DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Lamentations - 5

5:1  Remember, O Lord, what is come upon us: consider and behold our reproach.

5:1  Remember, O Lord, what is come upon us: consider, and behold our reproach.

5:1  Rozpomeň se, Hospodine, co se nám stalo, popatř a pohleď na naši potupu!

5:1  Vzpomeň si, Hospodine, jak jsme dopadli, dobře se podívej na naši hanbu:

5:1  Pamatuj, Hospodine, na to, co se nám stalo, pohleď a podívej se na naši potupu!

5:1  Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.

5:1  Recordare, Domine, quid acciderit nobis ; intuere et respice opprobrium nostrum.

5:2  Our inheritance is turned to aliens: our houses to strangers.

5:2  Our inheritance is turned to strangers, our houses to aliens.

5:2  Naše dědictví připadlo cizákům, naše domy cizincům.

5:2  Naše dědictví připadlo cizím, naše domy patří cizákům!

5:2  Naše dědictví bylo předáno cizincům, naše domy cizozemcům.

5:2  Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.

5:2  Hæreditas nostra versa est ad alienos, domus nostræ ad extraneos.

5:3  We are become orphans without a father: our mothers are as widows.

5:3  We are orphans and fatherless, our mothers are as widows.

5:3  Stali jsme se sirotky, nemáme otce, naše matky jsou jako vdovy.

5:3  Jsme sirotci, přišli jsme o otce, z našich matek jsou teď vdovy.

5:3  Stali jsme se sirotky bez otce, naše matky jsou vdovami.

5:3  Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.

5:3  Pupilli facti sumus absque patre, matres nostræ quasi viduæ.

5:4  We have drunk our water for money: we have bought our wood.

5:4  We have drunken our water for money; our wood is sold unto us.

5:4  Vlastní vodu pijeme za stříbro, své dřevo musíme platit.

5:4  Vlastní vodu pijeme za peníze, za své dříví musíme platit.

5:4  Vlastní vodu pijeme za stříbro a vlastní dřevo dostáváme za peníze.

5:4  Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.

5:4  Aquam nostram pecunia bibimus ; ligna nostra pretio comparavimus.

5:5  We were dragged by the necks, we were weary and no rest was given us.

5:5  Our necks are under persecution: we labour, and have no rest.

5:5  Jsme pronásledováni, visí nám na šíji, vynakládáme námahu a nedopřejí nám klidu.

5:5  S pronásledovateli v zádech dřeme, zbaveni odpočinku.

5:5  Jho je na naší šíji, jsme pronásledováni; jsme unaveni a nemáme odpočinek.

5:5  Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.

5:5  Cervicibus nostris minabamur, lassis non dabatur requies.

5:6  We have given our hand to Egypt, and to the Assyrians, that we might be satisfied with bread.

5:6  We have given the hand to the Egyptians, and to the Assyrians, to be satisfied with bread.

5:6  Egyptu podáváme ruku, též Asýrii, abychom se nasytili chlebem.

5:6  Třeseme si rukou s Egyptem i s Asýrií – kvůli chlebu.

5:6  ⌈Dali jsme ruku Egyptu a Asýrii,⌉ abychom se nasytili chlebem.

5:6  Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.

5:6  Ægypto dedimus manum et Assyriis, ut saturaremur pane.

5:7  Our fathers have sinned, and are not: and we have borne their iniquities.

5:7  Our fathers have sinned, and are not; and we have borne their iniquities.

5:7  Naši otcové zhřešili, už nejsou, a my neseme jejich nepravosti.

5:7  Naši otcové hřešili; jsou pryč a my neseme jejich trest.

5:7  Naši otcové hřešili a už nejsou; my neseme trest za jejich viny.

5:7  Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.

5:7  Patres nostri peccaverunt, et non sunt : et nos iniquitates eorum portavimus.

5:8  Servants have ruled over us: there was none to redeem us out of their hand.

5:8  Servants have ruled over us: there is none that doth deliver us out of their hand.

5:8  Otroci se stali našimi vládci a nikdo nás z jejich rukou nevytrhne.

5:8  Panují nad námi otroci a nikdo neuvolní jejich pěst.

5:8  Vládnou nám otroci a není, kdo by nás vyrval z jejich ruky.

5:8  Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.

5:8  Servi dominati sunt nostri : non fuit qui redimeret de manu eorum.

5:9  We fetched our bread at the peril of our lives, because of the sword in the desert.

5:9  We gat our bread with the peril of our lives because of the sword of the wilderness.

5:9  S nasazením života přinášíme chléb, ohrožováni mečem z pouště.

5:9  Jde nám o život, když přinášíme chléb ohroženi mečem v pustém kraji.

5:9  ⌈S nasazením vlastního života⌉ přinášíme svůj pokrm, kvůli ⌈meči z pustiny.⌉

5:9  S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.

5:9  In animabus nostris afferebamus panem nobis, a facie gladii in deserto.

5:10  Our skin was burnt as an oven, by reason of the violence of the famine.

5:10  Our skin was black like an oven because of the terrible famine.

5:10  Kůže nám žhne jako pec od úporného hladu.

5:10  Kůže nám hoří jako pec horečkou z hladovění.

5:10  Naše kůže je rozpálená jako pec od palčivého hladu.

5:10  Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.

5:10  Pellis nostra quasi clibanus exusta est, a facie tempestatum famis.

5:11  They oppressed the women in Sion, and the virgins in the cities of Juda.

5:11  They ravished the women in Zion, and the maids in the cities of Judah.

5:11  Na Sijónu ponižují ženy, v judských městech panny.

5:11  Sionské ženy byly znásilněny tak jako panny ve městech Judových.

5:11  Znásilnili ženy na Sijónu, panny v judských městech.

5:11  Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.

5:11  Mulieres in Sion humiliaverunt, et virgines in civitatibus Juda.

5:12  The princes were hanged up by their hand: they did not respect the persons of the ancients.

5:12  Princes are hanged up by their hand: the faces of elders were not honoured.

5:12  Jejich rukou jsou věšeni velmožové, tváře starců nejsou ctěny.

5:12  Naše velmože nám pověsili, ke starcům úctu neměli!

5:12  Knížata byla jejich rukou pověšena, starci nebyli ctěni.

5:12  Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.

5:12  Principes manu suspensi sunt ; facies senum non erubuerunt.

5:13  They abused the young men indecently: and the children fell under the wood.

5:13  They took the young men to grind, and the children fell under the wood.

5:13  Junáci nosí mlýnek, mladíci klopýtají pod dřívím.

5:13  Mládenci roztáčejí mlýn, chlapci klopýtají pod dřívím.

5:13  Mládenci ⌈nosili mlýnek,⌉ chlapci klopýtali pod nákladem dříví.

5:13  Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.

5:13  Adolescentibus impudice abusi sunt, et pueri in ligno corruerunt.

5:14  The ancients have ceased from the gates: the young men from the choir of the singers.

5:14  The elders have ceased from the gate, the young men from their musick.

5:14  Starci přestali zasedat v bráně a junáci zpívat písničky.

5:14  Starci už v branách nesedí, mládenci dozpívali.

5:14  Starci zmizeli z brány, mládenci zanechali své hudby.

5:14  Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.

5:14  Senes defecerunt de portis, juvenes de choro psallentium.

5:15  The joy of our heart is ceased, our dancing is turned into mourning.

5:15  The joy of our heart is ceased; our dance is turned into mourning.

5:15  Přestalo veselí našeho srdce, v truchlení se proměnil náš tanec.

5:15  Utichlo naše bujaré veselí, tanec se změnil v truchlení.

5:15  Ustalo veselí našeho srdce, náš tanec se změnil v smuteční obřad.

5:15  Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.

5:15  Defecit gaudium cordis nostri ; versus est in luctum chorus noster.

5:16  The crown is fallen from our head: woe to us, because we have sinned.

5:16  The crown is fallen from our head: woe unto us, that we have sinned!

5:16  Spadla koruna z naší hlavy, běda nám, neboť jsme hřešili.

5:16  Koruna spadla z naší hlavy; běda nám, že jsme hřešili!

5:16  Koruna spadla z naší hlavy, běda nám, že jsme hřešili.

5:16  Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.

5:16  Cecidit corona capitis nostri : væ nobis, quia peccavimus !

5:17  Therefore is our heart sorrowful, therefore are our eyes become dim.

5:17  For this our heart is faint; for these things our eyes are dim.

5:17  Nad tím zemdlelo naše srdce, nad oním se nám zatmělo v očích,

5:17  Srdce nám nad tím usedá, potemněly nám nad tím oči –

5:17  Proto onemocnělo naše srdce, proto ztemněly naše oči.

5:17  Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,

5:17  Propterea mœstum factum est cor nostrum ; ideo contenebrati sunt oculi nostri,

5:18  For mount Sion, because it is destroyed, foxes have walked upon it.

5:18  Because of the mountain of Zion, which is desolate, the foxes walk upon it.

5:18  nad horou Sijónem, že je tak zpustošená; honí se po ní šakalové.

5:18  že z hory Sion zbyla pustina, že se tam honí lišky!

5:18  Pro horu Sijón, která je zpustošená, takže po ní chodí lišky.

5:18  Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.

5:18  propter montem Sion quia disperiit ; vulpes ambulaverunt in eo.

5:19  But thou, O Lord, shalt remain for ever, thy throne from generation to generation.

5:19  Thou, O Lord, remainest for ever; thy throne from generation to generation.

5:19  Ty, Hospodine, budeš trůnit věčně, tvůj trůn přetrvá všechna pokolení.

5:19  Ty, Hospodine, však vládneš navěky, tvůj trůn trvá po všechny časy.

5:19  Ty, Hospodine, zůstáváš navěky, tvůj trůn z generace na generaci.

5:19  Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.

5:19  Tu autem, Domine, in æternum permanebis, solium tuum in generationem et generationem.

5:20  Why wilt thou forget us for ever? why wilt thou forsake us for a long time?

5:20  Wherefore dost thou forget us for ever, and forsake us so long time?

5:20  Proč na nás pořád zapomínáš, opustil jsi nás až do nejdelších časů?

5:20  Proč na nás nikdy nepomyslíš? To nás opustíš navždy?

5:20  Proč na nás neustále zapomínáš a opouštíš nás na mnoho dnů?

5:20  Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?

5:20  Quare in perpetuum oblivisceris nostri, derelinques nos in longitudine dierum ?

5:21  Convert us, O Lord, to thee, and we shall be converted: renew our days, as from the beginning.

5:21  Turn thou us unto thee, O Lord, and we shall be turned; renew our days as of old.

5:21  Obrať nás, Hospodine, k sobě a my se navrátíme, obnov naše dny jak za dnů dávnověkých.

5:21  Navrať nás k sobě, Hospodine, ať se vrátíme! Obnov naše dny, ať jsou jako dřív!

5:21  Vrať nás, Hospodine, zpět k sobě a navrátíme se. Obnov naše dny jako za dávnověku.

5:21  Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.

5:21  Converte nos, Domine, ad te, et convertemur ; innova dies nostros, sicut a principio.

5:22  But thou hast utterly rejected us, thou art exceedingly angry with us.

5:22  But thou hast utterly rejected us; thou art very wroth against us.

5:22  Nebo jsi nás úplně zavrhl? Rozlítil ses na nás převelice.

5:22  Anebo jsi nás už zavrhl úplně? Rozhněval ses na nás přespříliš?

5:22  Nebo jsi nás zcela zavrhl? Přespříliš ses na nás rozhněval?

5:22  Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?

5:22  Sed projiciens repulisti nos : iratus es contra nos vehementer.