CzeB21 - Wisdom - 19

19:1  Bezbožné však stíhal nelítostný hněv až do konce, neboť Bůh předem věděl, co budou konat:

19:2  že dovolí lidu odejít a rychle je pošlou pryč, ale pak si to rozmyslí a budou je pronásledovat.

19:3  Neboť ještě drželi smutek, ještě truchlili na hrobech zemřelých, když v tom se hloupě rozhodli jinak a ty, které sami s prosbami vyhnali, nyní pronásledovali jako uprchlíky.

19:4  K tomuto konci je vlekl spravedlivý osud; způsobil, že zapomněli, co se stalo, aby dovršili trest, který v jejich mukách ještě chyběl.

19:5  Tvůj lid tak prožil nevídanou pouť, oni však našli nebývalou smrt.

19:6  Celé stvoření se ve své podstatě znovu přetvářelo v poslušnosti tvým příkazům, aby se tvým dětem nestalo nic zlého.

19:7  Ukázal se oblak, který zastiňoval tábor, a tam, kde dříve byla voda, se vynořila souš – průchodná cesta skrze Rudé moře, travnatá pláň z divokých vln.

19:8  Celý národ tudy prošel pod záštitou tvé ruky a viděl podivuhodné zázraky.

19:9  Vždyť se pásli jako koně, skotačili jako beránci a chválili tě, Hospodine, žes je vysvobodil.

19:10  Pamatovali si totiž ještě, co se dělo v jejich vyhnanství: jak země místo zvířat zplodila komáry a řeka místo ryb vychrlila samé žáby.

19:11  Později uviděli i nový způsob zrození ptáků, když si ve své žádostivosti začali žádat lahůdky.

19:12  Pro jejich uspokojení jim totiž z moře vzešly křepelky.

19:13  Ony tresty však hříšníky nestihly bez varování: předcházelo je strašné blýskání. Právem trpěli za vlastní špatnosti, neboť se chovali k cizincům s nejkrutější záští.

19:14  Jiní totiž neznámé příchozí jen nepřijímali, tito však zotročili hosty, kteří jim prokazovali dobrodiní.

19:15  Ti první tedy budou souzeni jen za to, že přijali cizince nepřátelsky;

19:16  tito však nejprve slavnostně přijali osoby, které měly stejná práva jako oni, ale pak je začali trápit ukrutnými robotami.

19:17  Byli proto zasaženi slepotou jako tamti u dveří spravedlivého Lota, když je obklopila hluboká temnota a každý tápal kudy do vlastních dveří.

19:18  Jako když tóny loutny tvoří akordy, přitom však zůstávají samy bez změny, tak se mezi sebou přeskupují živly. To vše je zcela zřejmé při pohledu na minulé děje:

19:19  Suchozemští tvorové se změnili na vodní, a ti plovoucí vylezli na zem.

19:20  Oheň ve vodě ještě zesílil svou moc a voda zapomněla na svou hasivost.

19:21  Plameny však nesežehly tělo křehkých tvorů, kteří jimi procházeli, ani neroztál snadno rozpustný nebeský pokrm, ledu podobný. V tom všem jsi, Hospodine, povýšil a oslavil svůj lid; neopustils jej, ale vždy a všude jsi jej podpořil!