CzeCEP - Isaiah - 30

30:1  „Běda, synové umínění, je výrok Hospodinův, uskutečňujete záměry, ale ne moje, uzavíráte závazky, ale ne v mém duchu, vršíte hřích na hřích.

30:2  Odcházíte a sestupujete do Egypta, ale mých úst jste se nedoptali, záštitu hledáte u faraóna, utíkáte se do stínu Egypta.

30:3  Ale faraónova záštita vám bude k hanbě a utíkání do stínu Egypta k potupě.

30:4  Vaši velmoži jsou v Sóanu a poslové dosáhli Chánesu;

30:5  všichni se zklamou v lidu, který jim neprospěje, nebude jim ku pomoci ani ku prospěchu, ale k ostudě a hanbě.“

30:6  Výnos o zvířatech v Negebu: Do země soužení a tísně, kde jsou lvice a lvi mezi nimi, zmije a ohnivý létající had, přivážejí Judejci na hřbetě oslů svůj majetek a na hrbech velbloudů své poklady lidu, který jim neprospěje.

30:7  Egyptská pomoc je prázdný přelud. Proto jsem je nazval: „Obluda vyřízená.“

30:8  Nyní jsi, napiš to před nimi na desku, zaznamenej do knihy a zůstane to svědectvím do posledního dne, navždy, navěky.

30:9  Neboť je to lid vzpurný, synové prolhaní, synové, kteří nechtějí poslouchat Hospodinův zákon.

30:10  Říkají vidoucím: „Nedívejte se“, a těm, kdo mají dar vidění: „Neukazujte nám, co je správné! Jen nám pochlebujte, jen nás balamuťte!

30:11  Opusťte cestu, odbočte ze stezky, přestaňte se Svatým Izraele!“

30:12  Proto praví Svatý Izraele toto: „Poněvadž pohrdáte tímto slovem a spoléháte na útisk a převrácenost a o ně se opíráte,

30:13  proto vám tato nepravost bude jako rozestupující se trhlina v bortící se nedostupné hradbě, jež se zhroutí náhle, znenadání.

30:14  Bude to, jako když někdo roztříští hliněný džbán napadrť, nelítostně, že se nenajde po rozbití ani střípek, aby se v něm dal přenést oheň z ohniště či nabrat voda z louže.“

30:15  Neboť toto praví Panovník Hospodin, Svatý Izraele: „V obrácení a ztišení bude vaše spása, v klidu a důvěře vaše vítězství. Vy však nechcete,

30:16  říkáte: ‚Nikoli! Utečeme na koních.‘ A vskutku budete utíkat. ‚Ujedeme na lehkonohých.‘ A vskutku vaši pronásledovatelé budou lehkonozí.

30:17  Jeden tisíc vás uteče před pohrůžkou jediného, před pohrůžkou pěti utečete všichni, až zůstanete jako opuštěná žerď na vrcholu hory, jako korouhev na pahorku.“

30:18  Hospodin vyčkává, chce se nad vámi smilovat, vyvýší se, slituje se nad vámi. Vždyť Hospodin je Bohem práva, blaze těm, kdo ho očekávají.

30:19  Neboť lid bude sídlit na Sijónu, v Jeruzalémě. Nebudeš už nikdy plakat. Milostivě se nad tebou smiluje, až budeš úpěnlivě volat; uslyší a odpoví ti.

30:20  Ač vám dával Panovník chléb soužení a vodu útlaku, on, tvůj učitel, už se nebude držet stranou. Na vlastní oči uzříš svého učitele

30:21  a na vlastní uši uslyšíš za sebou slovo: „To je ta cesta, jděte po ní“, ať budete chtít doprava nebo doleva.

30:22  Pak prohlásíš své stříbrem potažené vytesané modly i pozlacené lité modly za nečisté a jako nečisté je rozmetáš. Řekneš jim: „Táhni!“

30:23  A Hospodin dá déšť tvé setbě, jíž oseješ roli; chléb z úrody role bude vydatný a výživný. V onen den se bude pást tvůj dobytek na širých lukách.

30:24  Býci a osli, obdělávající roli, budou žrát šťavnatou a slanou píci, nakypřenou lopatou a vidlemi.

30:25  Na každé vysoké hoře a na každém vyvýšeném pahorku budou potůčky tekoucích vod, v den velkého vraždění, kdy padnou věže.

30:26  A bude světlo bledé luny jako světlo žárného slunka a světlo slunka bude sedmkrát větší, jako světlo sedmi dnů, v den, kdy Hospodin ováže zlomeniny svého lidu a rány jemu zasazené uzdraví.

30:27  Hle, jméno Hospodinovo přichází zdáli. Jeho planoucí hněv se mocně zvedá. Rty mu překypují hrozným hněvem, jeho jazyk je jak sžírající oheň.

30:28  Jeho dech je jako rozvodněný potok až k hrdlu sahající. Bude prosívat pronárody řešetem jejich šalebnosti, čelisti národů sevře uzdou svodu.

30:29  Dáte se do zpěvu jako v noci, kdy se zasvěcuje svátek, srdce se naplní radostí jako tomu, kdo jde za zvuku píšťal, aby vstoupil na Hospodinovu horu, ke Skále Izraele.

30:30  Hospodin se ohlásí svým velebným hlasem, dá pocítit svou dopadající paži v prudkém hněvu, v plameni sžírajícího ohně, blýskáním a průtrží mračen a kamenným krupobitím.

30:31  Ašúr, jenž jiné bil holí, zděsí se Hospodinova hlasu.

30:32  Každé švihnutí metlou, které mu Hospodin zasadí, dopadne za zvuku bubínků a citar; vybojuje proti němu bitvy pouhým mávnutím ruky.

30:33  Neboť odedávna je už připraven Tófet, žároviště hluboké a široké, i pro krále. Na jeho hranici je mnoho ohně a dříví, jako proud síry je zapálí dech Hospodinův.