CzeCSP - II Samuel - 7

7:1  I stalo se, když král sídlil ve svém domě a Hospodin mu dal odpočinek od všech jeho okolních nepřátel,

7:2  že řekl král proroku Nátanovi: Pohleď, já sídlím v cedrovém domě a Boží truhla sídlí pod stanovou plachtou.

7:3  Nátan králi odpověděl: Jdi a učiň vše, co ⌈máš na srdci,⌉ protože ⌈Hospodin je s tebou.⌉

7:4  Oné noci se však stalo Hospodinovo slovo k Nátanovi:

7:5  Jdi a řekni mému otroku Davidovi: Toto praví Hospodin: ⌈Ty mi chceš postavit⌉ dům, abych v něm sídlil?

7:6  Vždyť jsem nesídlil v domě ode dne, kdy jsem vyvedl Izraelce z Egypta, až dodnes, ale přecházel jsem ve ⌈stanu jako příbytku.⌉

7:7  Ať jsem přecházel se všemi Izraelci kudykoli, řekl jsem snad některému z izraelských kmenů, kterému jsem přikázal pást můj lid Izrael: Proč mi nepostavíte cedrový dům?

7:8  A nyní toto pověz mému otroku Davidovi: Toto praví Hospodin zástupů: Vzal jsem tě z pastvin, od ⌈chovu ovcí,⌉ abys byl vévodou nad mým lidem, nad Izraelem.

7:9  Byl jsem s tebou, kamkoli jsi šel, a vyhladil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Učiním tvé jméno velké, jako je jméno velikánů na zemi.

7:10  Nachystám pro svůj lid Izrael území, zasadím ho, bude bydlet na svém místě a nebude se již třást. Bídáci ho nebudou již pokořovat jako na počátku,

7:11  ode dne, kdy jsem ustanovil soudce nad svým lidem Izraelem. Dám ti odpočinek od všech tvých nepřátel. Hospodin ti oznamuje, že on postaví dům tobě.

7:12  Až se naplní tvé dny a ulehneš ⌈se svými otci,⌉ dám po tobě povstat tvému potomku, který vyjde ze tvých beder a upevním jeho království.

7:13  On postaví dům pro mé jméno a upevním ⌈jeho královský trůn⌉ navěky.

7:14  Já ⌈budu jeho⌉ otcem a on ⌈bude mým⌉ synem. Když bude činit zlo, budu ho kárat ⌈lidskou holí a ranami lidských synů.⌉

7:15  Mé milosrdenství však od něj neodstoupí, jako jsem je odňal od Saula, kterého jsem před tebou odstranil.

7:16  Trvalý bude tvůj dům i tvé království navěky před tebou, tvůj trůn bude navěky pevně stát.

7:17  Nátan Davidovi pověděl ⌈všechna tato slova⌉ a ⌈celé toto vidění.⌉

7:18  Nato král David vešel, posadil se před Hospodinem a řekl: Kdo jsem já, Panovníku Hospodine, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem?

7:19  I toto bylo ještě málo ve tvých očích, Panovníku Hospodine, a tak jsi promluvil ještě o domu svého otroka do vzdálené budoucnosti. ⌈Ať je to poučením pro člověka,⌉ Panovníku Hospodine.

7:20  Co ti může David ještě dále říct? Ty znáš svého otroka, Panovníku Hospodine.

7:21  Kvůli svému slovu a podle svého srdce jsi učinil ⌈všechny tyto velké věci⌉ a dal jsi to svému otroku poznat.

7:22  Proto jsi veliký, Panovníku Hospodine. Ano, ⌈není nikdo jako ty⌉ a není Boha kromě tebe -- tak, jak jsme na vlastní uši slyšeli.

7:23  A kdo je jako tvůj lid Izrael, jediný národ na zemi, kterého šel Bůh vykoupit sobě za lid, a ⌈učinil si jméno,⌉ když vykonal pro ně velké a hrůzu vzbuzující činy, pro tvou zemi. Vyhnal jsi před svým lidem, který jsi vykoupil pro sebe z Egypta, ⌈národy a jejich bohy.⌉

7:24  Určil sis svůj lid Izrael za svůj lid navěky. Ty, Hospodine, ses stal jejich Bohem.

7:25  A nyní, Hospodine Bože, naplň navěky slovo, které jsi promluvil o svém otroku a o jeho domě, a učiň, jak jsi prohlásil.

7:26  ⌈Tak bude⌉ tvé jméno veliké navěky, když budou říkat: Hospodin zástupů je Bůh nad Izraelem; a dům tvého otroka Davida bude pevně stát před tebou.

7:27  Ty, Hospodine zástupů, Bože Izraele, jsi odhalil uchu svého otroka a řekl jsi: Postavím ti dům. Proto tvůj otrok našel odvahu modlit se k tobě tuto modlitbu.

7:28  Nyní, Panovníku Hospodine, ty jsi Bůh, tvá slova jsou pravdivá a promluvil jsi ke svému otroku toto dobro.

7:29  Nyní ⌈rač požehnat⌉ dům svého otroka, aby byl navěky před tebou. Ty, Panovníku Hospodine, jsi promluvil a tvým požehnáním bude požehnán dům tvého otroka navěky.