CzeB21 - Sirach - 12

12:1  Prokazuješ-li dobro, poznej, komu je prokazuješ, a on ti za tvou laskavost poděkuje.

12:2  Prokazuj dobro zbožnému a on tě odmění; a když ne on, pak jistě Nejvyšší.

12:3  Žádné dobro nečeká toho, kdo se drží zla, a také toho, kdo chudým nedává.

12:4  Zbožnému dej, ale hříšnému nepomáhej.

12:5  Prokazuj dobro poníženému, bezbožnému ale nedávej. Odepři mu chléb a nedávej mu, jinak se posílen vrhne na tebe: za všechno dobrodiní, jež jsi mu prokázal, bys potom dostal dvojnásobek zla.

12:6  Hříšníky totiž nenávidí i Nejvyšší a ztrestá bezbožné, jak si zaslouží.

12:7  Dobrému dej, ale hříšnému nepomáhej.

12:8  Přítel se nepozná ve štěstí, nepřítel se neukryje v neštěstí.

12:9  Má-li se člověk dobře, jeho nepřátelé se trápí, má-li se špatně, i přítel ho opustí.

12:10  Nikdy nevěř svému nepříteli – jako rez žere kov, tak působí jeho zlost.

12:11  I když se poníží a půjde shrbený, udrž si odstup a chraň se před ním. Chovej se k němu, jako bys leštil zrcadlo – nakonec vše vyjde najevo.

12:12  Nestav ho po svůj bok, jinak tě svrhne a zabere tvé místo. Neposazuj ho po své pravici – zatouží sedět tam, kde ty! Nakonec pochopíš má slova, s lítostí uznáš, že jsem tě varoval.

12:13  Kdo lituje zaklínače, kterého uštkl had, nebo všechny, kdo si zahrávají s šelmami?

12:14  Stejně dopadne ten, kdo se stýká s hříšníkem – do jeho hříchů se zaplete.

12:15  Nějakou dobu s tebou zůstane, když ale zakolísáš, zradí tě.

12:16  Na rtech nepřítele mohou být sladká slova, v srdci však přemítá, jak tě srazit do bláta. V očích nepřítele mohou být i slzy, když však přijde příležitost, vrhne se po tvé krvi.

12:17  Ve tvém neštěstí přispěchá dřív než ty – předstírá pomoc, ale chce tě podrazit!

12:18  Bude třást hlavou a lomit rukama, bude hodně vzdychat, tvář samá přetvářka!