyřice bdelium a kámen onyx.

2:13  Druhá řeka se jmenuje Gíchon; ta obtéká celou zemi Habeš.

2:14  Třetí řeka se jmenuje Tigris a teče na východ od Asýrie. A čtvrtá řeka je Eufrat.

2:15  Hospodin Bůh tedy vzal člověka a usadil ho do zahrady Eden, aby ji obdělával a střežil.

2:16  Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu v zahradě můžeš svobodně jíst,

2:17  kromě stromu poznání dobra i zla. Z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš.“

2:18  Hospodin Bůh také řekl: „Není dobré, aby byl člověk sám; opatřím mu rovnocennou oporu.“

2:19  (Hospodin Bůh totiž zformoval ze země všechnu polní zvěř i všechno nebeské ptactvo a přivedl je k Adamovi, aby viděl, jak je pojmenuje. Jakkoli pak Adam nazval kterého živočicha, tak se jmenoval.

2:20  Adam tedy pojmenoval všechen dobytek, nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Pro Adama se ale nenašla rovnocenná opora.)

2:21  Hospodin Bůh tedy na Adama přivedl hluboký spánek. Když usnul, vzal jedno z jeho žeber a zaplnil to místo tělem.

2:22  Z onoho žebra, které vzal z Adama, pak Hospodin Bůh vytvořil ženu a přivedl ji k Adamovi.

2:23  Adam tenkrát řekl: „To je konečně ona: kost z mých kostí, tělo z mého těla! Bude se nazývat manželkou, neboť je vzata z manžela!“

2:24  To proto muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce a stali se jedním tělem.

2:25  Oba dva, muž i jeho žena, byli nazí a nestyděli se.