CzeCSP - Job - 31

31:1  Se svýma očima jsem uzavřel smlouvu, jak bych se mohl zadívat na pannu?

31:2  A jaký je podíl od Boha nahoře, dědictví od Všemohoucího shůry?

31:3  Cožpak jím pro bídáka není pohroma a pro pachatele nepravosti neštěstí?

31:4  Cožpak on mé cesty neuvidí a nespočítá všechny mé kroky?

31:5  Jestliže jsem jednal falešně a má noha spěchala za podvodem,

31:6  ať mě na miskách spravedlnosti odváží, ať mou bezúhonnost Bůh pozná.

31:7  Pokud by se odvrátil z cesty můj krok, mé srdce by šlo za mýma očima a poskvrna by ulpěla na mých dlaních,

31:8  ať tedy zaseji a sní to někdo jiný a ať jsou vykořeněny moje výpěstky.

31:9  Jestliže se mé srdce dalo přivábit k cizí ženě a číhal jsem u vchodu svého bližního,

31:10  ať má žena ⌈jinému mele a jiní ať se nad ní sklánějí.⌉

31:11  Vždyť je to hanebnost, zvrácenost hodná odsouzení.

31:12  Neboť je to oheň, který stravuje až k zahynutí, vykoření všechnu mou úrodu.

31:13  Pohrdnu–li právem svého otroka či své otrokyně v jejich sporu se mnou,

31:14  co udělám, až Bůh povstane? Až mě navštíví, co mu odpovím?

31:15  Cožpak ten, který učinil v nitru mě, neučinil i jej? Což nás ⌈tentýž nepřipravil v lůně?⌉

31:16  Jestliže jsem chudému odepřel jeho přání a nechal jsem vyhasnout oči vdovy,

31:17  jestliže jsem jídal své sousto sám, aniž by z něj jedl i sirotek --

31:18  vždyť u mě vyrůstal jako u otce od mého mládí a vdovu jsem vedl od lůna své matky --

31:19  jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu a nuzného, že nemá přikrývku,

31:20  jestliže mi jeho bedra nežehnala, že se zahřál vlnou ze stříže mých beránků,

31:21  jestliže jsem se rozehnal rukou proti sirotkovi, protože jsem viděl, že mám v bráně podporu,

31:22  ať mi odpadne rameno od zad a vylomí se mi paže z lokte.

31:23  Vždyť Boží pohroma mi nahání strach, ⌈nemohl bych snést jeho vznešenost.⌉

31:24  Pokud bych svou důvěru složil ve zlato, čistému zlatu bych řekl: Má naděje!,

31:25  jestliže bych se radoval, že mám hojný majetek a že má ruka mnoho získala,

31:26  jestliže bych pohleděl na sluneční světlo, jak se třpytí a jak spanile putuje měsíc

31:27  a mé srdce by se dalo ve skrytu svést a ⌈polibek mých úst by poslala má ruka,⌉

31:28  také to je zvrácenost hodná odsouzení, protože bych zapřel Boha nahoře.

31:29  Zdalipak bych se radoval ze zkázy toho, kdo mě nenávidí, a rozjařil bych se, že ho postihlo něco zlého?

31:30  Svým ústům jsem nedovolil hřešit, žádat ⌈kletbou o jeho život.⌉

31:31  Cožpak muži z mého stanu neříkali: Kdo by nebyl nasycen jeho masem?

31:32  Příchozí nenocoval venku, otvíral jsem své dveře pro poutníka.

31:33  Jestliže jsem svá přestoupení přikryl ⌈jako Adam,⌉ takže jsem svou vinu uschoval ve své hrudi,

31:34  protože jsem měl strach z velkého davu a děsilo mě pohrdání lidských čeledí, umlkl jsem a nevycházel ze vchodu.

31:35  Kéž je mi dopřán někdo, kdo by mi naslouchal. Zde je mé znamení. Ať mi odpoví Všemohoucí. Můj odpůrce sepsal záznam.

31:36  Cožpak bych ho nenosil na rameni? Připoutal bych jej k sobě jako korunu.

31:37  Oznámil bych mu počet svých kroků, přistupoval bych k němu jako vévoda.

31:38  Jestliže má půda ⌈křičí proti mně⌉ a její brázdy pláčou spolu s ní,

31:39  jestliže jsem bez placení jedl její úrodu a ⌈přiváděl jsem duši jejích vlastníků k zoufalství,⌉

31:40  ať mi vzejde trní namísto pšenice a býlí namísto ječmene. Tím končí Jóbova slova.