CzeB21 - Wisdom - 14

14:1  Jiný se chystá k daleké cestě, hodlá se plavit přes bouřlivé moře – a vzývá dřevo chatrnější než loď, která ho poveze!

14:2  Tu loď totiž vymyslela touha po zisku a vyrobilo ji moudré řemeslo,

14:3  řídí ji však, Otče, tvá prozřetelnost, neboť ty jsi vyznačil cestu po moři a bezpečnou stezku mezi vlnami.

14:4  Tak jsi ukázal, že vždy dokážeš zachránit, aby se mohl plavit i ten, kdo to neumí.

14:5  Chceš, aby tvá moudrá díla nebyla bez užitku, a tak lidé svěřují život i nepatrnému dřevu a živi a zdrávi proplují bouří na voru.

14:6  Vždyť i na počátku, když hynuli pyšní obři, naděje světa našla útočiště na voru a řízením tvé ruky zanechala světu sémě nového rodu.

14:7  Požehnáno je dřevo, jež slouží spravedlnosti,

14:8  prokletá však modla – i ten, kdo ji vytvořil! On protože ji vyráběl, ona protože ji, pomíjivou, nazývají bohem.

14:9  Bezbožníka i jeho bezbožnost si Bůh oškliví stejně –

14:10  výtvor i jeho tvůrce proto stihne trest.

14:11  I modly pohanů proto čeká soud, neboť jsou v Božím stvoření ohavnost; jsou to pasti lidských duší a léčky pro nohy nemoudrých.

14:12  Vynález model byl počátkem smilstva, jejich objev zkázou života;

14:13  vždyť zpočátku nebyly a nebudou navěky!

14:14  Lidskou pomýleností vstoupily na svět, a proto je čeká rychlý konec.

14:15  Otec sžíraný předčasným zármutkem si udělal sošku náhle ztraceného dítěte a kdysi mrtvého člověka začal ctít jako boha. Pro svou čeleď ustanovil tajné rituály a zasvěcovací obřady,

14:16  a když se ten bezbožný zvyk časem ujal, stal se zákonem a sošky se uctívaly na královský rozkaz.

14:17  Když se totiž lidé nemohli klanět vladařům, neboť bydleli daleko, představili si tam v dálce jejich podobu a vystavili na odiv sochu ctěného krále, aby mu mohli, i když byl nepřítomný, horlivě pochlebovat, jako by tam byl.

14:18  Umělcova ctižádost pak k šíření kultu přiměla i ty, kdo toho krále neznali.

14:19  Nejspíš se chtěl vladaři zavděčit, a tak jeho podobu šikovně přikrášlil.

14:20  A lid přivábený půvabem jeho díla začal považovat za předmět nábožné úcty někoho, kdo ještě před nedávnem byl ctěn jen jako člověk.

14:21  Toto se všem živým stalo pastí, neboť lidé porobení mocí či neštěstím připsali ono nevyslovitelné Jméno dřevu a kamení.

14:22  Jako by nestačilo, jak se pletli v poznání Boha, jejich život je kvůli nevědomosti jeden velký boj a oni to zlo ještě považují za pokoj.

14:23  Rituálně vraždí děti, konají tajné obřady a divoké hostiny s podivnými mravy,

14:24  nedbají na čistotu života ani manželství, jeden druhého zákeřně vraždí a trápí cizoložením.

14:25  Je toho celá hromada: krvelačnost, vražda, lest a zlodějina, úplatky, věrolomnost, vzpoura a křivá přísaha,

14:26  projevy nepřátelství vůči nevinným, a zapomínání na dobrodiní, prznění duší a střídání pohlaví, nepořádek v manželství, život v cizoložství a neřesti.

14:27  Tento kult model, jež ani nelze jmenovat, je počátkem, příčinou i koncem všeho zla.

14:28  Tito lidé třeští v bujarém veselí, prorokují lži, oddávají se neřesti a lehce skládají křivé přísahy.

14:29  Spoléhají totiž na bezduché modly, a tak se nebojí, že za ty falešné přísahy budou ztrestáni.

14:30  Za obojí je však stihne spravedlivý trest – za to, že špatně smýšleli o Bohu a propadli modlářství, a za to, že pohrdli Svatostí a lstivě skládali křivé přísahy.

14:31  Když totiž ti zločinci přísahají na modly, nečekají je žádné zázraky, ale spravedlivý trest, který vždy stíhá hříšníky.