CzeCSP - Job - 10

10:1  Má duše si zhnusila můj život, ⌈dám průchod svému stěžování⌉ nad sebou. Budu mluvit v hořkosti své duše.

10:2  Řeknu Bohu: Neprohlašuj mě vinným. Oznam mi, proč se mnou vedeš při.

10:3  Cožpak je pro tebe dobré, že utlačuješ, že zavrhuješ výtěžek svých dlaní? Dovolil jsi, aby se zaskvěl ⌈plán ničemů?⌉

10:4  Máš tělesné oči, díváš se snad, jako se dívá smrtelný člověk?

10:5  Cožpak jsou tvé dny jako dny smrtelného člověka, jsou snad tvé roky jako dny muže,

10:6  že hledáš mou zvrácenost a pátráš po mém hříchu?

10:7  Podle svého poznání víš, že nejednám ničemně, a není, kdo by vysvobodil ze tvé ruky.

10:8  Tvé ruce mě utvořily a uspořádaly mě ⌈spolu se vším okolo. A teď bys mě pohltil?⌉

10:9  Rozpomeň se přece, že jsi mě udělal jako hlínu a ⌈do prachu mě zase chceš vrátit.⌉

10:10  Cožpak mě nesléváš jako mléko a nezahušťuješ jako sýr?

10:11  Oblékáš mi kůži a maso, proplétáš mě kostmi a šlachami.

10:12  ⌈Daroval jsi mi⌉ život a prokázal milosrdenství a tvá starost zachovala mého ducha.

10:13  Avšak tyto věci jsi uchovával ve svém srdci; vím, že takhle je to s tebou:

10:14  Kdybych zhřešil, ty mě budeš střežit a pro mou zvrácenost mě nenecháš bez trestu.

10:15  Kdybych jednal ničemně, běda mi; i kdybych byl spravedlivý, nesmím zvednout hlavu. Jsem nasycen hanbou, pohleď na mé soužení.

10:16  Až se však povýší, budeš mě lovit jako lev a znovu budeš na mně ukazovat svou obdivuhodnou moc.

10:17  Znovu proti mně postavíš své svědky, abys vystupňoval svou nespokojenost se mnou. Střídání a množství toho všeho přichází proti mně.

10:18  Proč jsi mě tedy vyvedl z matčina lůna? Naposled bych vydechl a oko by mě nespatřilo.

10:19  Byl bych, jako kdybych nebyl. Byl bych odnesen z břicha do hrobu.

10:20  Cožpak není maličko mých dnů? Přestaň a ⌈upusť ode mě,⌉ ať maličko pookřeji,

10:21  dříve než odejdu -- a už se nenavrátím -- do země temnoty a nejhlubší tmy,

10:22  země temné jako zatmění nejhlubší tmy a bez řádů, kde se rozbřesklo tak, jako by to bylo zatmění.