CzeCSP - II Samuel - 13

13:1  Potom se stalo toto: Abšalóm, syn Davidův, měl krásnou sestru jménem Támar a Amnón, syn Davidův, se do ní zamiloval.

13:2  Amnónovi bylo tak úzko, že onemocněl kvůli své sestře Támar, protože byla pannou a Amnónovi připadalo nesnadné ⌈s ní něco mít.⌉

13:3  Amnón měl přítele jménem Jónadab, syna Davidova bratra Šimey. Jónadab byl muž velmi chytrý.

13:4  Ten se ho zeptal: Proč ty, královský syn, jsi ráno co ráno tak sklíčený? Pověz mi to! Amnón mu odpověděl: Zamiloval jsem se do Támary, sestry svého bratra Abšalóma.

13:5  Jónadab mu řekl: Lehni si na postel a dělej, že jsi nemocný. Až se tvůj otec na tebe přijde podívat, řekni mu: Ať přijde, prosím, má sestra Támar a dá mi pojíst pokrm. Ať dělá jídlo přede mnou, abych se mohl dívat. ⌈Od ní⌉ pojím.

13:6  Amnón si lehl a dělal, že je nemocný. Když se na něj král přišel podívat, Amnón králi řekl: Ať přijde, prosím, má sestra Támar a udělá přede mnou dva koláčky. Od ní pojím.

13:7  David vzkázal Támaře do domu: Jdi prosím do domu svého bratra Amnóna a udělej mu jídlo.

13:8  Támar šla do domu svého bratra Amnóna a on ležel. Vzala těsto, uhnětla, udělala před ním koláčky a upekla je.

13:9  Pak vzala pánev a vyklopila před ním, ale on odmítl jíst. Amnón řekl: Ať ode mě všichni odejdou. Všichni od něj tedy odešli.

13:10  Támaře Amnón řekl: Přines jídlo do pokoje, ať od tebe pojím. Támar vzala koláčky, které udělala, a přinesla je do pokoje svému bratru Amnónovi.

13:11  Když se však k němu přiblížila, aby jedl, uchopil ji a řekl jí: Pojď ⌈se mnou spát,⌉ má sestro.

13:12  Odpověděla mu: Ne, můj bratře, neznásilňuj mě. Vždyť to se v Izraeli nedělá. Nepáchej takovou hanebnost.

13:13  Co se mě týče, ⌈kam přinesu svou potupu?⌉ A ty budeš v Izraeli vypadat jako nějaký hanebník. Promluv, prosím, nyní s králem, on mě tobě neodepře.

13:14  On ji ale nechtěl uposlechnout, přemohl ji, znásilnil ji a spal s ní.

13:15  Nato ⌈ji Amnón začal nenávidět velmi velkou nenávistí.⌉ Ano, nenávist, kterou ji nenáviděl, byla větší nežli láska, kterou ji miloval. Amnón jí řekl: ⌈Vstaň a odejdi.⌉

13:16  Ona mu řekla: Ne, ⌈můj bratře.⌉ Kdybys mě propustil, bylo by to větší zlo nežli to první, které jsi vůči mně spáchal. On ji však nechtěl poslouchat.

13:17  Zavolal služebníka, který mu sloužil, a řekl: Pošlete tuhle pryč ode mě a zavři za ní dveře na závoru.

13:18  Měla na sobě ⌈dlouhé roucho s rukávy,⌉ neboť taková roucha oblékaly královské dcery panny. Když ji jeho služebník vyvedl ven a zavřel za ní dveře na závoru,

13:19  Támar si dala popel na hlavu, roztrhla dlouhé roucho s rukávy, které měla na sobě, položila si ruku na hlavu, šla a stále naříkala.

13:20  Její bratr Abšalóm se jí zeptal: Cožpak s tebou nebyl tvůj bratr Amnón? Teď ale, má sestro, umlkni. Je to tvůj bratr. ⌈Neber si to tak.⌉ Támar pak bydlela opuštěná v domě svého bratra Abšalóma.

13:21  Když se král David o všech těch věcech doslechl, velice se rozzlobil.

13:22  Abšalóm ovšem s Amnónem ⌈nemluvil ani ve zlém ani v dobrém.⌉ Nenáviděl totiž Amnóna za to, že znásilnil jeho sestru Támaru.

13:23  Po dvou letech se stalo, že Abšalóm měl stříž ovcí v Baal–chasóru, který je u Efrajima. Abšalóm pozval všechny královské syny.

13:24  Abšalóm přišel ke králi a řekl: Pohleď, tvůj otrok má stříž ovcí. Nechť jde král a jeho otroci s tvým otrokem.

13:25  Král Abšalómovi odpověděl: Ne, můj synu, nechoďme všichni. Nebudeme tě zatěžovat. Ačkoliv ho nutil, nechtěl jít, ale požehnal mu.

13:26  Pak se Abšalóm ⌈zeptal: Ani můj bratr Amnón s námi nemůže jít?⌉ Král mu řekl: Proč by měl jít s tebou?

13:27  Ale Abšalóm ho nutil, až s ním poslal Amnóna a všechny královské syny.

13:28  Potom dal Abšalóm svým služebníkům příkaz: Dívejte se, a až bude ⌈Amnón v dobrém rozmaru⌉ z vína a řeknu vám: Udeřte na Amnóna -- usmrťte ho a nebojte se. Vždyť jsem vám to přikázal já. Buďte silní a udatní.

13:29  Abšalómovi služebníci provedli Amnónovi to, co Abšalóm přikázal. Nato všichni královští synové vstali, nasedli každý na svého mezka a utekli.

13:30  Když byli na cestě, přišla k Davidovi zpráva: Abšalóm zabil všechny královské syny, nezůstal z nich ani jeden.

13:31  Král povstal, roztrhl své roucho a lehl si na zem. Všichni jeho otroci stáli s roztrženými rouchy.

13:32  Nato promluvil Jónadab, syn Davidova bratra Šimey: Ať si můj pán nemyslí, že usmrtili všechny mládence, královské syny. Vždyť jenom Amnón zemřel. Vždyť ⌈Abšalóm byl rozhodnut⌉ ode dne, kdy Amnón znásilnil jeho sestru Támaru.

13:33  Tak ať si to můj pán a král ⌈tak nebere⌉ a neříká: Všichni královští synové jsou mrtví, protože zemřel jenom Amnón.

13:34  Abšalóm utekl. Když strážný služebník pozvedl oči, uviděl, že právě ⌈cestou za ním⌉ přichází po úbočí hory množství lidu.

13:35  Jónadab řekl králi: Pohleď, královští synové přicházejí. Jak řekl tvůj otrok, tak se stalo.

13:36  Když domluvil, královští synové právě přišli. ⌈Pozvedli svůj hlas a plakali.⌉ Také král a všichni jeho otroci plakali velmi velkým pláčem.

13:37  Abšalóm utekl a šel k Talmajovi, synu Amíhudovu, gešúrskému králi. David po všechny dny truchlil nad svým synem.

13:38  Abšalóm utekl a šel do Gešúru. Zůstal tam tři roky.

13:39  Pak král David ⌈zatoužil jít⌉ za Abšalómem, neboť ⌈došel útěchy nad⌉ ⌈Amnónovou smrtí.⌉