CzeB21 - James - 1

1:1  Jakub, služebník Boha a Pána Ježíše Krista, zdraví dvanáct pokolení v diaspoře.

1:2  Mějte z toho jen radost, bratři moji, kdykoli upadáte do různých zkoušek.

1:3  Víte přece, že zkoušení vaší víry přináší vytrvalost.

1:4  Nechte však vytrvalost dozrát, abyste byli dokonalí a úplní a nic vám nescházelo.

1:5  Schází-li někomu z vás moudrost, ať žádá Boha, a ten mu ji dá – je přece štědrý ke všem a bez výhrad!

1:6  Ať ale žádá ve víře a bez pochybností. Kdo pochybuje, podobá se totiž mořské vlně, větrem bičované a hnané sem a tam.

1:7  Ať nikdo takový nečeká, že od Pána něco dostane –

1:8  člověk s dvojakou myslí je totiž ve všem nestálý.

1:9  Ať se bratr, který je nízko, raduje ze svého povýšení

1:10  a bohatý ze svého ponížení; pomine totiž jako polní květ.

1:11  Když vyjde slunce a přijde žár, usychá tráva a vadne květ; ze vší té nádhery nic nezbývá. Právě tak uvadne boháč při všech svých počinech.

1:12  Blaze člověku, který prochází zkouškou! Až se osvědčí, získá vavřín života, který Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.

1:13  Když je však někdo pokoušen, ať nikdy neříká, že to pokušení je od Boha. Jako Bůh nemůže být pokoušen zlem, tak také sám nikoho nepokouší.

1:14  Když je někdo pokoušen, vždycky jej vleče a vábí jeho vlastní chtíč.

1:15  Chtíč, jakmile počne, rodí hřích a hřích, když dospěje, plodí smrt.

1:16  Nepleťte se, milovaní bratři!

1:17  Všechno dobré a dokonalé je dar shůry od Otce světel, u něhož není žádná změna, žádný proměnlivý stín.

1:18  Ze své vůle nás zplodil slovem pravdy, abychom byli prvotinou jeho stvoření.

1:19  Víte, milovaní bratři, že každý člověk má být pohotový k slyšení, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu.

1:20  Lidský hněv přece k spravedlnosti před Bohem nevede.

1:21  Odhoďte proto všechnu špínu a spoustu špatnosti a s krotkostí přijímejte zaseté Slovo, které má moc spasit vaše duše.

1:22  Tím slovem je ale potřeba se řídit – nenamlouvejte si, že mu stačí naslouchat!

1:23  Kdo Slovu naslouchá, ale neřídí se jím, podobá se člověku, který se vidí v zrcadle,

1:24  ale když odejde, hned zapomene, jak vypadal.

1:25  Kdo však zahlédl dokonalý zákon svobody a drží se jej, blaze jemu ve všem, co dělá! Nezapomíná totiž, co slyšel, ale naplňuje to skutkem.

1:26  Pokud si někdo myslí, že je zbožný, a přitom neumí zvládnout vlastní jazyk, ten klame sám sebe a jeho zbožnost je k ničemu.

1:27  Čistá a ryzí zbožnost před Bohem a Otcem je toto: pomáhat sirotkům a vdovám v jejich nouzi a chránit se před špínou světa.