CzeB21 - Sirach - 43

43:1  Chlouba výšin je jasná obloha – jak slavná podívaná jsou nebesa!

43:2  Slunce, když vychází, už za úsvitu hlásá: dílo Nejvyššího, podivuhodná krása!

43:3  V poledne vysušuje celý kraj – kdo jeho žáru odolá?

43:4  Člověk rozdmýchává pec, aby ji rozžhavil, slunce však rozpaluje kopce třikrát víc. Jeho ohnivých dechem se vzduch tetelí, zář jeho paprsků oslepuje oči.

43:5  Veliký je Hospodin, který stvořil slunce, a to na jeho povel spěchá po své dráze.

43:6  Měsíc je všude v pravou chvíli, ukazuje čas, je věčným znamením.

43:7  Měsíc vyznačuje doby pravidelných slavností: když dospěje k úplňku, ubývá jeho svit,

43:8  a než uplyne „měsíc“ (to proto se tak jmenuje), zas podivuhodně doroste. Jako korouhev vojsku vysoko nahoře září na klenbě nebeské.

43:9  Hvězdy svou slávou krášlí nebesa, ozdobně září na Hospodinových výšinách.

43:10  Na povel Svatého se staví na místa, nikdy neochabují, když drží stráž.

43:11  Pohleď na duhu a jejího Stvořitele chval – jak nesmírně krásný je její jas!

43:12  Obloukem své slávy objímá nebesa – Nejvyšší ji napjal vlastníma rukama!

43:13  Na jeho rozkaz padá sníh, jeho rozhodnutím blesky šlehají.

43:14  Když se otevřou dveře jeho pokladnic, mraky se odtud jak ptáci rozletí.

43:15  Svou velikou mocí hromadí mraky a ty pak rozbíjí v lední tříšť.

43:16  a když se ukáže, chvějí se hory. Na jeho přání se zvedá jižní vítr,

43:17  Hlas jeho hromu otřásá zemí, stejně i vichřice a prudký severák.

43:18  Sněhové vločky sype jak třepetavé ptáčky, jako když se snášejí hejna kobylek; bělostně září, až oči přecházejí, nad jejich chumelením se tají dech!

43:19  Jinovatkou jako by solil zem, její střípky se ježí v námraze.

43:20  Studený severák zaduje a na vodě ztvrdne led – rozprostře se po každé hladině a pokryje vodu krunýřem.

43:21  Polyká hory a rozpaluje pouště, svým žárem hubí všechnu zeleň.

43:22  Potom zas mlha vše rychle uzdraví a rosa po vedru přinese osvěžení.

43:23  Hospodin svou myšlenkou zkrotil mořské hlubiny a zasadil v nich ostrovy.

43:24  Lodníci vyprávějí o nebezpečích na moři a my jen žasneme nad jejich zprávami:

43:25  Jsou tam zvláštní a divná stvoření, rozmanití živočichové a mořské obludy.

43:26  Díky Bohu jeho posel k cíli dorazí, díky jeho slovu vše drží pospolu.

43:27  Dalo by se toho ještě říci mnoho, a stejně by to nestačilo, závěrem zbývá říci jen: On je všechno!

43:28  Kde najdeme sílu, jak ho oslavit? On přesahuje vše, co učinil!

43:29  Hrozný je Hospodin a nesmírně veliký, jeho moc budí zděšení.

43:30  Oslavujte Hospodina, vyvyšujte jej, jak umíte, on to vše ale stejně přesáhne. Vyvyšujte ho bez ustání ze všech sil, stejně to ale nestačí.

43:31  Kdo ho kdy viděl, aby jej vylíčil? Kdo ho umí velebit, jak náleží?

43:32  Ještě je mnoho tajemství a větších než tato, vždyť z jeho díla jsme zahlédli jen málo.

43:33  Hospodin stvořil všechno a zbožným daroval moudrost.