CzeB21 - Genesis - 29

29:1  Jákob tedy směle vykročil na cestu a přišel do země východních národů.

29:2  Když se rozhlédl, spatřil v poli studnu. Poblíž ležela tři stáda ovcí, neboť ta studna sloužila k napájení stád. V jejím ústí však ležel veliký kámen.

29:3  Pastýři ten kámen z ústí studny odvalovali, teprve když se tam shromáždila všechna stáda, a tehdy napájeli dobytek. Potom kámen vraceli zpět na jeho místo v ústí studny.

29:4  Jákob se jich zeptal: „Odkud jste, bratři?“ „Z Cháranu,“ odpověděli.

29:5  „A znáte Lábana, syna Náchorova?“ zeptal se jich. „Známe,“ odpověděli.

29:6  Zeptal se jich: „Daří se mu dobře?“ „Ano,“ odpověděli. „Podívej, jeho dcera Ráchel právě přichází s ovcemi.“

29:7  Na to jim řekl: „Do večera je ještě daleko; teď přece není čas shánět dobytek. Napojte ovce a jděte ještě pást.“

29:8  „To nejde,“ odpověděli. „Budeme moci napojit ovce, teprve až se shromáždí všechna stáda a odvalí se kámen z ústí studny.“

29:9  A zatímco s nimi mluvil, přišla Ráchel se stádem svého otce. Byla totiž pastýřka.

29:10  Když Jákob spatřil Ráchel, dceru svého strýce Lábana, a jeho stádo, přistoupil, odvalil kámen z otvoru studny a dal stádu svého strýce Lábana napít.

29:11  Nato Ráchel políbil a hlasitě se rozplakal.

29:12  A když jí řekl, že je příbuzný jejího otce, že je Rebečin syn, běžela to povědět svému otci.

29:13  Jakmile Lában uslyšel zprávu o svém synovci Jákobovi, rozběhl se mu naproti. Objal ho, políbil a přivedl ho do svého domu. Když pak Jákob Lábanovi vyprávěl o všem, co se stalo,

29:14  Lában mu řekl: „Opravdu jsi má krev a tělo!“ Když pak u něj Jákob zůstal už celý měsíc,

29:15  Lában mu řekl: „I když jsi můj příbuzný, nebudeš přece u mě sloužit zadarmo. Řekni mi, co chceš za odměnu.“

29:16  (Onen Lában měl dvě dcery: starší se jmenovala Léa a mladší Ráchel.

29:17  Léa měla měkké oči, ale Ráchel byla nápadně krásná, překrásná dívka.)

29:18  Jákob si zamiloval Ráchel, a tak řekl: „Budu ti sloužit sedm let za tvou mladší dceru Ráchel.“

29:19  Lában odpověděl: „Dám ti ji raději než komukoli jinému. Zůstaň u mě.“

29:20  A tak Jákob sloužil za Ráchel sedm let a zdálo se mu to jako pouhá chvíle, protože ji miloval.

29:21  Potom Jákob Lábanovi řekl: „Můj čas se naplnil. Dej mi mou ženu, chci být s ní.“

29:22  Lában tedy shromáždil všechny místní muže a vystrojil hostinu.

29:23  Večer pak vzal svou dceru Léu, přivedl ji k Jákobovi a ten s ní spal.

29:24  (A Lában tenkrát své dceři Lée daroval svou otrokyni Zilpu jako děvečku.)

29:25  Přišlo ráno a hle – byla to Léa! „Cos mi to udělal?“ ptal se Jákob Lábana. „Copak jsem ti nesloužil za Ráchel? Proč jsi mě obelstil?“

29:26  „V našem kraji není zvykem vdávat mladší dříve než prvorozenou,“ odpověděl mu Lában.

29:27  „Až s ní strávíš svatební týden, dáme ti i tu druhou – za to, že mi budeš sloužit dalších sedm let.“

29:28  Jákob tedy souhlasil. Strávil svatební týden s Leou a Lában mu pak dal za ženu svoji dceru Ráchel.

29:29  (Také jí Lában daroval děvečku – svou otrokyni Bilhu.)

29:30  Jákob tedy spal i s Ráchel. Miloval ji ovšem více než Léu. Sloužil pak u Lábana ještě dalších sedm let.

29:31  Když Hospodin viděl, že Léa je nemilovaná, otevřel její lůno. Ráchel však byla neplodná.

29:32  Léa počala a porodila syna. Dala mu jméno Ruben (Hleďte, syn!), neboť řekla: „Hospodin pohlédl na mé trápení. Teď už mě můj manžel bude milovat.“

29:33  Potom počala znovu, a když porodila syna, řekla: „Hospodin slyšel, že jsem nemilovaná, a tak mi dal i tohoto.“ Dala mu tedy jméno Šimeon, Vyslyšení.

29:34  Potom počala znovu, a když porodila syna, řekla: „Tentokrát se ke mně můj muž připojí – vždyť jsem mu porodila tři syny!“ A proto dostal jméno Levi, Spojení.

29:35  Potom počala znovu, a když porodila syna, řekla: „Teď budu chválit Hospodina!“ Proto mu dala jméno Juda, Chvála. Tehdy přestala rodit.