CzeB21 - I Chronicles - 21

21:1  Proti Izraeli pak povstal satan a podnítil Davida, aby sečetl Izrael.

21:2  David tehdy řekl Joábovi a velitelům vojska: „Jděte, sečtěte Izrael od Beer-šeby až po Dan. Potom se vraťte a sdělte mi jejich počet.“

21:3  Joáb ale namítl: „Hospodin kéž rozmnoží svůj lid nastokrát! Můj pane a králi, nejsou to snad všechno tvoji poddaní? Proč to chce můj pán udělat? Proč má být na Izrael uvalena vina?“

21:4  Proti královskému slovu ale Joáb ani velitelé vojska nic nezmohli, a tak se vydali projít celý Izrael. Když se vrátil do Jeruzaléma,

21:5  předal Davidovi seznam lidu: Celý Izrael čítal 1 100 000 bojeschopných mužů; Juda čítal 470 000 bojeschopných mužů.

21:6  Joáb ale mezi ně nezapočítal Leviho a Benjamína, protože se mu králův rozkaz příčil.

21:7  Ani Bohu se ten rozkaz nelíbil, a tak udeřil na Izrael.

21:8  „Spáchal jsem veliký hřích!“ volal pak David k Bohu. „Prosím tě ale, odpusť vinu svého služebníka! Zachoval jsem se jako hrozný hlupák.“

21:9  Hospodin tehdy promluvil k Davidovu vidoucímu Gádovi:

21:10  „Jdi a promluv k Davidovi: ‚Tak praví Hospodin – Nabízím ti trojí trest. Vyber si jeden a ten ti dám.‘“

21:11  Gád tedy přišel k Davidovi a řekl mu: „Tak praví Hospodin – ‚Vyber si:

21:12  tři roky hladu, tři měsíce drancování, kdy tě bude stíhat meč tvých nepřátel, anebo tři dny meče Hospodinova, kdy bude v zemi řádit mor a Hospodinův anděl bude rozsévat zhoubu po celé izraelské zemi.‘ Teď uvaž, jak mám odpovědět Tomu, který mě posílá.“

21:13  „Je mi tak úzko!“ odpověděl David Gádovi. „Ať raději padneme do rukou Hospodinu – je přece velmi milosrdný. Jen ať nepadnu do rukou lidem.“

21:14  Hospodin tedy na Izrael dopustil mor. V Izraeli padlo 70 000 mužů

21:15  a Bůh poslal anděla, aby hubil Jeruzalém. Když pak Hospodin viděl tu zhoubu, pojala ho nad tím neštěstím lítost a řekl andělovi hubícímu lid: „Dost už, zadrž!“ Hospodinův anděl právě stál u mlatu Aravny Jebusejského.

21:16  David vzhlédl a spatřil Hospodinova anděla, jak stojí mezi nebem a zemí s taseným mečem namířeným proti Jeruzalému. David i stařešinové, oblečeni pytlovinou, tehdy padli na tvář

21:17  a David řekl Bohu: „To přece já jsem nechal sečíst lid. Já jsem ten, kdo zhřešil, já jsem spáchal zlo! Co ale provedly tyto ovečky? Hospodine, Bože můj, ať tvá ruka dolehne na mě a na mou rodinu! Jen ať ta rána nepadá na tvůj lid!“

21:18  Hospodinův anděl promluvil ke Gádovi: „Řekni Davidovi, ať jde a postaví Hospodinu oltář na mlatu Aravny Jebusejského.“

21:19  David poslechl, co mu Gád v Hospodinově jménu vyřídil, a šel.

21:20  Aravna, který zatím mlátil pšenici, se ohlédl a spatřil anděla. Jeho čtyři synové, kteří tam byli s ním, se schovali.

21:21  Právě tehdy k Aravnovi přicházel David. Když Aravna vzhlédl a uviděl ho, vyšel z mlatu a poklonil se Davidovi až k zemi.

21:22  „Přenech mi ten mlat,“ řekl David Aravnovi. „Postavím na něm oltář Hospodinu, aby se ta rána mezi lidem zastavila. Prodej mi ho za plnou cenu.“

21:23  „Vezmi si ho,“ odpověděl mu Aravna. „Jen ať můj královský pán udělá, co se mu zlíbí. Pohleď, přidám býčky k zápalným obětem, smyky jako dříví a pšenici pro moučnou oběť – to vše daruji.“

21:24  „To ne,“ řekl na to král Aravnovi. „Koupím ho za plnou cenu. Nevezmu pro Hospodina nic tvého. Přece mu nepřinesu oběť, která je zadarmo.“

21:25  A tak David Aravnovi za ten pozemek odvážil 600 šekelů zlata.

21:26  Potom tam postavil oltář Hospodinu a přinesl zápalné i pokojné oběti. Vzýval Hospodina a on mu odpověděl – na zápalný oltář padl oheň z nebe.

21:27  Hospodin pak řekl andělu, ať vrátí svůj meč do pochvy.

21:28  Když David tenkrát viděl, že ho Hospodin na mlatu Aravny Jebusejského vyslyšel, začal tam obětovat.

21:29  (Hospodinův příbytek, který zhotovil Mojžíš na poušti, stával v té době i se zápalným oltářem na výšině v Gibeonu.

21:30  David tam ale nebyl s to chodit hledat Boha, protože ho děsil meč Hospodinova anděla.)