CzeCSP - Job - 2

2:1  Tu nastal den, kdy přišli Boží synové, aby se postavili před Hospodina; mezi nimi přišel také Satan, aby se postavil před Hospodina.

2:2  Hospodin tehdy Satanovi řekl: Odkud přicházíš? Satan Hospodinu odpověděl: Z obchůzky na zemi, z procházení po ní sem a tam.

2:3  Hospodin se pak Satana zeptal: Zdali sis všiml mého otroka Jóba? Neboť není jemu podobného na zemi, muže bezúhonného a přímého, bohabojného a odvracejícího se od zlého. Stále se drží své bezúhonnosti, i když jsi mne podnítil proti němu, abych jej bezdůvodně pohltil.

2:4  Satan však Hospodinu odpověděl. Řekl: Kůži za kůži, ale vše, co člověk má, dá za svou duši.

2:5  Avšak vztáhni nyní svou ruku a zasáhni až k jeho kosti a k jeho masu; určitě ti bude do tváře zlořečit.

2:6  Tu Hospodin Satanovi řekl: Hle, ⌈je ve tvé ruce;⌉ avšak zachovej jeho duši.

2:7  Satan pak odešel z Hospodinovy přítomnosti a ranil Jóba zlými vředy od paty až k hlavě.

2:8  A on si vzal střep, aby se jím drápal, a když seděl v popelu,

2:9  jeho žena mu řekla: Ty se stále držíš ⌈své bezúhonnosti?⌉ Zlořeč Bohu a zemři!

2:10  Odpověděl jí však: Mluvíš, jako by promlouvala jedna z bláznivých žen. Což budeme přijímat od Boha dobré, a zlé přijímat nebudeme? V tom všem Jób nezhřešil svými rty.

2:11  Když tři Jóbovi přátelé uslyšeli o všem tom zlu, které na něho dolehlo, přišli, každý ze svého domova: Elífaz Témanský, Bildad Šúchský a Sófar Naamatský. Dohodli se spolu, že přijdou, aby ⌈mu projevili účast⌉ a aby jej potěšili.

2:12  Když zpovzdálí pozvedli oči a nemohli jej poznat, ⌈pozvedli hlas a rozplakali se.⌉ Roztrhli každý své roucho a rozhazovali prach nad své hlavy k nebi.

2:13  Pak s ním seděli na zemi ⌈sedm dnů⌉ a sedm nocí a nepromluvili na něj ani slovo, protože viděli, že jeho bolest je tuze veliká.