CzeCSP - Job - 30

30:1  A nyní se mi smějí ti, kteří jsou věkem mladší než já, jejichž otci jsem pohrdl tak, že jsem je odmítl nasadit ke svým ovčáckým psům.

30:2  Nač mi také je síla jejich rukou? Zralost u nich přišla vniveč.

30:3  Nedostatkem a hladomorem vyčerpaní ohlodávají suchopár uplynulé noci, zkázu a zpustošení.

30:4  Trhají lebedu, listí z křoví a kořen janovce, aby je zasytily.

30:5  Jsou vypuzeni ze společenství, křičí na ně jako na zloděje.

30:6  Musejí přebývat v údolním srázu, dírách v podzemí a skalách,

30:7  hýkají mezi křovím, zalezlí pod plevelem.

30:8  Blázni, ano bezejmenní, byli vymrskáni ze země.

30:9  A teď jsem se stal jejich písničkou, stal jsem se námětem jejich výroku.

30:10  Opovrhují mnou, vzdalují se ode mne a ⌈nemají zábrany plivat mi do tváře.⌉

30:11  Jelikož on rozvázal mé lano a pokořil mě, oni si přede mnou povolili uzdu.

30:12  Napravo povstávají jako mladická chátra, podrážejí mi nohy, vrší proti mně své zhoubné stezky.

30:13  Mou pěšinu boří, přispívají k mé zkáze. Není před nimi pomocníka.

30:14  Přicházejí jako široká trhlina, valí se jako zkáza.

30:15  Hrůza se obrátila proti mně, mou důstojnost pronásleduje jako vítr; jako mračno pominula má spása.

30:16  A teď je má duše rozlita nade mnou, dny soužení mě zachvacují.

30:17  Noc ze mě vyloupala kosti. Neutichnou mé hlodající bolesti.

30:18  Velkou silou se můj oděv změnil k nepoznání, mé roucho mě přepásá jako obojek.

30:19  Vrhl mě do bláta, stal jsem se podobným prachu a popelu.

30:20  Křičím k tobě o pomoc, a neodpovídáš mi. Když ⌈jsem se dříve postavil k modlitbě, měl jsi pro mě pochopení.⌉

30:21  Změnil ses mi v krutého nepřítele, strojíš mi úklady silou své ruky.

30:22  Zvedneš mě, posadíš mě na vítr, necháš mě zmítat se v bouři.

30:23  Vždyť vím, že mě přivedeš k smrti, do domu setkání pro všechno živé.

30:24  ⌈On jistě nevztáhne ruku do sutin, když při své zkáze někdo volá o pomoc.⌉

30:25  Zdalipak jsem neplakal nad tím, kdo prožíval těžké dny? Nestarala se má duše o nuzného?

30:26  Vždyť jsem čekal dobro, a přišlo zlo, očekával jsem světlo, a přišlo setmění.

30:27  Mé nitro bylo přivedeno do varu a nemělo pokoj, potkaly mě dny soužení.

30:28  Chodil jsem v nářku, ne v žáru slunce, ve shromáždění jsem povstal a křičím o pomoc.

30:29  Šakalům jsem se stal bratrem, pštrosům bližním.

30:30  Zčernala na mně kůže, ⌈horečkou ⌈vzplanuly mé kosti.⌉⌉

30:31  I má lyra je naladěna pro smuteční obřad, pro hlas plačících má flétna.