CzeCSP - Job - 20

20:1  Tu odpověděl Sófar Naamatský. Řekl:

20:2  Proto mě mé ⌈zneklidněné přemítání nutí odpovědět;⌉ pro nepokoj, který je ve mně.

20:3  Vyslechnu ponaučení ke své potupě a ⌈odpověď mi dá duch podle mého porozumění.⌉

20:4  Což to nevíš odedávna, od doby kdy byl na zemi postaven člověk,

20:5  že radostný křik ničemů přijde zkrátka a radost bezbožného je jen na chvíli?

20:6  I kdyby jeho povznesenost vystoupila do nebes a jeho hlava by dosáhla do oblak,

20:7  zmizí navždy jako jeho výkal; ti, kdo ho vídali, řeknou: Kde je?

20:8  Odlétne jako sen a nenajdou ho, jako noční vidění bude zaplašen.

20:9  Zahlédlo jej oko, ale více nezahlédne, jeho domov už ho nezpozoruje.

20:10  Jeho synové budou hledat přízeň chudých, jeho ruce musejí vrátit jeho majetek.

20:11  Svěžesti byly plné jeho kosti, ta ale ulehne do prachu s ním.

20:12  Ačkoliv zlo v jeho ústech sládne, pod svým jazykem ho přechovává,

20:13  je k němu shovívavý a neopouští ho, na svém patře jej zadržuje,

20:14  jeho pokrm se mu změnil ve vnitřnostech, v jeho nitru se stal hadím jedem.

20:15  Pohltil majetek a zase jej vyzvrátil, Bůh mu ho vyžene z břicha.

20:16  Bude sát hadí jed, jazyk zmije ho zabije.

20:17  Nepodívá se na proudy, řeky, potoky medu a smetany.

20:18  Výtěžek vrací zpět, nespotřebuje jej a nad výnosem svého obchodu nebude jásat.

20:19  Vždyť utiskoval, opouštěl chudé; uchvátil dům, ale nebude ho budovat.

20:20  Protože ve své chuti nepoznal uspokojení, nezachrání se ⌈s tím, co je mu nejmilejší.⌉

20:21  Nic neuniklo jeho žravosti; kvůli tomu jeho blaho nebude trvalé.

20:22  Když vzroste jeho hojnost, bude mu úzko; zasáhne jej ⌈ruka každého udřeného. ⌉

20:23  Ať se snaží naplnit břicho, pošle na něj svůj planoucí hněv; ať na něj dští svými střelami.

20:24  Uteče–li před železnou zbraní, prostřelí ho bronzový luk.

20:25  Vytáhl střelu, ale šíp mu vyšel ze hřbetu, blesk vyjde z jeho žluče, hrůzy na něm spočinou.

20:26  ⌈Jen temnota je připravena pro ty, kdo jsou mu drazí,⌉ stráví jej oheň, který nebyl rozdmýchán; ať spase, co zůstalo v jeho stanu.

20:27  Nebesa odhalí jeho zvrácenost, povstane proti němu i země.

20:28  Úroda z jeho domu ať se vystěhuje, v den jeho hněvu se rozplyne.

20:29  Toto je Bohem určený podíl ničemného člověka a dědictví Bohem mu přiřknuté.