DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - I Samuel - 2

2:1  My heart hath rejoiced in the Lord, and my horn is exalted in my God: my mouth is enlarged over my enemies: because I have joyed in thy salvation.

2:1  And Hannah prayed, and said, My heart rejoiceth in the Lord, mine horn is exalted in the Lord: my mouth is enlarged over mine enemies; because I rejoice in thy salvation.

2:1  Chana se takto modlila: „Mé srdce jásotem oslavuje Hospodina, můj roh se zvedá dík Hospodinu. Má ústa se otevřela proti nepřátelům, raduji se ze tvé spásy.

2:1  Hana se tenkrát modlila těmito slovy: „V Hospodinu se raduji srdcem svým, v Hospodinu svůj roh pozvedám. Svým protivníkům se teď zasměji, mou radostí je spása tvá.

2:1  Chana se takto modlila: Mé srdce se veselí z Hospodina, můj roh se pozvedá dík Hospodinu, má ústa se otevírají dokořán na mé nepřátele, neboť se raduji ze tvé záchrany.

2:1  I modlila se Anna a řekla: Zplésalo srdce mé v Hospodinu, a vyzdvižen jest roh můj v Hospodinu; rozšířila se ústa má proti nepřátelům mým, nebo rozveselila jsem se v spasení tvém.

2:1  Exultavit cor meum in Domino, et exaltatum est cornu meum in Deo meo ; dilatatum est os meum super inimicos meos : quia lætata sum in salutari tuo.

2:2  There is none holy as the Lord is: for there is no other beside thee, and there is none strong like our God.

2:2  There is none holy as the Lord: for there is none beside thee: neither is there any rock like our God.

2:2  Nikdo není svatý mimo Hospodina, není nikoho krom tebe, nikdo není skálou jako náš Bůh.

2:2  Není svatého kromě Hospodina, ne, není nikdo jako ty, není skály, jako je náš Bůh!

2:2  Nikdo není svatý jako Hospodin, ano není kromě tebe, ⌈není taková skála⌉ jako náš Bůh.

2:2  Neníť žádný tak svatý jako Hospodin; nýbrž žádného není kromě tebe, neníť žádný tak silný jako Bůh náš.

2:2  Non est sanctus, ut est Dominus, neque enim est alius extra te, et non est fortis sicut Deus noster.

2:3  Do not multiply to speak lofty things, boasting: let old matters depart from your mouth: for the Lord is a God of all knowledge, and to him are thoughts prepared.

2:3  Talk no more so exceeding proudly; let not arrogancy come out of your mouth: for the Lord is a God of knowledge, and by him actions are weighed.

2:3  Nechte už těch povýšených řečí, urážka ať z úst vám neunikne! Vždyť Hospodin je Bůh vševědoucí, neobstojí před ním lidské činy.

2:3  Přestaňte s těmi pyšnými řečmi, povýšenost vám proudí z úst, Hospodin však je Bůh vševědoucí – on lidské skutky posoudí.

2:3  ⌈Nemnožte povýšená slova,⌉ drzost ať nevyjde z vašich úst, vždyť Hospodin je Bohem poznání, ⌈on zvažuje⌉ činy.

2:3  Nemluvtež již více hrdě, a nevycházej z úst vašich slovo pyšné; nebo Bůh silný vševědoucí jest Hospodin, a usilování jeho jemu nepochybují.

2:3  Nolite multiplicare loqui sublimia gloriantes ; recedant vetera de ore vestro : quia Deus scientiarum Dominus est, et ipsi præparantur cogitationes.

2:4  The bow of the mighty is overcome, and the weak are girt with strength.

2:4  The bows of the mighty men are broken, and they that stumbled are girded with strength.

2:4  Zlomen je luk bohatýrů, ale ti, kdo klesali, jsou opásáni statečností.

2:4  Luky siláků rozlámaly se, ti, kdo klopýtali, síly nabyli.

2:4  Luky hrdinů jsou zlomeny, ale ti, kdo klopýtali, se přepásali udatností.

2:4  Lučiště i silní potříni jsou, a mdlí opásáni jsou silou.

2:4  Arcus fortium superatus est, et infirmi accincti sunt robore.

2:5  They that were full before, have hired out themselves for bread: and the hungry are filled, so that the barren hath borne many: and she that had many children is weakened.

2:5  They that were full have hired out themselves for bread; and they that were hungry ceased: so that the barren hath born seven; and she that hath many children is waxed feeble.

2:5  Sytí se dávají najmout za chléb, hladoví přestali lačnět. Neplodná posedmé rodí, syny obdařená chřadne.

2:5  Kdo byli sytí, teď pro chléb nádeničí, kdo byli hladoví, lačnět přestali. Neplodné sedm narodí se, matka mnohých však uvadne.

2:5  ⌈Ti, kdo byli nasyceni,⌉ jsou najati za pokrm, ti, kdo byli hladoví, přestali hladovět. Dokonce neplodná posedmé rodí, a ta, která měla mnoho synů, vadne.

2:5  Sytí z chleba jednají se k dílu, a hladovití přestali lačněti, tak že neplodná porodila sedmero, a kteráž mnoho dětí měla, zemdlena jest.

2:5  Repleti prius, pro panibus se locaverunt : et famelici saturati sunt, donec sterilis peperit plurimos : et quæ multos habebat filios, infirmata est.

2:6  The Lord killeth and maketh alive, he bringeth down to hell, and bringeth back again.

2:6  The Lord killeth, and maketh alive: he bringeth down to the grave, and bringeth up.

2:6  Hospodin usmrcuje i obživuje, do podsvětí přivádí a vyvádí též odtud.

2:6  Hospodin dává smrt i život, do hrobu i z hrobu uvádí.

2:6  Hospodin usmrcuje i oživuje, přivádí do podsvětí i vyvádí z něj.

2:6  Hospodin umrtvuje i obživuje, uvodí do pekla i vyvodí.

2:6  Dominus mortificat et vivificat ; deducit ad inferos et reducit.

2:7  The Lord maketh poor and maketh rich, he humbleth and he exalteth:

2:7  The Lord maketh poor, and maketh rich: he bringeth low, and lifteth up.

2:7  Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje a též povyšuje.

2:7  Sesílá bídu, dává hojnost, poníží a rovněž povýší.

2:7  Hospodin činí chudým i zbohacuje, ponižuje i povyšuje.

2:7  Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje i povyšuje.

2:7  Dominus pauperem facit et ditat, humiliat et sublevat.

2:8  He raiseth up the needy from the dust, and lifteth up the poor from the dunghill: that he may sit with princes, and hold the throne of glory. For the poles of the earth are the Lord's, and upon them he hath set the world.

2:8  He raiseth up the poor out of the dust, and lifteth up the beggar from the dunghill, to set them among princes, and to make them inherit the throne of glory: for the pillars of the earth are the Lord’s, and he hath set the world upon them.

2:8  Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka; posadí je v kruhu knížat a za dědictví jim dá trůn slávy. Vždyť pilíře země patří Hospodinu, on sám založil svět na nich.

2:8  Chudáka umí z prachu pozvednout, ubožáka bere ze smetiště, mezi knížaty jim dává usednout, dává jim místo na čestných sedadlech. Hospodinu patří sloupy země, založil na nich celý svět.

2:8  Pozvedá chudého z prachu, vytahuje nuzného ze smetiště, aby je posadil se šlechtici a dal jim do dědictví ⌈slavný trůn.⌉ Neboť Hospodinu patří sloupy země, na ně položil svět.

2:8  Nuzného vyzdvihuje z prachu, a z hnoje vyvyšuje chudého, aby je posadil s knížaty, a stolici slávy dědičně jim dal; nebo Hospodinovy jsou stežeje země, na nichž založil okršlek.

2:8  Suscitat de pulvere egenum, et de stercore elevat pauperem : ut sedeat cum principibus, et solium gloriæ teneat. Domini enim sunt cardines terræ, et posuit super eos orbem.

2:9  He will keep the feet of his saints, and the wicked shall be silent in darkness; because no man shall prevail by his own strength.

2:9  He will keep the feet of his saints, and the wicked shall be silent in darkness; for by strength shall no man prevail.

2:9  On střeží nohy svých věrných, ale svévolníci zajdou ve tmách; svou silou se nikdo neprosadí.

2:9  Kroky svých věrných opatruje, darebáci však hynou v tmě. Svou vlastní silou se nikdo neprosadí,

2:9  Chrání nohy svých věrných, ale ničemové zahynou v temnotě, neboť člověk nezvítězí vlastní silou.

2:9  Onť ostříhá noh svatých svých, ale bezbožní ve tmě umlknou; nebo ne v síle záleží síla člověka.

2:9  Pedes sanctorum suorum servabit, et impii in tenebris conticescent : quia non in fortitudine sua roborabitur vir.

2:10  The adversaries of the Lord shall fear him: and upon them shall he thunder in the heavens: The Lord shall judge the ends of the earth, and he shall give empire to his king, and shall exalt the horn of his Christ.

2:10  The adversaries of the Lord shall be broken to pieces; out of heaven shall he thunder upon them: the Lord shall judge the ends of the earth; and he shall give strength unto his king, and exalt the horn of his anointed.

2:10  Ti, kdo s Hospodinem vedou spor, se zděsí, až on z nebe na ně zaburácí. Hospodin povede při i s dálavami země. Udělí moc svému králi, roh svého pomazaného zvedne.“

2:10  Hospodinovi protivníci budou zničeni. Nejvyšší z nebe zaburácí, končiny světa bude soudit Hospodin. Hospodin silou obdaří svého krále, roh svého pomazaného pozvedne!“

2:10  ⌈Ti, kdo vedou při s Hospodinem,⌉ budou otřeseni, zahřmí proti nim ⌈z nebes,⌉ Hospodin bude soudit končiny země, dá sílu svému králi a vyvýší roh svého pomazaného.

2:10  Kteříž se protiví Hospodinu, setříni budou, na takové s nebe hřímati bude. Hospodin souditi bude končiny země, a dá sílu králi svému, a vyvýší roh pomazaného svého.

2:10  Dominum formidabunt adversarii ejus : et super ipsos in cælis tonabit. Dominus judicabit fines terræ, et dabit imperium regi suo, et sublimabit cornu christi sui.

2:11  And Elcana went to Ramatha, to his house: but the child ministered in the sight of the Lord before the face of Heli the priest.

2:11  And Elkanah went to Ramah to his house. And the child did minister unto the Lord before Eli the priest.

2:11  Elkána odešel do svého domu do Rámy. A chlapec konal službu Hospodinu pod dohledem kněze Élího.

2:11  Elkána se pak vrátil domů do Rámy, ale chlapec zůstal u kněze Elího, aby sloužil Hospodinu.

2:11  Elkána šel ⌈do svého domu v Rámě⌉ a chlapec sloužil Hospodinu v přítomnosti kněze Élího.

2:11  I navrátil se Elkána do Ramaty, do domu svého, a pacholátko přisluhovalo Hospodinu při knězi Elí.

2:11  Et abiit Elcana Ramatha, in domum suam : puer autem erat minister in conspectu Domini ante faciem Heli sacerdotis.

2:12  Now the sons of Heli were children of Belial, not knowing the Lord,

2:12  Now the sons of Eli were sons of Belial; they knew not the Lord.

2:12  Synové Élího byli ničemníci, neznali se k Hospodinu.

2:12  Elího synové byli ničemové. Nedbali na Hospodina

2:12  Synové Élího byli ničemníci, neznali Hospodina,

2:12  Synové pak Elí byli bezbožní, a neznali Hospodina.

2:12  Porro filii Heli, filii Belial, nescientes Dominum,

2:13  Nor the office of the priests to the people: but whosoever had offered a sacrifice, the servant of the priest came, while the flesh was in boiling, with a fleshhook of three teeth in his hand,

2:13  And the priests’ custom with the people was, that, when any man offered sacrifice, the priest’s servant came, while the flesh was in seething, with a fleshhook of three teeth in his hand;

2:13  Uplatňovali vůči lidu tento kněžský řád: Kdykoli někdo připravil obětní hod, přicházel kněžský mládenec s trojzubou vidlicí, právě když se maso vařilo.

2:13  ani na pravidla ohledně kněží a lidu. Kdykoli někdo přinesl zápalnou oběť, přišel kněžský mládenec, a jak se vařilo maso, vzal trojzubou vidlici

2:13  ⌈ani kněžské nařízení pro lid. Kdykoliv⌉ někdo obětoval oběť, ještě když se maso vařilo, přicházel kněžský mládenec s trojzubou vidlicí v ruce,

2:13  Nebo těch kněží obyčej při lidu byl: Kdokoli obětoval obět, přicházel kněžský mládenec, když se maso vařilo, maje v ruce své hák třízubý,

2:13  neque officium sacerdotum ad populum : sed quicumque immolasset victimam, veniebat puer sacerdotis, dum coquerentur carnes, et habebat fuscinulam tridentem in manu sua,

2:14  And thrust it into the kettle, or into the cauldron, or into the pot, or into the pan: and all that the fleshhook brought up, the priest took to himself. Thus did they to all Israel that came to Silo.

2:14  And he struck it into the pan, or kettle, or caldron, or pot; all that the fleshhook brought up the priest took for himself. So they did in Shiloh unto all the Israelites that came thither.

2:14  Vrazil ji do kotle nebo do hrnce, do kotlíku nebo do kotlíku nebo pekáče, a co vidlice zachytila, to si bral kněz pro sebe. Tak to dělávali všem z Izraele, kteří tam do Šíla přicházeli.

2:14  a vrazil ji do mísy nebo do hrnce, do pánve nebo do kotle. Co vidlice vytáhla, to si kněz nechal. Takto se chovali ke všem Izraelcům, kteří přicházeli do Šíla.

2:14  vrazil ji do pekáče nebo do kotlíku nebo do kotle nebo do hrnce a všechno, co vidlice vytáhla, bral si kněz pro sebe. ⌈Takto jednali vůči všem Izraelcům,⌉ kteří tam do Šíla přicházeli.

2:14  A vrazil jej do nádoby neb do kotlíku, neb do pánve, aneb do hrnce, a cokoli zachytil hák, to sobě bral kněz. Tak činívali všemu lidu Izraelskému, kteříž tam přicházeli do Sílo.

2:14  et mittebat eam in lebetem, vel in caldariam, aut in ollam, sive in cacabum : et omne quod levabat fuscinula, tollebat sacerdos sibi : sic faciebant universo Israëli venientium in Silo.

2:15  Also before they burnt the fat, the servant of the priest came, and said to the man that sacrificed: Give me flesh to boil for the priest: for I will not take of thee sodden flesh, but raw.

2:15  Also before they burnt the fat, the priest’s servant came, and said to the man that sacrificed, Give flesh to roast for the priest; for he will not have sodden flesh of thee, but raw.

2:15  Dokonce dříve než obrátili tuk v obětní dým, přicházel kněžský mládenec a říkal obětujícímu muži: „Dej knězi maso na pečeni. Nepřijme od tebe maso vařené, ale syrové.“

2:15  Kněžský mládenec navíc přicházel, ještě než se zapálil tuk, a říkal tomu, kdo obětoval: „Odevzdej knězi maso na pečení. Vařené maso od tebe nevezme, jenom syrové.“

2:15  Dokonce dříve než obětovali tuk, přicházel kněžský mládenec a říkal tomu, kdo obětoval: Dej maso na pečeni pro kněze. Nevezme od tebe maso vařené, ale syrové.

2:15  Nýbrž, prvé než tuk zapalovali, přicházel mládenec kněžský a říkal člověku, kterýž obětoval: Dej masa, ať upeku knězi, nebo nevezme od tebe masa vařeného, ale surové.

2:15  Etiam antequam adolerent adipem, veniebat puer sacerdotis, et dicebat immolanti : Da mihi carnem, ut coquam sacerdoti : non enim accipiam a te carnem coctam, sed crudam.

2:16  And he that sacrificed said to him: Let the fat first be burnt to day, according to the custom, and then take to thee as much as thy soul desireth. But he answered, and said to him: Not so: but thou shalt give it me now, or else I will take it by force.

2:16  And if any man said unto him, Let them not fail to burn the fat presently, and then take as much as thy soul desireth; then he would answer him, Nay; but thou shalt give it me now: and if not, I will take it by force.

2:16  Když mu ten člověk řekl: „Napřed se musí obrátit tuk v obětní dým, pak si vezmi, po čem toužíš“, odpovídal: „Nikoli. Dej to hned. Nedáš-li, vezmu si to násilím.“

2:16  Když ten člověk namítal: „Nejdříve se přece má zapálit tuk; potom si vezmi, co chceš,“ kněz odpovídal: „Ne. Dej mi to hned. Když nedáš, zabavím to násilím!“

2:16  Když mu ten člověk řekl: Nejprve musí být obětován tuk, pak si vezmi to, po čem dychtíš, mládenec říkal: Ne, ale dej teď! Jestliže nedáš, vezmu si to násilím.

2:16  Jemuž odpověděl-li člověk ten: Nechť jest prvé zapálen tuk, a potom vezmeš sobě, čehož žádá duše tvá, on říkal: Nikoli, ale dej hned; jestliže pak nedáš, mocí vezmu.

2:16  Dicebatque illi immolans : Incendatur primum juxta morem hodie adeps, et tolle tibi quantumcumque desiderat anima tua. Qui respondens aiebat ei : Nequaquam : nunc enim dabis, alioquin tollam vi.

2:17  Wherefore the sin of the young men was exceeding great before the Lord: because they withdrew men from the sacrifice of the Lord.

2:17  Wherefore the sin of the young men was very great before the Lord: for men abhorred the offering of the Lord.

2:17  Hřích těch mládenců byl před Hospodinem nesmírně veliký, protože lidé znevažovali Hospodinovy obětní dary.

2:17  Tak se ti mladíci dopouštěli před Hospodinem hrozného hříchu, protože znevažovali Hospodinovy oběti.

2:17  Hřích těchto mládenců byl před Hospodinem velmi veliký, protože tito muži opovrhovali Hospodinovou přídavnou obětí.

2:17  I byl to hřích mládenců těch před Hospodinem velmi veliký; nebo pohrdali lidé obětmi Hospodinovými.

2:17  Erat ergo peccatum puerorum grande nimis coram Domino : quia retrahebant homines a sacrificio Domini.

2:18  But Samuel ministered before the face of the Lord: being a child girded with a linen ephod.

2:18  But Samuel ministered before the Lord, being a child, girded with a linen ephod.

2:18  Ale Samuel konal službu před Hospodinem, mládeneček přepásaný lněným efódem.

2:18  Tehdy před Hospodinem sloužil Samuel, hošík oblečený plátěným efodem.

2:18  Samuel však sloužil před Hospodinem, chlapec přepásaný lněným efódem.

2:18  Samuel pak přisluhoval před Hospodinem, mládenček, oděný jsa efodem lněným.

2:18  Samuel autem ministrabat ante faciem Domini, puer accinctus ephod lineo.

2:19  And his mother made him a little coat, which she brought to him on the appointed days, when she went up with her husband, to offer the solemn sacrifice.

2:19  Moreover his mother made him a little coat, and brought it to him from year to year, when she came up with her husband to offer the yearly sacrifice.

2:19  Jeho matka mu dělávala malou pláštěnku a rok co rok mu ji přinášela, když putovala se svým mužem, aby obětovali výroční oběť.

2:19  Matka mu dělávala i kabátek a každoročně mu ho přinášela, když přicházela se svým mužem přinést výroční oběť.

2:19  Jeho matka mu dělávala malý plášť a přinášela mu ho ⌈rok co rok,⌉ když přicházela se svým mužem obětovat každoroční oběť.

2:19  A matka jeho dělávala mu sukničku malou, a přinášela jemu každého roku, když přicházela s mužem svým k obětování oběti výroční.

2:19  Et tunicam parvam faciebat ei mater sua, quam afferebat statutis diebus, ascendens cum viro suo, ut immolaret hostiam solemnem.

2:20  And Heli blessed Elcana and his wife: and he said to him: The Lord give thee seed of this woman, for the loan thou hast lent to the Lord. And they went to their own home.

2:20  And Eli blessed Elkanah and his wife, and said, The Lord give thee seed of this woman for the loan which is lent to the Lord. And they went unto their own home.

2:20  Élí žehnal Elkánovi a jeho manželce. Říkal: „Nechť tě Hospodin zahrne potomstvem z této ženy místo vyprošeného, který byl vyprošen pro Hospodina.“ Pak odcházeli domů.

2:20  Elí žehnal Elkánovi i jeho ženě se slovy: „Kéž Hospodin dá, abys měl s touto ženou potomky místo toho vyžádaného dítěte, které odevzdala Hospodinu.“ A tak se vraceli domů.

2:20  Élí požehnal Elkánovi a jeho ženě slovy: Ať ti Hospodin dá potomstvo z této ženy namísto toho, kterého vyžádala Hospodinu. Potom šli na ⌈své místo.⌉

2:20  I požehnal Elí Elkánovi a manželce jeho, řka: Dejž tobě Hospodin símě z ženy této za oddaného, kteréhož jsi vyžádal na Hospodinu. I odešli na místo své.

2:20  Et benedixit Heli Elcanæ et uxori ejus : dixitque ei : Reddat tibi Dominus semen de muliere hac, pro fœnore quod commodasti Domino. Et abierunt in locum suum.

2:21  And the Lord visited Anna, and she conceived, and bore three sons, and two daughters: and the child Samuel became great before the Lord.

2:21  And the Lord visited Hannah, so that she conceived, and bare three sons and two daughters. And the child Samuel grew before the Lord.

2:21  Hospodin navštívil Chanu a ta otěhotněla a porodila tři syny a dvě dcery. Mládeneček Samuel však vyrůstal při Hospodinu.

2:21  Hospodin pak Hanu navštívil svou milostí, takže počala a porodila tři syny a dvě dcery. Mládenec Samuel ale vyrůstal u Hospodina.

2:21  Hospodin navštívil Chanu, otěhotněla a porodila tři syny a dvě dcery. Chlapec Samuel vyrůstal ⌈s Hospodinem.⌉

2:21  Tedy navštívil Hospodin Annu, kteráž počala a porodila tři syny a dvě dcery. Ale mládenček Samuel rostl před Hospodinem.

2:21  Visitavit ergo Dominus Annam, et concepit, et peperit tres filios, et duas filias : et magnificatus est puer Samuel apud Dominum.

2:22  Now Heli was very old, and he heard all that his sons did to all Israel: and how they lay with the women that waited at the door of the tabernacle:

2:22  Now Eli was very old, and heard all that his sons did unto all Israel; and how they lay with the women that assembled at the door of the tabernacle of the congregation.

2:22  Élí byl již velmi starý. Slyšel o všem, čeho se dopouštěli jeho synové na celém Izraeli, i o tom, že obcovali se ženami konajícími službu u vchodu do stanu setkávání.

2:22  Elí byl už velmi starý. Slýchával o všem, co prováděli jeho synové celému Izraeli, i o tom, jak spali se ženami sloužícími u vchodu do Stanu setkávání.

2:22  Élí byl velmi starý. Slyšel o všem, co páchali jeho synové celému Izraeli, i o tom, že spávali s ženami, které konaly službu u vchodu do stanu setkávání.

2:22  Elí pak byl starý velmi a slyšel všecky věci, kteréž činili synové jeho všemu Izraeli, a kterak obývali s ženami, kteréž přisluhovaly u dveří stánku úmluvy.

2:22  Heli autem erat senex valde, et audivit omnia quæ faciebant filii sui universo Israëli, et quomodo dormiebant cum mulieribus quæ observabant ad ostium tabernaculi :

2:23  And he said to them: Why do ye these kinds of things, which I hear, very wicked things, from all the people?

2:23  And he said unto them, Why do ye such things? for I hear of your evil dealings by all this people.

2:23  Říkal jim: „Proč děláte takové věci? Ode všeho lidu slyším o vás samé zlé věci.

2:23  „Co to provádíte?“ říkal jim. „Ode všech lidí se o vás doslýchám hrozné věci.

2:23  Řekl jim: Proč děláte takové věci? ⌈Od všeho tohoto lidu slyším o vašem zlém jednání!⌉

2:23  I řekl jim: Proč činíte takové věci? Nebo já slyším zlé slovo o vás ode všeho lidu tohoto.

2:23  et dixit eis : Quare facitis res hujuscemodi quas ego audio, res pessimas, ab omni populo ?

2:24  Do not so, my sons: for it is no good report that I hear, that you make the people of the Lord to transgress.

2:24  Nay, my sons; for it is no good report that I hear: ye make the Lord’s people to transgress.

2:24  To nejde, moji synové! Není to dobrá zpráva, kterou slyším; svádíte Hospodinův lid k přestoupením.

2:24  To ne, synové moji! Slyším nedobré zprávy – vždyť svádíte Hospodinův lid!

2:24  Ne, moji synové! To není dobrá zpráva, ⌈která, jak slyším, koluje mezi Hospodinovým lidem.⌉

2:24  Nikoli, synové moji, neboť není dobrá pověst, kterouž já slyším, že odvracíte lid Hospodinův.

2:24  Nolite, filii mei : non enim est bona fama quam ego audio, ut transgredi faciatis populum Domini.

2:25  If one man shall sin against another, God may be appeased in his behalf: but if a man shall sin against the Lord, who shall pray for him? And they hearkened not to the voice of their father, because the Lord would slay them.

2:25  If one man sin against another, the judge shall judge him: but if a man sin against the Lord, who shall intreat for him? Notwithstanding they hearkened not unto the voice of their father, because the Lord would slay them.

2:25  Jestliže hřeší člověk proti člověku, je rozhodčím nad ním Bůh. Zhřeší-li však člověk proti Hospodinu, kdo nad ním bude rozhodčím?“ Ale oni svého otce neposlouchali. Hospodin tedy rozhodl, že propadnou smrti.

2:25  Hřeší-li člověk proti člověku, Bůh může zasáhnout. Hřeší-li ale člověk proti Hospodinu, kdo se ho zastane?“ Oni ale na otcova slova vůbec nedali, neboť Hospodinova vůle byla, aby zemřeli.

2:25  Jestliže člověk zhřeší proti člověku, přimluví se za něj Bůh. Ale jestliže někdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se přimluví za něj? Ale neuposlechli svého otce, neboť Hospodin se rozhodl je usmrtit.

2:25  Zhřeší-li člověk proti člověku, souditi ho bude soudce; pakli kdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se zasadí o něho? Ale neuposlechli hlasu otce svého, nebo je chtěl zbíti Hospodin.

2:25  Si peccaverit vir in virum, placari ei potest Deus : si autem in Dominum peccaverit vir, quis orabit pro eo ? Et non audierunt vocem patris sui : quia voluit Dominus occidere eos.

2:26  But the child Samuel advanced, and grew on, and pleased both the Lord and men.

2:26  And the child Samuel grew on, and was in favour both with the Lord, and also with men.

2:26  Mládeneček Samuel však prospíval a byl oblíben u Hospodina i u lidí.

2:26  Chlapec Samuel však prospíval, rostl a byl milý jak Hospodinu, tak i lidem.

2:26  Chlapec Samuel rostl v postavě i ⌈oblibě jak u Hospodina, tak i u lidí.⌉

2:26  Ale mládenček Samuel prospíval a rostl, a milý byl, jakož před Hospodinem, tak i před lidmi.

2:26  Puer autem Samuel proficiebat atque crescebat, et placebat tam Domino quam hominibus.

2:27  And there came a man of God to Heli, and said to him: Thus saith the Lord: Did I not plainly appear to thy father's house, when they were in Egypt in the house of Pharao?

2:27  And there came a man of God unto Eli, and said unto him, Thus saith the Lord, Did I plainly appear unto the house of thy father, when they were in Egypt in Pharaoh’s house?

2:27  Tu přišel k Élímu muž Boží a řekl mu: „Toto praví Hospodin: Což jsem se nezjevil právě tvému rodu, když byli v Egyptě v područí domu faraónova?

2:27  Za Elím přišel Boží muž a řekl mu: „Tak praví Hospodin: Cožpak jsem se neukázal rodu tvého praotce, když ještě byli otroci faraonova domu v Egyptě?

2:27  I přišel k Élímu muž Boží a řekl mu: ⌈Toto praví Hospodin:⌉ Cožpak jsem se jasně nezjevil ⌈domu tvého otce,⌉ když byli v Egyptě, v domě faraonově?

2:27  I přišel muž Boží k Elí a řekl jemu: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsem se patrně nezjevil domu otce tvého, když byli v Egyptě, v domě Faraonově?

2:27  Venit autem vir Dei ad Heli, et ait ad eum : Hæc dicit Dominus : Numquid non aperte revelatus sum domui patris tui, cum essent in Ægypto in domo Pharaonis ?

2:28  And I chose him out of all the tribes of Israel to be my priest, to go up to my altar, and burn incense to me, and to wear the ephod before me: and I gave to thy father's house of all the sacrifices of the children of Israel.

2:28  And did I choose him out of all the tribes of Israel to be my priest, to offer upon mine altar, to burn incense, to wear an ephod before me? and did I give unto the house of thy father all the offerings made by fire of the children of Israel?

2:28  Vyvolil jsem si jej ze všech izraelských kmenů za kněze, aby na mém oltáři přinášel zápalné oběti, aby pálil kadidlo a nosil přede mnou efód. Tvému rodu jsem dal všechny ohnivé oběti synů Izraele.

2:28  Právě jeho jsem si ze všech izraelských kmenů vyvolil za kněze, aby vystupoval k mému oltáři, aby pálil kadidlo a nosil přede mnou efod. Rodu tvého praotce jsem svěřil všechny ohnivé oběti synů Izraele.

2:28  Ze všech izraelských kmenů jsem si ho vyvolil za kněze, aby obětoval na mém oltáři, pálil kadidlo a nosil přede mnou efód. Domu tvého otce jsem dal všechny ohnivé oběti ⌈synů Izraele.⌉

2:28  A vyvolil jsem ho sobě ze všech pokolení Izraelských za kněze, aby obětoval na oltáři mém, a aby kadil vonnými věcmi a nosil efod přede mnou; dal jsem také domu otce tvého všecky ohnivé oběti synů Izraelských.

2:28  Et elegi eum ex omnibus tribubus Israël mihi in sacerdotem, ut ascenderet ad altare meum, et adoleret mihi incensum, et portaret ephod coram me : et dedi domui patris tui omnia de sacrificiis filiorum Israël.

2:29  Why have you kicked away my victims, and my gifts which I commanded to be offered in the temple: and thou hast rather honoured thy sons than me, to eat the firstfruits of every sacrifice of my people Israel?

2:29  Wherefore kick ye at my sacrifice and at mine offering, which I have commanded in my habitation; and honourest thy sons above me, to make yourselves fat with the chiefest of all the offerings of Israel my people?

2:29  Proč pošlapáváte můj obětní hod a dar, které jsem přikázal pro tento příbytek? Ctil jsi své syny více než mne. Ztloustli jste z prvotin všech obětních darů Izraele, mého lidu.

2:29  Proč tedy pošlapáváte mé oběti a dary, které jsem určil Příbytku? Svých synů si vážíš více nežli mě. Vykrmili jste se tím nejlepším z obětních darů mého lidu Izraele!

2:29  Proč pohrdáte mým obětním hodem a přídavnou obětí, které jsem přikázal ve svém příbytku? Ctil jsi své syny víc než mě, když jste tloustli nejlepším ze všech přídavných obětí Izraele, mého lidu.

2:29  Proč pošlapáváte obět mou, i suchou obět mou, kterouž jsem přikázal v příbytku tomto? A víces ctil syny své nežli mne, abyste tyli prvotinami všech obětí suchých Izraele lidu mého.

2:29  Quare calce abjecistis victimam meam, et munera mea quæ præcepi ut offerrentur in templo : et magis honorasti filios tuos quam me, ut comederetis primitias omnis sacrificii Israël populi mei ?

2:30  Wherefore thus saith the Lord the God of Israel: I said indeed that thy house, and the house of thy father, should minister in my sight, for ever. But now saith the Lord: Far be this from me: but whosoever shall glorify me, him will I glorify: but they that despise me, shall be despised.

2:30  Wherefore the Lord God of Israel saith, I said indeed that thy house, and the house of thy father, should walk before me for ever: but now the Lord saith, Be it far from me; for them that honour me I will honour, and they that despise me shall be lightly esteemed.

2:30  Proto slyš výrok Hospodina, Boha Izraele. Prohlásil jsem sice, že tvůj dům a tvůj rod budou přede mnou konat svůj úřad věčně. Ale nyní je toto Hospodinův výrok: Jsem toho dalek! Ty, kdo mě ctí, poctím, ale ti, kdo mnou pohrdají, budou zlehčeni.

2:30  Nuže, tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Ano, řekl jsem, že tvůj dům a tvůj otcovský rod zůstanou v mé službě navěky. Teď ale Hospodin praví: V žádném případě! Ty, kdo mě ctí, totiž poctím; ty, kdo mě znevažují, však zostudím.

2:30  Proto je toto výrok Hospodina, Boha Izraele: Opravdu jsem řekl: Tvůj dům a dům tvého otce bude přicházet ⌈přede mne⌉ navěky. Ale nyní je toto Hospodinův výrok: Ať je to ode mne vzdáleno, protože ty, kdo mne ctí, poctím, ale ti, kdo mnou opovrhují, budou prokleti!

2:30  Protož praví Hospodin Bůh Izraelský: Řeklť jsem byl zajisté, dům tvůj a dům otce tvého přisluhovati měl přede mnou až na věky, ale nyní praví Hospodin: Odstup to ode mne; nebo těch, kteříž mne ctí, poctím, kteříž pak mnou pohrdají, v pohrdání přijdou.

2:30  Propterea ait Dominus Deus Israël : Loquens locutus sum, ut domus tua, et domus patris tui, ministraret in conspectu meo usque in sempiternum. Nunc autem dicit Dominus : Absit hoc a me : sed quicumque glorificaverit me, glorificabo eum : qui autem contemnunt me, erunt ignobiles.

2:31  Behold the days come: and I will cut off thy arm, and the arm of thy father's house, that there shall not be an old man in thy house.

2:31  Behold, the days come, that I will cut off thine arm, and the arm of thy father’s house, that there shall not be an old man in thine house.

2:31  Hle, přicházejí dny, kdy odetnu rámě tobě i tvému rodu, takže tvůj dům zůstane bez starce.

2:31  Hle, přicházejí dny, kdy zlomím tvou moc a moc tvého otcovského rodu! Nikdo v tvém domě se nedočká stáří.

2:31  Hle, přicházejí dny, kdy ⌈odejmu tvou sílu⌉ a sílu domu tvého otce, takže ⌈ve tvém domě nebude stařec.⌉

2:31  Aj, dnové přicházejí, že odetnu rámě tvé a rámě domu otce tvého, aby nebylo starce v domě tvém.

2:31  Ecce dies veniunt, et præcidam brachium tuum, et brachium domus patris tui, ut non sit senex in domo tua.

2:32  And thou shalt see thy rival in the temple, in all the prosperity of Israel, and there shall not be an old man in thy house for ever.

2:32  And thou shalt see an enemy in my habitation, in all the wealth which God shall give Israel: and there shall not be an old man in thine house for ever.

2:32  Spatříš soužení, jež dolehne na příbytek při všem dobrém, co Bůh učiní Izraeli. Už nikdy nebude v tvém domě stařec;

2:32  Uvidíš soužení, jež dolehne na můj Příbytek. Ačkoli se Izraeli přihodí mnoho dobrého, ve tvém rodu se nikdo nedočká stáří.

2:32  Uvidíš tíseň v mém příbytku při všem, co bude v Izraeli dáno do pořádku; ⌈ve tvém domě nebude po všechny dny stařec.⌉

2:32  A viděti budeš protivníka v příbytku Páně, ve všem, čehož Bůh štědře udíleti bude Izraelovi, aniž bude starce v domě tvém po všecky dny.

2:32  Et videbis æmulum tuum in templo, in universis prosperis Israël : et non erit senex in domo tua omnibus diebus.

2:33  However, I will not altogether take away a man of thee from my altar: but that thy eyes may faint, and thy soul be spent: and a great part of thy house shall die, when they come to man's estate.

2:33  And the man of thine, whom I shall not cut off from mine altar, shall be to consume thine eyes, and to grieve thine heart: and all the increase of thine house shall die in the flower of their age.

2:33  jen jediného z tvých od svého oltáře nevyhladím. Tvé oči vyhasnou a tvá duše se naplní steskem; všichni, kdo rozmnoží tvůj dům, zemřou v mužném věku.

2:33  I pokud někoho z vás neodetnu od svého oltáře, oči mu vyhasnou a jeho duše se usouží. Celé to množství tvých potomků zemře předčasně.

2:33  Nevyhladím ti od svého oltáře každého, abych skoncoval s tvýma očima a utrápil tvou duši, a všechen přírůstek tvého domu zemře v mužném věku.

2:33  A ačkoli nevyhladím do konce muže od oltáře svého, abych trápil oči tvé a bolestí ssužoval duši tvou, všecko však množství domu tvého zemrou v věku vyspělém.

2:33  Verumtamen non auferam penitus virum ex te ab altari meo : sed ut deficiant oculi tui, et tabescat anima tua : et pars magna domus tuæ morietur cum ad virilem ætatem venerit.

2:34  And this shall be a sign to thee, that shall come upon thy two sons, Ophni and Phinees: in one day they shall both of them die.

2:34  And this shall be a sign unto thee, that shall come upon thy two sons, on Hophni and Phinehas; in one day they shall die both of them.

2:34  Co přijde na oba tvé syny, Chofního a Pinchasa, bude pro tebe znamením: oba zemřou v týž den.

2:34  To, co se stane tvým dvěma synům Chofnimu a Pinchasovi, ti bude znamením: oba zemřou v jediný den.

2:34  A znamením ti bude to, co přijde na tvé dva syny, na Chofního a Pinchasa: Oba zemřou v jeden den.

2:34  A to měj za znamení, což přijde na dva syny tvé, Ofni a Fínesa: oba jednoho dne umrou.

2:34  Hoc autem erit tibi signum, quod venturum est duobus filiis tuis, Ophni et Phinees : in die uno morientur ambo.

2:35  And I will raise me up a faithful priest, who shall do according to my heart, and my soul and I will build him a faithful house, and he shall walk all days before my anointed.

2:35  And I will raise me up a faithful priest, that shall do according to that which is in mine heart and in my mind: and I will build him a sure house; and he shall walk before mine anointed for ever.

2:35  Sobě však ustanovím věrného kněze, který bude konat, co mám na srdci a v mysli. Vybuduji mu trvalý dům, kde bude vykonávat po všechny dny svůj úřad před mým pomazaným.

2:35  Já si pak vzbudím věrného kněze, který bude jednat podle mého srdce a podle mé duše. Jemu zbuduji trvalý dům a zůstane ve službě před mým pomazaným navždycky.

2:35  Ustanovím si však věrného kněze, který bude jednat podle mého srdce a podle mé duše. Postavím mu trvalý dům a bude přicházet před mého pomazaného po všechny dny.

2:35  Vzbudím pak sobě kněze věrného, kterýž vedlé srdce mého a vedlé duše mé vše konati bude, a vzdělám jemu dům stálý, aby přisluhoval před pomazaným mým po všecky dny.

2:35  Et suscitabo mihi sacerdotem fidelem, qui juxta cor meum et animam meam faciet : et ædificabo ei domum fidelem, et ambulabit coram christo meo cunctis diebus.

2:36  And it shall come to pass, that whosoever shall remain in thy house shall come that he may be prayed for, and shall offer a piece of silver, and a roll of bread, and shall say: Put me, I beseech thee, to somewhat of the priestly office, that I may eat a morsel of bread.

2:36  And it shall come to pass, that every one that is left in thine house shall come and crouch to him for a piece of silver and a morsel of bread, and shall say, Put me, I pray thee, into one of the priests’ offices, that I may eat a piece of bread.

2:36  Každý pak, kdo zbude v tvém domě, přijde se mu poklonit kvůli kousku stříbra a bochníku chleba a řekne: ‚Připoj mě prosím k některé skupině kněží, abych s nimi mohl jíst sousto chleba.‘“

2:36  Každý, kdo bude zanechán z tvého domu, se mu půjde poklonit za kousek stříbra, za bochník chleba a řekne: ‚Zařaď mě, prosím, někam mezi kněží, ať mám alespoň co jíst!‘“

2:36  I stane se, že každý, kdo bude ze tvého domu ponechán, přijde se mu klanět za trochu peněz a bochník chleba a řekne: Připoj mě, prosím, k jedné z kněžských skupin, abych mohl jíst kousek chleba.

2:36  A budeť, že kdožkoli pozůstane z domu tvého, přijde, aby se poklonil jemu, pro peníz stříbrný a pro skyvu chleba, a řekne: Připusť mne, prosím, k jedné třídě kněžské, abych jedl chléb.

2:36  Futurum est autem, ut quicumque remanserit in domo tua, veniat ut oretur pro eo, et offerat nummum argenteum, et tortam panis, dicatque : Dimitte me, obsecro, ad unam partem sacerdotalem, ut comedam buccellam panis.