CzeCSP - Job - 16

16:1  Nato Jób odpověděl. Řekl:

16:2  Slov, jako jsou tato, jsem už slyšel mnoho. Jste všichni ⌈mizerní utěšitelé.⌉

16:3  ⌈Jestlipak budou mít konec ta nadutá slova? Nebo co tě popouzí, že takhle odpovídáš?⌉

16:4  I já bych mohl mluvit jako vy, ⌈kdybyste byli na mém místě,⌉ ohánět se proti vám výroky a potřásat nad vámi hlavou.

16:5  Posiloval bych vás svými ústy a soustrast mých rtů ⌈by byla šetrná.⌉

16:6  Jestliže promluvím, má bolest tím nebude zmírněna; zanechám–li toho, ⌈v čem se mi ulehčí?⌉

16:7  Už mě zcela unavil. Zpustošil jsi celou mou pospolitost.

16:8  Dopadl jsi mě, stalo se to na svědectví; povstala proti mně má lež a vypovídá proti mně.

16:9  Jeho hněv propukl a ⌈zanevřel na mě,⌉ skřípal na mě zuby; můj protivník na mě zaostřuje své oči.

16:10  Otevřeli na mě ⌈svá ústa,⌉ ⌈potupně mě bili do tváře,⌉ společně se proti mně hrnou.

16:11  Bůh mě vydá v plen padouchovi, vydá mě na pospas do rukou ničemů.

16:12  Byl jsem spokojený, ale zacloumal se mnou, ⌈uchopil mě za šíji a roztříštil mě.⌉ Postavil si mě za terč.

16:13  Obklíčí mě jeho lukostřelci, probodne mé ledviny a nebude mít soucit. Mou žluč vylije na zem.

16:14  ⌈Bude mě drásat, rána za ranou;⌉ vyběhne proti mně jako hrdina.

16:15  Na kůži ⌈jsem si sešil pytlovinu,⌉ svůj roh jsem sklonil do prachu.

16:16  Tvář mi opuchla od pláče, na mých víčkách je nejhlubší tma.

16:17  Přitom na mých rukou není násilí a má modlitba je čistá.

16:18  Země, nepřikrývej mou krev, ať není místo odpočinku pro můj úpěnlivý křik.

16:19  Již nyní, hle, na nebesích je můj svědek a na výšinách můj přímluvce.

16:20  ⌈Mí přátelé jsou mi prostředníky; mé oko prolévá slzy před Bohem.⌉

16:21  Nechť může někdo vést za muže spor s Bohem, lidský syn za svého bližního.

16:22  Protože přejdou vyměřená léta, a půjdu stezkou, z níž se nevrátím.