DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - James - 1

1:1  James, the servant of God and of our Lord Jesus Christ, to the twelve tribes which are scattered abroad, greeting.

1:1  James, a servant of God and of the Lord Jesus Christ, to the twelve tribes which are scattered abroad, greeting.

1:1  Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře.

1:1  Jakub, služebník Boha a Pána Ježíše Krista, zdraví dvanáct pokolení v diaspoře.

1:1  Jakub,otrokBoží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti kmenům,které jsou v rozptýlení.

1:1  Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení.

1:1  Jacobus, Dei et Domini nostri Jesu Christi servus, duodecim tribubus, quæ sunt in dispersione, salutem.

1:2  My brethren, count it all joy, when you shall fall into divers temptations:

1:2  My brethren, count it all joy when ye fall into divers temptations;

1:2  Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.

1:2  Mějte z toho jen radost, bratři moji, kdykoli upadáte do různých zkoušek.

1:2  Pokládejte za velikou radost, moji bratři, když upadnete do rozličných pokušení.

1:2  Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli v rozličná pokušení upadáte,

1:2  Omne gaudium existimate fratres mei, cum in tentationes varias incideritis :

1:3  Knowing that the trying of your faith worketh patience

1:3  Knowing this, that the trying of your faith worketh patience.

1:3  Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.

1:3  Víte přece, že zkoušení vaší víry přináší vytrvalost.

1:3  Víte, že zkoušení vaší víry působí vytrvalost.

1:3  Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.

1:3  scientes quod probatio fidei vestræ patientiam operatur.

1:4  And patience hath a perfect work: that you may be perfect and entire, failing in nothing.

1:4  But let patience have her perfect work, that ye may be perfect and entire, wanting nothing.

1:4  A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.

1:4  Nechte však vytrvalost dozrát, abyste byli dokonalí a úplní a nic vám nescházelo.

1:4  A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, abyste byli dokonalí a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.

1:4  Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.

1:4  Patientia autem opus perfectum habet : ut sitis perfecti et integri in nullo deficientes.

1:5  But if any of you want wisdom, let him ask of God who giveth to all men abundantly and upbraideth not. And it shall be given him.

1:5  If any of you lack wisdom, let him ask of God, that giveth to all men liberally, and upbraideth not; and it shall be given him.

1:5  Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.

1:5  Schází-li někomu z vás moudrost, ať žádá Boha, a ten mu ji dá – je přece štědrý ke všem a bez výhrad!

1:5  Nedostává–li se někomu z vás moudrosti, ať ji žádá od Boha, který dává všem štědře a nevyčítá, a bude mu dána.

1:5  Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá, i budeť dána jemu.

1:5  Si quis autem vestrum indiget sapientia, postulet a Deo, qui dat omnibus affluenter, et non improperat : et dabitur ei.

1:6  But let him ask in faith, nothing wavering. For he that wavereth is like a wave of the sea, which is moved and carried about by the wind.

1:6  But let him ask in faith, nothing wavering. For he that wavereth is like a wave of the sea driven with the wind and tossed.

1:6  Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.

1:6  Ať ale žádá ve víře a bez pochybností. Kdo pochybuje, podobá se totiž mořské vlně, větrem bičované a hnané sem a tam.

1:6  Ať však žádá ⌈ve víře⌉ a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, podobá se mořské vlně, hnané a zmítané větrem.

1:6  Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.

1:6  Postulet autem in fide nihil hæsitans : qui enim hæsitat, similis est fluctui maris, qui a vento movetur et circumfertur :

1:7  Therefore let not that man think that he shall receive any thing of the Lord.

1:7  For let not that man think that he shall receive any thing of the Lord.

1:7  Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;

1:7  Ať nikdo takový nečeká, že od Pána něco dostane –

1:7  Ať si takový člověk nemyslí, že něco od Pána dostane;

1:7  Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána.

1:7  non ergo æstimet homo ille quod accipiat aliquid a Domino.

1:8  A double minded man is inconstant in all his ways.

1:8  A double minded man is unstable in all his ways.

1:8  je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.

1:8  člověk s dvojakou myslí je totiž ve všem nestálý.

1:8  je to muž nerozhodný, nestálý ⌈ve všem, co činí⌉.

1:8  Muž dvojí mysli, jest neustavičný ve všech cestách svých.

1:8  Vir duplex animo inconstans est in omnibus viis suis.

1:9  But let the brother of low condition glory in his exaltation:

1:9  Let the brother of low degree rejoice in that he is exalted:

1:9  Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení

1:9  Ať se bratr, který je nízko, raduje ze svého povýšení

1:9  Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení

1:9  Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,

1:9  Glorietur autem frater humilis in exaltatione sua :

1:10  And the rich, in his being low: because as the flower of the grass shall he pass away.

1:10  But the rich, in that he is made low: because as the flower of the grass he shall pass away.

1:10  a bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy:

1:10  a bohatý ze svého ponížení; pomine totiž jako polní květ.

1:10  a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy:

1:10  A bohatý v ponižování se; nebo jako květ byliny pomine.

1:10  dives autem in humilitate sua, quoniam sicut flos fœni transibit ;

1:11  For the sun rose with a burning heat and parched the grass: and the flower thereof fell off, and the beauty of the shape thereof perished. So also shall the rich man fade away in his ways.

1:11  For the sun is no sooner risen with a burning heat, but it withereth the grass, and the flower thereof falleth, and the grace of the fashion of it perisheth: so also shall the rich man fade away in his ways.

1:11  vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své.

1:11  Když vyjde slunce a přijde žár, usychá tráva a vadne květ; ze vší té nádhery nic nezbývá. Právě tak uvadne boháč při všech svých počinech.

1:11  vyjde slunce se svým žárem a vysuší trávu, její květ opadne a krása jeho vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v ⌈tom, co činí⌉.

1:11  Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.

1:11  exortus est enim sol cum ardore, et arefecit fœnum, et flos ejus decidit, et decor vultus ejus deperiit : ita et dives in itineribus suis marcescet.

1:12  Blessed is the man that endureth temptation: for, when he hath been proved, he shall receive the crown of life which God hath promised to them that love him.

1:12  Blessed is the man that endureth temptation: for when he is tried, he shall receive the crown of life, which the Lord hath promised to them that love him.

1:12  Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.

1:12  Blaze člověku, který prochází zkouškou! Až se osvědčí, získá vavřín života, který Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.

1:12  Blahoslavený muž, který snáší zkoušku, neboť když se osvědčí, dostane věnec života, jejž [Pán] zaslíbil těm, kdo ho milují.

1:12  Blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení; nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, kdož ho milují.

1:12  Beatus vir qui suffert tentationem : quoniam cum probatus fuerit, accipiet coronam vitæ, quam repromisit Deus diligentibus se.

1:13  Let no man, when he is tempted, say that he is tempted by God. For God is not a tempter of evils: and he tempteth no man.

1:13  Let no man say when he is tempted, I am tempted of God: for God cannot be tempted with evil, neither tempteth he any man:

1:13  Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.

1:13  Když je však někdo pokoušen, ať nikdy neříká, že to pokušení je od Boha. Jako Bůh nemůže být pokoušen zlem, tak také sám nikoho nepokouší.

1:13  Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: Jsem pokoušen od Boha. Bůh nemůže být pokoušen ⌈ke zlému⌉ a sám také nikoho nepokouší.

1:13  Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž také on koho pokouší.

1:13  Nemo cum tentatur, dicat quoniam a Deo tentatur : Deus enim intentator malorum est : ipse autem neminem tentat.

1:14  But every man is tempted by his own concupiscence, being drawn away and allured.

1:14  But every man is tempted, when he is drawn away of his own lust, and enticed.

1:14  Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí.

1:14  Když je někdo pokoušen, vždycky jej vleče a vábí jeho vlastní chtíč.

1:14  Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí.

1:14  Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.

1:14  Unusquisque vero tentatur a concupiscentia sua abstractus, et illectus.

1:15  Then, when concupiscence hath conceived, it bringeth forth sin. But sin, when it is completed, begetteth death.

1:15  Then when lust hath conceived, it bringeth forth sin: and sin, when it is finished, bringeth forth death.

1:15  Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.

1:15  Chtíč, jakmile počne, rodí hřích a hřích, když dospěje, plodí smrt.

1:15  Žádostivost pak počne a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.

1:15  Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.

1:15  Deinde concupiscentia cum conceperit, parit peccatum : peccatum vero cum consummatum fuerit, generat mortem.

1:16  Do not err, therefore, my dearest brethren.

1:16  Do not err, my beloved brethren.

1:16  Neklamte sami sebe, milovaní bratří!

1:16  Nepleťte se, milovaní bratři!

1:16  Nemylte se, moji milovaní bratři.

1:16  Nebluďtež, bratří moji milí.

1:16  Nolite itaque errare, fratres mei dilectissimi.

1:17  Every best gift and every perfect gift is from above, coming down from the Father of lights, with whom there is no change nor shadow of alteration.

1:17  Every good gift and every perfect gift is from above, and cometh down from the Father of lights, with whom is no variableness, neither shadow of turning.

1:17  ‚Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování‘ je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.

1:17  Všechno dobré a dokonalé je dar shůry od Otce světel, u něhož není žádná změna, žádný proměnlivý stín.

1:17  Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, sestupuje od Otce světel, u něhož není proměny ani ⌈zatmění z odvrácení⌉.

1:17  Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhož není proměnění, ani pro obrácení se jinam zastínění.

1:17  Omne datum optimum, et omne donum perfectum desursum est, descendens a Patre luminum, apud quem non est transmutatio, nec vicissitudinis obumbratio.

1:18  For of his own will hath he begotten us by the word of truth, that we might be some beginning of his creature.

1:18  Of his own will begat he us with the word of truth, that we should be a kind of firstfruits of his creatures.

1:18  Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření.

1:18  Ze své vůle nás zplodil slovem pravdy, abychom byli prvotinou jeho stvoření.

1:18  On se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy, abychom byli jakousi prvotinou jeho stvoření.

1:18  On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.

1:18  Voluntarie enim genuit nos verbo veritatis, ut simus initium aliquod creaturæ ejus.

1:19  You know, my dearest brethren. And let every man be swift to hear, but slow to speak and slow to anger.

1:19  Wherefore, my beloved brethren, let every man be swift to hear, slow to speak, slow to wrath:

1:19  Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;

1:19  Víte, milovaní bratři, že každý člověk má být pohotový k slyšení, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu.

1:19  ⌈Víte to⌉, moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu.

1:19  A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.

1:19  Scitis, fratres mei dilectissimi. Sit autem omnis homo velox ad audiendum : tardus autem ad loquendum, et tardus ad iram.

1:20  For the anger of man worketh not the justice of God.

1:20  For the wrath of man worketh not the righteousness of God.

1:20  vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš.

1:20  Lidský hněv přece k spravedlnosti před Bohem nevede.

1:20  Neboť lidským hněvem se Boží spravedlnost nevypůsobí.

1:20  Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.

1:20  Ira enim viri justitiam Dei non operatur.

1:21  Wherefore, casting away all uncleanness and abundance of naughtiness, with meekness receive the ingrafted word, which is able to save your souls.

1:21  Wherefore lay apart all filthiness and superfluity of naughtiness, and receive with meekness the engrafted word, which is able to save your souls.

1:21  A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.

1:21  Odhoďte proto všechnu špínu a spoustu špatnosti a s krotkostí přijímejte zaseté Slovo, které má moc spasit vaše duše.

1:21  Proto odložte veškerou nečistotu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc zachránit vaše duše.

1:21  Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.

1:21  Propter quod abjicientes omnem immunditiam, et abundantiam malitiæ, in mansuetudine suscipite insitum verbum, quod potest salvare animas vestras.

1:22  But be ye doers of the word and not hearers only, deceiving your own selves.

1:22  But be ye doers of the word, and not hearers only, deceiving your own selves.

1:22  Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!

1:22  Tím slovem je ale potřeba se řídit – nenamlouvejte si, že mu stačí naslouchat!

1:22  Buďte však těmi, kdo slovo činí, nebuďte pouze posluchači, kteří klamou sami sebe.

1:22  Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.

1:22  Estote autem factores verbi, et non auditores tantum : fallentes vosmetipsos.

1:23  For if a man be a hearer of the word and not a doer, he shall be compared to a man beholding his own countenance in a glass.

1:23  For if any be a hearer of the word, and not a doer, he is like unto a man beholding his natural face in a glass:

1:23  Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;

1:23  Kdo Slovu naslouchá, ale neřídí se jím, podobá se člověku, který se vidí v zrcadle,

1:23  Neboť je–li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svou přirozenou tvář;

1:23  Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu oblíčej přirozený svůj v zrcadle.

1:23  Quia si quis auditor est verbi, et non factor, hic comparabitur viro consideranti vultum nativitatis suæ in speculo :

1:24  For he beheld himself and went his way and presently forgot what manner of man he was.

1:24  For he beholdeth himself, and goeth his way, and straightway forgetteth what manner of man he was.

1:24  podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá.

1:24  ale když odejde, hned zapomene, jak vypadal.

1:24  podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.

1:24  Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.

1:24  consideravit enim se, et abiit, et statim oblitus est qualis fuerit.

1:25  But he that hath looked into the perfect law of liberty and hath continued therein, not becoming a forgetful hearer but a doer of the work: this man shall be blessed in his deed.

1:25  But whoso looketh into the perfect law of liberty, and continueth therein, he being not a forgetful hearer, but a doer of the work, this man shall be blessed in his deed.

1:25  Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.

1:25  Kdo však zahlédl dokonalý zákon svobody a drží se jej, blaze jemu ve všem, co dělá! Nezapomíná totiž, co slyšel, ale naplňuje to skutkem.

1:25  Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený ve svém jednání.

1:25  Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody, a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, blahoslavený bude v skutku svém.

1:25  Qui autem perspexerit in legem perfectam libertatis, et permanserit in ea, non auditor obliviosus factus, sed factor operis : hic beatus in facto suo erit.

1:26  And if any man think himself to be religious, not bridling his tongue but deceiving his own heart, this man's religion is vain.

1:26  If any man among you seem to be religious, and bridleth not his tongue, but deceiveth his own heart, this man’s religion is vain.

1:26  Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná.

1:26  Pokud si někdo myslí, že je zbožný, a přitom neumí zvládnout vlastní jazyk, ten klame sám sebe a jeho zbožnost je k ničemu.

1:26  Domnívá–li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame své srdce; jeho zbožnost je marná.

1:26  Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, a v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.

1:26  Si quis autem putat se religiosum esse, non refrenans linguam suam, sed seducens cor suum, hujus vana est religio.

1:27  Religion clean and undefiled before God and the Father is this: to visit the fatherless and widows in their tribulation and to keep one's self unspotted from this world.

1:27  Pure religion and undefiled before God and the Father is this, To visit the fatherless and widows in their affliction, and to keep himself unspotted from the world.

1:27  Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa.

1:27  Čistá a ryzí zbožnost před Bohem a Otcem je toto: pomáhat sirotkům a vdovám v jejich nouzi a chránit se před špínou světa.

1:27  Zbožnost čistá a neposkvrněná před Bohem a Otcem je toto: navštěvovat sirotky a vdovy v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa.

1:27  Náboženství čisté a nepoškvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v ssouženích jejich, a ostříhati sebe nepoškvrněného od světa.

1:27  Religio munda et immaculata apud Deum et Patrem, hæc est : visitare pupillos et viduas in tribulatione eorum, et immaculatum se custodire ab hoc sæculo.