DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - James - 1

1:1  James, the servant of God and of our Lord Jesus Christ, to the twelve tribes which are scattered abroad, greeting.

1:1  James, a servant of God and of the Lord Jesus Christ, to the twelve tribes which are scattered abroad, greeting.

1:1  Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře.

1:1  Jakub, služebník Boha a Pána Ježíše Krista, zdraví dvanáct pokolení v diaspoře.

1:1  Jakub,otrokBoží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti kmenům,které jsou v rozptýlení.

1:1  Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení.

1:1  James, a servant of God and of the Lord Jesus Christ, to the twelve tribes which are scattered abroad, greeting.

1:1  Jacob, a servant of God and of the Lord Jesus Christ, to the twelve tribes which are in the Diaspora: Greetings.

1:1  James, a servant of God and of the Lord Jesus Christ, to the twelve tribes which are scattered abroad, greeting.

1:1  Jacobus, Dei et Domini nostri Jesu Christi servus, duodecim tribubus, quæ sunt in dispersione, salutem.

1:2  My brethren, count it all joy, when you shall fall into divers temptations:

1:2  My brethren, count it all joy when ye fall into divers temptations;

1:2  Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.

1:2  Mějte z toho jen radost, bratři moji, kdykoli upadáte do různých zkoušek.

1:2  Pokládejte za velikou radost, moji bratři, když upadnete do rozličných pokušení.

1:2  Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli v rozličná pokušení upadáte,

1:2  My brethren, count it all joy when ye fall into divers temptations.

1:2  Count it all joy, my brothers, when you fall into various temptations,

1:2  My brothers, count it all joy when you fall into divers temptations;

1:2  Omne gaudium existimate fratres mei, cum in tentationes varias incideritis :

1:3  Knowing that the trying of your faith worketh patience

1:3  Knowing this, that the trying of your faith worketh patience.

1:3  Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.

1:3  Víte přece, že zkoušení vaší víry přináší vytrvalost.

1:3  Víte, že zkoušení vaší víry působí vytrvalost.

1:3  Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.

1:3  Knowing [this], that the trying of your faith worketh patience.

1:3  knowing that the testing of your faith produces endurance.

1:3  Knowing this, that the trying of your faith works patience.

1:3  scientes quod probatio fidei vestræ patientiam operatur.

1:4  And patience hath a perfect work: that you may be perfect and entire, failing in nothing.

1:4  But let patience have her perfect work, that ye may be perfect and entire, wanting nothing.

1:4  A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.

1:4  Nechte však vytrvalost dozrát, abyste byli dokonalí a úplní a nic vám nescházelo.

1:4  A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, abyste byli dokonalí a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.

1:4  Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.

1:4  But let patience have [her] perfect work, that ye may be perfect and entire, wanting nothing.

1:4  Let endurance have its perfect work, that you may be perfect and complete, lacking in nothing.

1:4  But let patience have her perfect work, that you may be perfect and entire, wanting nothing.

1:4  Patientia autem opus perfectum habet : ut sitis perfecti et integri in nullo deficientes.

1:5  But if any of you want wisdom, let him ask of God who giveth to all men abundantly and upbraideth not. And it shall be given him.

1:5  If any of you lack wisdom, let him ask of God, that giveth to all men liberally, and upbraideth not; and it shall be given him.

1:5  Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.

1:5  Schází-li někomu z vás moudrost, ať žádá Boha, a ten mu ji dá – je přece štědrý ke všem a bez výhrad!

1:5  Nedostává–li se někomu z vás moudrosti, ať ji žádá od Boha, který dává všem štědře a nevyčítá, a bude mu dána.

1:5  Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá, i budeť dána jemu.

1:5  If any of you lacketh wisdom, let him ask of God, who giveth to all [men] liberally, and upbraideth not; and it shall be given to him.

1:5  But if any of you lacks wisdom, let him ask of God, who gives to all liberally and without reproach; and it will be given to him.

1:5  If any of you lack wisdom, let him ask of God, that gives to all men liberally, and upbraides not; and it shall be given him.

1:5  Si quis autem vestrum indiget sapientia, postulet a Deo, qui dat omnibus affluenter, et non improperat : et dabitur ei.

1:6  But let him ask in faith, nothing wavering. For he that wavereth is like a wave of the sea, which is moved and carried about by the wind.

1:6  But let him ask in faith, nothing wavering. For he that wavereth is like a wave of the sea driven with the wind and tossed.

1:6  Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.

1:6  Ať ale žádá ve víře a bez pochybností. Kdo pochybuje, podobá se totiž mořské vlně, větrem bičované a hnané sem a tam.

1:6  Ať však žádá ⌈ve víře⌉ a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, podobá se mořské vlně, hnané a zmítané větrem.

1:6  Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.

1:6  But let him ask in faith, nothing wavering. For he that wavereth is like a wave of the sea driven with the wind and tossed.

1:6  But let him ask in faith, without any doubting, for he who doubts is like a wave of the sea, driven by the wind and tossed.

1:6  But let him ask in faith, nothing wavering. For he that wavers is like a wave of the sea driven with the wind and tossed.

1:6  Postulet autem in fide nihil hæsitans : qui enim hæsitat, similis est fluctui maris, qui a vento movetur et circumfertur :

1:7  Therefore let not that man think that he shall receive any thing of the Lord.

1:7  For let not that man think that he shall receive any thing of the Lord.

1:7  Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;

1:7  Ať nikdo takový nečeká, že od Pána něco dostane –

1:7  Ať si takový člověk nemyslí, že něco od Pána dostane;

1:7  Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána.

1:7  For let not that man think that he shall receive any thing from the Lord.

1:7  For let that man not think that he will receive anything from the Lord.

1:7  For let not that man think that he shall receive any thing of the Lord.

1:7  non ergo æstimet homo ille quod accipiat aliquid a Domino.

1:8  A double minded man is inconstant in all his ways.

1:8  A double minded man is unstable in all his ways.

1:8  je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.

1:8  člověk s dvojakou myslí je totiž ve všem nestálý.

1:8  je to muž nerozhodný, nestálý ⌈ve všem, co činí⌉.

1:8  Muž dvojí mysli, jest neustavičný ve všech cestách svých.

1:8  A man unsettled in his opinions [is] unstable in all his ways.

1:8  He is a double-minded man, unstable in all his ways.

1:8  A double minded man is unstable in all his ways.

1:8  Vir duplex animo inconstans est in omnibus viis suis.

1:9  But let the brother of low condition glory in his exaltation:

1:9  Let the brother of low degree rejoice in that he is exalted:

1:9  Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení

1:9  Ať se bratr, který je nízko, raduje ze svého povýšení

1:9  Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení

1:9  Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,

1:9  Let the brother of low degree rejoice in that he is exalted:

1:9  But let the brother in humble circumstances glory in his high position;

1:9  Let the brother of low degree rejoice in that he is exalted:

1:9  Glorietur autem frater humilis in exaltatione sua :

1:10  And the rich, in his being low: because as the flower of the grass shall he pass away.

1:10  But the rich, in that he is made low: because as the flower of the grass he shall pass away.

1:10  a bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy:

1:10  a bohatý ze svého ponížení; pomine totiž jako polní květ.

1:10  a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy:

1:10  A bohatý v ponižování se; nebo jako květ byliny pomine.

1:10  But the rich, in that he is made low: because as the flower of the grass he shall pass away.

1:10  and the rich, in that he is made humble, because like the flower in the grass, he will pass away.

1:10  But the rich, in that he is made low: because as the flower of the grass he shall pass away.

1:10  dives autem in humilitate sua, quoniam sicut flos fœni transibit ;

1:11  For the sun rose with a burning heat and parched the grass: and the flower thereof fell off, and the beauty of the shape thereof perished. So also shall the rich man fade away in his ways.

1:11  For the sun is no sooner risen with a burning heat, but it withereth the grass, and the flower thereof falleth, and the grace of the fashion of it perisheth: so also shall the rich man fade away in his ways.

1:11  vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své.

1:11  Když vyjde slunce a přijde žár, usychá tráva a vadne květ; ze vší té nádhery nic nezbývá. Právě tak uvadne boháč při všech svých počinech.

1:11  vyjde slunce se svým žárem a vysuší trávu, její květ opadne a krása jeho vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v ⌈tom, co činí⌉.

1:11  Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.

1:11  For the sun hath no sooner risen with a burning heat, but it withereth the grass, and its flower falleth, and the grace of the fashion of it perisheth: so also shall the rich man fade away in his ways.

1:11  For the sun arises with the scorching wind, and withers the grass, and the flower in it falls, and the beauty of its appearance perishes. So also will the rich man fade away in his pursuits.

1:11  For the sun is no sooner risen with a burning heat, but it wither the grass, and the flower thereof falls, and the grace of the fashion of it perishes: so also shall the rich man fade away in his ways.

1:11  exortus est enim sol cum ardore, et arefecit fœnum, et flos ejus decidit, et decor vultus ejus deperiit : ita et dives in itineribus suis marcescet.

1:12  Blessed is the man that endureth temptation: for, when he hath been proved, he shall receive the crown of life which God hath promised to them that love him.

1:12  Blessed is the man that endureth temptation: for when he is tried, he shall receive the crown of life, which the Lord hath promised to them that love him.

1:12  Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.

1:12  Blaze člověku, který prochází zkouškou! Až se osvědčí, získá vavřín života, který Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.

1:12  Blahoslavený muž, který snáší zkoušku, neboť když se osvědčí, dostane věnec života, jejž [Pán] zaslíbil těm, kdo ho milují.

1:12  Blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení; nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, kdož ho milují.

1:12  Blessed [is] the man that endureth temptation: for when he is tried, he shall receive the crown of life, which the Lord hath promised to them that love him.

1:12  Blessed is the man who endures temptation, for when he has been approved, he will receive the crown of life, which he promised to those who love him.

1:12  Blessed is the man that endures temptation: for when he is tried, he shall receive the crown of life, which the Lord has promised to them that love him.

1:12  Beatus vir qui suffert tentationem : quoniam cum probatus fuerit, accipiet coronam vitæ, quam repromisit Deus diligentibus se.

1:13  Let no man, when he is tempted, say that he is tempted by God. For God is not a tempter of evils: and he tempteth no man.

1:13  Let no man say when he is tempted, I am tempted of God: for God cannot be tempted with evil, neither tempteth he any man:

1:13  Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.

1:13  Když je však někdo pokoušen, ať nikdy neříká, že to pokušení je od Boha. Jako Bůh nemůže být pokoušen zlem, tak také sám nikoho nepokouší.

1:13  Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: Jsem pokoušen od Boha. Bůh nemůže být pokoušen ⌈ke zlému⌉ a sám také nikoho nepokouší.

1:13  Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž také on koho pokouší.

1:13  Let no man say when he is tempted, I am tempted by God: for God cannot be tempted with evil, neither tempteth he any man:

1:13  Let no man say when he is tempted, "I am tempted by God," for God cannot be tempted by evil, and he himself tempts no one.

1:13  Let no man say when he is tempted, I am tempted of God: for God cannot be tempted with evil, neither tempts he any man:

1:13  Nemo cum tentatur, dicat quoniam a Deo tentatur : Deus enim intentator malorum est : ipse autem neminem tentat.

1:14  But every man is tempted by his own concupiscence, being drawn away and allured.

1:14  But every man is tempted, when he is drawn away of his own lust, and enticed.

1:14  Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí.

1:14  Když je někdo pokoušen, vždycky jej vleče a vábí jeho vlastní chtíč.

1:14  Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí.

1:14  Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.

1:14  But every man is tempted, when he is drawn away by his own lust, and enticed.

1:14  But each one is tempted, when he is drawn away by his own lust, and enticed.

1:14  But every man is tempted, when he is drawn away of his own lust, and enticed.

1:14  Unusquisque vero tentatur a concupiscentia sua abstractus, et illectus.

1:15  Then, when concupiscence hath conceived, it bringeth forth sin. But sin, when it is completed, begetteth death.

1:15  Then when lust hath conceived, it bringeth forth sin: and sin, when it is finished, bringeth forth death.

1:15  Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.

1:15  Chtíč, jakmile počne, rodí hřích a hřích, když dospěje, plodí smrt.

1:15  Žádostivost pak počne a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.

1:15  Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.

1:15  Then when lust hath conceived, it bringeth forth sin: and sin, when it is finished, bringeth forth death.

1:15  Then the lust, when it has conceived, bears sin; and the sin, when it is full grown, brings forth death.

1:15  Then when lust has conceived, it brings forth sin: and sin, when it is finished, brings forth death.

1:15  Deinde concupiscentia cum conceperit, parit peccatum : peccatum vero cum consummatum fuerit, generat mortem.

1:16  Do not err, therefore, my dearest brethren.

1:16  Do not err, my beloved brethren.

1:16  Neklamte sami sebe, milovaní bratří!

1:16  Nepleťte se, milovaní bratři!

1:16  Nemylte se, moji milovaní bratři.

1:16  Nebluďtež, bratří moji milí.

1:16  Do not err, my beloved brethren.

1:16  Do not be deceived, my beloved brothers.

1:16  Do not err, my beloved brothers.

1:16  Nolite itaque errare, fratres mei dilectissimi.

1:17  Every best gift and every perfect gift is from above, coming down from the Father of lights, with whom there is no change nor shadow of alteration.

1:17  Every good gift and every perfect gift is from above, and cometh down from the Father of lights, with whom is no variableness, neither shadow of turning.

1:17  ‚Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování‘ je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.

1:17  Všechno dobré a dokonalé je dar shůry od Otce světel, u něhož není žádná změna, žádný proměnlivý stín.

1:17  Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, sestupuje od Otce světel, u něhož není proměny ani ⌈zatmění z odvrácení⌉.

1:17  Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhož není proměnění, ani pro obrácení se jinam zastínění.

1:17  Every good gift and every perfect gift is from above, and cometh down from the Father of lights, with whom is no variableness, neither shadow of turning.

1:17  Every good gift and every perfect gift is from above, coming down from the Father of lights, with whom can be no variation, nor turning shadow.

1:17  Every good gift and every perfect gift is from above, and comes down from the Father of lights, with whom is no ficklenss, neither shadow of turning.

1:17  Omne datum optimum, et omne donum perfectum desursum est, descendens a Patre luminum, apud quem non est transmutatio, nec vicissitudinis obumbratio.

1:18  For of his own will hath he begotten us by the word of truth, that we might be some beginning of his creature.

1:18  Of his own will begat he us with the word of truth, that we should be a kind of firstfruits of his creatures.

1:18  Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření.

1:18  Ze své vůle nás zplodil slovem pravdy, abychom byli prvotinou jeho stvoření.

1:18  On se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy, abychom byli jakousi prvotinou jeho stvoření.

1:18  On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.

1:18  Of his own will he hath begotten us with the word of truth, that we should be a kind of first-fruits of his creatures.

1:18  Of his own will he brought us forth by the word of truth, that we should be a kind of first fruits of his creatures.

1:18  Of his own will begat he us with the word of truth, that we should be a kind of first fruits of his creatures.

1:18  Voluntarie enim genuit nos verbo veritatis, ut simus initium aliquod creaturæ ejus.

1:19  You know, my dearest brethren. And let every man be swift to hear, but slow to speak and slow to anger.

1:19  Wherefore, my beloved brethren, let every man be swift to hear, slow to speak, slow to wrath:

1:19  Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;

1:19  Víte, milovaní bratři, že každý člověk má být pohotový k slyšení, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu.

1:19  ⌈Víte to⌉, moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu.

1:19  A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.

1:19  Wherefore, my beloved brethren, let every man be swift to hear, slow to speak, slow to wrath:

1:19  This you know, my beloved brothers. But let every man be swift to hear, slow to speak, and slow to anger;

1:19  Why, my beloved brothers, let every man be swift to hear, slow to speak, slow to wrath:

1:19  Scitis, fratres mei dilectissimi. Sit autem omnis homo velox ad audiendum : tardus autem ad loquendum, et tardus ad iram.

1:20  For the anger of man worketh not the justice of God.

1:20  For the wrath of man worketh not the righteousness of God.

1:20  vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš.

1:20  Lidský hněv přece k spravedlnosti před Bohem nevede.

1:20  Neboť lidským hněvem se Boží spravedlnost nevypůsobí.

1:20  Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.

1:20  For the wrath of man worketh not the righteousness of God.

1:20  for the anger of man does not accomplish the righteousness of God.

1:20  For the wrath of man works not the righteousness of God.

1:20  Ira enim viri justitiam Dei non operatur.

1:21  Wherefore, casting away all uncleanness and abundance of naughtiness, with meekness receive the ingrafted word, which is able to save your souls.

1:21  Wherefore lay apart all filthiness and superfluity of naughtiness, and receive with meekness the engrafted word, which is able to save your souls.

1:21  A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.

1:21  Odhoďte proto všechnu špínu a spoustu špatnosti a s krotkostí přijímejte zaseté Slovo, které má moc spasit vaše duše.

1:21  Proto odložte veškerou nečistotu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc zachránit vaše duše.

1:21  Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.

1:21  Wherefore lay apart all filthiness and superfluity of naughtiness, and receive with meekness the ingrafted word, which is able to save your souls.

1:21  Therefore, putting away all filthiness and overflowing of wickedness, receive with humility the implanted word, which is able to save your souls.

1:21  Why lay apart all filthiness and superfluity of naughtiness, and receive with meekness the engrafted word, which is able to save your souls.

1:21  Propter quod abjicientes omnem immunditiam, et abundantiam malitiæ, in mansuetudine suscipite insitum verbum, quod potest salvare animas vestras.

1:22  But be ye doers of the word and not hearers only, deceiving your own selves.

1:22  But be ye doers of the word, and not hearers only, deceiving your own selves.

1:22  Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!

1:22  Tím slovem je ale potřeba se řídit – nenamlouvejte si, že mu stačí naslouchat!

1:22  Buďte však těmi, kdo slovo činí, nebuďte pouze posluchači, kteří klamou sami sebe.

1:22  Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.

1:22  But be ye doers of the word, and not hearers only, deceiving your own selves.

1:22  But be doers of the word, and not only hearers, deluding your own selves.

1:22  But be you doers of the word, and not hearers only, deceiving your own selves.

1:22  Estote autem factores verbi, et non auditores tantum : fallentes vosmetipsos.

1:23  For if a man be a hearer of the word and not a doer, he shall be compared to a man beholding his own countenance in a glass.

1:23  For if any be a hearer of the word, and not a doer, he is like unto a man beholding his natural face in a glass:

1:23  Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;

1:23  Kdo Slovu naslouchá, ale neřídí se jím, podobá se člověku, který se vidí v zrcadle,

1:23  Neboť je–li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svou přirozenou tvář;

1:23  Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu oblíčej přirozený svůj v zrcadle.

1:23  For if any is a hearer of the word, and not a doer, he is like a man beholding his natural face in a glass:

1:23  For if anyone is a hearer of the word and not a doer, he is like a man looking at his natural face in a mirror;

1:23  For if any be a hearer of the word, and not a doer, he is like to a man beholding his natural face in a glass:

1:23  Quia si quis auditor est verbi, et non factor, hic comparabitur viro consideranti vultum nativitatis suæ in speculo :

1:24  For he beheld himself and went his way and presently forgot what manner of man he was.

1:24  For he beholdeth himself, and goeth his way, and straightway forgetteth what manner of man he was.

1:24  podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá.

1:24  ale když odejde, hned zapomene, jak vypadal.

1:24  podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.

1:24  Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.

1:24  For he beholdeth himself, and goeth away, and immediately forgetteth what manner of man he was.

1:24  for he sees himself, and goes away, and immediately forgets what kind of man he was.

1:24  For he beholds himself, and goes his way, and straightway forgets what manner of man he was.

1:24  consideravit enim se, et abiit, et statim oblitus est qualis fuerit.

1:25  But he that hath looked into the perfect law of liberty and hath continued therein, not becoming a forgetful hearer but a doer of the work: this man shall be blessed in his deed.

1:25  But whoso looketh into the perfect law of liberty, and continueth therein, he being not a forgetful hearer, but a doer of the work, this man shall be blessed in his deed.

1:25  Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.

1:25  Kdo však zahlédl dokonalý zákon svobody a drží se jej, blaze jemu ve všem, co dělá! Nezapomíná totiž, co slyšel, ale naplňuje to skutkem.

1:25  Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený ve svém jednání.

1:25  Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody, a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, blahoslavený bude v skutku svém.

1:25  But he who looketh into the perfect law of liberty, and continueth [in it], he being not a forgetful hearer, but a doer of the work, this man shall be blessed in his deed.

1:25  But he who looks into the perfect Law of freedom, and continues, not being a hearer who forgets, but a doer of the work, this man will be blessed in what he does.

1:25  But whoever looks into the perfect law of liberty, and continues therein, he being not a forgetful hearer, but a doer of the work, this man shall be blessed in his deed.

1:25  Qui autem perspexerit in legem perfectam libertatis, et permanserit in ea, non auditor obliviosus factus, sed factor operis : hic beatus in facto suo erit.

1:26  And if any man think himself to be religious, not bridling his tongue but deceiving his own heart, this man's religion is vain.

1:26  If any man among you seem to be religious, and bridleth not his tongue, but deceiveth his own heart, this man’s religion is vain.

1:26  Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná.

1:26  Pokud si někdo myslí, že je zbožný, a přitom neumí zvládnout vlastní jazyk, ten klame sám sebe a jeho zbožnost je k ničemu.

1:26  Domnívá–li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame své srdce; jeho zbožnost je marná.

1:26  Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, a v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.

1:26  If any man among you seemeth to be religious, and bridleth not his tongue, but deceiveth his own heart, this man's religion [is] vain.

1:26  If anyone thinks himself to be religious while he does not bridle his tongue, but deceives his heart, this man's religion is worthless.

1:26  If any man among you seem to be religious, and bridles not his tongue, but deceives his own heart, this man's religion is vain.

1:26  Si quis autem putat se religiosum esse, non refrenans linguam suam, sed seducens cor suum, hujus vana est religio.

1:27  Religion clean and undefiled before God and the Father is this: to visit the fatherless and widows in their tribulation and to keep one's self unspotted from this world.

1:27  Pure religion and undefiled before God and the Father is this, To visit the fatherless and widows in their affliction, and to keep himself unspotted from the world.

1:27  Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa.

1:27  Čistá a ryzí zbožnost před Bohem a Otcem je toto: pomáhat sirotkům a vdovám v jejich nouzi a chránit se před špínou světa.

1:27  Zbožnost čistá a neposkvrněná před Bohem a Otcem je toto: navštěvovat sirotky a vdovy v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa.

1:27  Náboženství čisté a nepoškvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v ssouženích jejich, a ostříhati sebe nepoškvrněného od světa.

1:27  Pure religion and undefiled before God and the Father is this, To visit the fatherless and widows in their affliction, [and] to keep himself unspotted from the world.

1:27  Pure religion and undefiled before our God and Father is this: to visit the fatherless and widows in their affliction, and to keep oneself unstained by the world.

1:27  Pure religion and undefiled before God and the Father is this, To visit the fatherless and widows in their affliction, and to keep himself unspotted from the world.

1:27  Religio munda et immaculata apud Deum et Patrem, hæc est : visitare pupillos et viduas in tribulatione eorum, et immaculatum se custodire ab hoc sæculo.